národnost: německá
pohlaví: žena

NK AUT: jx20070717002

poznámka:
Clementina Bauer-Pezellen

Tina Bauer-Pezellen

Tina Bauer–Pezellen patří k tomu druhu umělců, kteří jsou díky nepříznivým historickým okolnostem pozapomenuti a zájem o ně naráží na nesoustavné bádání a mezery v uměleckohistorické bibliografii. Touto uměleckou osobností se zabývají dvě monografie, vydané v roce 1977 a 1987 v NDR. První vyšla v souvislosti s výstavou uspořádanou k jejím osmdesátinám v „Kunstsammlungen zu Weimar“.1) Text Helmuta Scherfa je bohužel poznamenán příliš tendenčním výrazivem, které hodnotí její umění optikou společenské angažovanosti. Zaměřuje se převážně na díla se sociální tematikou a obrazy, které byly vystaveny na této výstavě. Druhá zmiňovaná publikace vyšla k devadesátému výročí narození Tiny Bauer – Pezellen. Je méně obsáhlá a svou informační hodnotou nepřesahuje výše zmíněnou práci.2) Několik informací můžeme nalézt ve slovníku umělců Allgemeines Künstler – Lexikon,3) kde se nachází heslo stručně shrnující její život, tvorbu, přehled nejdůležitějších výstav a umístění jejích obrazů ve sbírkách. Posledním pramenem se může stát i internet, kde nalézáme četné zprávy z aukčních síní, převážně německých, a několik tiskových zpráv k příležitostným výstavám.4) Jak je patrné, informací o této malířce nemáme mnoho a navíc je její tvorba bohužel rozeseta v mnoha soukromých sbírkách převážně v Německu a v České republice, což zabraňuje jejímu ucelenějšímu a hlubšímu zkoumání. Jednu z nejrozsáhlejších kolekcí kromě Kunstsammlungen zu Weimar vlastní Muzeum Jindřichohradecka, kde nalezneme početný soubor kreseb a olejových obrazů. Ten muzeum prezentovalo v roce 2007 na výstavě uspořádané ke sto desátému výročí narození autorky. Společně s touto výstavou vyšla i stručná brožurka, kde jsou s katalogovými údaji reprodukována všechna díla z majetku tohoto muzea.5)
Clementina Pezellen se narodila jako třetí ze čtyř dcer důstojníka c. a k. armády v Kotoru v Dalmácii roku 1897. Nevíme přesně, snad někdy kolem roku 1900, se celá rodina přestěhovala do Jindřichova Hradce, kde Tina vyrůstala a žila až do odchodu na českobudějovické Lyceum. O jejím životě v Jindřichově Hradci se neví mnoho. Zájem o uměleckou tvorbu u ní propukl již v raném mládí. Často skicovala portréty rodinných příslušníků. V letech 1921 – 1922 Tina Pezellen studovala na proslulé vídeňské „Kunstgewerbeschule“. Pobyt ve Vídni se na její tvorbě podepsal asi nejvíce. Jejím profesorem byl Bertold Löffler, jeden ze zakladatelů „Wiener Keramik“. Srovnáme-li jeho práce s pracemi jeho žákyně, musíme konstatovat, že se jím příliš inspirovat nenechala. Do Vídně se dostala v době, kdy zemřeli dva významní umělci své doby – Gustav Klimt a jeho žák Egon Schiele. Z počátku byla velmi ovlivněna právě Schielem, což se projevuje v mnohých portrétech a aktech z dvacátých let. Jeho styl nekopíruje, spíše jej variuje po svém. Vznikají tak velmi zajímavé uhlové kresby, někdy doplněné pastelem, které jsou výrazné svou ostrou a jistou linií, stylizací a zvýrazněním charakterických rysů tváře. Mnohdy se její práce vyznačují i jistou dávkou karikatury. Nejtypičtější jsou její dva Autoportréty, Portrét sestry Sali, Portrét chlapce, nebo Ženský akt z roku 1921.6) Tina Pezellen často anatomii lidského těla záměrně deformuje, stejně jako to dělal i Schiele. Zvýrazňuje tak velmi ostře vždy jeden nejvýraznější rys postavy. Jako kontrapunkt k tomuto pojetí postavy můžeme uvést Sedící ženský akt z roku 1926. V porovnání s předchozím se jedná o značně zjednodušené a geometrizované formy. Tělo je vnímáno spíše plošně, není kladen takový důraz na linii.
Již v této době, zvláště pak po příchodu do Mnichova, kde studovala „Kunstgewerbeschule“ u profesora Richarda Riemerschmida, se její tvorba začala tematicky ubírat směrem k sociálnímu umění reagujícímu na hospodářskou krizi v Německu. Vznikají díla s tematikou lidí ocitnuvších se náhle na okraji společnosti, potulujících se po ulicích. Zobrazuje žebráky, tuláky, zoufalé matky s dětmi. Ani v obrazech jako Jarmark, na kterém se v pozadí nachází scéna z pouti, nebo v Dětské hře, oba z roku 1925, nenajdeme v tvářích dětí radost, spíše temnou melancholii a smutek. Zatímco jsou její kresby uvolněné a svižné, její malby, převážně oleje s temperou