Bohumil Hrabal

* 28. 3. 1914, Židenice, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
3. 2. 1997, Praha, Česká republika (Czech Republic)
spisovatel, básník

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Jeden z nejproslulejších a nejoriginálnějších českých spisovatelů 20. století je spojen se středními Čechami životem i tvorbou. Jako pětiletý chlapec přijel se svou rodinou do Nymburka, kde se jeho nevlastní otec stal správcem pivovaru, a strávil tu dětství i mladá léta.
Po maturitě si sám doplňoval latinu, aby mohl v Praze studovat práva. V té době také začal psát první verše. V roce 1939 ale Němci uzavřeli české vysoké školy, a tak Bohumil Hrabal dokončil studia až v roce 1946. Poté vystřídal několik zaměstnání (obchodní cestující, úředník, dělník v kladenských hutích a sběrných surovinách...), která mu poskytla náměty pro jeho prózy. V roce 1961 se stal spisovatelem na volné voze. Přibližně o deset let později se uchýlil na svou chatu do Kerska – chatové oblasti nacházející se nedaleko obce Hradištko v okrese Nymburk. Tady vznikla Hrabalova nejlepší díla – Postřižiny, Obsluhoval jsem anglického krále, Městečko, kde se zastavil čas, Krasosmutnění, Něžný barbar, Příliš hlučná samota či kniha povídek Slavnosti sněženek, která je věnována přímo Kersku a jeho obyvatelům i chatařům. Většina těchto textů se do roku 1989 šířila jenom v opisech či vycházela v samizdatu; plného vydání se dočkala až po změně režimu. Pozdější Hrabalovy texty ztratily svou „pábitelskou“, hovorovou formu a přiblížily se spíš publicistice. V roce 1995 nemocný Hrabal přestal psát, o dva roky později za dosud nevyjasněných okolností zemřel pádem z okna nemocničního pokoje.
V posledních deseti letech života dostal spisovatel několik významných ocenění, mimo jiné francouzský řád Rytíře umění a písemnictví, cenu Premio letterari internazionale, doktorát honoris causa univerzity v Padově či českou prezidentskou medaili Za zásluhy. Film Ostře sledované vlaky, natočený podle Hrabalovy stejnojmenné novely, získal v roce 1967 vedle dalších cen také Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Málokteré místo se v Hrabalových textech objevuje tak často jako Nymburk. Právě zdejší pivovar je neopakovatelným způsobem zachycen v Postřižinách, kde Hrabal vzpomíná na své rodiče i na svérázného strýce Pepina. Avšak starobylé městečko je hlavní kulisou i pro další příběhy, například Krasosmutnění, Městečko, kde se zastavil čas nebo Harlekýnovy miliony. A nejen to. Spisovatel dokonce pivovaru dovolil užívat název svého díla, a tak dnes každý může ochutnat Postřižinské pivo. Nymburk se mu odvděčil čestným občanstvím a stálou expozicí ve Vlastivědném muzeu Nymburk. Expozice je věnována životu a dílu umělce i jeho vztahu ke kultuře – a k pivu. Mezi exponáty lze spatřit řadu unikátních rodinných předmětů, písemností, fotografií, dokonce i oblíbené spisovatelovy svršky a psací stroje Consul a Torpedo, na kterých Hrabal psal svá díla.
Duch Hrabalových próz také dýchne na každého návštěvníka Kerska, do kterého je zasazen děj povídek ze sbírky Slavnosti sněženek. V autentickém prostředí byl natočen i stejnojmenný film, na jehož scénáři se spisovatel podílel.
Hrabalově poetice neuniklo ani období, kdy pracoval v kladenských ocelárnách: tady vznikla poema Krásná Poldi nebo sbírka povídek Skřivánci na niti, rovněž zfilmovaná, později přepracovaná a vydaná pod názvem Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet.
zdroj - www.centralbohemia.cz

poznámka:
Helaba’er, 1914-1997
Hrabalas, Bohumilas, 1914-1997
Hrabals, Bohumils, 1914-1997
Furabaru, Bofumiru, 1914-1997
Chrabal, Bochumil, 1914-1997