Miloslav Moucha
* 25. 3. 1942, Litvínov (Most), Česká republika (Czech Republic)
grafik, malíř, spisovatel
národnost: česká
pohlaví: muž
web: moucha.fr
heslo:
http://www.gvuo.cz/archiv/2011/vystavy_expozice_zastaveni.html
*25.3. 1942, Litvínov
Do svých 25 let žil v Čechách, poté téměř třicet let ve Francii; v roce 1968 odešel nejprve do Paříže, později se usadil v Lyonu. Ačkoli v zásadě samouk, stal se díky svým malířským a intelektuálním schopnostem i profesorem na L´École des Beaux-Arts v Besansonu. Uspořádal na tři desítky samostatných výstav a je zastoupen ve sbírkách významných světových galerií včetně Centre Georges Pompidou a Národní galerie v Praze.
Ve svém tvůrčím vývoji prošel od avantgardy přes konceptuální tvorbu až po současná témata krajin, prostoupených zvláštní světelnou atmosférou. Tu autor zvládá brilantně se znalostí barokního šerosvitu i zcela současné „boštíkovské“ světelné ekvilibristiky. Václava Boštíka do francouzského prostředí ostatně uvedl právě Moucha a výrazně jej tak představil světu.
Ve svých abstraktních obrazech se Miloslav Moucha soustřeďuje především na malířské hodnoty světla. Po dvaceti letech od emigrace vzniká Cyklus podle sv.Jana, v němž autor řeší rozdělení obrazu na dvě významově i formálně ekvivalentní poloviny, plné geometrických znaků se symbolickým významem. Mouchovy obrazy, prosycené neobyčejnou meditativní silou, kladou naléhavé filosofické otázky. Cyklus Berešit je inspirován první knihou Starého zákona Genesis. Ta je o tajemství počátku světa o vesmírné síle o našich pradějinách i o našich povinnostech se nějak smysluplně zachovat k tomuto dědictví prvního a největšího tvůrčího činu. Teologicky náročné dílo Zjevení sv.Jana, plné mystických symbolů a alegorií odedávna vybízelo k uměleckému ztvárnění téma pokání a apokalypsy.
Evangelium sv.Jana a na ně navazující Apokalypsa (Zjevení) se ve starém i moderním umění objevují jako pramen uměleckých námětů velice často. Vycházejí ze starozákonního judaismu, avšak jejich základním znakem je v křesťanské víře hluboce zakořeněná idea naděje. Kristus vyhnal z Máří Magdalény sedm démonů. Hříšnice se kajícně obrátila k Bohu a byla za to odměněna tím, že jako jediná viděla zmrtvýchvstání Krista a mluvila s ním. Sedmkrát denně ji pak vynášeli andělé na nebesa, aby kajícnice viděla blaženost, jaká čeká spravedlivé. Pokání, jímž se zřekla světských marností, je jedna ze sedmi svátostí. Magické číslo 7 můžeme pokládat za symbolický spojovník mezi příběhem Máří Magdalény a alegorickou předpovědí zkázy zlých, poražení Satana a zřízení Kristova království, jež líčí Apokalypsa. Janovi bylo přikázáno, aby zjevení vyprávěl sedmi křesťanským obcím. Viděl sedm svícnů a pochodní, sedm hvězd, sedmirohého a sedmiokého beránka, jak láme sedm pečetí. Sedm andělů ohlašovalo polnicemi konec světa a archanděl Michael porazil sedmihlavého draka - Satana, jehož hlavy symbolizují sedm smrtelných hříchů. Na Mouchově obraze nalezneme vedle symbolu Kristova umučení bez potíží symboly oněch sedmi hvězd i sedmi zlověstných pečetí, červenou barvu krve, bílou barvu nevinnosti a zelenou naděje.
Petr Beránek
poznámka:
autodidakt
