Jaroslav Horejc

* 15. 6. 1886, Praha, Česká republika (Czech Republic)
3. 1. 1983, Praha, Česká republika (Czech Republic)
designér, sklářský výtvarník, medailér, sochař, pedagog, fotograf, ilustrátor, návrhář loutek a hraček

 

pohlaví: muž

Jaroslav Horejc
Golem
1951


Jaroslav Horejc
Salome

plastika
bronz
v. 37 cm
Jaroslav Horejc
Olympia
1930
plastika
bronz
v. 29,5 cm
Jaroslav Horejc
Spící satyr
1930
plastika
bronz
v. 27 cm
Jaroslav Horejc
Odpočívající
1940
plastika
bronz
v. 45 cm
Jaroslav Horejc
Milenci

plastika
bronz
v. 28,5 cm

heslo:
Sochař, sklářský výtvarník, medailér, ilustrátor, návrhář loutek a hraček. Člen S.V.U. Mánes. Působil v Praze.

Narodil se 15. června 1886 v Praze. Studia: 1900-1905 Odborná škola pro klenotníky, zlatníky, stříbrníky, rytce kovu, pasíře a cizeléry, Praha. 1906-1910 Uměleckoprůmyslová škola (Josef Drahoňovský, Em. Novák, St. Sucharda). Od roku 1919 až do roku 1948 (s výjimkou válečných let) působil jako profesor na Umělecko-průmyslové škole v Praze Zemřel 3. ledna 1983 v Praze.

"Životní dráhu nastoupil jako učeň oboru rytectví kovu a cizelérství. (...) Studiu věnoval všechen volný čas: v neděli navštěvoval Odbornou školu pro klenotníky, zlatníky, rytce a pasíře Obchodní a živnostenské komory v Praze, kde vynikal tak, že mu opakovaně byl udělen pochvalný list. Když roku 1906 studium uzavřel, měl rovněž list výuční.
V letech 1906-1910 studoval Jaroslav Horejc na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. V té době měl již natolik vyhraněný výtvarný názor, že docházelo k častým střetům mezi ním a profesorem Stanislavem Suchardou. Profesor byl ale moudrým pedagogem, rozpoznal Horejcův talent, a od jisté doby jeho práce nekorigoval. Horejc byl i mezi spolužáky nazýván "originál", jak jeho práci s neskrývaným obdivem nazval Antoine Bourdelle při své návštěvě pražské Uměleckoprůmyslové školy roku 1909.
Od ukončení studia pracoval Horejc jako samostatný výtvarník. Hlavním oborem jeho práce byla volná plastika. Horejc pracoval se všemi materiály - v raném období užíval hojně dřevo, často částečně zlacené. Oblíbil si bronz a mramor. Od samého počátku samostatné práce se Horejc současně věnoval i užitému umění, jeho bytostné dekorativní zaměření jej k tomu přímo předurčovalo.
V seznamu prací, který - byť neúplný - čítá více než 3 000 položek, najdeme mříže, obvykle s figurálními motivy, tepané, kované i lité, šperky, mince a medaile, keramiku, návrhy pro ryté, broušené, hutnicky tvarované, do formy lité sklo, práce ze dřeva, hračky, ale též knižní úpravy, scénické a kostýmní návrhy, návrhy tisků na textil, ojediněle i návrhy nábytku či celého zařízení, například bytu spisovatele Eduarda Basse. Horejc byl také autorem zařízení jedné z pražských zednářských lóží.
Jaroslav Horejc po celý život pracoval s náruživou radostí, stejně tak i studoval. Zajímaly jej dějiny umění, literatura, filosofie a poezie. Vracel se k mytologii i ke Starému zákonu. (...)
Umělce přitahovalo studium pozdní antiky, zejména její vliv na umění předního Orientu. Se zaujetím sledoval vzájemné prostupování vlivů antických a orientálních. Zajímaly jej také polozapomenuté uměleckořemeslné techniky, snažil se o jejich poznání, o jejich užití v nových souvislostech.
Horejcův zájem o práci s různými materiály jej přivedl k návrhům pro sklo, které jsou také ze všech jeho prací nejznámější, nejvíce nadčasové, a dnes už v celém světě vysoce hodnocené. Zajímavé byly již jeho rané návrhy broušeného skla, prodávané Artělem, které dnes známe jen z fotodokumentace. Nejvýznamnější je však Horejcova kolekce čtyř pohárů, navržených pro vídeňskou firmu J. a L. Lobmeyr a zhotovených v Kamenickém Šenově. (...) Poháry vystavila firma Lobmeyr v Paříži v roce 1925 a mezi sklem, téměř bez výhrad užívajícím složitější, k historickému odkazu vázané tvary, vzbudila tako kolekce náležitý obdiv i ocenění Grand prix a zlatou medailí. (...) Ještě jednou však Horejc silně zasáhl do vývoje skla. Pro Palác národů v Ženevě navrhl skleněný reliéf s figurální tematikou Země a lidé, sestávající ze šestnácti čtvercových desek zasazených do chromovaného rámu. Šířka reliéfu má úctyhodných 545 cm, výška 140 cm. Desky do litinových forem odlili ve sklárně Josepha Riedla v Polubném. Roku 1939 měl být tento reliéf exponátem světové výstavy, konané v New Yorku. Československo, které na prahu války přestalo existovat, však výstavu již nemohlo obeslat. (...) Jaroslav Horejc byl rozsahem zájmů i znalostí člověkem renesančního typu. Jako osobnost byl okouzlujícím vypravěčem a společníkem, na sklon ku téměř stoletého věku živoucí kronikou. Zajímavé bylo pozorovat jej při práci, i nejmenší kresbičky měly v sobě ušlechtilost a lehkost. Záhy si vytvořil vlastní dekorativní styl, kterému zůstal po celý život věrný. Jeho dílo má tak charakteristický výraz, že zůstává v českém umění solitérním. V českém art deco je výraznou a jedinečnou osobností." (Jana Horneková)
Fišer Marcel, socharstvi.info, 9/2013

poznámka:
zasloužilý umělec