na kartonu či papíře, následně podlepené na sololit, se vyznačují až chladnou racionalitou, ve které není prostor pro hravost a uvolněný rukopis. To je, kromě zmíněných dvou, i případ obrazu Bez názvu. Centrum obrazu zabírá postava matky klonící se ke svému dítěti v náruči, aluze na Pannu Marii s Ježíškem. Kolem se nacházejí další postavy se ztrápenými výrazy a děti, choulící se v náručích a u nohou. Tmavé odstíny hnědé, temně fialové a okrové působí na diváka velmi depresivně. Stejně tak zoufalé výrazy tváří jsou velmi naléhavé a vypovídající o hluboké krizi tehdejší společnosti. Obraz není datován ani signován, avšak lze jej komparací s obrazy Jarmark a Dětská hra, v nichž spatřujeme stejnou typiku obličejů i staveb v pozadí, zařadit do stejné doby. Mimo to se ve sbírkách Muzea Jindřichohradecka nacházejí ještě dvě studie dětských hlav datované do téhož roku, které lze považovat za studie k tomuto obrazu, stejně jako fragment přípravné kresby na reversu temperové studie mladíka, taktéž z roku 1925. Obrazy z tohoto období se velmi přibližují stylu Käthe Kollwitz či pracím Ernsta Barlacha.
Ve dvacátých letech se Tina Pezellen zabývá také sociální karikaturou ovlivněnou tvorbou uměleckého hnutí Neue Sachlichkeit, zvláště pak Georgem Groszem. Tento vliv je dobře patrný například v obraze z roku 1930 Na kavárenské terase.7) Lze usoudit, že tvorba těchto let se přiklání k tzv. expresivnímu realismu. V letech 1925 - 1928 pracuje jako malířka reklam v Mannheimu, následně v Liberci a Ústí nad Labem. Na počátku 30. let se stěhuje na trvalo do Mnichova. Zde si již plně věnuje umění. Roku 1933 se v Mnichově účastní společné výstavy Nové secese. Práce všech vystavujících byly prohlášeny za „Entartete Kunst“, což mělo na všechny účastníky radikální dopad.
Tina se roku 1935 provdala za uměleckého fotografa Siegberta Bauera. Spolu přesídlili z Mnichova do Výmaru, kde se usadili na trvalo. Měli spolu dvě děti, kterým se v těchto letech věnovala. Uzavřela se do svého soukromí a malovala obrazy s tematikou dětského světa. Věnovala se i knižní ilustraci. Zde zobrazuje veselý dětský svět plný her, spokojenosti, štěstí. Kniha „Hurra! Hurra! Das neue Bilderbuch ist da!“ se zaměřuje na všední den dětí nebo církevní svátky – Vánoce, Velikonoce, Mikuláše, Tři krále. Je to mimo jiné zajímavý doklad o tehdejších zvycích.
Roku 1944 padl Siegbert Bauer ve válce. Po roce 1945 Tina Bauer – Pezellen žila dál se svými dětmi ve Výmaru. Po vzniku NDR roku 1949 se stala malířkou poplatnou socialistickému zřízení a dostávalo se jí veřejného uznání. Vzhledem k jejímu celoživotnímu zaměření na sociální tematiku to není nic překvapivého. Tvorba z těchto let však již nedosahuje takové kvality, jako před druhou světovou válkou. Zabývá se tvorbou litografií, zátiší nebo krajinomalbě. Podniká studijní cesty do jižní Francie a Bulharska. Umírá roku 1979 ve Výmaru. Paradoxně, právě díky své loajalitě ke komunistickému režimu, upadá v zapomnění. V průběhu devadesátých let se přirozeně zájem přesouvá na neoficiální a zahraniční uměleckou tvorbu, až v posledních letech se práce Tiny Bauer – Pezellen stále častěji objevují v aukčních katalozích a začíná být o její tvorbu větší zájem. Práce z dvacátých a třicátých let jsou hodnoceny jako vrchol její tvorby.
Poznámky:
1) Helmut Scherf, Tina Bauer – Pezellen, Weimar 1977.
2) Jutta Penndorf, Tina Bauer – Pezellen, Dresden 1987.
3) D. Gleisberg [ Dieter Gleisberg], heslo Bauer – Pezellen, Tina, in: Günter Meissner (ed.), Saur Allgemaines Künstler – Lexikon. Die Bildenden Künstler aller Zeiten und Völker, Band 7. Barbieri – Bayona, München – Leipzig, 1993, s. 561.
4) Namátkou : http://www.oltmanns.de/kuenstler/Tina_Bauer-Pezellen_(1897-1979)/, vyhledáno 1. 4. 2007. – http://www.leipziger-messe.de/LeMMon/PRESSE.NSF/html_archivebydateger, vyhledáno 1.4. 2007.
5) Martin Vaněk, Tina Bauer – Pezellen. Katalog výstavy uspořádané ke 110. výročí narození malířky (kat. výst.), Muzeum Jindřichohradecka 2007. V katalogu chybí uhlová kresba z počátku 20. let 20. století – Portrét mladé ženy, kterou Muzeum Jindřichohradecka zakoupilo na konci roku 2007.
6) Vše v majetku Muzea Jindřichohradecka, viz katalog – Ibidem, s. 7 – 15.
7) Reprodukován v Helmut Scherf (pozn. 1).
Martin Vaněk, zenyvumeni.cz, 11.4.2020

