Umělecká beseda

místo vzniku: Praha
rok vzniku: 1863

poznámka:
od roku 1863 do současnosti - členové
činnost ukončena 1972, 1990 obnovena

Umělecká beseda

V jejích třech odborech Umělecké besedy - literárním, výtvarném a hudebním – se pod heslem V umění volnost a v duchu nadšené vzájemnosti a svobodomyslné tolerance sdružily roku 1863 přední osobnosti české kultury (Bedřich Smetana, Josef Mánes, Karel Jaromír Erben, Vítězslav Hálek, Jan Evangelista Purkyně aj. ), aby daly po útlumu českého politického, společenského, tedy i spolkového života v 50. letech 19. století najevo novou ctižádost: zbavit české umění - a kulturní prostředí vůbec - provincialismu, dát mu evropský rozměr.
Již od prvních let své existence vyvíjela Umělecká beseda dlouhou řadu aktivit, z nichž některé jsou dodnes součástí její činnosti.
Cílevědomě sledovala vzájemné souvislostí mezi jednotlivými uměleckými disciplinami, na své půdě umožňovala plodné konfrontace umělců různého zaměření a v řadě realizací usilovala o umělecké syntézy. Byly to například velké besední slavnosti (nejvýznamnější z nich byla již roku 1864 velká slavnost shakespearovská).
Pořádala výstavy svých členů i zahraničních výtvarných umělců. Významně se podílela na Jubilejní výstavě v roce 1891.
Založila tradici českých abonentních koncertů. Inspirovala vznik prvních hudebních festivalů s českou i mezinárodní účastí.
Vyvíjela vydavatelskou činnost. Její péčí vyšla první česká edice překladů ze světové poezie. Podněcovala vznik veřejných knihoven.
Ve všech svých odborech rozvíjela přednáškovou i diskusní činnost. V 19. století poskytovala příležitost k bezplatnému vzdělání i ženám, které tehdy ještě neměly přístup na vysoké školy. V polemikách, vedených na půdě literárního odboru proti zastáncům konzervativních vlasteneckých koncepcí, krystalizovalo daleko širší pojetí národního kulturního konceptu, otevřeného světu – krátce „česká verze evropanství“. Na pravidelných setkáních četli, často za účasti několika stovek návštěvníků, ze svých nových rukopisů všichni přední básníci a spisovatelé, na neformálních hudebních salonech uváděli své novinky Smetana, Dvořák, Fibich aj.
Dávno před vznikem specializovaných památkářských institucí obětavě pečovala o záchranu hodnot hmotné kultury, architektur i jednotlivých uměleckých artefaktů. Udržovala národní kulturní paměť i tvorbou a instalací řady pamětních desek a soch.
Prostřednictvím svých „vesnických jednatelů“ se starala se o rozvoj kulturního života v řadě českých i moravských měst. Svými aukcemi, loteriemi apod. se podílela na kultivování obecného vkusu nabídkou kvalitních produktů užitého umění.
Stala se i svého druhu uměleckou agenturou, podle svých možností se nejrůznějšími formami starala o hmotné zajištění svých nemajetných členů; byla i poradenským centrem zejména v oblasti výtvarného umění a hudby. Udělovala své vlastní umělecké ceny.
Byla klubem umělců, ohniskem vzájemného poznávání a plodné výměny hodnot, místem pro vážná i veselá setkávání, střediskem společenské zábavy.
Systematicky pěstovala česko-slovenskou kulturní vzájemnost i styky s jednotlivými umělci a s uměleckými spolky v zahraničí (tradičně zvláště s Poláky, Jihoslovany a Francouzi). Na své půdě uvítala řadu významných hudebníků (von Bülow, Saint-Saëns, Čajkovskij) i výtvarníků (Vereščagin, Matejka), mezi její čestné členy patřili mj. Tolstoj, Liszt, Bourdelle, Turgeněv, Victor Hugo…
Její činnost na počátku intimně souvisela s ideou vzniku Národního divadla, všichni umělci, kteří patřili k tzv. “generaci Národního divadla“, byli zároveň předními členy Besedy.
Všechny tyto aktivity vykonávala Umělecká beseda a její aktivisté bez jakéhokoli nároku na významnější hmotné ocenění, v naprosté většině případů i s neobyčejnou obětavostí a mravním idealismem.
Dvě desetiletí před otevřením Národního divadla byla prvním vrcholem besední činnosti. Do jejích dějin se tehdy kromě již jmenovaných osobností výrazně zapsali zejména první starosta Besedy Josef Wenzig, dále například malíři Karel Purkyně, Jaroslav Čermák, Soběslav Pinkas, František Ženíšek, Mikoláš Aleš, Antonín Chittussi, sochaři Bohuslav Schnirch a Josef Václav Myslbek, skladatelé Antonín Dvořák, Richard Rozkošný a Zdeněk Fibich, spisovatelé Jan Neruda, Karel Sabina, Jakub Arbes, Eliška Krásnohorská, Jaroslav Vrchlický, Svatopluk Čech, J. V. Sládek, divadelníci J. J. Kolár, František Kolár, O. Sklenářová-Malá, vědci Jaroslav Goll, Miroslav Tyrš, Otakar Hostinský, Josef Durdík, a mnozí další: výkonní hudební umělci, herci, cestovatelé, historici, přírodovědci i laičtí znalci a milovníci umění.
V devadesátých letech dochází pod vlivem větší diferenciace českého kulturního, společenského i spolkového života k odlivu zájmu o činnost Umělecké besedy, jejíž výchozí vlastenecko-osvětový program se již přežil a spolek tedy nemohl být i nadále jediným reprezentantem české umělecké obce. Dočasná krize se projevila zejména ve výtvarném a literárním odboru (i když v něm i nadále působily také takové osobnosti jako I. . Herrmann, A. Sova, Karásek ze Lvovic, J. Kvapil aj. ).
K novému rozvoji spolkové činnosti došlo od druhé poloviny prvního desetiletí 20. století, kdy do Besedy postupně přicházejí mladí literáti s daleko modernějšími uměleckými podněty (Viktor Dyk, Hanuš Jelínek, OtakarTheer aj. ), kteří Besedě přinesli věnem i její první samostatnou revui-Lumír – a také mladí výtvarníci ( Václav Rabas, Vlastimil Rada, Vojtěch Sedláček aj. ).
Druhým vrcholem činnosti Umělecké besedy byla meziválečná léta. Roku 1926 získala Umělecká beseda na Kampě své první samostatné sídlo s Alšovou síní a „dvoranou“ pro koncertní a divadelní provoz. V besedním domě pořádal spolek pravidelné výstavy svých členů, ale i domácích a zahraničních hostů, koncerty, přednášky, diskuse i řadu dalších bohatě navštěvovaných společenských akcí, zejména proslulé „čaje“ s častou účastí Jaroslava Ježka, maskovací večírky apod. ; s besední „dvoranou“ jsou spojeny také počátky Osvobozeného divadla (první představení Voskovce a Wericha) i Frejkova divadélka Dada. Besední dům se rovněž stal sídlem besedního hudebního vydavatelství, Hudební matice, nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, které si získalo svou úrovní i velký mezinárodní ohlas. Sídlila v něm i redakce besední výtvarné revue Život (vydávané až do roku 1949, v její redakci působili mj. Vladimír Holan, Josef Čapek a Karel Šourek) – a také hudební revue Tempo.
Impozantní je také ve 20. století řada předsedů hudebního odboru: po Smetanovi, Dvořákovi a Fibichovi jimi byli Josef Bohuslav Foerster, Karel Kovařovic, Otakar Ostrčil, Vítězslav Novák, Josef Suk, Ladislav Vycpálek. V tolerantním, umělecky i názorově širokospektrálním ovzduší výtvarného odboru, propojujícím tradici s modernitou, požíval zvláštní úcty symbolista František Bílek a prestiž spolku dále jen rostla, když po Rabasovi, Radovi Boháčkovi a Sedláčkovi se do jeho řad postupně přihlásili významní umělečtí solitéři: Jan Zrzavý, Josef Čapek, Otakar Kubín, Josef Šíma, František Tichý ad.
Beseda pokračovala ve významných výstavních akcích (např. výstava moderního francouzského umění Ecole de Paris v r. 1931), které nakonec vyvrcholily ve dvou přelomových akcích mezinárodního dosahu. Bylo to Staré umění na Slovensku (1937) a monumentální výstava a slavnost Pražské baroko (1938). Žáci a pokračovatelé F. Tröstera, který výstavu instaloval, zde získali zkušenosti, které později uplatnili v proslulých československých pavilonech Světových výstav v Bruselu, Montrealu či Osace. Koncem 30. let zahájil výtvarný odbor i rozsáhlou ediční činnost knižní, především v oblasti uměleckohistorických titulů. .
Hudební odbor i za 1. republiky udržoval živý styky s evropskou modernou. Spolek, v němž se vedle V. Nováka významně uplatňovali B. Vomáčka, K. B. Jirák, J. Křička, R. Karel, E. Axman aj. , tehdy navštívili Stravinskij, Prokofjev, Ravel, Respighi, Schönberg, Roussel, Kleiber aj. Beseda si svými pravidelnými intimně komponovanými Úterky, které plnily funkci hudebních salonů, našla (dík svému zakladateli S. Hipmanovi) originální místo v pražském koncertním životě, později se tento besední koncertní typ rozšířil z Prahy do dalších 40 českých a moravských měst.
Pověst Umělecké besedy přivábila do jejích řad i prestižní osobnosti veřejného a hospodářského života 1. republiky: přední průmyslníky (rodina Baťova), bankéře i politické činitele (ministerský předseda Jan Malypetr, ministr financí Karel Trapl aj. ),
Beseda měla tehdy své členy v USA, Argentině, Francii, Polsku, Rakousku, Belgii, Jugoslávii, v Egyptě ad.
Literární odbor se vedle přednáškové a vydavatelské činnosti především soustřeďoval na revui Lumír. V širokém spektru tehdejšího členstva se vedle dykovského křídla (s K. M. Čapkem-Chodem, R. Medkem, Arne Novákem aj. ) prosazovali autoři čapkovské generace (J. Langer), ruralisté (J. Knap,J. Čarek),katoličtí autoři ( J. Durych, Z. Kalista) i spisovatelé demokratického středu (J. Kopta aj. )
Ani 2. světová válka činnost Besedy nezmařila. Velký rozvoj zaznamenal zejména hudební odbor (jako vůbec hudba se za protektorátu stala mocným projevem národní kulturní rezistence), činnost výtvarného odboru zase významně obohatili noví členové z řad Skupiny 42 J. Chalupecký, J. Kolář, J. Kotalík, F. Gross, F. Hudeček, K. Lhoták, J. Kainar, J. Hauková. Při výtvarném odboru vzniklo za války i Sdružení pro dramatickou tvorbu, v něž se vedle Alberta Pražáka, Ferdinanda Pujmana a Zdeňka Kalisty nejagilněji prosazoval Jiří Frejka, který se po válce zasloužil o vznik samostatného besedního dramatického odboru.
V krátkém období relativní svobody 1945-47 navázala úspěšně Umělecká beseda na své předválečné tradice. Získala prostory pražského Žofína, v němž mohla uvádět i velké mezinárodní výstavy, vydávala i nadále Život a Tempo, nově i literární revui Doba a po ní Listy pro umění a filozofii. V roce 1947 uspořádala poslední demokratickou konfrontaci všech českých literárních skupin. Pokračovala v linii svých úterků i dalších tradičních podniků. Únor 1948 přivodil konec besedních časopisů i mnoha dalších svobodných aktivit: nějakou dobu však ještě Beseda pořádala své výstavy a Úterky, fungovala i Matice. To se radikálně změnilo po roce 1951, kdy vyšel zákon o zákazu všech samosprávných spolků. Umělecká beseda však i ve velmi stísněných poměrech bojovala o holou existenci dál (mj. zásluhou starosty L. Vycpálka, skladatelů M. Kabeláče a K. Slavického, výtvarníků V. Bartovského, V. Boštíka, K. Lhotáka, spisovatelů J. Koláře, J. Weila, J. Weisse aj. ). Přežila ještě pokus o svou likvidaci v roce 1963, ale nástup normalizace již znamenal její definitivní konec. V roce 1972 byla přinucena k rozpuštění.
Nová kapitola jejích dějin se otevřela po listopadu 1989; svou obnovenou činnost zahájila v průběhu roku 1990.
Ve svých aktivitách navázala na nejpodstatnější rysy své činnosti z minulosti.
Vytvářet tolerantní a přátelské prostředí, v němž by se mohli ve svobodomyslném duchu setkávat umělci nejrůznějších disciplin a stylového zaměření, seznamovat se navzájem s výsledky své činnosti, ale i nacházet tu místo pro společenskou relaxaci.
Umělecká beseda je tak dnes jedním z mála evropských spolků, které sdružují umělce všech zaměření, výtvarníky, hudebníky i literáty, a které se přitom systematicky věnují vzájemným korespondencím jednotlivých uměleckých druhů, rozhodně je však v roce sto čtyřicátého výročí své existence nejstarším z nich.
Seznamovat veřejnost s výsledky uměleckého úsilí svých členů prostřednictvím výstav, hudebních prezentací (především v rámci obnovených Úterků), čtením z literárních novinek apod.
Jedním z podstatných aspektů v činnosti Besedy byl vždy důraz na etické (nemoralistické!) obsahy umělecké tvorby i na etiku tvůrce. Stejně tak bylo specifikou Besedy v jejích nejlepších obdobích propojování odvážných uměleckých výbojů navázaných na současný světový kontext s vědomím souvztažností s určitou domácí tradici, což ovšem nikdy nemělo znamenat pouhé konzervativní lpění na zděděných hodnotách, zejména pak na překonaných modelech sebestředného češství. Na oba tyto aspekty se rovněž snaží obnovená Umělecká beseda navázat a v nových kontextech je rozvíjet!

zdroj - www.umeleckabeseda.cz

Umělecká beseda

osoba narození poznámka
Adámek Josef 25. 7. 1927 ???? - ????
Aleš Mikoláš 18. 11. 1852 1877 - ????, V roce 1912 uspořádala UB jeho výstavu. V roce 1893 vydala jako prémii Lunetu z Vlasti, 1912 cyklus Život starých Slovanů, 1922 v barevné reprodukci triptych Máj.
Ambrůz Jan 2. 6. 1956 1994 - ????, výtvarný odbor
Amort Vilém 7. 10. 1864 1896 - ????
Ančerl Karel 11. 4. 1908 ???? - ????
Andrle Radek 24. 12. 1976 ???? - ????
Aubrecht Vojtěch 14. 6. 1972 ???? - ????
Aubrechtová Pavla 21. 2. 1946 2007 - ????
Bajaja Antonín 30. 5. 1942 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Balaš Zdeněk 11. 8. 1904 1930 - ????
Balaš Zdeněk 11. 8. 1904 1992 - ????, výtvarný odbor
Balšánek Antonín 5. 6. 1865 ???? - ????, výtvarný odbor
Barák Josef 26. 1. 1833 ???? - ????, zakládající člen
Bárta Jiří 13. 3. 1964 ???? - ????, hudební odbor
Bartoň Hanuš 16. 5. 1960 ???? - ????, hudební odbor
Bartovský Václav 22. 8. 1903 1942 - ????
