Mezi tradicí a experimentem. Práce na papíře a s papírem v českém výtvarném umění 1939-1989
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění
termín: 1997/02/28 - 1997/12/31
poznámka:
Olomoucké Muzeum umění nyní otvírá v pořadí třetí stálou expozici. Vyhrazena je pro ni střední část budovy – tzv. Trojlodí (nazývaná tak podle analogie s trojdílnými chrámovými prostory) – jejíž rekonstrukce byla dokončena v roce 1996. Záměr kolektivu autorů, kteří se na její přípravě podíleli, spočíval v pokusu představit ty polohy českého výtvarného umění posledního půlstoletí, které se dotýkají a využívají média papíru. Nosných východisek bylo přitom několik: na jedné straně snaha vymanit se ze zažitých klišé mnohdy až příliš tradicionálních pohledů na české výtvarné umění 20. století. Na druhé straně přirozený zájem vystavit to, co tvoří ve sbírkových okruzích olomouckého muzea v uvedeném období nejkvalitnější a nejucelenější části. Poslední půlstoletí, které se navíc překrývá s dobou několika totalit, představuje zároveň úsek dějin, v němž výtvarné umění plnívalo i řadu mimouměleckých funkcí. A tak se mnohdy právě jeho intimnější projevy (uskutečňované zhusta na papíře nebo jako experimenty s papírem) stávaly těmi nejautentičtějšími. A konečně, médium papíru, potažmo kniha, sehrály v moderních dějinách české společnosti, počínaje národním obrozením, značně specifickou roli. Expozice je vymezena léty 1939 – 1989. Její autoři se během příprav pohybovali mezi dvěma pomyslnými, krajními póly: jednak sestavovali kolekce příkladů klasického či tradičního užívání papíru ve výtvarné oblasti (kresby, skici, grafické listy), dále shromažďovali příklady experimentálního přístupu k papíru a k papírové hmotě obecněji (koláže, papírové plastiky, autorské knihy, objekty). Na přibližně dvou stech exponátech jsou představeny jednotlivé proudy českého výtvarného umění, počínaje imaginativnímia surrealistickými tendencemi (Z. Sklenář, Skupina Ra, K. Havlíček, V. Chad...), civilistní tvorbou Skupiny 42 (F. Hudeček, K. Lhoták, J. Smetana, L. Zívr...), včetně připomenutí skupiny Sedm v říjnu, přičemž tvorba některých uvedených autorů je představena i mimo rámec jednotlivých skupinových programů.
Období 50. let, kdy došlo k rozštěpu tvorby – nebo k odmlčení se i u řady renomovaných výtvarníků – je překlenuto ukázkami z tvorby některých solitérních osobností (M. Medek, V. Nováková, L. Padrtová, J. Šerých...). Vzhledem k dosud stále ještě nedostatečnému zpracování problematiky 50. let se autoři vědomě rozhodli do expozice nezačlenit práce spjaté s ideologií a estetikou socialistického realismu.
Početným souborem výtvarných děl je zastoupeno období 60. let, kdy české umění nesmírně dynamicky začalo „srovnávat krok“ s experimentálními proudy evropského umění (osobitá redakce informální malby, lettrismus, vizuální poezie, neokonstruktivismus, nová figurace), jak to dokládá tvorba řady autorů (V. Boudník, E. Ovčáček, V. Burda, B. Grögerová, J. Hiršal, J. Valoch, L. Nebeský, Z. Sýkora, V. Mirvald, J. Kubíček, D. Chatrný, N. Plíšková, K. Nepraš ...). 70. léta jsou představena ve znamení radikálních projevů navazujících na vlnu minimal artu, performance, land-artového umění. Expozice tak snad poprvé v takové šíři upozorňuje na řadu velmi důležitých, přestože doposud nedoceněných nebo opomíjených autorů střední generace (K. Adamus, J. Wojnar, P. Holouš, P. Rudolf, M. Šejn...). Samostatný, ale výrazný oddíl tvoří prezentace autorských knih (L. Novák, R. Fila, J. H. Kocman, V. Vokolek...), které patří k mimořádně osobitým – a dosud de facto opomíjeným! – kvalitám českého moderního umění, zejména uvědomíme-li si jejich zvláštní návaznost na předválečnou knižní avantgardu na jedné straně a na samizdat na straně druhé. Nejmladší generace, spjatá hlavně s postmoderní filozofií, je zastoupena díly J. Davida, S. Diviše, J. Merty, J. Kovandy, P. Nikla, M. Nesázala a dalších. Nevšední je také pokus začlenit i okrajové oblasti výtvarného projevu, především tvorbu mediumních umělců, která běžně nebývá představena (C. Marková, K. Havlíček, A. Zemánková). Opomenuti nezůstali ani autoři tvořící v exilu (J. Kolář, V. Škoda, M. Cvach, F. Kyncl, T. Rajlich, K. Novosad...).
-šm-
