Karel Fleischmann

* 22. 2. 1897, Klatovy (Klatovy), Česká republika (Czech Republic)
24. 10. 1944, Osvětim (Auschwitz), Polsko (Poland)
spisovatel, kreslíř, grafik, lékař

 

národnost: židovská
pohlaví: muž

heslo:
Karel Fleischmann se narodil 22. února 1897 v Klatovech. Vystudoval medicínu, ale zároveň navštěvoval kreslířské a malířské kursy na pražské Akademii. V roce 1925 si otevřel lékařskou praxi v Českých Budějovicích. Povolání lékaře mu umožňovalo chápat lidský život v jeho celistvosti a často inspirovalo jeho tvorbu. V umění se mu hlavním výrazovým prostředkem stala grafika, především expresivně laděný grafický cyklus. Z množství děl jmenujme alespoň Fleischmannův nejznámější soubor 12 linorytů "Rybolov" či grafické album "Podoby mého otce".
Již v roce 1930 se Fleischmann stal spoluzakladatelem sdružení LINIE a členem redakční rady stejnojmenného časopisu, v němž komentoval umělecké dění. O tři roky později vydal autobiografický román "Návrat", do novin psal kurzívky a fejetony, které později vydal knižně. Projevil se v nich jako pronikavý pozorovatel a chápavý komentátor příběhů malých lidí v duchu čapkovského humanismu.
Po nacistické okupaci Fleischmanna postihla protižidovská opatření, především zákaz výkonu lékařské praxe. Možnost emigrace do Palestiny odmítl, útěchu z nejisté budoucnosti hledal v tvorbě. V dubnu 1942 byl deportován do terezínského ghetta, kde měl na starost domovy pro přestárlé. Náročná práce spotřebovala většinu jeho času i sil, přesto se ve volných chvílích věnoval literární i výtvarné tvorbě. Zachovaly se tři Fleischmannovy básnické sbírky a desítky záznamů, úvah a črt, ale i obsáhlejších textů. Z nich vyniká "Terezínský den" - reportážní popis jednoho pracovního dne v ghettu - nebo reflexe "Smrt je obměnou života".
Povolání lékaře Fleischmannovi umožnilo proniknout do všech ubikací, provozů a zákoutí ghetta. Kreslil tužkou, uhlem a černou křídou, nejvýraznější jsou však lavírované kresby tuší a perem, rákosem nebo štětcem. Bezprostředně zachycují hlad a nekonečné fronty na jídlo, půdy přecpané lidmi ležícími na podlaze mezi zavazadly a mrtvými, přicházející a odcházející transporty. Za krátkou dobu necelých dvou let v terezínském ghettu Karel Fleischmann vytvořil více než 600 kreseb. Toto dílo je nejen vrcholem jeho celoživotní literární i umělecké práce, ale také nejobsáhlejším svědectví o životě a smrti v terezínském ghettu.
V říjnu 1944 byl Karel Fleischmann deportován se svou ženou a sestrou jedním z posledních transportů do Osvětimi, kde byl nedlouho po příjezdu 24. října zavražděn v plynové komoře.
Arno Pařík, rozhlas.cz, 21.7.2017