Barvitius Antonín 14. 7. 1823 ???? - ????
Barvitius Viktor 28. 3. 1834 1863 - ????
Bauernfreund Jakub 25. 10. 1904 1936 - 1939
Bauch Jan 16. 11. 1898 1923 - 1926
Bayerová Hřivnáčová Karolína   ???? - ????, výtvarný odbor
Bělohlávek Jiří 24. 2. 1946 ???? - ????, hudební odbor
Beneš Ladislav 24. 8. 1883 1911 - 1915
Berkovec Jiří 22. 7. 1922 ???? - ????, hudební odbor
Bílek František 6. 11. 1872 1909 - ????, 1926 souborná výstava v UB
Binar Ivan 25. 6. 1942 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Binder Ivo 11. 10. 1955 ???? - ????
Boháček Karel 4. 8. 1886 1909 - ????, 1928 posmrtná výstva v UB
Böhm Jan 28. 12. 1865 ???? - ????
Borská Ilona 9. 11. 1928 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Boštík Václav 6. 11. 1913 1942 - 2005
Boudníková Špánová Věra 5. 7. 1946 ???? - ????, výtvarný odbor
Brabec Jiří 28. 10. 1929 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Brousek Otakar 28. 9. 1924 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Brož Josef 13. 8. 1904 1939 - ????
Brož Karel 1834 1863 - ????
Brožík Václav 5. 3. 1851 1872 - ????, V roce 1880 UB vydala jako prémii reprodukci obrazu Hra v šachy, 1885 Rudolf II. u alchymisty.
Brychtová Zahradníková Jaroslava 18. 7. 1924 1992 - ????, výtvarný odbor
Bubák Alois 22. 8. 1824 1868 - ????
Bureš Eduard 1843 1876 - ????
Cibula Václav 7. 11. 1925 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Čapek Josef 23. 3. 1887 1929 - 1939
Čechová Matilda 21. 3. 1908 ???? - ????
Čechura Rudolf 5. 2. 1931 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Čermák František 5. 9. 1822 ???? - ????
Čermák Jaroslav 1. 8. 1830 1871 - ????, V roce 1878 uspořádala UB výstavu obrazů Čermákových a kaartonů Josefa Mánesa, kterou organizoval S. H. Pinkas. Reprodukce Čermákovýchobrazů vydala UB jako prémie v letech 1873, 1874, 1875, 1877 (Bosna), 1878, 1879, 1883, 1896 (mimo jiné Po bitvě na Bílé hoře, Raněný Černohorec).
Červenka Jaroslav 15. 3. 1933 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Červenková Jana 18. 1. 1939 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Daněk Václav 9. 7. 1929 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Demartini Hugo 11. 7. 1931 ???? - ????
Dlouhý Bedřich 2. 8. 1932 ???? - ????
Doležal Kamil 1957 ???? - ????, hudební odbor
Doležal Miloš 1. 7. 1970 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Doubrava Jaroslav 25. 4. 1909 ???? - ????, hudební odbor
Doubravová Jarmila 23. 6. 1940 ???? - ????, hudební odbor
Drury Richard 3. 9. 1967 ???? - ????, výtvarný odbor, předseda
Duda Stanislav 2. 7. 1921 ???? - ????, výtvarný odbor
Dudík Dimitrij   ???? - ????, literární a dramatický odbor
Duša Ferdiš 13. 1. 1888 1925 - ????
Dušková Ludmila 16. 5. 1932 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Dvořák František 21. 1. 1925 1954 - ????
Eben Marek 18. 12. 1957 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Eben Petr 22. 1. 1929 ???? - ????, hudební odbor
Elhenický František 3. 11. 1890 ???? - ????
Emmert František 19. 5. 1940 ???? - ????, hudební odbor
Falteisek Lubor 4. 9. 1951 ???? - ????, literární a dramatický odbor\r\n V roce 1963 se stává členkou literární skupiny Červen 63 v Plzni. Členka Obce spisovatelů od prosince 1989, členka českého centra PEN klubu od r.1997.\r\nPřestože žije od r. 1984 v Praze, stále pracuje ve Středisku západočeských spisovatelů v Plzni.\r\nV roce 1995 zakládá Společnost Národní knihovny ČR, je její předsedkyní do listopadu 1997.\r\n Publikovat začala ve svých 12 letech v Plzeňské Pravdě (první otištěná báseň: Matčiny ruce), později publikuje i drobné prózy. Do r. 1951 publikuje pod jménem Karla Fremrová, v letech 1951-1968 Karla Papežová, od r. 1968 jako Karla Erbová.\r\nV rukopisech několik cestopisů, 3 knížky pro děti, 2 knihy povídek, 3 větší novely.\r\n V letech 1969-1989 z politických důvodů nepublikuje.\r\n Před rokem 1969 i po roce 1989 dlouholetá spolupráce s rozhlasem, řadou novin a časopisů, s Radiem Svobodná Evropa, podílela se na několika sbornících poezie, kterou vydalo Středisko západočeských spisovatelů v Plzni, mnohdy ve spolupráci s německými autory. Řada cen v literárních soutěžích. Desítky autorských večerů. Její verše jsou publikovány v Polsku a Německu, vysílány Českou televizí.\r\n Její verše provázejí i obrazovou publikaci o Jiřím Kolářovi, vydanou a.s. Západočeská energetika (která zakoupila jeho obrazy), vydanou v roce 2001.\r\n V roce 1998 píše libreto k opeře Anežka Česká, hudba dr. Leon Juřica.\r\n Od r. 1990 do září 1999 vydávala samizdatovou edici Strom v počtu 20 výtisků. Vyšlo celkem 19 svazků (poezie, próza, cestopisy a pod). Edice ukončena pro finanční problémy.\r\n\r\n\r\nVydané knihy:\r\n1966 - Neklid, básnická sbírka (Karla Papežová) - Zpč. nakladatelství Plzeň\r\n1991 - Komu mé kosti - básnická sbírka, Zpč.nakladatelství Plzeň\r\n1992 - Via dolorosa - básnická sbírka, vlastním nákladem,\r\n1993 - Vždyť miluješ svou lásku ke mně - básnická sbírka,\r\n vlastním nákladem\r\n1994 - Iokasty, Glauké, Klytaiméstry, básnická sbírka, vlastním nákladem\r\n1995 - Obrazy obrazů, básnická sbírka (kresby Josef Piorecký, zájmový náklad k životnímu výročí výtvarníka)\r\n1995 - Armor, básnická sbírka, Středisko zpč. spisovatelů, edice Vernisáž, nakladatel PUBLIC-Jelínek, Plzeň\r\n1996 - Náměstí zázraků, básnická sbírka, Středisko západočeských spisovatelů, edice Vernisáž, nakladatel PUBLIC-Jelínek, Plzeň\r\n1997 - Mukáň, básnická sbírka, vlastním nákladem\r\n1998 - Terra cota - básnická sbírka, vlastním nákladem\r\n1999 - Oslovení - bibliofilie společně s výtvarníkem J.Posledním, vlastním nákladem\r\n1999 - Živly - bibliofilie, vlastním nákladem, výtvarník Jiří Poslední\r\n2000 - Krajina s osamělým jezdcem, básnická sbírka, nakladatel\r\n Protis Praha\r\n2001 - bibliofilie Plzni - výtvarník Miroslav Tříska, vlastní náklad\r\n2002 - Kalendář plzeňský 2003 - soubor povídek, vydalo 2002 Pro libris Plzeň\r\n2002 - Liánový most - básnická sbírka, nakladatel Protis Praha\r\n2003 - Již nikdy nedovolím požáru - básnická poéma, česky - Pro libris Plzeň\r\n2003 - Již nikdy nedovolím požáru - básnická poéma, česko-polsky, překladatel Jan Pyszko, nakladatel Sursum Tišnov\r\n2003 - V básni se rozední - výbor z básní česko - francouzsky, překladatel Jaen-Louis Bradel, Pro libris Plzeň\r\n2004 - Dům plný dopisů, bibliofilie, společně s výtvarníkem Jiřím Posledním\r\n\r\nOcenění:\r\n1995 - Cena města Plzně za celoživotní dílo
Felcman Bohuslav 29. 8. 1919 1950 - ????
Feld Jindřich 19. 2. 1925 ???? - ????, hudební odbor
Fialková Drahomíra 1923 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Fiedler Hynek 22. 8. 1836 1863 - ????
Filippovová Marie 26. 7. 1938 ???? - ????
Fischer Jan 15. 9. 1921 ???? - ????, hudební odbor
Fischerová Daniela 13. 2. 1948 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Fischerová Viola 18. 10. 1935 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Fišer Jaroslav 10. 10. 1919 1992 - ????
Fišer Jaroslav 8. 9. 1965 ???? - ????, výtvarný odbor
Flejšar Josef 28. 5. 1922 1992 - ????, výtvarný odbor
Forbelský Josef 19. 12. 1930 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Frank Gustav 1859 ???? - ????
Frinta Emanuel 31. 10. 1896 1923 - ????
Fritsche Leopold 1838 1863 - ????
Fuka Vladimír 5. 2. 1926 1963 - ????
Fuková Eva 5. 5. 1927 1958 - ????, výtvarný odbor
Fulla Ľudovít 27. 2. 1902 1929 - ????
Fürst Jindřich 11. 7. 1873 1905 - ????
Gabriel Josef 2. 6. 1902 ???? - ????
Galanda Mikuláš 4. 5. 1895 1931 - ????
Gareis Antonín 20. 11. 1837 1863 - ????
Garejs Antonín 1791 ???? - ????
Gebauer Vladimír 27. 4. 1946 2007 - ????
Gessay Vladimír 28. 10. 1904 ???? - ????
Grögerová Bohumila 7. 8. 1921 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Gross František 19. 4. 1909 1941 - 1952
Grus Jaroslav 13. 8. 1891 1911 - 1914
Haase Miloš 1948 ???? - ????, hudební odbor
Hackenschmied Hanuš 24. 2. 1871 ???? - ????
Halas Jan 8. 5. 1945 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Halberštát Eduard 26. 1. 1937 ???? - ????, výtvarný odbor
Haman Aleš 26. 6. 1932 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Hampl Josef 17. 4. 1932 ???? - ????, výtvarný odbor
Hamplová Hovorková Hana 28. 6. 1951 ???? - ????, výtvarný odbor
Hannauer Karel 11. 6. 1906 ???? - ????
Hanuš Jan 2. 5. 1915 ???? - ????, hudební odbor
Hanuš Vladimír 19. 5. 1961 ???? - ????, výtvarný odbor
Hartmann Antonín 21. 9. 1925 1992 - ????, výtvarný odbor
Hašek Josef 27. 11. 1907 ???? - ????
Hauková Jiřina 27. 1. 1919 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Havel Václav 5. 10. 1936 ???? - 2009, literární a dramatický odbor, vystoupil
Havelka Svatopluk 2. 5. 1925 ???? - ????, hudební odbor
Havlík Jaromír 17. 5. 1950 ???? - ????, hudební odbor
Havránek Bedřich 4. 1. 1821 ???? - ????
Hegr Jindřich 19. 3. 1933 1992 - ????
Hégr Miloslav 11. 10. 1891 ???? - ????
Hejna Jiří 29. 7. 1921 1946 - ????
Hejný Miloslav 23. 10. 1925 ???? - ????, výtvarný odbor
Hellich Josef 17. 4. 1807 1864 - ????
Hendrych Jan 28. 11. 1936 ???? - ????, výtvarný odbor
Henke Josef 12. 1. 1933 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Heral Václav 18. 3. 1919 ???? - ????
Hergesel František 8. 3. 1857 ???? - ????
Heritesová Zdeňka 13. 9. 1896 1945 - ????
Herold Eduard 16. 9. 1820 ???? - ????
Hesoun Josef 25. 10. 1903 ???? - ????
Hetteš Karel 29. 7. 1909 ???? - ????
Hísek Jan 26. 7. 1965 ???? - ????, výtvarný odbor
Hladík Jan 21. 3. 1927 ???? - ????, výtvarný odbor
Hladíková Jenny 9. 6. 1930 ???? - ????, výtvarný odborPrvní figurativní tapiserii jsem utkal v roce 1974. Měl jsem tehdy za sebou delší etapu abstraktních, autorsky tkaných tapiserií, takových, jak jsem je předvedl na 2., 3., a 4. Bienale v Lausanne. V první figurativní tapiserii jsem chtěl vyzkoušet moji techniku tkaní (dosti hrubou a lapidární), zda je schopna se vypořádat s figurativním motivem tak, jak to dělal gobelín v historii. Vybral jsem si fotografii románského reliéfu „Polibek Jidáše ze St. Gill“. Tapiserie, která vznikla, ukázala, že toto hrubé autorské tkaní je schopno sdělit jemnosti psychického výrazu tváře. Byl to nový rys v mém tkaní. Vznikla celá řada gobelínů, která pracuje buď s fotografií, nebo s detaily z historie malířství. Dva z nich vybrala mezinárodní porota pro 8. a 9. Biennale v Lausanne. Jde o citace, kterými chci profiltrovat můj individuální současný pocit a tím oslovit diváka. To, že tkám sám, mi umožňuje aktivní tvůrčí uchopení každého detailu. Myslím si, že doba, kterou dnes prožíváme, by měla tolerantně přijmout cestu propojenou s tradicí a minulostí, a to v zájmu přítomnosti i budoucnosti.
Hlaváč Miroslav (Miro) 23. 10. 1923 ???? - ????, hudební odbor
Hlaváček Josef 13. 5. 1934 ???? - ????, výtvarný odbor
Hlavica Miloš 29. 10. 1933 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Hlobilová-Mrkvičková Marie 9. 5. 1903 ???? - ????
Hodonská Eva 23. 3. 1950 ???? - ????, výtvarný odbor
Hodonský František 19. 2. 1945 1992 - ????, výtvarný odbor
Hoffstädter Bedrich 15. 11. 1910 1940 - ????
Hofrichter Václav 19. 5. 1864 1889 - ????
Hochová Dagmar 11. 3. 1926 ???? - ????, výtvarný odbor
Holan Karel 4. 12. 1893 1920 - 1925, 1920-1925, katalog Sto letUmělecké Besedy, Praha 1963
Holan Vladimír 16. 9. 1905 ???? - ????
Holeček Josef 27. 2. 1853 ???? - ????, předseda
Holeka Pavel 14. 8. 1945 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Holeňa Jiří 13. 5. 1946 ???? - ????, hudební odbor
Holub Alois 3. 5. 1894 ???? - ????, slovenská
Holý Miloslav 4. 10. 1897 1920 - 1924
Honzík Jiří 19. 4. 1924 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Hora-Hořejš Petr 7. 9. 1938 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Horník Jiří 5. 9. 1916 1946 - ????
Horová Anděla 13. 8. 1944 1992 - ????
Horová Kováčiková Julie 28. 1. 1906 ???? - ????
