Ludvík Ritter von Rittersberg

* 19. 11. 1809, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 6. 6. 1858, Nové Benátky, Benátky nad Jizerou (Mladá Boleslav), Česká republika (Czech Republic)
překladatel, hudebník, spisovatel, grafik, estetik, hudební teoretik

 

pohlaví: muž

NK AUT: jk01102518
VIAF: 2284278

poznámka:
odkazová forma
Ritter, Ludvík, 1809-1858
Rittersberg, Ludvík, 1809-1858
Ritter von Rittersberg, Ludwig, 1809-1858
Ritter v. Rittersberg, Ludwig, 1809-1858
z Rittersberka, Ludvík Ritter, 1809-1858
-
Hudebník, hudební spisovatel, skladatel, novinář, básník, prozaik, kritik, pedagog, kreslíř, litograf, překladatel z francouzštiny, polštiny, ruštiny.

syn předchozího J. R. von R.
Studoval Pražská technika, soukromě též kreslení, jazyky a zejm. hudba (žák V.J. Tomáška)

Ludvík Ritter von Rittersberg

Ludvík Ritter z Rittersbergu (1809—1858), všestranný literát a spisovatel, který v Polsku nabyl plného uvědomení národního: Do Lvova přijel r. 1841 jako učitel hudby, jako německý básník a žurnalista, ale r. 1845 se vrátil do Prahy jako spisovatel český, cele zaujatý národním obrozením. Ve Lvově studoval lidovou píseň polskou i ukrajinskou, přemýšlel o národním rázu hudby a r. 1843 (v literární příloze časop. Věnec) otiskl stať „Myšlenky o slovanském zpěvu". Ve čtyřech kapitolách Rittersberg rozebral celou řadu složitých otázek, jejichž řešení tehdy bylo nemožné pro nedostatek prací přípravných. Žádá po hudebním skladateli slovanském, aby studoval přízvuk slovanských jazyků a naučil se správné dekíamaci; v povahu národní melodie vnikne studiem lidových písní, avšak nesmí býti pouhým napodobite-lem, poněvadž výrazové prostředky lidové písně nestačí umělci novodobému. Obsahem se druží k „Myšlenkám" článek „Pravlast slovanského zpěvu" (ČČM 1846), označená jako výňatek z většího díla o národních písních slovanských, které, žel, nevyšlo. Podle Šafaříka Rittersberg vymezil pravlast slovanskou a charakterisuje podnebí i kraje při velikých řekách Dněstru a Dněpru, pokoušeje se vyložiti ráz kraje; umělec nestačil pozorovateli, jehož postup byl v zásadě pochybený: zjistil ráz kraje, vyvodil z hěho podstatné vlastnosti plemene a hledal je v lidové poesii, ačkoliv jedině opačná cesta mohla vésti k cíli.
Úvahami o rázu lidového zpěvu Rittersberg povzbuzoval mladé skladatele, aby neztráceli se zřetele svého úkolu: proniknouti k jádru lidového umění, zu-šlechtiti je vlastní tvůrčí prací a dospěti synthesi k umění světovému. Veden touto snahou Rittersberg toužil vnésti nového ducha nejen v naši hudbu, ale i do všech oborů umění slovesného i výtvarného, maje na mysli zejména divadlo. V časopise „Květy a plody" (1848) otiskl rozpravu „Myšlenky o slovanském malířství". Žádá po umění vedle pravdy a krásy také výrazný projev národní individuality. Opíraje se o své zkušenosti z krajů polských a ukrajinských, upozorňuje české krajináře na východní Halič, naše genristy a malíře historické na slovanské bájesloví a lidové pohádky. Připojuje zajímavé úvahy o slovanském profilu, o typech ukrajinských žen, o východohaličských vesnicích žádaje důkladné studium dřevěných staveb ukrajinských, aby se zjistily vlivy byzantské. Vyzývá umělce, aby hledali slovanský svéráz v oblastech východních a dovršuje své snahy o znárodnění našeho uměleckého projevu návrhy na osvěžení našeho umění výtvarného. V téže době jeden z nejhlubších básníků polských, Cyprjan Norwid, malíř a kreslíř přemýšlel o národním slohu polském, který by vtiskl osobitý ráz dvoru i chalupě selské, krčmě při cestě i myslivně v lese a všemu nářadí domácímu. (Srovn. „Promethidion" 1851.)
Rittersberg působil na vývoj našeho národopisu budě zájem o hmotnou kulturu lidovou, avšak svým podnětům nedovedl dodati důrazu vlastními činy vědeckými nebo uměleckými, poněvadž celé jeho životní dílo zůstalo fragmentem. Byl přesvědčen, že národní umění může vykvésti jen z plnosti svérázného života národního a proto se zabývalvtaké otázkou národního kroje, o níž se hojně jednalo v kruzích české inteligence kolem r. 1848.
nulk.cz, 19.8.2018

Ludvík Ritter von Rittersberg

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
???? - ????    

Ludvík Ritter von Rittersberg

kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
1996/10/08 - 1996/11/17   Litografie Kamenopis aneb počátky české litografie 1819 - 1850, Palác Kinských, Praha
2014/04/18 - 2014/07/31   Jeden svět nestačí: Poklady umění 19. století ze sbírky Patrika Šimona, Clam-Gallasův palác, Praha

Ludvík Ritter von Rittersberg

katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1996   Litografie aneb Kamenopis (Počátky české litografie 1819-1850 k 200. výročí vynálezu litografie Aloisem Senefelderem), Uměleckoprůmyslové museum, Praha
  2001   Sen o říši krásy / Dream of the Empire of Beauty (Sbírka Jiřího Karáska ze Lvovic / The Collection of Jiří Karásek of Lvovice), Obecní dům, a.s., Praha
kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2014   Jeden svět nestačí (Poklady umění 19. století ze Sbírky Patrika Šimona), Společnost Patrik Šimon - Eminent, Praha
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1932   Literární atlas československý, Nakladatelství J. Otto, Praha
  1993   Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
  1995   Nová encyklopedie českého výtvarného umění (N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
  2016   Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008) (2. svazek N-Ž), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1953   K pokorokovým tradicím české výtvarné theorie - L. Rittersberg, Umění, 198-209

Ludvík Ritter von Rittersberg

antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1939   Hanuš z Kolovrat, Bozeň, spolek rodáků a přátel města Březnice v Praze, Praha

Ludvík Ritter von Rittersberg

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1960   Miloš Jiránek: Dojmy a potulky a jiné práce (Recenze), Výtvarné umění, 137-137