Karel Jaromír Erben
* 7. 11. 1811, Miletín (Jičín), Česká republika (Czech Republic)
† 21. 11. 1870, Praha, Česká republika (Czech Republic)
překladatel, editor, básník, spisovatel, právník, sběratel
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01030532
VIAF: 54147355
Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben (7. listopadu 1811, Miletín u Hořic v Podkrkonoší (okres Jičín) – 21. listopadu 1870, Praha) byl český právník, spisovatel, básník, překladatel, editor písemných pramenů k dějinám, sběratel artefaktů kultury a slovesného umění, čelný představitel literárního romantismu. Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze se stal zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku 1864 činný jako ředitel pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou a později se také seznámil s Františkem Palackým, s nímž spolupracoval (mj. na přípravě českého diplomatáře) a jehož politickými názory byl trvale ovlivněn. Spory s Martinem Hattalou a anulování Hattalových nesprávných názorů Erbena značně vyčerpávaly a přispívaly tak ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých náboženských mýtů, jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách (1842–1845), jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla. Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních (1853), zkráceně jen Kytice),která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi (s oddílem příležitostných písní) s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct (později vyšla i 13. balada - Lilie) básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice.
Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan. Jan však později bohužel zemřel a ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně dobře, často churavěl a trpěl vadou výslovnosti. Základního vzdělání se mu dostalo v miletínské škole, kde vyučovali také jeho strýc a dědeček. Zde postupně rozvíjeli všechna jeho nadání včetně hudebního a připravovali ho na pozdější studia. Rodiče z něj chtěli mít také učitele, on se ale kvůli vadě výslovnosti nakonec rozhodl pro studium práv. Později Karel Jaromír Erben přispěl k ustavení české právnické terminologie. Aby mohl studovat na hradeckém gymnáziu, musel si sám obstarat nějaký výdělek – a to hraním na klavír. Na toto gymnázium nastoupil roku 1825. Když měl prázdniny, často podnikal výlety se svými přáteli, zejména do okolí rodného Miletína. Roku 1831 nastoupil Erben na tehdejší Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze. Vedle práv v l. 1833-1837 se věnoval studiu humanitních oborů včetně historie. Již při studiu se plně projevily jeho vlastivědné a přírodovědecké zájmy. Šíří zájmů se podobal svému o osm let staršímu současníku Christianu Heinrichu d´Elvertovi, jenž vzděláním byl též právník. V této době také Erben začal svými básněmi přispívat do českých časopisů. Hodně svého volného času trávil se svou budoucí ženou Barborou Mečířovou. Roku 1837, poté co dokončil svá právnická studia, nastoupil Erben jako praktikant k hrdelnímu soudu v Praze. Vedle své práce také pomáhal Palackému spravovat tehdy velmi zanedbaný archiv stavovský. Tímto se ukázal jako velmi způsobilý pro tuto funkci a tak byl roku 1842 zvolen českou učenou společností nauk za aktuára (kdysi nižší správní úředník). Dále pokračoval v historických studiích. Roku 1842 se Erben po téměř desetileté známosti oženil s Barborou Mečířovou. Jeho život byl poznamenaný nemocemi a starostmi o hmotné zajištění rodiny. Roku 1845 byl jmenován členem jazykové komise při Matici české a začal se podílet na formování spisovné češtiny. Rok 1848 nebyl moc příznivý pro muže, který se hodlal zabývat historií, proto se pustil Erben do politiky. V květnu tohoto roku byl Erben poslán do Chorvatska aby obeznámil tamní občany s děním v Čechách a zároveň dopisoval do Prahy o důležitých věcech mezi Jihoslovany. Na podzim téhož roku byl jmenován překladatelem u zemské vlády. Roku 1850 byl Erben ustanoven sekretářem Českého muzea (dnešního Národního muzea). O rok později byl ustaven archivářem města Prahy. Tak se Erbenovi uspokojivého finančního ohodnocení. Erben se také podílel na projektu vědeckého a kritického časopisu Obzor. Po smrti své první ženy v roce 1859 se oženil s Žofií Mastnou z Lomnice nad Popelkou, musel se však vyrovnat s úmrtím několika svých dětí. Roku 1864 byl Erben jmenován ředitelem pomocných kanceláří úřadů města Prahy, ve stejný rok také vydává Prostonárodní české písně a říkadla a o rok později Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních. Vydal též publikaci Báje a pověsti slovanské, mající obálku s kresbou Věnceslava Černého. Těžiště svého odborného zájmu Erben spatřoval v edicích folklórních materiálů, především českých lidových písní. Srovnával jejich varianty a vyhledával mezi nimi text, který nejlépe odpovídá předpokládanému původnímu tvaru. Na písně se díval jako na zpívané texty, přihlížel proto i k nápěvům, které rovněž vydával. Erben neuznával vzpoury proti osudu, uctíval daný řád. V jeho básních se opakují témata viny a trestu. Erben se nespokojil s tím, že by lidovou tvorbu pouze sbíral, snažil se ji kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat.