Hořejší Marie   ???? - ????, hudební odbor
Hostinský Otakar 2. 1. 1847 ???? - ????, činný člen
Hrabal Milan 10. 1. 1954 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Hraše Jiří 16. 7. 1930 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Hrbek Čeněk 8. 5. 1837 ???? - ????
Hrubý Josef 10. 5. 1932 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Hudec Jaroslav 2. 6. 1910 ???? - ????
Hudeček František 7. 4. 1909 1941 - ????
Hůla Břetislav 31. 3. 1894 ???? - ????, tajemník
Hurník Ilja 25. 11. 1922 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Husa Karel 7. 8. 1921 ???? - ????, hudební odbor
Hynais Vojtěch 14. 12. 1854 ???? - ????
Chalupa František 8. 10. 1828 ???? - ????
Chatrný Dalibor 28. 8. 1925 1992 - ????, výtvarný odbor
Chittussi Antonín 1. 12. 1847 1871 - ????, v roce 1879 uspořádala UB výstavu 49 obrazů a studií z Dalmácie a Bosny
Chlupáč Miloslav 10. 7. 1920 1992 - ????, výtvarný odbor
Chochola Václav 30. 1. 1923 1992 - ????, výtvarný odbor
Chrudimský Miloš   ???? - ????, výtvarný odbor
Janáček Zbyněk 7. 6. 1957 ???? - ????
Janda František 10. 9. 1886 ???? - ????, výtvarný odbor
Janík Zdeněk 7. 10. 1923 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Janoušková Věra 25. 6. 1922 1990 - ????, výtvarný odbor
Janů Josef   ???? - ????
Jareš Jaroslav 10. 1. 1886 1909 - 1921, výtvarný odbor - předseda. V l. 1915-1921 Výtvarný odbor Umělecké besedy.
Javůrek Karel 30. 7. 1815 ???? - ????, výtvarný odbor
Jelínek Antonín 10. 7. 1930 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Jenewein Felix 4. 8. 1857 ???? - ????, výtvarný odbor
Jíra Milan 7. 4. 1935 1992 - ????, literární a dramatický odbor
Jiráčková Marta 22. 3. 1932 ???? - ????, hudební odbor
Jirsa Jaroslav   ???? - ????, literární a dramatický odbor
Jiřikovský Jan 7. 5. 1906 1936 - ????
Jiříkovský Josef 4. 2. 1892 ???? - ????, výtvarný odbor
John Jiří 6. 11. 1923 1953 - 1960
Juliš Emil 21. 10. 1920 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Jungmann Milan 18. 1. 1922 1992 - ????, literární a dramatický odbor
Jurkovič Dušan 23. 8. 1868 ???? - ????, výtvarný odbor
Justl Vladimír 27. 10. 1928 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Kačer Jiří 9. 4. 1952 ???? - ????, výtvarný odbor
Kantůrková Sílová Eva 11. 5. 1930 1992 - ????, literární a dramatický odbor
Kaplický Josef 19. 3. 1899 1923 - 1926
Kaprová Libuše   ???? - ????, hudební odbor
Karel Marian 21. 8. 1944 ???? - ????, výtvarný odbor
Karel Václav 21. 10. 1902 1938 - ????, výtvarný odbor
Karfík Vladimír 1. 10. 1931 1992 - ????, literární a dramatický odbor
Karlíková Olga 6. 1. 1923 1992 - ????, výtvarný odbor
Kaufman Miroslav 15. 4. 1963 ???? - ????
Kavan Jan 8. 3. 1947 ???? - ????
Kaván František 10. 9. 1866 1896 - 1899, výtvarný odbor
Kazdová Hirková Milada 14. 8. 1911 1952 - ????
Kerhart Oldřich 25. 1. 1895 1920 - ????, starosta
Kerhart Vojtěch 4. 7. 1892 ???? - ????, výtvarný odbor
Kirnig Alois 10. 6. 1840 ???? - ????
Klánský Ivan 13. 5. 1948 ???? - ????, hudební odbor
Klíma Ivan 14. 9. 1931 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Klimeš Svatopluk 10. 3. 1944 ???? - ????, výtvarný odbor
Klusák Jan 18. 4. 1934 ???? - ????, hudební odbor
Kofránková Hana 5. 1. 1949 ???? - ????, literární a dramatický odbor, předsedkyně
Kohn Samuel 17. 12. 1837 1866 - ????
Kojan Jan 10. 8. 1886 1946 - ????, výtvarný odbor
Kokolia Vladimír 27. 11. 1956 ???? - ????, výtvarný odbor
Kolárová Eva 17. 6. 1929 1992 - ????, literární a dramatický odbor
Kolář Jiří 24. 9. 1914 1992 - ????, výtvarný odbor
Kolářová Běla 24. 3. 1923 ???? - ????, výtvarný odbor
Kolíbal Stanislav 11. 12. 1925 1954 - ????
Koliha Jaroslav 12. 4. 1924 1953 - ????
Konvička Richard 30. 4. 1957 ???? - ????, výtvarný odbor
Kopecký Vladimír 26. 11. 1931 1992 - ????, výtvarný odbor
Koreček Luboš 2. 1. 1913 ???? - ????
Korte Oldřich 26. 4. 1926 ???? - ????, hudební odbor
Koryčan Miroslav 6. 6. 1938 1965 - 1970
Kotalík Jiří 22. 7. 1920 ???? - ????
Kotík Jan 4. 1. 1916 1945 - 2002
Kotík Pravoslav 1. 5. 1889 1920 - 1924, 1920-1925 katalog Sto let Umělecké besedy, Praha 1963
Kotrba Karel 17. 1. 1893 1923 - 1924, výtvarný odbor
Koula Jan 7. 2. 1855 ???? - ????, výtvarný odbor
Kounovská Marie   ???? - ????, výtvarný odbor, tajemnice
Kovářík Jan 28. 3. 1980 ???? - ????
Krajný Boris 28. 11. 1945 ???? - ????, hudební odbor
Králová Romana 19. 4. 1958 ???? - ????, výtvarný odbor
Krčková Gabriela 1954 ???? - ????, hudební odbor
Krejcar Jaromír 25. 7. 1895 ???? - ????
Kremlička Rudolf 19. 6. 1886 1931 - ????, výtvarný odbor
Kriseová Eda 18. 7. 1940 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Kropáč František 28. 3. 1898 ???? - ????, člen výboru literárního odboru
Kroupa Bohuslav 30. 11. 1828 ???? - ????, výtvarný odbor
Křivánek Vladimír 7. 5. 1951 ???? - ????
Kubíček Josef 13. 3. 1890 1927 - 1928
Kubíček Leoš 22. 11. 1887 1924 - 1930, členem
Kubín (Coubine) Otakar 22. 10. 1883 1932 - ????, členem výtvarného odboru
Kučerová Alena 28. 4. 1935 1992 - ????, výtvarný odbor
Kundera Ludvík 22. 3. 1920 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Kurz Ivan 27. 11. 1947 ???? - ????, hudební odbor
Kvíz Rudolf   ???? - ????, literární a dramatický odbor
Kybal Antonín 25. 3. 1901 1931 - ????, výtvarný odbor
Kybalová Hartmannová Ludmila 9. 6. 1929 1992 - ????, výtvarný odbor
Lamač Bohuslav 23. 3. 1921 ???? - ????
Lamr Aleš 12. 6. 1943 ???? - ????, výtvarný odbor
Langer Milan   ???? - ????, literární a dramatický odbor
Lebeda Otakar 8. 5. 1877 1899 - 1901
Lechnier 23. 7. 1938 ???? - ????, hudební odbor
Levý Václav 14. 9. 1820 1869 - ????, V roce 1871 uspořádala UB posmrtnou výstavu. Vydala řadu prémií - litografie Madona (na rok 1870), sádrové sousoší Adam a Eva (na rok 1898), Poprsí madony (na rok 1900).
Lhoták Kamil 25. 7. 1912 1940 - ????
Libenský Stanislav 27. 3. 1921 1992 - ????, výtvarný odbor
Lidický Karel 17. 6. 1900 1936 - ????, výtvarný odbor
Liebscher Adolf 11. 3. 1857 ???? - ????, výtvarný odbor
Liška Emanuel 19. 4. 1852 1875 - ????, výtvarný odbor
Livancová Marie 1838 1869 - ????
Loudová Ivana 8. 3. 1941 ???? - ????, hudební odbor
Ludvíková Libuše   ???? - ????, literární a dramatický odbor
Lukas Jan 10. 8. 1915 1992 - ????, výtvarný odbor
Lukáš Zdeněk 21. 8. 1928 ???? - ????, hudební odbor
Lukeš Jan 12. 9. 1950 ???? - ????, Stradický ze Strdic
Maciuchová Hana 29. 11. 1945 1992 - ????, literární a dramatický odbor
Maixner Petr 13. 3. 1831 ???? - ????
Majerník Cyprian 24. 11. 1909 1935 - ????
Málek Jan 18. 5. 1938 ???? - ????, hudební odbor
Malich Karel 18. 10. 1924 1992 - ????, výtvarný odbor
Mandys Pavel 1972 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Mánes Josef 12. 5. 1820 1863 - 1871, zakládající člen, 1863 - předsedou výtvarného odboru
Mánes Quido 17. 7. 1828 1863 - 1880, výtvarný odbor V roce 1899 vydla UB jako prémii Křesťanské cvičení na Domažlicku
Marold Luděk 7. 6. 1865 ???? - ????, výtvarný odbor
Masaryková Anna 3. 4. 1911 ???? - ????, pracovala
Matal Bohumír 13. 1. 1922 1945 - 1949
Matas Václav 8. 5. 1913 ???? - ????, spoluvystavuje
Matasová Adéla 26. 7. 1940 ???? - ????, výtvarný odbor
Matejka Peter 26. 6. 1913 1946 - ????
Matoušek Lukáš 29. 5. 1943 ???? - ????, nar. 29. 5. 1943 v Praze) vystudoval Pražskou konzervatoř (1961 –67) v oborech klarinet (u Milana Kostohryze), dirigování (Václav Smetáček) a skladbu (Zdeněk Hůla). Poté absolvoval dvouletý kurz elektronické a konkrétní hudby v Československém rozhlasu. V letech 1969 až 1975 se pak soukromě vzdělával u Miloslava Kabeláče a v roce 1981 dokončil studium kompozice u Ctirada Kohoutka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. V roce 1981 ještě absolvoval studium středověké hudby v Londýně (stipendium od British Council). Souběžně byl po deset let učitelem klarinetu na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku (dnes Deylův ústav), v osmdesátých letech byl rovněž hudebním režisérem Čs. rozhlasu v Praze.\r\n\r\nOd začátku devadesátých let minulého století se uplatňuje jako hudební režisér a dramaturg v nahrávací společnosti Studio Matouš. Je zakladatelem (1963) a vedoucím vokálně instrumentálního souboru Ars cameralis. V tomto souboru, který je zaměřen na středověkou hudební kulturu v její konfrontaci se současnou tvorbou, hraje Matoušek také na klarinet a historické nástroje, které sám zhotovuje podle dochovaných vzorů nebo výtvarných předloh. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje na hudbu české gotiky a renezance, přičemž na základě zevrubného archívního studia rekonstruuje staré skladby. Se svým souborem Ars cameralis podnikl mnoho zahraničních turné, nahrál několik významných CD titulů a mnoho dalších skladeb pro řadu evropských a televizních vysílacích stanic.\r\n\r\nhudební odbor
Matuszek Petr 1962 ???? - ????, hudební odbor
Matys Rudolf 28. 5. 1938 1992 - ????, literární a dramatický odbor
Mauder Josef 1. 12. 1854 1877 - ????, výtvarný odbor. V letech 1880 a 1883 člen správního výbo
Mayer-Zajíc Daniel 24. 4. 1885 ???? - ????, výtvarný odbor, předseda 1913
Mědílek Jiří 29. 8. 1954 2002 - ????, výtvarný odbor
Melka Čeněk 10. 1. 1834 ???? - ????, výtvarný odbor
Melková Ondrušová Ludmila 22. 4. 1897 ???? - ????
Menzel Jiří 23. 2. 1938 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Merunková Růžena 21. 3. 1940 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Michal Emanuel 14. 7. 1894 ???? - ????
Mikeš Vladimír 11. 8. 1927 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Mikota Jan 4. 2. 1903 ???? - ????
Miler Karel 9. 2. 1940 1992 - ????, výtvarný odbor
Milly Dezider 7. 8. 1906 1946 - ????
Mírová Děvana 14. 1. 1922 ???? - ????
Mokrý František 8. 4. 1892 ???? - ????
Moravec Alois 5. 1. 1899 1917 - 1936
Moravec Ivan 9. 11. 1930 ???? - ????, hudební odbor
Moravec Luboš 10. 4. 1925 1954 - ????
Morávková Alena 29. 7. 1935 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Moucha Miloslav 25. 3. 1942 1992 - ????, výtvarný odbor
Mrázek Jiří 22. 4. 1920 1992 - ????, výtvarný odbor
Mrázková Daisy 5. 5. 1923 1992 - ????, výtvarný odbor
Mrkvička Jan 23. 4. 1856 1881 - ????
Mrkvička Otakar 19. 12. 1898 ???? - ????
Mudroch Bedřich 11. 8. 1898 1925 - ????
Mudroch Ján 28. 3. 1909 1938 - ????
Mühlbauer Pavel 8. 6. 1949 ???? - ????, výtvarný odbor
Musatov Grigorij 29. 1. 1899 1923 - ????
Myslbek Josef 20. 6. 1848 1871 - ????
Nastoupil Josef 7. 1. 1888 ???? - ????
Nejedlý Otakar 14. 3. 1883 ???? - ????
Nekolová Jarešová Augusta 7. 7. 1890 1909 - 1919, členka výtvarného odboru
Němeček Vojtěch 9. 9. 1922 ???? - ????
Nemes Endre 10. 11. 1909 1936 - 1938, výtvarný odbor
Nepraš Karel 2. 4. 1932 1992 - ????, výtvarný odbor
Neumann Ivan 10. 5. 1945 1992 - ????, výtvarný odbor
Novák Antonín 21. 4. 1936 ???? - ????, hudební odbor
Novák Ladislav 17. 3. 1908 1941 - ????
Novák Václav 19. 10. 1901 1927 - ????
Novák Zemek Pavel 14. 10. 1957 ???? - ????, hudební odbor
Oplt Oldřich 25. 10. 1919 ???? - ????, Praha
Orlíková Brabcová Jana 19. 5. 1939 1992 - ????, výtvarný odbor
Othová Milada 1. 10. 1944 ???? - ????, výtvarný odbor
Ouhel Ivan 18. 2. 1945 1992 - ????, výtvarný odbor
Pacner Miroslav 28. 5. 1938 1998 - ????, výtvarný odbor
Padevět Jiří 20. 7. 1966 ???? - ????, literární a dramatický odbor, jednatel odboru
Pauzer Karel 4. 12. 1936 1992 - ????, výtvarný odbor
Pavlíček Václav 8. 8. 1934 ???? - ????, výtvarný odbor
Pechar Jiří 7. 5. 1929 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Pellar Rudolf 28. 2. 1923 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Peňás Jiří 28. 1. 1966 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Petránek Jan 28. 12. 1931 ???? - ????, 23.2.1923 v Púchově nad Váhom
Petrica Vasil 15. 1900 ???? - ????
