Veletržní palác
obec: Praha
adresa: Dukelských hrdinů 47
PSČ: 170 00
stát: Česká republika (Czech Republic)
e-mail: smsu@ngpraque.cz
poznámka:
Budova byla postavena podle projektu Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse v letech 1925-1929.
Do roku 1951 se zde konaly veletrhy, později palác sloužil jako sídlo podniků zahraničního obchodu. V roce 1974 byla tato funkcionalistická stavba zničena požárem. Po rekonstrukci jsou zde od roku 1995 umístěny sbírky Národní galerie - Sbírka moderního umění a současného umění a Sbírka architektury. Od roku 2000 také Sbírky umění 19. století.
Veletržní palác
Stavba monumentální budovy započala v roce 1925 a již v roce 1929 byla dokončena, stavební náklady dosáhly částky 81 milionů korun. Architekty byli Oldřich Tyl a Josef Fuchs. Díky nim v Praze vyrostlo první dílo, které ve velkém měřítku aplikovalo zásady funkcionalistické architektury. Veletržní palác, postavený z betonu, železa a skla, symbolizoval tehdy „opravdu duch inženýrský, těžící jen z potřeb, účelnosti, praktičnosti, ekonomie, hygieny, z vymožeností technických a hospodářských“. Při své návštěvě v Praze v roce 1928 toto dílo vysoce ocenil i Le Corbusier. Veletržní palác, zbudovaný jako symbol hospodářské prosperity mladého československého státu, byl dějištěm vzorkových veletrhů až do roku 1949. Poté se stal sídlem podniků zahraničního obchodu. V srpnu 1974 byla celá budova těžce poškozena požárem. Při jednání o dalším využití získala palác Národní galerie v Praze a v roce 1995 zde otevřela stálou expozici moderního a současného umění.
Sbírka české malby 20. století
Představuje výběr z malířského souboru prvních šesti desetiletí 20. století a zaměřuje se především na tvorbu nejvýraznějších osobností, z nichž některé, např. F. Kupka, zaujímají významné místo i v evropském a světovém kontextu. Začátek století reprezentují vrcholná díla J. Preislera, A. Slavíčka, A. Hudečka, členů skupiny Osma a Skupiny výtvarných umělců – E. Filly, B. Kubišty, A. Procházky a dalších. Rozsáhlý oddíl je věnovaný poválečnému vyznění kubismu, nástupu nové věcnosti, členům skupiny Devětsil, významné místo patří tvorbě J. Šímy. Dále je zde představena abstraktní malba 30. let, Skupina surrealistů v čele s J. Štyrským a Toyen, Skupina 42 a závěr patří malířům poloviny 50. let, kteří se zabývali informelem a abstrakcí. Druhý významný celek stálé expozice tvoří umění od 60. let do současnosti. Zde jsou zastoupeni představitelé hlavních dobových proudů a skupin, např. M. Medek, K. Malich, J. Kolář, S. Kolíbal, J. Načeradský, I. Ouhel, A. Šimotová a další.
Sbírka moderní světové malby
Sbírka moderní světové malby je představena dvěma stálými expozicemi: Francouzským uměním 19. a 20. století a Evropským uměním 20. století.
