Adolf Branald
* 4. 10. 1910, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 28. 9. 2008, Praha, Česká republika (Czech Republic)
dramatik, spisovatel
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01012955
Adolf Branald
Adolf Branald se narodil v herecké kočovné rodině. Jeho otec Richard František Branald (1878–1950) byl herec, režisér a dramatik, matka Marie Branaldová (1887–1962) byla herečka.Dětství prožil v Praze, v Plzni a na cestách s rodiči, kteří vystupovali s činoherními, operetními a operními společnostmi. Tvrdí se o něm, že byl první dětská filmová hvězda v Čechách, protože jako dítě hrál v několika němých filmech: například ve dvou dnes již ztracených filmech svého otce Československý Ježíšek (1918) a Aloisův los (1919) nebo ve filmu Venoušek a Stázička (1922) režiséra Svatopluka Innemanna.
Roku 1929 maturoval na obchodní akademii, poté vystřídal velké množství zaměstnání. Byl úředníkem v bance, obchodním zástupcem olejářské firmy, klavíristou v kině, knihkupcem a od roku 1936 do roku 1945 výpravčím na různých železničních stanicích. Po skončení druhé světové války pracoval jako tiskový referent na ministerstvu dopravy a v letech 1952–1959 jako redaktor nakladatelství Československý spisovatel a od roku 1959 byl spisovatelem na volné noze. Roku 1948 vstoupil do KSČ, ale v roce 1969 ze strany vystoupil, takže za normalizace nemohl v sedmdesátých letech publikovat.
Svou literární dráhu zahájil již před druhou světovou válkou řadou divadelních her pro ochotníky, které psal většinou se svým otcem a k nimž také často skládal i hudbu. Jako prozaik debutoval roku 1947 románem Stříbrná paruka. Již v této kronice hereckého rodu se objevuje jeho hlavní tvůrčí metoda, která dává jeho dílům mnohdy až reportážní charakter: propojení faktografie a fabulovaných příběhů hrdinů, kteří chápou své povolání jako životní poslání. Publikoval také v mnoha novinách a časopisech (Nový život, Svobodné slovo, Literární noviny, Svět práce, Plamen, Divadlo, Zlatý máj a další). Řada jeho děl byla zfilmována.
Roku 1965 obdržel Branald titul zasloužilý umělec, v roce 1996 mu byla udělena Cena PEN klubu za celoživotní dílo a roku 2003 Cena Miroslava Ivanova za literaturu faktu. Roku 2008 byl in memoriam vyznamenán Medailí Za zásluhy I. stupně.
cs.wikipedia.org, 25.10.2018
Adolf Branald
Adolf Branald
| rok od - do | instituce, obec, poznámka |
| ???? - ???? | Karlovy Vary (Karlovy Vary), Karlovy Vary (Karlovy Vary), kniha reportáží Promenáda s jelenem |
| ???? - ???? | Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), Spořilov, Praha (Hlavní město Praha) |
| ???? - ???? | Teplicko, Jedním ze spisovatelů, kteří prožili část svého života v Severočeském kraji, je i Adolf Branald. Narodil se 4. 10. 1910 v Praze a dětství prožil v divadelním prostředí (hrál dětské role na divadle i v němých filmech). V roce 1932 ukončil obchodní akademii a po té střídal různá zaměstnání. V roce 1936 nastoupil jako telegrafista v Řeporyjích a přes Slaný se dostal až na Moldavu na Teplicku, kde působil jako výpravčí. Jak sám říká, zažil tam patetické období roku 1938, jehož podrobnosti nepateticky vypráví v knize Valčík z Lohengrina i dalších vzpomínkových statích. Dokonale poznal celé okolí včetně tehdy ještě noblesních Teplic, do Krušných hor chodil na houby a do Oseka na koupaliště; na louce mezi Bouřňákem a Bendlovkou napsal do notesu dva výstupy pro otcovu veselohru. Nesmazatelně se mu zapsaly do paměti i příhody na trati, zejména když mu v Bohosudově skočila pod vlak zoufalá jeptiška. V Telnici pomáhal při nočním porodu, naučil se odhánět z kolejí přednostovy slepice, odbavit ráno sto lidí a nezpozdit vlak, utěšovat odkvétající dcery přednostů a větřit příjezd