Petrová Eva 2. 12. 1928 1992 - ????, výtvarný odbor, literární a dramatický odbor
Piekar Pavel 18. 7. 1960 ???? - ????, výtvarný odbor
Pinkas Alois 13. 11. 1884 ???? - ????, Bratislava
Pinkas Soběslav 7. 10. 1827 1865 - ????, v 70. a 80. letech organizoval výstavy. 1875,1877-1885 předsedou výtvarného odboru. V l.1891-1893 starostou.
Piňos Alois 2. 10. 1925 ???? - ????, Alois PIŇOS, profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů posledních padesáti let, se narodil ve Vyškově 2. října 1925. Jeho skladatelské, teoretické, publicistické, učitelské a organizátorské aktivity v soudobé české hudbě hrály a hrají důležitou úlohu. \r\n Vystudoval klasické gymnasium a lesní inženýrství. Kompozici studoval nejprve soukromě, pak na brněnské konzervatoři a v letech 1949-53 na Janáčkově akademii. Od r. 1953 tam vyučoval hudebně teoretické předměty, od r. 1965 skladbu. \r\n\r\n Od konce 50. let je jeho jméno spojováno hlavně s novou hudbou. Jeho skladatelský vývoj byl podnícen objevem nových aktuálních kompozičních technik, které konvenovaly jeho naturelu. Svůj skladatelský obzor rozšiřoval opakovanou účastí na mezinárodních kurzech v Darmstadtu (P. Boulez, B. Maderna, K. Stockhausen), na kurzech elektronické hudby v Mnichově (M. Kagel, J.A. Riedel) a na kurzech francouzské konkrétní hudby v Praze (P. Schaeffer, F.Bayle a G. Reibel). Od druhé poloviny padesátých let začal cílevědomě vytvářet vlastní kompoziční metodu a poetiku a provádět hudebně teoretický výzkum. Brzy si vytvořil vlastní kompoziční systém a stal se jedním z nejvýraznějších a nejprůbojnějších autorů generace, vstupující na scénu začátkem šedesátých let. \r\n\r\n Napsal mnoho skladeb – od komorních a vokálních děl až po symfonická, a mnoho děl v netradičních formách a žánrech (hudební happeningy, nové hudební divadlo, pódiové (scénické) produkce, audiovizuální kompozice). Elektroakustické hudbě se věnoval od r. 1964 jako jeden z prvních českých skladatelů. Piňos je též průkopníkem týmové kompozice. V r. 1967 založil skladatelský tým, který vede a z jehož dílny vyšla řada originálních děl (v 60. a 70. letech týmově spolupracoval s I. Medkem a M. Štědroněm). \r\n\r\n V mládí získal Piňos pro svou tvorbu významné podněty v hudbě L. Janáčka, B. Bartóka a O. Messiaena. Zaujala jej hudba hudebních průkopníků (Ch, Ives, E. Varese), Druhé vídeňské školy a soudobé avantgardy (W. Lutoslawski, G. Ligeti, I. Xenakis, L. Berio). Tradiční formy (koncert, serenádu, symfonii atd.) staví do nových souvislostí a do nevšedních vztahů uvádí i soudobé hudební experimenty. Typické pro něho je hledání objektivního řádu, úsilí o nalezení trvalých hodnot. Aplikuje různé druhy zákonitostí a ryze hudebními prostředky orientuje posluchače ke kladným životním hodnotám, vědom si přitom konfliktů a střetů v realitě. S tím souvisejí katarze v jeho dramaticky pojatých skladbách (Geneze, Panta rhei?, Lux in tenebris). V jeho díle nacházíme tvrdost výrazu (Konflikty, Koncert pro orchestr a mg pás, Metatance, Zatčení, Obžalovaný), intimní lyriku (Canti intimi, Kantiléna, Dolce far niente), intelektuální a šibeniční humor, ironii, hyperbolu, satiru a fikci (Karikatury, Dicta antiquorum, Vyvolavači, Bestiarium, Svízelné situace), zvláštní druh motoričnosti (rychlé finální věty) a specifickou hudební symboliku („231“, České letokruhy, Stella matutina). Takřka za znak hudebního neofuturismu lze označit Piňosovo zvukové vyjádření přírodních a civilizačních dějů (Kontrapunkty přírody, Domov, symfonie „Apollo XI“). Akcentovány jsou vztahy jak uvnitř jednotlivých hudebních složek a parametrů, tak mezi nimi navzájem i mezi hudbou a případnými dalšími komponenty (textem, výtvarnými objekty aj.). Zdůraznění vztahů platí tedy pro veškerou Piňosovu tvorbu včetně elektroakustických a multimediálních skladeb. Jsou-li tyto vztahy pohyblivé, vzniká alternativní kompozice o více verzích. \r\n\r\n Pro Piňosovu hudbu je typická absence depresivních a nostalgických nálad. Jasně vyjádřen je pozitivní vztah k životu, byť jakkoliv komplikovanému. Výrazně je zastoupena zejména oblast milostná (Ars amatoria, Hudba pro dva, Seznámení, Síla a moc lásky, Zelená hora, Setkávání) a duchovní tématika (Gesta Machabaeorum, In extremis, Pastorela, Panta rhei?, sursum corda, Laudatio, Quo vadis?). V posledních letech akcentuje filosofické téma naděje a spirituální zápas proti silám zla a destrukce (Lux in tenebris, Carmina psalmisona, Stella matutina, Finsternis, Music of Good Hope or Stormy Music, Nomen omen aneb 13 portrétů hada, Bestiarium, Svízelné situace, Clamores). \r\n\r\n Komponování se u Piňose úzce pojí s jeho teoretickým dílem. Monografie „Tónové skupiny“ (Praha 1971, anglicky Brno 2001) je jeho nejznámější hudebně teoretickou prací. Její závěry jsou obecně platné a pro kompoziční teorii i praxi významné a inspirativní. Piňosovy další publikované teoretické studie se týkají např. výběru a zpracování zvukového materiálu /zvláště intervalů/, parametrů rytmu a timbru a budování nekonvenčního hudebního řádu, založeného na univerzálních kompozičních principech (selekce, restrikce, multivariace, zcelování, konfluence, latence, oscilace, kontrapozice, hierarchizace, transference, procesualita aj.). Dále lze připomenout Piňosovo členství v mezinárodních skladatelských porotách, vyučování na mistrovských kompozičních kurzech a přednášky na vysokých hudebních školách a na mezinárodních konferencích a sympóziích (Bonn, Dresden, Freiburg, Göteborg, Heidelberg, Helsinki, Ljubljana, Lyon, Reichenau, Riga, Stockholm, Wien, Graz, Bratislava atd.). V letech 1984 – 1994 byl stálým docentem na Mezinárodních prázdninových kurzech pro Novou hudbu v Darmstadtě a v 80. a 90. letech vypracoval též mnoho rozhlasových hudebních pořadů pro Westdeutscher Rundfunk Köln. Jeho skladby jsou hrány v četných evropských zemích i v zámoří. \r\n\r\n Piňos patří mezi ty české skladatele, jejichž tvorba byla v letech 1969 – 1989 komunistickým režimem diskriminována a zakazována. Až po roce 1989 může Piňos žít a pracovat v normálních podmínkách. \r\n\r\n V Piňosově kompoziční třídě na brněnské JAMU studovalo a absolvovalo více než 30 studentů. Mnozí z nich jsou dnes významnými osobnostmi v české hudbě (M. Štědroň, P. Kofroň, J. Kollert, P. Graham, D. Forró, M. Dohnal, I. Medek, D. Dlouhý aj.). Piňos se rozhodujícím způsobem zasloužil o vytvoření moderně orientované „brněnské kompoziční školy“. \r\n\r\n Mnoho času Piňos věnoval organizování a podpoře hudebního života. Je spoluzakladatelem „Tvůrčí skupiny A“, orchestru pro novou hudbu „Studio autorů“, sdružení „Camerata Brno“, uměleckého sdružení „Q“, Společnosti elektroakustické hudby a je členem „Ateliéru '90 Praha“, pražské Umělecké besedy a české sekce ISCM. Též pomáhal organizovat festivaly „Expozice experimentální hudby“ a „Expozice nové hudby“. \r\n\r\n Za své skladby získal mnoho cen. Zmiňme alespoň některé z poslední doby: Cenu české kritiky 1994 za 3. smyčcový kvartet, cenu „Classic 1995“ za tutéž skladbu /“kompozice roku“/, cenu „Classic 1999“ za skladbu „Stella matutina“ /“kompozice roku“/, cenu Musica nova 2001 za skladbu „Bruma“, cenu města Brna 2002 za umělecké dílo a aktivity a Janáčkovu Zlatou medaili (v roce 2003) od JAMU za tvůrčí a pedagogickou činnost. \r\n\r\nhudební odbor
Pirner Maxmilián 13. 2. 1854 ???? - ????
Podhrázský Stanislav 10. 11. 1920 ???? - ????, krátce
Pokorná Purkyňová Růžena 2. 3. 1864 ???? - ????
Pokorný Evžen 28. 8. 1919 ???? - ????
Pokorný Petr 18. 12. 1932 ???? - ????, Alois PIŇOS, profesor Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů posledních padesáti let, se narodil ve Vyškově 2. října 1925. Jeho skladatelské, teoretické, publicistické, učitelské a organizátorské aktivity v soudobé české hudbě hrály a hrají důležitou úlohu. \r\n Vystudoval klasické gymnasium a lesní inženýrství. Kompozici studoval nejprve soukromě, pak na brněnské konzervatoři a v letech 1949-53 na Janáčkově akademii. Od r. 1953 tam vyučoval hudebně teoretické předměty, od r. 1965 skladbu. \r\n\r\n Od konce 50. let je jeho jméno spojováno hlavně s novou hudbou. Jeho skladatelský vývoj byl podnícen objevem nových aktuálních kompozičních technik, které konvenovaly jeho naturelu. Svůj skladatelský obzor rozšiřoval opakovanou účastí na mezinárodních kurzech v Darmstadtu (P. Boulez, B. Maderna, K. Stockhausen), na kurzech elektronické hudby v Mnichově (M. Kagel, J.A. Riedel) a na kurzech francouzské konkrétní hudby v Praze (P. Schaeffer, F.Bayle a G. Reibel). Od druhé poloviny padesátých let začal cílevědomě vytvářet vlastní kompoziční metodu a poetiku a provádět hudebně teoretický výzkum. Brzy si vytvořil vlastní kompoziční systém a stal se jedním z nejvýraznějších a nejprůbojnějších autorů generace, vstupující na scénu začátkem šedesátých let. \r\n\r\n Napsal mnoho skladeb – od komorních a vokálních děl až po symfonická, a mnoho děl v netradičních formách a žánrech (hudební happeningy, nové hudební divadlo, pódiové (scénické) produkce, audiovizuální kompozice). Elektroakustické hudbě se věnoval od r. 1964 jako jeden z prvních českých skladatelů. Piňos je též průkopníkem týmové kompozice. V r. 1967 založil skladatelský tým, který vede a z jehož dílny vyšla řada originálních děl (v 60. a 70. letech týmově spolupracoval s I. Medkem a M. Štědroněm). \r\n\r\n V mládí získal Piňos pro svou tvorbu významné podněty v hudbě L. Janáčka, B. Bartóka a O. Messiaena. Zaujala jej hudba hudebních průkopníků (Ch, Ives, E. Varese), Druhé vídeňské školy a soudobé avantgardy (W. Lutoslawski, G. Ligeti, I. Xenakis, L. Berio). Tradiční formy (koncert, serenádu, symfonii atd.) staví do nových souvislostí a do nevšedních vztahů uvádí i soudobé hudební experimenty. Typické pro něho je hledání objektivního řádu, úsilí o nalezení trvalých hodnot. Aplikuje různé druhy zákonitostí a ryze hudebními prostředky orientuje posluchače ke kladným životním hodnotám, vědom si přitom konfliktů a střetů v realitě. S tím souvisejí katarze v jeho dramaticky pojatých skladbách (Geneze, Panta rhei?, Lux in tenebris). V jeho díle nacházíme tvrdost výrazu (Konflikty, Koncert pro orchestr a mg pás, Metatance, Zatčení, Obžalovaný), intimní lyriku (Canti intimi, Kantiléna, Dolce far niente), intelektuální a šibeniční humor, ironii, hyperbolu, satiru a fikci (Karikatury, Dicta antiquorum, Vyvolavači, Bestiarium, Svízelné situace), zvláštní druh motoričnosti (rychlé finální věty) a specifickou hudební symboliku („231“, České letokruhy, Stella matutina). Takřka za znak hudebního neofuturismu lze označit Piňosovo zvukové vyjádření přírodních a civilizačních dějů (Kontrapunkty přírody, Domov, symfonie „Apollo XI“). Akcentovány jsou vztahy jak uvnitř jednotlivých hudebních složek a parametrů, tak mezi nimi navzájem i mezi hudbou a případnými dalšími komponenty (textem, výtvarnými objekty aj.). Zdůraznění vztahů platí tedy pro veškerou Piňosovu tvorbu včetně elektroakustických a multimediálních skladeb. Jsou-li tyto vztahy pohyblivé, vzniká alternativní kompozice o více verzích. \r\n\r\n Pro Piňosovu hudbu je typická absence depresivních a nostalgických nálad. Jasně vyjádřen je pozitivní vztah k životu, byť jakkoliv komplikovanému. Výrazně je zastoupena zejména oblast milostná (Ars amatoria, Hudba pro dva, Seznámení, Síla a moc lásky, Zelená hora, Setkávání) a duchovní tématika (Gesta Machabaeorum, In extremis, Pastorela, Panta rhei?, sursum corda, Laudatio, Quo vadis?). V posledních letech akcentuje filosofické téma naděje a spirituální zápas proti silám zla a destrukce (Lux in tenebris, Carmina psalmisona, Stella matutina, Finsternis, Music of Good Hope or Stormy Music, Nomen omen aneb 13 portrétů hada, Bestiarium, Svízelné situace, Clamores). \r\n\r\n Komponování se u Piňose úzce pojí s jeho teoretickým dílem. Monografie „Tónové skupiny“ (Praha 1971, anglicky Brno 2001) je jeho nejznámější hudebně teoretickou prací. Její závěry jsou obecně platné a pro kompoziční teorii i praxi významné a inspirativní. Piňosovy další publikované teoretické studie se týkají např. výběru a zpracování zvukového materiálu /zvláště intervalů/, parametrů rytmu a timbru a budování nekonvenčního hudebního řádu, založeného na univerzálních kompozičních principech (selekce, restrikce, multivariace, zcelování, konfluence, latence, oscilace, kontrapozice, hierarchizace, transference, procesualita aj.). Dále lze připomenout Piňosovo členství v mezinárodních skladatelských porotách, vyučování na mistrovských kompozičních kurzech a přednášky na vysokých hudebních školách a na mezinárodních konferencích a sympóziích (Bonn, Dresden, Freiburg, Göteborg, Heidelberg, Helsinki, Ljubljana, Lyon, Reichenau, Riga, Stockholm, Wien, Graz, Bratislava atd.). V letech 1984 – 1994 byl stálým docentem na Mezinárodních prázdninových kurzech pro Novou hudbu v Darmstadtě a v 80. a 90. letech vypracoval též mnoho rozhlasových hudebních pořadů pro Westdeutscher Rundfunk Köln. Jeho skladby jsou hrány v četných evropských zemích i v zámoří. \r\n\r\n Piňos patří mezi ty české skladatele, jejichž tvorba byla v letech 1969 – 1989 komunistickým režimem diskriminována a zakazována. Až po roce 1989 může Piňos žít a pracovat v normálních podmínkách. \r\n\r\n V Piňosově kompoziční třídě na brněnské JAMU studovalo a absolvovalo více než 30 studentů. Mnozí z nich jsou dnes významnými osobnostmi v české hudbě (M. Štědroň, P. Kofroň, J. Kollert, P. Graham, D. Forró, M. Dohnal, I. Medek, D. Dlouhý aj.). Piňos se rozhodujícím způsobem zasloužil o vytvoření moderně orientované „brněnské kompoziční školy“. \r\n\r\n Mnoho času Piňos věnoval organizování a podpoře hudebního života. Je spoluzakladatelem „Tvůrčí skupiny A“, orchestru pro novou hudbu „Studio autorů“, sdružení „Camerata Brno“, uměleckého sdružení „Q“, Společnosti elektroakustické hudby a je členem „Ateliéru '90 Praha“, pražské Umělecké besedy a české sekce ISCM. Též pomáhal organizovat festivaly „Expozice experimentální hudby“ a „Expozice nové hudby“. \r\n\r\n Za své skladby získal mnoho cen. Zmiňme alespoň některé z poslední doby: Cenu české kritiky 1994 za 3. smyčcový kvartet, cenu „Classic 1995“ za tutéž skladbu /“kompozice roku“/, cenu „Classic 1999“ za skladbu „Stella matutina“ /“kompozice roku“/, cenu Musica nova 2001 za skladbu „Bruma“, cenu města Brna 2002 za umělecké dílo a aktivity a Janáčkovu Zlatou medaili (v roce 2003) od JAMU za tvůrčí a pedagogickou činnost. \r\n\r\nhudební odbor
Pololáník Zdeněk 25. 10. 1935 ???? - ????, hudební odbor
Portešová Daniela   ???? - ????
