Jakub Husník

* 29. 3. 1837, Vejprnice (Plzeň-sever), Česká republika (Czech Republic)
26. 2. 1916, Praha, Česká republika (Czech Republic)
vynálezce světlotisku, malíř, pedagog

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Světově významný vynálezce a autor příruček z oblasti reprodukčních technik.
Vyrůstal spolu s 9 sourozenci v rodině mysliveckého adjunkta na lobkovickém panství v Křimicích, později na panství konopišťském. 1849 vstoupil na gymnasium v Praze, 1855- 59 studoval na malířské akademii v Praze, 1859-61 na akademii v Atnverpách. Po návratu maloval několik oltářních obrazů a podobizen zejména v okolí Prahy. 25. 9. 1863 byl jmenován učitelem kreslení (o rok později též těsnopisu) na gymnasiu v Táboře. Jeho vynález dvoutónovaných fotografií (1863) byl prvním z mnoha jeho počinů. Týdeník Tábor 6. 5. 1865 referoval o jeho pokusech s kopírováním snímků bez použití solí drahých kovů. 4.12. 1868 přečetl v Berlíně Hermann Vogel Husníkův dopis o jeho metodě fotolitografie, k níž ve stejné době dospěl Josef Albert z Mnichova. 21. 1. 1869 proto došlo mezi oběma muži k dohodě o užívání metody. 15. 1. 1869 v příloze časopisu Photographische Mitteilungen byl uveřejněn Husníkův světlotisk, poprvé na světě.
14. 5. 1870 byl jmenován státním profesorem v Táboře. Jak dokládají spisy v táborském archivu, 19. 7. 1870 požádal městskou radu v Táboře o "svolení ku stavbě dřevěné a zasklené boudy" mající "sloužiti k fotografování". Nákres byl přiložen. 31. 7. 1870 byla stavba schválena, zda se však uskutečnila, není zřejmé. Pravděpodobně měla být určena jen k fot. pokusům, nikoli k výdělečné portrétní činnosti.
Pedagogickou činnost Táboře Husník v letech 1873 - 75 přerušil prací ve státní tiskárně ve Vídni, kde zaváděl a instruoval při provádění fotolitografie, světlotisku a heliogravury. Světlotisk zavedl také u vídeňského fotografa J. Löwyho. 31. 10. 1875 obdržel (společně s K. Klíčem) patent na tisk cenných papírů. Po návratu z Vídně pobyla rodina v Táboře jen krátce, neboť 4. 9. 1876 byl Husník jmenován učitelem kreslení na reálném gymnasiu v Praze. Ke studiu dalších tiskových metod založil 1878 v Sadové ulici č. 6 menší dílnu pro zinkografii, která byla (dle Skopce) prvním fotostudiem v Praze, zařízeným pro umělé světlo. Jako státní zaměstnanec nemohl mít ateliér na své jméno, byl tudíž veden na manželku Marii Husníkovou (roz. Šteklovou, *1847 v Praze). Dle záznamů v AMP v živnostenském rejstříku (1881, pol. 978) byla její fotozinkografická živnost s provozem v čp. 1482 - II (Mezibranská ulice) zapsána až 1881. Vizitky a kabinetky signované Marie Husníková svědčí o portrétním ateliérovém provozu. 1877 vyšla ve Vídni Husníkova první kniha. V češtině vyšla 1880 tiskem přednáška Rozvoj fotografie až na stupeň nynější její dokonalosti, první české pojednání o technologickém vývoji fotografie.
V rozrůstajícím se zinkografickém a fotografickém závodě vyráběl patentovaný fotolitografický přetiskový papír k přenášení obrazů na kámen nebo na kovové desky, který vyvážel i do ciziny. Současně se zabýval zesilováním negativů a zhotovením autotypického rastru, s jehož výrobou započal 1878. Věnoval se též klihotypii, jejíž první otisky předložil při schůzi Fotografické společnosti ve Vídni 4. 10. 1887 a která byla rovněž patentována (Nazývala se též Leimtypie či Husníkotypie).
1883 byl jmenován čestným členem Českého fot. spolku v Praze (a později též Fot. společnosti ve Vídni - 1907) a Fot. spolku v Berlíně - 1908). 1888 odešel jako profesor do výslužby a založil se svým zetěm Arturem Häuslerem firmu Husník a Häusler. Podnik jako první u nás používal elektrické obloukovky k fotografickým účelům. Na Jubilejní výstavě 1891 firma představila ukázky tisků vodních značek podle Husníkovy metody a patentu, prodaného do dalších zemí, a také trojbarevné tisky. O zdokonalení trojbarevné reprodukci se především postaral syn Jaroslav (2. 2. 1871 - 27. 9. 1912), jehož zásluhou byly 1893 otištěny první fotochromotypie ve čtrnáctideníku Z říše vědy a práce a ve Fotografickém věstníku. Úspěchy s trojbarevnou reprodukcí vedly k velkému rozšíření firmy do nové budovy v Husinecké ulici na Žižkově, kde pracovalo na 120 zaměstnanců.
Odkazy:
Knihy: Das Gesammtgebiet des Lichtdrucks. I. vyd. A.Hartleben Wien 1877 (další vyd. 1880,1885, 1894 a přeprac.1923); Die Heliographie. A.Hartleben, Wien 1878; Rozvoj fotografie až na stupeň nynější její dokonalosti. In: Čtvrtá zpráva cís. král. prvního českého realného a vyššího gymnasia v Praze za školní rok 1880. Nákl. vlastním, Praha 1880; Die Zinkätzung, A.Hartleben, Wien 1886.
Prameny a literatura(výběr): SOkA Tábor, fond Archiv města Tábor, sign. I/8/14-1870; AMP; R. Skopec: Jakub Husník, NTM, Praha 1952; J. Fleyberk: Jakub Husník: Přemožitelé času. MON, Praha 1989; http://alt.albertina.at
zdroj - www.scheufler.cz

poznámka:
od r. 1873-1877 vyučoval ve státní tiskárně ve Vídni. V r. 1878 založil v Praze první dílnu na fotozinkografii a r. 1888 spolu se zetěm A. Häuslerem jeden z největších grafických závodů v Evropě. - Vynálezce zdokonaleného světlotisku (1868), tisku z plochy; se svým synem zdokonalil trojbarevnou reprodukci pro knihtisk.