dopravního kontrolora Šťovíčka. Pro většinu jeho próz je charakteristické spojení dokumentární výpovědi s uměleckou fikcí. Práci železničářů v době německé okupace a jejich účast v odboji a v Pražském povstání zachytil v románech Severní nádraží a Lazaretní vlak. Zážitky z dětství a zaujetí hereckými osudy se staly východiskem jeho románů a vzpomínkových knih Stříbrná paruka, Skříňka s líčidly, Valčík z Lohengrina, Zlaté stíny, My od divadla a My od filmu. Bohatý pramenný materiál zpracoval v sociálně laděných historických románech z 19.století Chléb a písně a Král železnic i v knihách pro mládež Dědeček automobil a Vandrovali vandrovníci. Smysl pro specifiku různých pracovních prostředí a atmosféru všedního dne osvědčil v řadě literárních reportáží: Ztráty a nálezy, Vizita, Zrození velkoměsta. Na vzpomínkovou linii své tvorby navázal v 90.letech knihami Andělské schody, Živé obrazy a Děkovačka bez pugétů. Je i autorem rozhlasové hry Velká noční hudba a televizní inscenace Chvíle rozhodnutí.Působení jednoho z nejlepších spisovatelů v našem kraji připomíná pamětní deska na moldavském perónu. A od letošního roku nese jeho jméno zdejší knihovna.Alena Rapprichová, zdroj - www.knihovna-teplice.cz |
| 1952 - 1959 | Československý spisovatel, Praha, Národní třída 11 |
Adolf Branald
| rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
| ???? - ???? | osobnosti (Praha 4), * |
Adolf Branald
| kolektivní | |
| termín | název výstavy, místo konání |
| 1982/03/24 - 1982/04/12 | Písemné dokumenty českých spisovatelů a básníků, Divadlo hudby (Galerie Titanic), Olomouc (Olomouc) |
Adolf Branald
| katalog kolektivní | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
1982 | Rukopisy českých básníků a spisovatelů |
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1960 | Fůra humoru o známých lidech s obrázky Franty Bidla (Posbíral Vladimír Thiele), Práce, vydavatelství a nakladatelství, Praha |
|
|
1963 | Adolf Branald, Československý spisovatel, Praha |
|
|
1969 | Hudba a lidé (Svědectví významných osobností vědy, kultury a sportu o jejich společné lásce k hudbě), Supraphon, n.p., Praha |
|
|
1991 | Slovník zakázaných autorů 1948-1980, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha |
|
|
1999 | Nezval, Seifert a ti druzí... (Necenzurovaný slovník českých spisovatelů), Nakladatelství Host, Brno (Brno-město) |
|
|
2009 | O báječných lidech slovem a obrazem, Rabasova galerie Rakovník, Rakovník (Rakovník) |
|
2009 | Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5 (Příběhy nevšedních životů) |
|
|
2017 | Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design, Praha |
| antologie/sborník | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| 1996 | Hlas domova (Antologie našeho Polabí), Městské muzeum, Čelákovice (Praha-východ) | |
| encyklopedie/slovník | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1957 | Slovník českých spisovatelů beletristů 1945 - 1956, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha |
|
|
1964 | Slovník českých spisovatelů, Československý spisovatel, Praha |
|
|
1994 | Slovník české prózy 1945-1994, Sfinga, nakladatelství, Ostrava (Ostrava-město) |
|
|
1995 | Slovník českých spisovatelů od roku 1945 (Díl 1, A - L), Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Praha |
|
|
1999 | Český biografický slovník XX. století (I. díl A-J), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha |
|
|
2000 | Slovník českých autorů knih pro chlapce (a nejen pro ně), Nakladatelství Ostrov, Praha |
| 2002 | Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948-1953 (Bibliografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů,...) | |
|
|
2012 | Slovník autorů literatury pro děti a mládež II. (Čeští spisovatelé), Nakladatelství Libri, Praha |