Prager Wilfried 30. 1. 1964 ???? - ????, výtvarný odbor
Procházka Antonín 24. 6. 1849 ???? - ????
Prokop Ferdinand 20. 6. 1880 ???? - ????
Prudič Jan 1. 8. 1858 ???? - ????
Přerhof Heřman 1. 6. 1831 1963 - 1867, spoluzakladatel
Příhodová Marie 19. 8. 1928 ???? - ????
Purkrábková Hana 19. 8. 1936 1991 - ????
Purkyně Karel 11. 3. 1834 1863 - 1868, působil významně při založení UB, organizátor spolkového života, zejména v roce 1964 při Shakespearových slavnostech
Quast Jan 23. 10. 1814 ???? - ????
Rabas Jan 26. 9. 1915 1992 - ????, výtvarný odbor
Rabas Václav 13. 11. 1885 1909 - ????, dlouholetým předsedou
Rada Pravoslav 14. 10. 1923 1992 - ????, výtvarný odbor
Rada Vlastimil 5. 4. 1895 1913 - 1920
Radová Jindřiška 1. 4. 1925 1992 - ????, výtvarný odbor
Radová Šárka 3. 5. 1949 1992 - ????, výtvarný odbor
Rakušanová Marie 26. 3. 1978 ???? - ????, výtvarný odbor
Rambousek Jan 24. 5. 1895 ???? - ????, spoluzakladatel
Rambouská Kalandrová Ludmila 15. 8. 1899 ???? - ????
Ráž Roman 28. 5. 1935 ???? - ????, 23.2.1923 v Púchově nad Váhom
Režek Ivo 14. 5. 1887 ???? - ????
Rittstein Lukáš 31. 7. 1973 ???? - ????, výtvarný odbor
Romberg Michael 18. 4. 1918 1953 - ????
Ropek František 26. 5. 1901 ???? - ????
Rotrekl Teodor 1. 6. 1923 ???? - ????
Roubalová Zdena 9. 10. 1924 ???? - ????
Roubíček René 23. 1. 1922 1992 - ????, výtvarný odbor
Roubíčková Miluše 20. 7. 1922 1992 - ????, výtvarný odbor
Rous Jan 16. 2. 1943 1992 - ????, výtvarný odbor
Rozsívalová Renata 15. 9. 1946 ???? - ????, výtvarný odbor
Rut Přemysl 10. 3. 1954 ???? - ????
Rybář Jaroslav 8. 4. 1942 ???? - ????, hudební odbor
Řehoř Bohuslav 17. 1. 1938 ???? - ????, hudební odbor
Salcman Martin 7. 5. 1896 1927 - ????
Sedláček Vojtěch 9. 9. 1892 1913 - ????, 1913 - katalog Sto let Umělecké besedy, Praha 1963
Sedláčková Serbousková Marie 29. 6. 1895 ???? - ????
Seidan Tomáš 6. 9. 1830 ???? - ????
Sekera Jan 14. 11. 1935 ???? - ????
Semrád Rudolf 17. 4. 1910 ???? - ????
Seydl Zdenek 29. 4. 1916 ???? - ????
Scheiwl Josef 7. 4. 1833 ???? - ????
Schikaneder Jakub 1. 3. 1855 1883 - ????
Schnirch Bohuslav 10. 8. 1845 1868 - ????, 1876 předseda
Schulz Josef 11. 4. 1840 ???? - ????
Schwaiger Hanuš 28. 6. 1854 ???? - ????
Sivko Václav 29. 6. 1923 1943 - ????
Skalická Vlasta 23. 8. 1951 ???? - ????, literární a divadelní odbor
Slabý František 15. 4. 1863 ???? - ????
Slavický Milan 7. 5. 1947 ???? - ????, (nar. 7. 5. 1947 v Praze) pochází z rodiny s velkou hudební tradicí – jeho otec, hudební skladatel Klement Slavický, byl žákem J.Suka, K.B.Jiráka a V. Talicha. Oba jeho dědečkové – Janáčkův žák Klement Slavický st. a Dvořákův žák Kamil Voborský – byli rovněž skladateli a působili jako ředitelé kůru a učitelé hudby. Vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze (1965-70, PhDr. 1972), skladbu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Jana Kapra (1968-73) a postgraduálně hudební teorii na pražské AMU (1970-72, Karel Janeček, Karel Risinger). Působil jako režisér a poté vedoucí hudební režisér vážné hudby v gramofonové firmě Supraphon (1973-81), jako rozhlasový dramaturg EAH (1981-82), od začátku osmdesátých let pak jako skladatel, režisér a publicista ve svobodném povolání. Od roku 1990 vyučuje na pražských vysokých školách (FFUK, FAMU), od roku 1994 je učitelem skladby na hudební fakultě AMU (doc.1997, prof.2001).\r\n\r\nJeho skladby byly provedeny mnoha domácími (Česká filharmonie s V. Neumannem, J. Bělohlávkem a S. Baudem, Orchestr FOK s M. Tabachnikem a V. Válkem, PKO, St. Filharmonie Brno a většina ostatních s dirigenty V. Smetáčkem, P. Vronským, S. Macurou, J.F.Manzonem, A.Hauserem ad.) i zahraničními orchestry (Solistes Européens Luxembourg, Camerata Zürich, Philharmonisches Orchester Erfurt, RTV Ljubljana, SOČR Bratislava, Košická filharmonie aj.). Komorní skladby provedly soubory BBC Singers, Brodsky Quartet, Stamicovo, Doležalovo, Mirringovo, Sukovo, Kroftovo, Kynclovo, Wallingerovo a Eberlovo kvarteto, Musica lirica, Duo Boemi di Praga, Pražské klavírní trio, Synchronia St. Louis, Trio a clavier Namur, Pražští madrigalisté, Collegium musicum pragense, Musica da camera Praga, Gruppe Konfrontation Halle, Les Ateliers nouveaux Tours, The Umbrella Collection Cardiff, Trio Deslogéres Paris, Trio za savremenna muzyka Sofia, Prague Percussion Ensemble, Pražské dechové kvinteto, České žesťové kvinteto, Musici moravienses, audiovizuální skupina Via lucis, soubory bicích nástrojů řady umiverzit v USA a mnohé další. Ze sólistů uveďme alespoň S. Landale, J. Hora, W. Jakob, L. Antonini, I. Klánský, P. Toperczer, B. Krajný, Ch. Taylor, Ch. Elsas, D. Appleton, A.L.Barber, J. Tomášek, J. Opšitoš, K. Špelina, B. Rinne, M. Jerie, C. Levine, G. Ittzés, J. Mihule, L. Cherney, B. Šulcová, H, Janečková, Ch. Nakata, M. Zelenka.\r\n\r\nMnoho Slavického skladeb zaznělo na festivalech a často bylo vytvořeno přímo na objednávku, ať už od představitelů hudebních festivalů či interpretů (Berliner Festwochen – Porta coeli, Mezinárodní hornová soutěž Pražského jara – Tre pezzi, Mozarts Europäische Reise Salzburg, – La voce soave II, Synthese Bourges – Adventus a Contrapunctus I, Biennale Zagreb, Gulbenkian Festival Lisboa, Studna života pro Städtische Bühnen Erfurt, Synergie pro Camerata Zürich, Veni Sancte Spiritus pro Composers Ensemble London, Sblížení II pro londýnské duo S. Stanzeleit-J.Jacobson, Ich dien pro galakoncert SEL k 75. narozeninám lucemburského velkovévody Jeana, Dvě kapitoly z Apokalypsy ke 100. výročí založení ČF).\r\n\r\nŘada skladeb získala ocenění ve skladatelských soutěžích tuzemských (4 vítězství v soutěži mladých skladatelů Genereca Ostrava v letech 1978-81, 2. cena v soutěži MK ČSR 1980) i mezinárodních (1976 a 1979 1. cena a 1978 čestné uznání v soutěži mladých skladatelů o cenu Carl Maria von Webera v Drážďanech, 1985 cena města Brasília. Porta coeli získala Cenu české hudební kritiky za nejlepší skladbu provedenou v roce 1992, Dvě kapitoly z Apokalypsy se umístily na 3. místě v roce 1995).\r\n\r\nKromě vyučování na FFUK, HAMU a FAMU Milan Slavický přednášel i na Prague Mozart Academy v Dobříši (1993/4), Byl Artist-In-Residence na Northeastern University v Bostonu, Mass. (1989) a absolvoval četné přednášky a workshopy ve Vídni, Luzernu, Lipsku, Bochumu, Londýně (Royal Holloway, SSCES University of London, Dvořák Society), v Cardiffu (Welsh college of Music and Drama), St. Louis (Washington University) a rovněž pro zahraniční studenty v Praze. Od roku 2001 je hostujícím profesorem New York University v Praze. Referoval na kongresech a konferencích v Praze, Paříži, Lyonu, Londýně, Barceloně, Drážďanech aj., publikoval dvě knihy, řadu studií ve sbornících a časopisech, článků, recenzí a je autorem mnoha desítek rozhlasových pořadů (Gramoolymp, Musica sacra ad.).\r\n\r\nJako hudební režisér natočil přes 550 LP, CD a videopořadů pro Supraphon, Panton, Opus, DGG, EMI, CBS, Sony Classic, Denon, Orfeo, Cadenza, Bayer Records, Bayerisches Fernsehen, Bohemia Video Art, Koch International, SEL Luxembourg, Crystal Records a mnoho dalších firem. Jeho nahrávky získaly řadu mezinárodních gramofonových cen (Grammy, Grand Prix de l´Académie Charles Cros, Prix Caecilia aj.).\r\n\r\nOd roku 1990 zastával řadu veřejných funkcí – spoluzakládal Evropský kulturní klub, byl členem výboru Pražského jara, ČHF, České společnosti pro AEH, výboru hudebního odboru Umělecké besedy, Ateliéru ´90. V letech 1992-95 působil v ČF jako dramaturg, zástupce ředitele a místopředseda správní rady. Zasedal v porotách – dirigentská soutěž MK ČR (1989), mezinárodní klavírní soutěž „Vianna da Motta“ (Macau, 1997), hobojová soutěž PJ (předseda, 1991), rozhlasová soutěž Concertino Praga 1993, skladatelské soutěže Národního divadla v Praze a Pražské komorní filharmonie (2000).\r\n\r\nhudební odbor
Slavíček Antonín 16. 5. 1870 1892 - 1897
Slavíček Jan 22. 1. 1900 1919 - 1922
Slavík Otakar 18. 12. 1931 1992 - ????, výtvarný odbor
Sluka Luboš 13. 9. 1928 ???? - ????, hudební odbor
Smetáčková Míla 7. 5. 1928 ???? - ????, hudební odbor
Smetana Bedřich 2. 4. 1824 ???? - ????
Smetana Jan 3. 10. 1918 1944 - 1998, Nová encyklopedii českého výtvarného umění
Smitka Václav   ???? - ????, literární a dramatický odbor
Smutný Dalibor 22. 5. 1964 ???? - ????
Smutný Jiří 1. 4. 1932 ???? - ????, hudební odbor
Smutný Oldřich 17. 6. 1925 1990 - ????
Snítil Václav 1. 3. 1928 ???? - ????, hudební odbor
Socháň Pavol 6. 6. 1862 ???? - ????
Sopko Jiří 20. 2. 1942 1992 - ????, výtvarný odbor
Souček Karel 26. 9. 1915 1943 - ????
Srp Karel 17. 4. 1893 1929 - 1937
Staněk Stanislav 12. 8. 1927 ???? - ????
Stefan Oldřich 4. 12. 1900 ???? - ????, členem a fukncionářem
Stephan Leopold 1826 1873 - ????, výtvarný odbor
Stibral Jiří 27. 7. 1859 ???? - ????
Strachovský Josef 19. 9. 1850 ???? - ????, výtvarný odbor
Stránský Jiří 12. 8. 1931 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Strejček Alfréd 24. 11. 1941 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Stretti Jakub 30. 8. 1967 1999 - ????, výtvarný odbor
Strnad Ivan 3. 4. 1926 1951 - ????
Strnadel Antonín 10. 5. 1910 1942 - ????, výtvarný odbor
Strouhal Zdeněk 7. 6. 1939 ???? - ????, výtvarný odbor
Stupecká Františka 27. 6. 1913 ???? - ????
Suchý Jiří 1. 10. 1931 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Suk Josef 8. 8. 1929 ???? - ????, hudební odbor
Sutnar Ladislav 9. 11. 1897 ???? - ????, výtvarný odbor
Svačina Hanuš 21. 11. 1851 ???? - ????
Svoboda Karel 14. 6. 1824 ???? - ????, výtvarný odbor
Svoboda Rudolf 24. 11. 1924 1951 - ????
Sychra František 19. 1. 1863 ???? - ????
Sýkora Zdeněk 3. 2. 1920 1949 - ????
Šalamoun Jiří 17. 4. 1935 ???? - ????