Národní galerie v Praze vlastní zajímavou sbírku francouzského umění druhé poloviny 19. a počátku 20. století, jejíž ucelenost a kvalita je mimo území Francie zcela mimořádná. To bývá důvodem četných dotazů na vznik a historii sbírky. Základem pro její vznik byla nová orientace české kultury v 2. polovině 19. století na Francii. U jejího zrodu byl Vincenc Kramář, který záhy po vzniku kubismu ve Francii pochopil význam nového stylu a pro vlastní sbírku v letech 1910-1913 zakoupil od pařížských obchodníků s obrazy, Ambroise Vollarda a D. H. Kahnweilera, řadu kubistických obrazů. Vincenc Kramář byl v letech 1919-1939 ředitelem Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách, která byla předchůdkyní NG. V této funkci se postaral o uspořádání výstavy francouzského umění 19. a 20. století v Praze v roce 1923. Spolu s dalšími uměleckými historiky a kritiky vybral obrazy, které potom doporučili Ministerstvu školství a národní osvěty (MŠANO) k zakoupení. Z ministerstva dostali záhy pověření k cestě do Paříže, kde měli vybrat další obrazy, jež by posílily chystanou kolekci. Nákup se uskutečnil téhož roku. Fundovaný výběr byl základem sbírky francouzského umění NG a zároveň zárukou kvality jejího jádra. V dalších letech se sbírka rozšiřovala, naštěstí vždy o velmi kvalitní akvizice. Velkorysým darem galerii roku 1960 dr. Vincenc Kramář svůj zakladatelský počin dokončil a kolekci francouzského umění druhé poloviny 19. a 20. století doplnil. Sbírka zahrnuje romantická díla E. Delacroixe, práce představitelů barbizonské školy T. Rousseaua a C. Corota, realistické malířství G. Courbeta, tvorbu impresionistů C. Moneta, C. Pissarra, A. Sisleyho a A. Renoira, až k malířům postimpresionismu, kteří otvírali novou cestu umění, P. Cézannovi, P. Gauguinovi a V. van Goghovi. Francouzskou malbu 20. století reprezentují nejvýznamnější osobnosti – P. Picasso, G. Braque, M. Chagall, A. Derain, P. Bonnard, R. Dufy a další. Expozice evropského umění 20. století začíná díly G. Klimta, E. Schieleho, O. Kokoschky a E. Muncha. Meziválečná tvorba je zastoupena pracemi P. Kleea, G. de Chirico, G. Severiniho, J. Miróa, malířství po druhé světové válce reprezentují díla A. Tapiese, L. Fontany a dalších.
Sbírka moderního sochařství
Sbírka moderního sochařství zahrnuje tři významné kolekce. Českou plastiku 20. století: díla umělců tvořících před první světovou válkou zde zastupují S. Sucharda, B. Kafka, F. Bílek, L. Šaloun, J. Mařatka, O. Gutfreund a J. Štursa, meziválečnou uměleckou generaci V. Makovský, H. Wichterlová, B. Stefan, J. Wagner, Z. Pešánek a tvorbu sochařů od 60. let do současnosti K. Nepraš, A. Svoboda, S. Milkov a další. Sochařská část Sbírky francouzského umění 19. a 20. století obsahuje plastiky malířů E. Degase a P. Gauguina a velkou významnou kolekci děl A. Rodina, E. A. Bourdella, A. Maillola a P. Picassa. Sbírka evropského sochařství 20. století představuje díla F. Metznera, W. Lehmbrucka, O. H. Hajeka, M. Rossa, G. Manzúa, H. Moora a dalších.
Sbírka architektury
Sbírka architektury, založená v lednu 1986, se soustřeďuje na dokumentaci staveb, především vzniklých po roce 1945. V jejich fondech, které obsahují přibližně 20 000 položek a jsou stále dále rozšiřovány především díky darům, jsou uchovávány plány, kresby, fotografie, negativy a modely architektonických děl. Z nejvýznamnějších sbírkových souborů lze uvést soubory prací F. Fencla, A. Heythuma, V. Hilského, K. Janů, J. Krohy, Z. Kuny, V. a V. Machoninových, A. Šrámkové, soubory kreseb M. Brixe, J. Kándla a B. Kozáka.
ČESKÉ UMĚNÍ 1900-1930
Veletržní palác
Rozsáhlý výběr z díla Františka Kupky uvádí instalaci českého umění z let 1900-1930. Kolekce je dokladem významu nové koncepce prezentace sbírky. Zatímco v minulých expozicích byla zpravidla Kupkova tvorba rozdělena podle vývojových etap jeho díla: zvláště byly prezentovány obrazy fauvistické, jeho variace na kosmická témata i abstrakce. V nové expozici je nejen Kupkova tvorba instalována ve vývojové kontinuitě. Stejným způsobem je představena tvorba všech hlavních tvůrců . Návštěvník přichází k novým, zajímavým zjištěním. Také tato část expozice představuje celé vývojové spektrum dobové kultury. Po zásluze je akcentován podíl užitého umění a architektury z let 1910 - 1914, svébytný příspěvek českého prostředí k projevům kubismu, v ostatních zemích Evropy doloženého výhradně ve volném umění. Stejně tak soubor umění z přelomu 20. a 30. Let je zajímavě doplněn originálem osobního automobilu (Aero 10 HP) a pravotočivou dvoulistou vrtulí sportovního (Aero A 12), významnými symboly pokroku své doby. Velká část expozice je věnována dokladům českého art deco, stylu , který ve své specifické podobě reprezentoval Československo, mladý svobodný stát vzniklý po rozpadu rakousko-uherské monarchie v roce 1918. České art deco dosáhlo velkého uznání na Mezinárodní výstavě dekorativního umění v Paříži v roce 1925. Záhy se tento oficiální styl stal retardačním a na scénu nastupuje funkcionalismus, jehož nejvýraznější projevy jsou doloženy v závěru expozice tohoto podlaží.