| podřazený dokument | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| 1984 | Adolf Branald (4.10.1910 Praha), Kontury české literatury pro děti a mládež, 460 | |
| 1994 | Adolf Branald: Vizita, Slovník české prózy 1945-1994, 33-35 | |
| 1994 | Adolf Branald:Severní nádraží; Lazaretní vlak, Slovník české prózy 1945-1994, 31-33 | |
| 2008 | Od dogmatismu k jistotám (From Dogmatism to Security), Obrazy v živé paměti / Pictures in recent memory, 12-17 | |
| 2012 | Branald Adolf (4.10 1910 Praha - 28.9.2008 Praha), Slovník autorů literatury pro děti a mládež II., 70-71 | |
| www | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| ???? | Adolf Branald (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org | |
| bibliografický katalog | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1990 | Autoři knih nakladatelství Mladá fronta (1989-1990), Mladá fronta, nakladatelství, Praha |
| kalendárium | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1994 | Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, Státní vědecká knihovna, Plzeň (Plzeň-město) |
| parte | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| 2008 | Adolf Branald | |
Adolf Branald
Adolf Branald
Adolf Branald
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1998 | Můj přítel Kamil, Mladá fronta, nakladatelství, Praha |
Adolf Branald
| autorská | |
| termín | název výstavy, místo konání |
| 1966/11/15 - | Grafické práce Cyrila Boudy, Letohrádek Hvězda, Praha |
| 1972/01/08 | Cyril Bouda: Výstava grafiky, Podkrkonošské muzeum, Nová Paka (Jičín) |
| 1978/12/14 - 1979/02/25 | Cyril Bouda: Výbor z díla 1935-1977, Výstavní síň Masné krámy, Plzeň (Plzeň-město) |
| 1979/04/19 - 1979/05/20 | Cyril Bouda: Výběr z díla, Galerie umění Karlovy Vary, Karlovy Vary (Karlovy Vary) |
| 1989/12/21 - 1990/01/21 | Vojtěch Kubašta: Souborná výstava k 75. narozeninám, Galerie d - Dientzenhoferův dům, Praha |
| 1997/09/18 - 1997/10/18 | Lutobor Hlavsa, Galerie GM, Praha |
| 1998/12/17 - | Lutobor Hlavsa: Malíř ženské krásy, Galerie Petra Brandla, výstavní síň firmy Regulus, Praha |
Adolf Branald
| katalog autorský | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1983 | Vilém Plocek: Obrazy, Dílo - podnik Českého fondu výtvarných umění, Praha |
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
2004 | Cesty k portrétu, Computer Press, Brno (Brno-město) |
|
|
2008 | Obrazy v živé paměti / Pictures in recent memory (Česká kniha pro děti a mládež 2007 / Czech books for children and young people 2007), Ministerstvo kultury České socialistické republiky (ČSR), Praha |
|
|
2016 | Pionýři a roboti (Československá ilustrace a vizuální kultura 1950-1970), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha |
| podřazený dokument | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1954 | Cyril Bouda – výstava prací z let 1952–1954, Mladá fronta, 10.ročník, 166.číslo, 3-3 |
| 1954 | Hrdinové všedních dnů, Výtvarná práce, 7 | |
|
|
1982 | Tvorba plná fantastiky (Sto kreseb a obrazy Kamila Lhotáka v krajské galerii), Pochodeň |
| 1990 | Zastavení na výstavě knižních dedikací, Panorama, 22-23 | |
| 2010 | Máchovské poznámky (Karel Hynek Mácha a jeho vztahy ke Kladnu), Středočeský vlastivědný sborník, 20-30 | |
| 2012 | Eduard Bass (Románové dějiny cirkusu), 107-124 | |
|
|
2021 | Novou knihu světelského autora Ladislava Janoucha můžete zakoupit v infocentru (Uhlířská růže Rytíř Nelecha), Světelský zpravodaj, 19 |
Adolf Branald
| rok udělení | název ceny, druh, poznámka |
| 1962 | Cena nakladatelství Československý spisovatel, za prózu, Ztráty a nálezy |
| 1965 | Zasloužilý umělec |
| 1996 | Cena PEN klubu, Za celoživotní dílo |