Šalanda Václav 1830 1871 - ????, první výstava, poté členství
Šálek Gustav   ???? - ????, v literární komisi
Šaroun Jaroslav 22. 7. 1943 ???? - ????, hudební odbor
Šedivý Josef 14. 5. 1887 ???? - ????
Šerých Jaroslav 27. 2. 1928 ???? - ????, výtvarný odbor
Šetelík Jaroslav 10. 8. 1881 ???? - ????
Šetlík Jiří 2. 4. 1929 1992 - ????
Ševčík Miloš 27. 6. 1939 ???? - ????, výtvarný odbor
Šiktanc Karel 10. 7. 1928 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Šíma Josef 19. 3. 1891 1930 - ????
Šimák Lev 3. 3. 1896 1928 - ????
Šimek Ludvík 19. 1. 1837 ???? - ????, výtvarný odbor
Šimerová Martinčeková Ester 23. 1. 1909 ???? - ????, výtvarný odbor
Šimotová Adriena 6. 8. 1926 1950 - ????, výtvarný odbor
Širc Jan 3. 5. 1934 ???? - ????, hudební odbor
Škampa Milan 4. 6. 1928 ???? - ????, hudební odbor
Šlapetová Barbora 2. 5. 1973 ???? - ????, výtvarný odbor
Šmídra Jaroslav 16. 4. 1909 ???? - ????
Šnajdr Miroslav 8. 11. 1938 1992 - ????, výtvarný odbor
Šneková Libuše   ???? - ????, literární a dramatický odbor
Šourek Karel 28. 7. 1909 1934 - ????, výtvarný odbor, katalog Sto let Umělecké besedy, Praha 1963, od roku 1935
Špelina Karel 2. 1. 1936 ???? - ????, hudební odbor
Špillar Jaroslav 11. 10. 1869 ???? - ????, výtvarný odbor
Štapfer Karel 14. 5. 1863 ???? - ????
Šťastný Pokorný (Graham Peter) Jaroslav 1. 7. 1952 ???? - ????, hudební odbor
Štěpán Petr 17. 4. 1953 ???? - ????, výtvarný odbor
Štěpánková Jana 6. 9. 1934 ???? - ????, 6.9.1934 v Žilině
Štika Karel 27. 1. 1898 ???? - ????
Štorm Břetislav 21. 6. 1907 ???? - ????
Štraus Ivan   ???? - ????, hudební odbor
Štreit Jindřich 5. 9. 1946 1993 - ????, výtvarný odbor
Štroblová Jana 1. 7. 1936 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Štuka Ivo 10. 2. 1930 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Šulcová Olga 1935 ???? - ????, 10.2.1930 v Brně. Redaktor, prozaik, překlad z ruštiny.
Šváb Ruda 29. 9. 1909 1949 - ????, vystavoval
Švengsbír Jiří 19. 4. 1921 ???? - ????
Tanská Nataša 30. 12. 1929 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Thurn-Taxis Rudolf 25. 11. 1833 ???? - ????, zakladatel
Tichý František 24. 3. 1896 1932 - ????, člen, výtvarný odbor
Tittelbach Vojtěch 30. 7. 1900 1930 - ????, výtvarný odbor
Trojak Bogdan 23. 3. 1975 ???? - ????, 23.3.1975 v Českém Těšíně. Básník a filozof, překlady poezie z polštiny a do polštiny.
Tröster František 20. 12. 1904 ???? - ????, výtvarný odbor
Tučný František 24. 9. 1887 ???? - ????, jednatel
Tulka Josef 3. 1. 1846 ???? - ????, výtvarný odbor
Turnovský Evžen 14. 8. 1929 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Turnovský Martin 29. 9. 1928 ???? - ????, hudební odbor
Uher Michal 27. 4. 1945 ???? - ????
Ullik Hugo 14. 5. 1838 1863 - ????
Ullrych Bohumil 12. 12. 1893 ???? - ????, výtvarný odbor
Uprka Franta 24. 2. 1868 ???? - ????, výtvarný odbor
Uprka Joža 26. 10. 1861 ???? - ????, výtvarný odbor
Válová Jitka 13. 12. 1922 ???? - ????, výtvarný odbor
Valter Karel 17. 2. 1909 1990 - ????, výtvarný odbor; od r. 1999 čestným členem
Vaněk Rostislav 31. 10. 1945 ???? - ????, výtvarný odbor
Vaníček Bedřich 30. 5. 1885 1933 - ????, výtvarný odbor
Veselý Petr 14. 10. 1953 ???? - ????, výtvarný odbor
Viewegh Michal 31. 3. 1962 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Vingler Vincenc 30. 4. 1911 1947 - ????, výtvarný odbor
Vinopalová Vodáková Daniela 16. 12. 1928 2002 - ????, výtvarný odbor
Víšek Jan 13. 5. 1890 ???? - ????
Vitanovský Michal 3. 5. 1946 ???? - ????, Výtvarný odbor
Vitík Alois 25. 7. 1910 1943 - ????, výtvarný odbor
Vladislav Jan 15. 1. 1923 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Vlach Oldra (Oldřich) 25. 3. 1886 ???? - ????
Vlček Leslav 25. 11. 1916 1951 - ????
Vojířová Ludmila 9. 5. 1919 1947 - ????
Vokálek Ladislav 2. 5. 1894 ???? - ????, účastnil se výstav ÚB
Vořech Čeněk 19. 7. 1887 ???? - ????, výtvarný odbor
Vořechová Vejvodová Marie 21. 12. 1889 1909 - ????, výtvarný odbor
Voves Jiří 4. 1. 1945 ???? - ????, výtvarný odbor
Vožniak Jaroslav 26. 4. 1933 ???? - ????
Vránová Gabriela 27. 7. 1939 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Vrbová Kotrbová Vilma 14. 10. 1905 1932 - 1993
Wagner Antonín (Anton) 3. 7. 1834 ???? - ????, výtvarný odbor
Wagner Václav 7. 11. 1894 ???? - ????
Wachsmann Bedřich (Friedrich) 24. 5. 1820 1863 - ????, ? 1883
Wiehl Antonín 26. 4. 1846 ???? - ????
Wildt Anton 11. 6. 1830 ???? - ????
Zadrobílek Josef 16. 4. 1856 ???? - ????
Zámečníková Dana 24. 3. 1945 ???? - ????, výtvarný odbor
Zeithamml Jindřich 25. 3. 1949 1992 - ????, výtvarný odbor
Zelenka Bedřich 3. 12. 1921 ???? - ????, literární a dramatický odbor
Zemánek Ladislav 10. 2. 1931 1964 - ????
Zemina Jaromír 4. 4. 1930 ???? - ????, výtvarný odbor
Zeyer Jan 21. 3. 1847 ???? - ????
Zillich Emillian (Emil) 11. 10. 1830 ???? - ????, * 1834
Zítek Josef 4. 4. 1832 1883 - ????, * 1834
Zívr Ladislav 23. 5. 1909 ???? - ????, * 1834
Zlatníková Mikanová Marie 29. 1. 1901 1931 - ????
Zlín Machálek Karel 23. 7. 1937 ???? - ????
Zoubek Olbram 21. 4. 1926 1991 - 2005, starosta
Zrzavý Jan 5. 11. 1890 1923 - 1942
Zvěřina František 4. 2. 1835 1864 - ????
Želibský Ján 24. 11. 1907 1937 - ????, 1937 - Sto let Umělecké besedy, Praha 1963
Ženíšek František 25. 5. 1849 1871 - 1916, později jmenová čestným členem
Živec Václav 22. 3. 1893 ???? - ????
Žváček František 19. 3. 1905 1937 - ????, * 1834

Umělecká beseda

katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev)
  1921   Katalog 1. výstavy G. U. B. Grafiků Umělecké besedy
  1927   Členská výstava Umělecké besedy
  1929   Umělecká výstava spolků S. V. U Mánes a Umělecké besedy v Praze
  1930   Členská výstava Umělecké besedy
  1931   Členská výstava umělecké besedy (221.)
  1931   ĽÉcole de Paris (Umělecká beseda 1931)
  1932   Členská výstava Umělecké besedy (232.)
  1933   Jubilejní výstava Umělecké besedy 1933
  1938   Členská výstava Umělecké besedy
  1938   Umělecká beseda: Český kraj - obrazy z let 1920 - 1938
  1939   Členská výstava Umělecké besedy
  1940   Členská výstava Umělecké besedy
  1940   Galerie Umělecké besedy (Obrazy, plastiky a kresby českých mistrů XIX. století)
  1941   Členská výstava Umělecké besedy
  1942   Členská výstava umělecké besedy
  1942   Členská výstava Umělecké besedy v Praze
  1947   Britská města zítřka
  1953   Členská výstava (II. krajské středisko Umělecká beseda)
  1953   II. krajské středisko Umělecká beseda: Členská výstava
  1963   Bilance 1962-63 (Průmyslových výtvarníků U. B.)
  1964   Skupina Umělecká beseda
  1965   Tschechoslowakische Kunst Heute - Profile V
  1966   Bilance 66 (V. členská výstava skupiny průmyslových výtvarníků U.B.)
  1966   UB 1966
  1973   České malířství XX. století ze sbírek Národní galerie (Díl II. Generace Osmy, Tvrdošijných, Umělecké besedy)
  1976   Osma, Tvrdošíjní, Umělecká beseda ze sbírek Národní galerie v Praze
  1987   Krajináři Umělecké besedy (Václav Rabas, Karel Boháček, Vojtěch Sedláček, Vlastimil Rada)
  1988   Umělecká beseda (K 125. výročí založení)
  1992   Umělecká beseda 1992 (1. výstava Výtvarného odboru Umělecké besedy po obnovení činnosti)
  1993   El Arte de la Vanguardia en Checoslovaquia 1918-1938 / The Art of the Avant-garde in Czechoslovakia 1918-1938
  1993   Umění pro všechny smysly (Meziválečná avantgarda v Československu)
  1994   Umělecká beseda 1994 (Výstava výtvarného odboru Umělecké besedy)
  1995   Umělecká beseda 1995 (Výstava Výtvarného odboru Umělecké besedy)
  1996   Umělecká beseda 1996 (Výstava Výtvarného odboru Umělecké Besedy)
  1997   Umělecká beseda ´97 (Výstava výtvarného odboru Umělecké Besedy)
  2003   Umělecká beseda 1863-2003
  2007   Členská výstava Umělecké besedy
  2008   Zrozeno do prostoru (Socha a plastika členů Umělecké besedy)
  2009   Mini UB 2009
  2009   Umělecká beseda (Věčná pomíjivost / Eternal Transience)
  2013   In Art There is Freedom
  2014   Z rodinného alba / From the Family Album (Dílo členů výtvarného odboru Umělecké besedy z 20. až 40. let 20. století k 150. výročí jejího založení / Work by members of the fine arts section of Umělecká beseda from the 1920s to the 1940s marking the 150th anniversary of its founding)
  2018   První republika 1918-1938
  2020   Poutník, jenž se vrací / The pilgrim who returns (Výstava členů a hostů Výtvarného odboru Umělecké Besedy / An exhibition by members and guests of the Fine Art Section of Umělecká beseda)
  2022   Svět (Umělecká beseda + Mánes)
kniha
  rok vydání   název (podnázev)
  1913   Padesát let umělecké besedy 1863-1913
  1933   Sedmdesát let Umělecké besedy 1863-1933
  1937   Umělecká beseda do roku 1938
  1940/12   Umělecká beseda do roku 1941
  1941   Technika malířského umění
  1946   Malíři a sochaři Umělecké besedy
  1948   Čeští klasikové 19. století v Národní galerii
  1948   Francouzské nástěnné koberce
  1948   Malíři a sochaři UB 1948
  1949   Maďarský realismus
  1963   Maliari o sebe a o svojom diele
  2003   V umění volnost (Kapitoly z dějin Umělecké besedy)
antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev)
  2009   Výstavy v čase proměn
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev)
  1988   Encyklopedie světového malířství
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev)
  ????   Trochu vzpomínání na Otokara Theera
  1913   Jubilejní výstava Umělecké Besedy 1863-1913 (březen-duben v Obecním domě) (Kronika a poznámky)
  1921   CUB čili Grafikové Umělecké Besedy: Výstava v salonu Topičově
  1921   Dvě pražské výstavy
  1921   G. U. B.
  1921   Grafikové Umělecké Besedy (Topičův Salon, duben 1921)
  1921   I. výstava Grafiků Umělecké Besedy
  1921   I. výstava grafiků Umělecké Besedy v Topičově saloně
  1921   První výstava grafiků „Umělecké Besedy“
  1921   Výstava grafiků Umělecké Besedy
  1921   Výstava grafiků Umělecké Besedy: Topičův salon
  1921   Výstavy v Praze
  1921   Výstavy zahájené v Praze
  1921   Výtvarné umění
  1921   Výtvarné umění: J. Vodrážka: V nečase
  1921   Z posledních výstav
  1922   Jednatelská zpráva výtvarného odboru Umělecké besedy
  1922   Odpověď akademického senátu na anketu Výtvarného odboru Umělecké besedy o reorganisaci Moderní Galerie (Kronika)
  1923   Prager Ausstellungen: Die Graphiker der „Umělecká Beseda“
  1923   Výstava „Grafiků Umělecké Besedy“
  1923   Výstava G. U. B. (čili Grafiků Umělecké Besedy v Topičově saloně)
  1923   Výstava grafiků „Umělecké Besedy“ v Praze
  1923   Výstava grafiků Umělecké Besedy
  1923   Výstava grafiků Umělecké besedy
  1923   Výstava grafiků Umělecké besedy...
  1923   Výstava grafiků Umělecké besedy...
  1923   Výtvarné umění
  1924   G. U. B. (Topičův salon)
  1924   Pražské výstavy
  1925   Existenční s vývojové zabezpečení Umělecké besedy
  1927   Členská výstava Umělecké besedy (Obecní dům)
  1933   Antonín Dvořák a Josef Zubatý
  1933   Antonín Dvořák v Hamburku
  1933   Clona se rozvírá a uzavírá
  1933   Členové Umělecké besedy (Čestní členové)
  1933   Členové Umělecké besedy (Zakládající členové UB za 70 let)
  1933   Členové, řádní, přispívající v r. 1932-1933 (Ve Spojených státech severoamerických, Mimo Prahu a jednatelství, Korporace, V jednatelství, V Praze)
  1933   Dějiny Hudebního odboru Umělecké besedy 1913-1932 (Doba čtvrtá 1913-1918, Doba pátá 1919-1932)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (I. Vnitřní vývoj a vnější jeho podmínky)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (II. Seznam výstav uspořádaných Výtvarným odborem UB od roku 1913)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (III. Seznam řádných, mimořádných členů VO a vystavujících hostů od roku 1913 do roku 1932)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (IV. Publikační činnost popularisace umění. prémie. edice. styk s členy. slosování)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (V. Kursy, přednášky, výklady uspořádané výtvarným oborem UB)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (VI. Výtvarný odbor a veřejnost. Stanovisko k věcem veřejně uměleckým, činnost ochranářská a památková)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (VII. Účast VO v komisích, poradách , anketách , uměleckých porotách , v jiných korporacích)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (VIII. Péče o členy, uplatňování jejich umělecké práce, Péče o sociální a zdravotní postavení členů syndikátu V. U.)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (IX. Opatřování hmotných prostředků, subvence, mecenáši, vlastní obětavost členů)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (X. Styky se zahraničím)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (XI. Archiv, knihovna, umělecké sbírky UB)
  1933   Dvacet let výtvarného odboru umělecké besedy (XII. Péče o pamětní desky a hroby našich vynikajících umělců, účast VO na slavnostech, oslavných shromážděních, pohřby)
  1933   Dvacetiletí literárního odboru umělecké besedy (1913-1932) (I., II. O Lumír, III. Přednášky, rozhovory, recitace za 20 let, IV. Péče o knihovnu a čítárnu, V. Veřejné projevy, VI. LO a Kruh českých spisovatelů LO v českém písemnictví,)
