Damoklův meč: České výtvarné umění 1956 - 1972 ze sbírek Muzea umění Olomouc
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění
termín: 2005/05/19 - 2005/09/18
poznámka:
V roce 2002 muzeum navázalo mimo jiné spolupráci s významnou maďarskou institucí – Szent István Király Múzeem v Székesfehérváru (SIKM). Na samém počátku zájmu o úzký pracovní kontakt stálo zjištění, že o maďarském moderním umění má česká veřejnost bohužel jen mlhavou představu, což platí i obráceně. V rámci navázané spolupráce, podpořené ministerstvy kultury obou států a Maďarským kulturním střediskem v Praze, bylo proto dohodnuto, že v letech 2003–2004 proběhne reciproční výměna výstav moderního umění ze sbírek obou muzeí.
První částí projektu se stala výstava Vzdálená blízkost / Maďarské poválečné umění ze sbírek Szent István Király Múzea v Székesfehérváru (26. 4.–14. 9. 2003, Muzeum umění Olomouc), která představila 130 děl od 56 významných maďarských umělců. Tato výstava se stala od 60. let 20. století vůbec první velkou přehlídkou maďarského poválečného umění v českých zemích a setkala se s velmi pozitivním ohlasem. Druhou částí vzájemné spolupráce pak byla výstava Blízká vzdálenost / České výtvarné umění 1956–1972 ze sbírek Muzea umění Olomouc, která se uskutečnila na přelomu loňského a letošního roku v Székesfehérváru (13. 11. 2004 – 9. 1. 2005, SIKM – Galerie Istvána Csóka) a byla maďarskou stranou přijata jako pilotní projekt pro další poznávání české moderní výtvarné kultury.
Na celém projektu byl pro obě strany vedle vzájemného poznávání obou kultur velmi podnětný i předem dohodnutý přístup k volbě koncepce a výběru umělců i jednotlivých děl. Výběr maďarského umění provedli po průzkumu v Székesfehérváru čeští kurátoři (Ladislav Daněk a Helena Rišlinková) a naopak z fondů olomouckého muzea vybrali exponáty maďarské kolegyně – Márta Kovalovszky, Erzsébet Szűcs a Katalin Izinger. Ze sbírek Muzea umění Olomouc zvolili kolekci 51 děl českých autorů především z období 60. let 20. století, která se jim zdála pro maďarské návštěvníky kvalitní, zajímavá a vzrušující. V rámci tohoto období, jež je českými historiky považováno vedle období klasické avantgardy za druhý vrchol českého moderního umění, jsou představeny všechny důležité dobové tendence od české varianty informelu (V. Boudník, L. Padrtová, R. Piesen, A. Veselý) a neofigurativní tvorby (K. Nepraš, Z. Sekal, J. Válová), přes neokonstruktivismus a konkretní umění (H. Demartini, M. Grygar, J. Kubíček, K. Malich, Z. Sýkora), pop-art (S. Kovařík, A. Kučerová, N. Plíšková), op-art a kinetismus (J. Hilmar, V. Mirvald, J. Novák), lettrismus (E. Ovčáček) až po vizuální poezii (J. Kolář, B. Kolářová, J. Valoch), akční umění (E. Brikcius, Z. Ságlová, P. Štembera) a počátky konceptuální tvorby (V. Cigler, M. Knížák, K. Pacovská, J. Wojnar).
Nynější repríza této výstavy, vzhledem k čerstvým akvizicím i prostorovým možnostem rozšířená a uvedená pod novým, pro tehdejší dobu příznačným názvem Damoklův meč, tak poskytuje relativně ucelený pohled na českou výtvarnou scénu šedesátých let, která představuje v naší historii mimořádně výrazný kulturní fenomén, jenž měl velmi úzké vazby i k dalším uměleckým oborům – především k filmu, literatuře, divadlu a dokonce i k tehdejším výbojům v oblasti vážné hudby.
Doprovodná obsáhlá maďarsko-česko-anglická publikace připravená a vydaná Muzeem umění přináší v odborných statích nesofistikované pohledy na uvedenou problematiku očima maďarských i českých historiků umění a otevírá tak pro obě strany prostor pro další diskusi o vývojových specifikách středoevropské kultury v druhé polovině 20. století.
-aš-ld-