Dílo:
- Sto prostonárodních pohádek a pověstí slovanských v nářečích původních (1865) – jakási „slovanská čítanka“
- Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských (1869) – „slovanská čítanka“ ve zkrácené úpravě a v českém překladě
- Kytice z pověstí národních (1853, rozšířené vydání 1861) – jediná sbírka básní, kterou vydal; podkladem Kytice jsou staré české lidové báje
- Písně národní v Čechách. (obsahuje 500 písní)
- Prostonárodní české písně a říkadla (1864) – pětidílná sbírka folklóru z Čech. Toto dílo je velmi ovlivněno romantismem, ten předpokládal, že lidová slovesnost je projevem nedochovaného prastarého mýtu, který vyjadřuje jakousi národní povahu (charakter). Tento mýtus měl vyjadřovat ucelený soubor představ o vztazích mezi lidmi navzájem a mezi lidmi a přírodou. Karel Jaromír Erben se tento mýtus pokoušel znovu sestavit.
- České pohádky
- Mladší bratr
- Večer
- Tulák
- Na hřbitově
K jeho sběratelské činnosti je nutno dodat, že sbíral lidové písničky, říkadla, pohádky atd. pouze z Čech, nikoliv na Moravě. Tam působili například František Sušil, František Bartoš nebo Františka Stránecká.
Odborné spisy:
- Česká zaříkadla v nemocech. Časopis Českého musea, 1860
- Dějiny cís. král. výs. měšťanských ostrostřelců Pražských. 1860
- Farní školy v Praze na počátku 18. století. Obzor, 1856
- Kaple v radnici Starého města Pražského, 1857
- Krištofa Haranta z Polžic a Bezdružic Cesta z království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, 1854, 1855,
- Měsíčník hodin staročeských na Staroměstské radnici, 1866
- Mistra Jana Husa Sebrané spisy české
- Mlýn způsobu nového v Jičíně. Škola a život, 1855
- Náčrtky z obecního života v Čechách a zvláště v Praze v XVI. věku. Obzor, 1855
- Nestorův rukopis ruský, 1867
- O dvojici a trojici v bájesloví slovanském, 1857
- O Olze, první křesťanské kněžně ruské. Cyril a Metoděj, 1863
- O Smlouvě Svato-Václavské z r. 1517. Právník, 1861
- Objasnenie i ispravlenie někotorych temnych i isporčenych mist drevnějšej Russkoj Letopisi, 1868 (1877)
- Ondřej Puklice ze Vstruh
- Paměti o založení špitálu sv. Pavla za branou Poříčskou
- Die Primatoren der kön. Altstadt Prag, 1858
- Příspěvky k dějepisu českému, sebrané ze starých letopisů ruských
- Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae a Moraviae, 1855
Výtahy listin Čech a Moravy. Dílo se zabývá nejstaršími českými a moravskými listinami do roku 1253, tj. smrti Václava I. Pravděpodobně jeho nejvýznamnější spis z oblasti našich dějin. Dalšími díly navázal Josef Emler.