  1933   Dvě drobnosti
  1933   Dvě vzpomínky
  1933   Emanuel Chvála
  1933   Hudební matice Umělecké Besedy (Její vznik , vývoj a vyhlídky s chronologickým přehledem, I., II., III., IV., V.)
  1933   Hudební odbor Umělecké besedy a cizí umělci za republiky
  1933   Jaroslav Kamper a metapolitika
  1933   Josef Holý - Pomlouvání, vysvětlení a rehabilitace člověka
  1933   Kde domov můj... (Památce Františka Ondříčka)
  1933   Leoš Janáček a Hudební matice
  1933   Má cesta k Otokaru Březinovi
  1933   Monsignore Václav Muller
  1933   Novotného smích
  1933   Pan rada Jirásek
  1933   Přehled novinkových koncertů Hudební matice Umělecké besedy
  1933   Přehled o vydavatelské činnosti spolku Matice Hudební, Umělecké besedy a Hudební matice Umělecké besedy do roku 1932
  1933   Přehledy (Pamětní desky, záchrana památek, význačné události 1863-1933)
  1933   Přehledy (Členské prémie)
  1933   Přehledy (Předsednictvo hudebního odboru UB za 70 let)
  1933   Přehledy (Předsednictvo literárního odboru UB za 70 let)
  1933   Přehledy (Předsednictvo výtvarného odboru UB za 70 let)
  1933   Přehledy (Předsednictvo umělecké besedy za 70 let)
  1933   Správní výbor UB v roce 1932/33
  1933   Tři medailonky (Eliška Krásnohorská, Josef Holý, František Khol)
  1933   V Přemyšlu 1916
  1933   Viktor Dyk
  1933   Vzpomínka
  1933   Z počátků pedagogické ediční činnosti Hudební matice
  1933   Ze starých vzpomínek na hudební večery Umělecké besedy
  1933   Ze vzpomínek na Antonína Sovu
  1942   Úvodem
  1946   Členská výstava Umělecké besedy
  1946   Moderní čs. umění
  1948   Malíři a sochaři Umělecké besedy
  1950   Bylo po Říjnovém diplomu 1860,...
  1950   První výstava II. skupiny Umělecká beseda SČVU...
  1953   Tři generace Umělecké besedy
  1953   V pražských výstavních síních
  1964   K výstavě Umělecké besedy
  1966   Tvůrčí skupina Umělecká beseda
  1976   Shodně s expozicemi, které byly v nedávné době...
  1980   Chceme umění a to jest cheme umění české,...
  1987   Počátek dvacátého století znamenal...
  1988   Trvalý odkaz
  1988   Umělecká beseda
  1988   Výtvarný odbor Umělecké besedy (k 125. výročí založení spolku)
  1988   Výtvarný odbor Umělecké besedy k 125. výročí založení spolku
  1990   Výstava Pražské baroko 1600 - 1800 v roce 1938
  1992   Tvář a charakter (Výstava Umělecké besedy v Mánesu)
  1993   O Umělecké besedě a Mánesu (rozhovor)
  1994   Die Weihnachtsausstellung der Gruppe Umělecká Beseda (Kunstlergespräch) 1896
  1994   Tichá radost (Praha, Mánes, Umělecká beseda, 25.10.-20.11)
  1995   Umělecká beseda
  1998   Široké spektrum Umělecké besedy (Praha, Mánes, 11. 11. - 7. 12. 1997)
  2000   Umělecká beseda 1999 / 2000 (Praha, Galerie Mánes, 20 . 4. - 13. 5.; Praha, Galerie Gema, 20. 4. - 21. 5.)
  2002   Umělecká beseda
  2004   140 let a co dál? (Retrospektiva Umělecké besedy)
  2007   Umělecká beseda v kresbě a prostoru (Výstava v Západočeské galerii v Plzni ukazuje, že spolkový život může být i dnes přínosem)
  2010   Stručně o Umělecké besedě
  2010   Výstava není (spíše řečeno - by nikdy neměla být)...
  2013   Z rodinného alba (Výstavní projekt ke 150. výročí založení Umělecké besedy)
  2014   Literatura bez střechy nad hlavou (K sociální dynamice českého literárního prostoru)
www
  rok vydání   název (podnázev)
  ????   Umělecká beseda (artlist.cz)
pozvánka kolektivní
  rok vydání   název (podnázev)
  1982   Krajináři Umělecké besedy
  1987   Krajináři Umělecké besedy
  1988   Umělecká beseda (K 125. výročí založení)
  1988   Umělecká beseda (K 125. výročí založení)
  1992   Umělecká beseda 1992
  1993   Umělecká beseda 1992
  2000   Umělecká beseda 1999/2000, Karel Valter, Jiří Kolář, Jan Lukas (7. výstava členů a hostů VOUB)
  2003   Umělecká beseda
  2005   Jubilanti Umělecké besedy
  2005   Pocta Umělecké besedy Václavu Rabasovi
  2009   Mini UB 2009 (Malé formáty členů Výtvarného odboru Umělecké besedy)
  2009   Věčná pomíjivost
  2010   Umělecká beseda: Pocta Bohuslavu Reynkovi
  2013   Doma
  2013   Pokrevní vztahy
  2013   Umělecká beseda: UB Letadlo
  2013   Z rodinného alba (Dílo členů Výtvarného odboru Umělecké besedy z 20. - 40. let 20. století k 150. výročí jejího založení)
  2015   Quodlibet M. Jan Hus
  2016   Umělecká beseda ve Vídni a na venkově
  2020   Poutník, jenž se vrací (Výstava členů a hostů Výtvarného odboru Umělecké besedy)
  2021   Stopy v písku
  2022   Svět
aukční katalog
  rok vydání   název (podnázev)
  2006   3. adventní aukce uměleckých děl
informační leták / informace kolektivní
  rok vydání   název (podnázev)
  2013   Pokrevní vztahy
periodikum
  rok vydání   název (podnázev)
  1924/11/25   Život (Výtvarný sborník)
  1997/10/15   Galerie Bayer & Bayer (Umělecká beseda)
plakát
  rok vydání   název (podnázev)
  1987   České malířství XX. století - VII. část (Generace Osmy a Skupiny, Tvrdošíjných, Umělecké besedy)
  1987   České malířství XX. století - VIII. část (Generace Osmy a Skupiny, Tvrdošíjných, Umělecké besedy)
  1987   České malířství XX. století - VIII. část (Generace Osmy a Skupiny, Tvrdošíjných, Umělecké besedy)
  1998   28. Nasavrcká paleta (Výstava členů výtvarného odboru Umělecké Besedy)
pozvánka nevýstavní
  rok vydání   název (podnázev)
  2000   Jarní svatoezechielský večer
  2001   Velikonoce v UB
  2002   Svatý Josef v Umělecké besedě
  2002   SVUB: V předtuše vánoc
  2003   Umělecká beseda v Praze
  2004   Tušení jara v Umělecké Besedě
  2007   Umělecká beseda - současní členové: Vědomí o člověku - sochy a kresby, Jaroslav Šváb /1906-1999/. Výběr z díla
  2009   SVUB: Společenský večer
seznam výstav/akcí/událostí
  rok vydání   název (podnázev)
  ????   Výstavy UB (1863 - 1951)
  2008   Aktuality (Tisk ze stránek www.umeleckabeseda.cz)
seznam výtvarných umělců
  rok vydání   název (podnázev)
  1992   Bývalí členové Umělecké besedy
text
  rok vydání   název (podnázev)
  1948   Členská výstava Umělecké besedy
  1949   Členská výstava Umělecké besedy
  1949   Členská výstava Umělecké besedy
tisková zpráva
  rok vydání   název (podnázev)
  2013   V umění volnost (Členská výstava Výtvarného odboru Umělecké besedy)
výroční zpráva
  rok vydání   název (podnázev)
  1909   Zprávy Umělecké besedy o činnosti její ve správním roce 1909 (Ročník 47)

Umělecká beseda

kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
1888/12/14 - 1889/01/06   1. vánoční výstava, Praha, Praha
1890   2. vánoční výstava, Praha, Praha
1891   3. vánoční výstava, Praha, Praha
1891   Výstava členů UB na zemské jubilejní výstavě, Praha, Praha
1892   4. vánoční výstava, Sál Umělecké besedy, Praha
1892   Výstava UB, Boskovice, Boskovice (Blansko)
1892   Výstava UB, Město Vsetín, Vsetín (Vsetín)
1892   Výstava UB, Hodonín (Hodonín), Hodonín (Hodonín)
1893/12/04 - 1893/12/31   Umělecká beseda: 5. vánoční výstava, Spolkové místnosti Umělecké besedy, Praha
1894/08/05 - 1894/09/05   Výstava UB, Plzeň (Plzeň-město), Plzeň (Plzeň-město)
1894/12/01 - 1894/12/31   Umělecká beseda: 6. vánoční výstava, Topičův salon (1894-1899), Praha
1895   Výstava památek besedních ve spolkovém oddělení ´Národopisné výstavy českoslovanské´, Praha, Praha
1895/11/29 - 1895/12/29   Umělecká beseda: 7. vánoční výstava, Topičův salon (1894-1899), Praha
1896/12/01 - 1896/12/31   Umělecká beseda: 8. vánoční výstava, Topičův salon (1894-1899), Praha
1897/12/08 -   Umělecká beseda: 9. vánoční výstava, Zemská banka, Praha
1898   10. vánoční výstava, Spolkové místnosti Umělecké besedy, Praha
1898   Výstava UB, Letovice (Blansko), Letovice (Blansko)
1898   Výstava UB, Bučovice, Bučovice (Vyškov)
1898   Výstava UB, Líšeň, Líšeň, Brno (Brno-město)
1899   11. vánoční výstava, Výstavní sál U Štajgrů, Praha
1899   Výstava UB, Jindřichův Hradec (Jindřichův Hradec), Jindřichův Hradec (Jindřichův Hradec)
1899   Výstava UB, Pardubice (Pardubice), Pardubice (Pardubice)
1899   Výstava UB, Soběslav (Tábor), Soběslav (Tábor)
1900   12. vánoční výstava, Výstavní sál U Štajgrů, Praha
1900   Výstava UB, Rychnov nad Kněžnou (Rychnov nad Kněžnou), Rychnov nad Kněžnou (Rychnov nad Kněžnou)
1900   Výstava UB, Město Jičín, Jičín (Jičín)
1900   Výstava UB, Kutná Hora (Kutná Hora), Kutná Hora (Kutná Hora)
1900   Výstava UB, Zábřeh na Moravě, Zábřeh (Šumperk)
1900   Výstava UB, Olomouc (Olomouc), Olomouc (Olomouc)
1901   13. vánoční výstava, Výstavní sál U Štajgrů, Praha
1901   Výstava UB, Chrudim (Chrudim), Chrudim (Chrudim)
1901   Výstava UB, Vysoké Mýto (Ústí nad Orlicí), Vysoké Mýto (Ústí nad Orlicí)
1901   Výstava UB, Hradec Králové (Hradec Králové), Hradec Králové (Hradec Králové)
1902   14. vánoční výstava, Výstavní sál U Štajgrů, Praha
1902   Výstava premií UB v Náchodě, Náchod (Náchod), Náchod (Náchod)
1903   15. vánoční výstava, Praha, Praha
1903   Výstava UB, Pardubice (Pardubice), Pardubice (Pardubice)
1903/11/24 - 1903/12/24   16. vánoční výstava, Praha, Praha
1906   17. vánoční výstava, Praha, Praha
1907   18. vánoční výstava, Praha, Praha
1907   Výstava členů UB, Město Klatovy, Klatovy (Klatovy)
1907   Výstava členů UB, Vodňany (Strakonice), Vodňany (Strakonice)
1907   Výstava členů UB, Písek (Písek), Písek (Písek)
1907   Výstava členů UB, Soběslav (Tábor), Soběslav (Tábor)
1908   Okružní výstava UB, Polná (Jihlava), Polná (Jihlava)
1908   Okružní výstava UB, Humpolec (Pelhřimov), Humpolec (Pelhřimov)
1908   Okružní výstava UB, Chotěboř, Chotěboř (Havlíčkův Brod)
1908   Okružní výstava UB, Hlinsko (Chrudim), Hlinsko (Chrudim)
1908   Okružní výstava UB, Chrudim (Chrudim), Chrudim (Chrudim)
1908   Okružní výstava UB, Litomyšl (Svitavy), Litomyšl (Svitavy)
1910/04/15 - 1910/05/15   Výstava výtvarného odboru UB, Praha, Praha
1913   Výstava studií VOUB, Jungmannova ulice, Praha
1913/03 - 1913/04   Jubilejní výstava UB 1863-1913, Obecní dům, Praha
1920/05 - 1920/06   Výstava výtvarného odboru UB, Keramická škola, Užhorod (Uzhhorod)
1920/09 - 1920/10   Výstava výtvarného odboru UB, Gymnázium (budova), Rokycany (Rokycany)
1920/12 - 1921/01   Výstava výtvarného odboru UB se soubory F. Bílka, K. Boháčka, J. Jareše, V. Rabase, Obecní dům, Praha
1921   Výstava výtvarného odboru UB, kresby-studiea, Krasoumná jednota (Dům umělců Rudolfinum), Praha
1921/03/13 - 1921/03/28   Členové Umělecké besedy, Příbram (Příbram), Příbram (Příbram)
1921/04/02 - 1921/04   1. výstava grafiků Umělecké besedy, Topičův salon (1918-1936), Praha
1922/03   Kresby a študie výtvarného odboru UB v Prahe, Východoslovenské múzeum v Košiciach, Košice (Košice)
1922/11   2. výstava grafiků UB, Mladá Boleslav (Mladá Boleslav), Mladá Boleslav (Mladá Boleslav)
1923/02   Grafici UB, Pardubice (Pardubice), Pardubice (Pardubice)
1923/06/02 - 1923/06/29   Grafikové Umělecké Besedy, Topičův salon (1918-1936), Praha
1923/09/22 - 1923/10/31   Členská výstava výtvarníků UB, jubilejní rok UB 1863-1923, Obecní dům, Praha
1924   Obrazy a kresby členů UB a Tvrdošíjní, Nechanice, Nechanice (Hradec Králové)
1924/04/06 - 1924/04/30   Členská výstava výtvarníků UB v Praze, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno (Brno-město)
1924/09/27 - 1924/10/12   Grafikové Umělecké besedy v Praze, Topičův salon (1918-1936), Praha
1924/11/16 - 1924/12/05   Souborná výstava prací 59 členů výtvarného odboru UB v Praze, Městské průmyslové muzeum v Hradci Králové, Hradec Králové (Hradec Králové)
1925/12   Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha
1926/04/17 - 1926/05/02   1. zahajovací výstava věnovaná minulosti Umělecké besedy a památkám chovaným v jejím majetku, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1927/01/27   Výtvarný odbor UB v Praze, Dom Umeleckej besedy slovenskej, Bratislava (Bratislava)
1927/05 - 1927/06   Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha
1927/11 - 1927/12   Vánoční členská výstava Umělecké besedy, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1928/03/05 - 1928/03/25   Členové Umělecké besedy, Obchodní akademie, Plzeň (Plzeň-město)