České umění od roku 1930 do současnosti
Autoři expozice předkládají nový pohled na české umění od třicátých let 20. století. V novém výběru představují osobnosti a skupiny, jejichž dílo mělo pro další vývoj zásadní význam. Do kontextu expozice překvapivě začlenili také práce málo známých či z rozličných důvodů opomíjených výtvarníků, takže obraz doby vystupuje nově a pravdivě. Dokreslují jej soubory uměleckého průmyslu, užité grafiky, fotografie, architektury, dobové techniky a scénografie. Zcela nové a velmi zajímavé je včlenění oddílu kinematografie s promítanými dobovými filmy. Atmosféru doby dotvářejí také ukázky poezie a citátů, stejně jako fotografie dokumentující významné akce i historické události. Přehledná instalace umožňuje sledovat dvojí linii umění v diferencujících se konceptech moderního umění : surrealismus vedle lyricky zabarveného realismu 30. let a vypjatou citlivost informelu spolu se socialistickým realismem. Historický odstup umožňuje zhodnocení vývoje do konce osmdesátých let. Poslední třetina expozice je koncipována jako expozice proměnná. Prezentuje experimenty v oblasti malby a plastiky a v nové poetice i díla přecházející na vyjadřovací prostředky nových komunikačních medií.
ZAHRANIČNÍ UMĚNÍ
Veletržní palác
Další částí stálých expozic moderního a současného umění ve Veletržním paláci je soubor zahraničních autorů 20. a 21. století. Nová expozice zahrnuje díla malířství, sochařství a užitého umění z majetku Národní galerie i zapůjčené exponáty z České republiky a ze zahraničí, jež dosud u nás nebyly souhrnně vystaveny.
Dvacátého osmého června 2002 bude zpřístupněn první oddíl. V něm se veřejnost seznámí s kolekcemi především rakouského, německého, italského, britského, ruského a španělského umění, které reprezentují osobnosti takového formátu jako například zakladatel vídeňské secese Gustav Klimt nebo rakouský expresionista Egon Schiele. Zastoupeni rovněž budou Max Pechstein, Karl Schmidt-Rottluff, Wenzel Hablik, Aristarch V. Lentulov, Josif S. Školnik, Robert Falk, Carlo Carra, Gino Severini a Giorgio de Chirico.
Další část Stálé expozice zahraničního umění tvoří soubor děl umístěných na ochozu
1. patra Malé dvorany. Jedná se o díla 2. poloviny 20. století a začátku 21. století počínající abstraktním uměním, zejména projevy informelu, a pokračující popartem, zastoupeným v grafice, přes díla konceptuálního umění a projevy artepovera. Tuto polohu dokládá dílo Michelangela Pistoletta Hrob zrcadla. Expozice dále představuje minimal art dílem Davida Rabinovitche a pokračuje v prezentaci tendencí posledních desetiletí projevy postmoderního umění: fotografiemi Cindy Sherman a malířů skupiny New New Painters. Velká část exponátů byla Národní galerií v Praze získána donací od zahraničních autorů a sběratelů.
Součástí expozice je soubor užitého umění a designu, který do expozice zapůjčilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Národní technické muzeum. Vynikající ukázky nábytkového designu Fanka O. Gehryho a Shira Kuramaty zapůjčila společnost Vitra s.r.o. se sídlem v Praze - Holešovicích.
Soubor vystavených děl současného světového umění doplňuje instalace Siaha Armajaniho Skleněná veranda pro Waltera Benjamina, umístěná ve vstupní hale Veletržního paláce, kterou zapůjčila Galerie Jiří Švestka.
