Karel Malich
typ výstavy: autorská
místo konání: Muzeum umění Olomouc - Muzeum moderního umění
termín: 2005/02/10 - 2005/04/24
poznámka:
Trojlodí
Obsáhlé dílo Karla Malicha (nar. 1924), jednoho z nejvýznamnějších českých umělců druhé poloviny 20. století, které bylo naposledy v ucelené podobě vystaveno na Moravě v roce 1989 (Brno, Dům pánů z Kunštátu), poskytuje mimořádný, rozvrstvený a prostupující se divácký zážitek, založený na několika výrazných zkušenostech s přírodou a krajinou.
Zpočátku odrážel jeho umělecký přístup široké generační úsilí, vedené touhou po rychlém vyrovnání se s moderním uměním jako takovým, zejména s kubismem a fauvismem, avšak od počátku šedesátých let lze sledovat, jak se Malich vyhraňoval směrem k jednoduchému abstraktnímu tvarosloví geometrizujících forem. Od koláží a temper z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století vede přímá cesta k lineárním rýsovaným kresbám z let 1963–1964, které se již zbavily bezprostředních vazeb na vnější realitu. Od roku 1963 do roku 1971 uskutečnil Malich značné množství abstraktních reliéfů a plastik, z nichž později vyplynuly koridory a následně i obsáhlé, tvarově bohaté projekty, spojující zemi a vzduch. Vnitřním motivem autorovy práce se stala energie, která přiměla Malicha k čím dále většímu odhmotnění tvaru, kdy pracoval s plexisklem a drátem, opisujícím tvar.
Počátkem sedmdesátých let vzniká v jeho vinohradském ateliéru značné množství drátěných zavěšených plastik, jejichž inspirativním východiskem bylo proudění vzduchu. Krajiny visící v prostoru ještě více uvolnily autorovu senzitivitu. Nečekaně se navrací k přírodě, avšak jinak než na temperách, kvaších a kolážích z přelomu padesátých a šedesátých let. Během dvanácti let (1976–1988) provedl deset zavěšených drátěných plastik, přinášejících jeho zásadní vklad do českého umění 20. století, jimž dominuje rozměrná Krajina s věčnem (1979–1985).
Od druhé poloviny sedmdesátých let navázal Malich na minulé zkušenosti, jež se před ním začaly samovolně objevovat. Vše, co v šedesátých letech popíral, vše, od čeho se dříve snažil oprostit, aby dosáhl čistého výrazu, se náhle uvolnilo. Energie přestala být vně Malicha, aby ji mohl vstřebávat do sebe a přetvářet, ale začala tryskat z něj. Byla vnitřním zdrojem jeho světla, převedeného do rozměrných pastelů z let 1988–2000. Drobné kresby tužkou, pastelkami a pastely, jimž se Malich věnuje v několika posledních letech, odhalují nové vrstvy jeho vědomí.
Výstavu Karla Malicha pořádá Muzeum umění ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy u příležitosti 80. narozenin autora.
-ks-