- Rhazesovo Ranné lékařství, 1864
- Rukopis musejní letopisů Kosmových
- Sasové v Praze r. 1631
- Síň primátorův a radnice Starého města Pražského, 1860
- Skladba jazyka českého. Obzor, 1855
- Slovanské báje o stvoření světa, 1866
- Stará radní síně v radnici Staroměstské v Praze, 1864
- Výbor ze starší české literatury II, 1856-1868
- Výbor z literatury české
- Život sv. Kateřiny, 1860
Karel Jaromír Erben též sepsal vědecká pojednání k legendě o svaté Kateřině, Tomáši Štítném, J. A. Komenském a dalších osobnostech našich dějin. Karel Jaromír Erben je též spoluautorem zajímavé studie o kněžnách z rodu Rurikovců v českých zemích a o primátorech hlavního města Prahy. Podílel se na překladech Soudního a konkursního řádu a Občanského zákoníku. Jméno Karla Jaromíra Erbena bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími.
Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben
| rok od - do | škola, obec, fakulta, zaměření, profesor, poznámka |
| 0 - 0 | Gymnázium, Hradec Králové (Hradec Králové) |
| 1831 - 1837 | Karlo-Ferdinandova universita, Praha, práva |
Karel Jaromír Erben
| rok od - do | instituce, obec, poznámka |
| ???? - ???? | Domažlice (Domažlice), Domažlice (Domažlice) |
| ???? - ???? | Chodsko |
| 1837 - 1870 | Praha, Praha, trvalý pobyt, tvůrčí činnost, od r. 1837 činný jako spolupracovník Královské české společnosti nauk a Českého muzea. od r. 1851 působil jako vedoucí archivu města Prahy, od roku 1864 činný jako ředitel pomocných úřadů pražských. |
Karel Jaromír Erben
| rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
| ???? - ???? | osobnosti (Královéhradecký kraj), * |
| ???? - ???? | osobnosti (Plzeňský kraj), * |
Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben
| katalog kolektivní | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
1982 | Rukopisy českých básníků a spisovatelů |
|
|
2003 | Záznamy času / Records of Time (Ze sbírky Památníku národního písemnictví v Praze / From the Collection of the Museum of Czech Literature), Památník národního písemnictví, Praha |
|
|
2014 | Władcy snów / Master of Dreams (Symbolizm na ziemiach czeskich 1880-1914 / Symbolism in the Bohemian Lands 1880-1914), Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc) |
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1918 | Čeští básníci o české budoucnosti, Ústřední dělnické knihkupectví a nakladatelství, Praha |
|
|
1929 | Olšanské hřbitovy, Pražská akciová tiskárna, Praha |
|
1944 | Erben čili Majestát zákona, Jaroslav Podroužek, Praha |
|
|
1948 | Uprostřed století (Podobizny lidí devatenáctého věku), Václav Petr, Praha |
|
|
1949 | Kytice nevadnoucí, Práce, vydavatelství a nakladatelství, Praha |
|
|
1960 | Čtení o českých umělcích a buditelích, Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., Praha |
|
|
1960 | Volání s ozvěnou, Československý spisovatel, Praha |
|
|
1967 | Duch a tvar, Československý spisovatel, Praha |
|
|
1983 | Malá knížka o Kytici, Klub mladých čtenářů nakladatelství Albatros, Praha |
|
|
1989 | Setkání s českými spisovateli, Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, Praha |
|
|
1997 | Kalendárium kulturních osobností Šumavy a Chodska, Nakladatelství MMM, Praha |
|
|
1997 | Takoví byli (Čeští spisovatelé 1800-1945 v zrcadle vzpomínek a korespondence, I. díl: A-L), Fortuna, Praha |
|
|
2005 | Kytice, Galerie Archa, Budyně nad Ohří (Litoměřice) |
|
|
2005 | Osobnosti a západní Čechy (I. díl (do poloviny 19. století)), Ševčík, Plzeň (Plzeň-město) |
|
|
2022 | Dějiny české literatury v protektorátu Čechy a Morava, Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha |
| encyklopedie/slovník | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1932 | Literární atlas československý, Nakladatelství J. Otto, Praha |