1928/04/22 - 1928/05/13   Výtvarný odbor Umělecké besedy v Praze, Výstavní síň v Havlíčkově třídě, Pardubice (Pardubice)
1928/07   Členové Umělecké besedy v rámci Mezinárodní výstavy pro kreslení a uměleckou výchovu, Výstaviště Praha, Praha - Holešovice
1928/12   Vánoční výstava Umělecké besedy, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1929/01/06 - 1929/02   Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha
1929/03/17 - 1929/03/24   SVU Mánes a Umělecká beseda, Pražské vzorkové veletrhy, Praha
1930/04/12 - 1930/05/01   Výstava knižních ilustrací a knih upravených grafiky UB, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1930/10/05 - 1930/10/19   Umělecká beseda, Rigas pilsetas makslas muzeja, Riga
1930/12   Vánoční výstava UB, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1931/01/03 - 1931/02   221. členská výstava UB, Obecní dům, Praha
1932/02/06 - 1932/03/06   132. členská výstava, Obecní dům, Praha
1932/04/03 - 1932/04/24   Výstava výtvarného odboru Umeleckej Besedy Pražskej, Hlavné mesto Bratislava, Bratislava (Bratislava)
1932/06/11 - 1932/06/26   Výstava akvarelů a kreseb členů UB, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1932/06/26 -   Letní výstava obrazů UB, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1932/11   Členská výstava UB, Kolín (Kolín), Kolín (Kolín)
1932/11   Členská výstava UB v Praze, Mladá Boleslav (Mladá Boleslav), Mladá Boleslav (Mladá Boleslav)
1932/12/17 - 1933/01/04   Vánoční výstava UB, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1933/04/28 - 1933/07/25   Jubilejní výstava UB 1933, Obecní dům, Praha
1933/09/28 - 1933/10/08   Výstava Umělecké Besedy pražské, Slaný (Kladno), Slaný (Kladno)
1933/12/09 - 1934/01/21   Členská výstava UB, Obecní dům, Praha
1935/01 - 1935/02   Členská výstava UB, Obecní dům, Praha
1936/01/12 - 1936/01/26   Výstava členů Umělecké Besedy v Praze, Klub přátel umění v Olomouci, Olomouc (Olomouc)
1936/02 -   Členská výstava UB. Skupina výtvarných umělců v Brně, Spolková galerie v Brně, Brno (Brno-město)
1936/03/08 - 1936/03/22   Členská výstava Umělecké besedy z Prahy, Národní dům, Prostějov (Prostějov)
1936/04/04 - 1936/04/30   Členská výstava Umělecké beseda, Obecní dům, Praha
1938/02/05 - 1938/02/28   Členská výstava UB, Obecní dům, Praha
1939/12/17 - 1940/01/15   Členská výstava UB, Obecní dům, Praha
1939/12/17 - 1940/01/15   Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha
1940/10/30 - 1940/11/26   Členská výstava UB, Obecní dům, Praha
1941/11/28 - 1942/01/11   Členská výstava Umělecké besedy, Svaz českého díla, výstavní síně, Praha
1942/03/22 - 1942/05/03   Členská výstava Umělecké besedy, Studijní ústav, Zlín (Zlín)
1942/05/24 - 1942/06/07   Členská výstava Umělecké besedy, Klub přátel umění v Olomouci, Olomouc (Olomouc)
1942/05/24 - 1942/06/07   Výstava členů Umělecké Besedy v Praze, Klub přátel umění v Olomouci, Olomouc (Olomouc)
1942/10/04 - 1942/10/24   Členska výstava V. O. Umělecké Besedy, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1942/11/17 - 1943/01/10   Členská výstava Umělecké besedy, Svaz českého díla, výstavní síně, Praha
1943/04/18 - 1943/05/02   Členská výstava Umělecké besedy, Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská, Železný Brod (Jablonec nad Nisou)
1943/10/19 - 1943/11/21   Členská výstava UB: Obrazy a sochy z let 1933-1943, Výstavní síň Svazu českého díla, Praha
1943/11/30 - 1943/01/09   Členská výstava UB, Výstavní síň Svazu českého díla, Praha
1944/03/12 - 1944/04/10   Členská výstava Umělecké besedy, Studijní ústav, Zlín (Zlín)
1944/05/07 - 1944/05/07   Členská výstava Umělecké besedy v Praze, Klub přátel umění v Olomouci, Olomouc (Olomouc)
1945/12   Členská výstava Umělecké besedy, Obecní dům, Praha
1946/12   Malíři a sochaři Umělecké besedy 400. členská výstava za léta 1946 - 1946, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1946/12/11 - 1947/01/06   Členská výstava Umělecké besedy, Slovanský ostrov, Praha
1947/09/14 - 1947/10/31   Členská výstava Umělecké besedy, Studijní ústav, Zlín (Zlín)
1948/03/11 - 1948/04/25   Malíři a sochaři Umělecké besedy 48, Slovanský ostrov, Praha
1949/05/25 - 1949/06/19   Členská výstava umělecké besedy, Slovanský ostrov, Praha
1949/11/19 - 1949/12/23   Drobné malby a plastiky členů Umělecké besedy, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1950/10/27 - 1950/11/26   Členská výstava Umělecké besedy, Slovanský ostrov, Praha
1953/01/23 - 1953/02/22   II. krajské středisko Umělecká beseda: Členská výstava, Slovanský ostrov, Praha
1953/12/02 - 1954/01/03   II. krajské středisko Umělecká beseda: Členská výstava, Valdštejnský palác, Praha
1953/12/03 - 1954/01/03   II. krajské středisko Umělecká beseda: Členská výstava, Galerie Československý spisovatel, Praha
1955/03/25 - 1955/04/24   II. krajské středisko Umělecká beseda: Členská výstava, Mánes, Praha
1955/03/25 - 1955/04/24   II. krajské středisko Umělecká beseda: Členská výstava, Alšova síň Umělecké besedy, Praha
1963/04/05 - 1963/05/05   Bilance 1962-63: Třetí členská výstava Skupiny průmyslových výtvarníků U. B., Galerie Československý spisovatel, Praha
1964/01/10 - 1964/02   Umělecká beseda, Mánes, Praha
1964/02/23 - 1964/03/30   Umělecká beseda, Dům pánů z Kunštátu, Brno (Brno-město)
1965/03/16 - 1965/03/28   Malíři Umělecké besedy ze sbírek Galerie umění v Karlových Varech, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary (Karlovy Vary)
1966/02/18 - 1966/03/20   Tvůrčí skupina Umělecká beseda, Mánes, Praha
1973/12/11 -   České malířství XX. století ze sbírek Národní galerie: Díl II. Generace Osmy, Tvrdošíjných, Umělecké besedy, Městská knihovna Praha, Praha
1976/01 - 1976/03   Osma, Tvrdošíjní, Umělecká beseda ze sbírek Národní galerie v Praze, Galerie výtvarného umění, Cheb (Cheb)
1987/01/13 - 1987/03/15   České malířství XX. století (Generace Osmy, Tvrdošíjných, Umělecké besedy), Jízdárna Pražského hradu, Praha
1987/03/20 - 1987/05/24   České malířství XX. století (Generace Osmy, Tvrdošíjných, Umělecké besedy) - 8. část, Jízdárna Pražského hradu, Praha
1987/04/24 - 1987/06/07   Krajináři Umělecké besedy. Václav Rabas, Karel Boháček, Vojtěch Sedláček, Vlastimil Rada, Východočeská galerie, Pardubice (Pardubice)
1988/03/17 - 1988/04/24   Umělecká beseda k 125. výročí založení, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň (Plzeň-město)
1990/12/13 - 1991/01/20   Umělecká beseda, 2. část, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň (Plzeň-město)
1992/12/15 - 1993/01/31   Umělecká beseda 1992, Mánes, Praha
1993/09/07 - 1993/10/10   Umělecká beseda 1992, Dům umění města Brna, Brno (Brno-město)
1997/11/11 - 1997/12/07   Umělecká beseda 1997, Mánes, Praha
1998/06/12 - 1998/09/13   28. Nasavrcká paleta. Výstava členů výtvarného odboru Umělecké Besedy, Zámek Nasavrky, Nasavrky (Chrudim)
2000/04/20 - 2000/05/13   Umělecká beseda 1999/2000, Mánes, Praha
2003/11/12 - 2004/02/01   Umělecká beseda, Městská knihovna Praha, Praha
2005/11/13 - 2006/01/08   Umělecká beseda: Pocta Umělecké besedy Václavu Rabasovi, Rabasova galerie Rakovník, Rakovník (Rakovník)
2007/06 - 2007/09   Členská výstava Umělecké besedy, Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou (Rychnov nad Kněžnou)
2007/06/26 - 2007/08/26   Umělecká beseda: Vědomí o člověku, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň (Plzeň-město)
2007/09/06 - 2007/09/29   Umělecká beseda: Vědomí o člověku, Mánes, Praha
2007/12/14 - 2008/02/03   Členská výstava Umělecké besedy, Děkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie, Most (Most)
2009/07/11 - 2009/09/27   Věčná pomíjivost, Kostel Zvěstování Panny Marie, Litoměřice (Litoměřice)
2011/11/23 - 2011/12/09   Terra (non)firma / (Ne)pevná půda, Galerie Kartografie, Praha
2013/05/08 - 2013/05/31   Umělecká beseda, Galerie N, Jablonec nad Nisou (Jablonec nad Nisou)
2013/08/13 - 2013/10/27   Z rodinného alba, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p. o., Zlín (Zlín)
2013/08/17 - 2013/09/15   Uvnitř barev, Zámek Litomyšl, Litomyšl (Svitavy)
2013/10/27 - 2014/01/12   Pokrevní vztahy, Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora (Kutná Hora)
2013/11/14 - 2013/12/31   UB Letadlo / Let 1 2013, Dům umění, Opava (Opava)
2014/03/02 - 2014/06/01   Z rodinného alba (Dílo členů výtvarného odboru Umělecké besedy z 20. až 40. let 20. století k 150. výročí jejího založení), Galerie Středočeského kraje (GASK), Kutná Hora (Kutná Hora)
2020/09/16 - 2020/11/01   Poutník, jenž se vrací / The pilgrim who returns, Kostel Zvěstování Panny Marie, Litoměřice (Litoměřice)
2021/09/02 - 2021/10/17   Stopy v písku, Prácheňské muzeum v Písku, Písek (Písek)
2022/07/13 - 2022/09/03   Svět, Sbor českých bratří, Mladá Boleslav (Mladá Boleslav)
2023/06/24 - 2023/08/27   Dimenze, Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou, Rychnov nad Kněžnou (Rychnov nad Kněžnou)
2023/12/05 - 2024/02/29   V umění volnost, Clam-Gallasův palác, Praha
nekonala se   Členská výstava Umělecké besedy, Západočeské muzeum, Plzeň (Plzeň-město)
sraz/setkání/oslava
termín   název výstavy, místo konání
2000/04/10   Jarní svatoezechielský večer, Křesťanský dům mládeže u Svaté Ludmily, kavárna, Praha
2001/04/09   Velikonoce v UB, Křesťanský dům mládeže u Svaté Ludmily, kavárna, Praha
2002/03/18   Svatý Josef v Umělecké besedě, Křesťanský dům mládeže u Svaté Ludmily, kavárna, Praha
2002/12/10   SVUB: V předtuše vánoc, Křesťanský dům mládeže u Svaté Ludmily, kavárna, Praha
2003/03/11   Umělecká beseda: V umění volnost, setkání, Palác Žofín, Praha
2004/04/05   Tušení jara v Umělecké Besedě, Křesťanský dům mládeže u Svaté Ludmily, kavárna, Praha
2009/05/25   Společenský večer Umělecké besedy, Mánes, restaurace, Praha
stálá/dlouhodobá expozice
termín   název výstavy, místo konání
2018/10/24 -   1918-1938: První republika, Veletržní palác, Praha

Umělecká beseda

kniha
  rok vydání   název (podnázev)
  1963   Barvy století
  2003   Pravoslav Rada: Keramická plastika
  2008   Střední Čechy (Příběh lidové architektury v dokumentech)
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev)
  1945   O kresbě O skupině Na závěr
  1945   Pražské defilé nejmladšího a dozrávajícího výtvarného umění (K výstavě Konfrontace 2)
  1947   Intimní malířská poesie Josefa Šímy
  1947   Léto ve Vilímkově galerii
  1947   Malíř Oldřich Kerhart mrtev
  1952   Výtvarníci a jejich účast na knize
  1956   Diskusní příspěvek V. V. Štecha
  1965   Pražské výstavy
  1968   Touto výstavou chceme připomenout...
  1981   Umění jako svědectví dějin
  1982   Nová grafika Jaroslava Chudomela (Výstavy)
  1983   Expozice českého umění 19. a 20. století v Mladé Boleslavi (Galérie, muzea)
  1983   Karel Kotrba (K umělcovým nedožitým devadesátým narozeninám)
  1983   Sociální umění (Sociálně realistický proud českého proletářského umění)
  1988   Linie, barva, tvar
  1988   Smysl českého moderního umění
  1994   Evropa, Evropa (Století avantgardy ve střední a východní Evropě)
  1994   Václav Boštík (Osobnost)
  1994   Zrcadlo vlastní historie (Praha, Mánes, Mánes Mánesu, 29.11.1995-5.1.1995)
  1995   Nuorten tšekkiläisten taiteilijoiden näyttely Suomessa / Exhibition of Young Czech Artists in Finland
  1997   Krajina jako otevřený problém (Praha, Národní galerie, Veletržní palác, 6. 11. 1997 - 16. 8. 1998)
  1998   Příběh jedné galerie (K otevření stálé expozice)
  2005   Beseda jede dál
  2005   Můj vztah k Václavu Rabasovi je vícevrstevný...
  2005   O spolčování... nejen v UB
  2005   O výstavách se značkou UB
  2005   Setkání rakovnické veřejnosti s Uměleckou besedou...
  2005   Umělecká beseda a já
  2005   Zemřel slavný malíř Václav Boštík
  2005   Žijeme v době, která je hrdá na překračování vžitých norem...
  2007   Z počátků české divadelní fotografie, Shakespearovské slavnosti, 1864
  2010   Antimodernisté
  2018   Tajemný svět za horizontem