|
|
1964 | Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha |
|
|
1971 | Čeští spisovatelé 19. století (Studijní příručka), Československý spisovatel, Praha |
|
|
1982 | Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století (Slovníková příručka), Československý spisovatel, Praha |
|
|
2001 | Ilustrovaná encyklopedie lidské vzdělanosti, Reader´s Digest Výběr, spol. s r.o., Praha |
|
|
2012 | Slovník autorů literatury pro děti a mládež II. (Čeští spisovatelé), Nakladatelství Libri, Praha |
| podřazený dokument | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| 1938 | Karel Jaromír Erben: Básně a překlady. (Akord 1938/4), O knihách, 57-58 | |
| 1940 | Hrst knižek pro děti, Brázda, 585-586 | |
| 1940 | Procházkovy kresby k Erbenově Kytici, Řád, 546-548 | |
| 1949 | Klasik Karel Jaromír Erben, Umělecký měsíčník, 13.ročník, 4.číslo, 86-86 | |
| 1989 | Karel Jaromír Erben (1811-1870)..., Revue K | |
|
|
1992 | K.J.Erben - A.K.Diviš: Povede se?, Mladý svět |
| 2001 | Kytice na pět způsobů, Literární noviny, 13 | |
| 2003 | Jak jsem ilustroval Kytici, Jan Zrzavý: O něm a s ním, 55-58 | |
| 2008 | Útěk do náručí dějin (Escape into Historys Arms), Obrazy v živé paměti / Pictures in recent memory, 9-12 | |
| 2012 | Erben Karel Jaromír (7.11.1811 Miletín u Jičína - 21.11.1870 Praha), Slovník autorů literatury pro děti a mládež II., 121-122 | |
|
|
2019 | Kytice nevadnoucí, MY z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, 46-47 |
|
|
2019 | Zlatovláska stále s námi, My z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska, 62-63 |
| www | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| ???? | Karel Jaromír Erben (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org | |
| pozvánka autorská | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
2011 | Karel Jaromír Erben, Národní knihovna České republiky, Praha |
|
|
2019 | Jan Hísek (výstava u příležitosti vydání bibliofilie Karel Jaromír Erben: Kytice), Nakladatelství a knihkupectví Aulos, Praha |
| pozvánka kolektivní | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1996 | 150 let Archivu Národního muzea, Národní muzeum, Praha |
|
|
2018 | Karel Jaromír Eerben: ...a život lidský jako sen, Alén Diviš: Kytice, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, p. o., Zlín (Zlín) |
| aukční katalog | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
2020 | Aukční síň Vltavín: 179. aukce (Bibliofilská aukce), Aukční síň Vltavín, Praha |
| divadelní program | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1978 | Slovo a hlas (Slavnostní pořad z české poezie 19. a 20. století k 15. výročí Violy), Divadlo Viola, Praha |
| kalendárium | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1994 | Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, Státní vědecká knihovna, Plzeň (Plzeň-město) |
| nakladatelský prospekt | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1971 | Slunovrat (Československý spisovatel), Československý spisovatel, Praha |
| periodikum | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1938 | Akord (Revue pro kulturní synthesu), 4.číslo, Moravan S.K.A., Brno (Brno-město) |
| 1940/12/21 | Řád (revue pro kulturu a život), 10.číslo, Vyšehrad, nakladatelství (1934-1953), Praha | |
| pozvánka nevýstavní | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1978 | Slovo a hlas (Slavnostní pořad z české poezie 19. a 20. století k 15. výročí Violy), Divadlo Viola, Praha |
| seznam vystavených prací | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
2003 | Záznamy času (Ze sbírky Památníku národního písemnictví v Praze), Památník národního písemnictví, Praha |