Tina Bauer-Pezellen

Tina Bauer-Pezellen

Tina Bauer-Pezellen

katalog kolektivní
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1928	Československé umění na výstavě soudobé kultury v Brně
	2009	Die totgeschwiegene Moderne: Illusionen und Träume (Mitteleuropäische Kunst aus der Privatsammlung von Patrik Šimon 1880-1930), Společnost Patrik Šimon - Eminent, Praha
	2009	Zamlčená moderna / Iluze a sny (Středoevropské umění ze sbírky Patrika Šimona 1880-1930), Společnost Patrik Šimon - Eminent, Praha
	2018	Trauma, tíseň, extáze, prázdnota (Formule afektu a patosu 1900–2018), Západočeská galerie v Plzni, Plzeň (Plzeň-město)
	nedat. (2020)	Meziprůzkumy: Sbírka AJG 1300–2020 / Návrat krásné madony, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou (České Budějovice)
kniha
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2014	V zákopech mysli (Život, víra a umění na prahu velké války), Historický ústav AV ČR, v. v. i., Praha
podřazený dokument
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2013	Zwischen Marktnische und künstlerischem Bekenntnis (Werke der deutschböhmischen Zeichnerin Tina Pezellen aus der Zeit von 1920 bis 1937), Ztracená generace? / Eine verlorene Generation?, 222-237
aukční katalog
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2001	Výtvarné umění, Dorotheum, Praha 1

Tina Bauer-Pezellen

katalog kolektivní
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2012	Kunstschätze des Mäzens Heinrich von Liebig / Umělecké poklady mecenáše Heinricha von Liebiga, Museum Giersch, Frankfurt nad Mohanem (Frankfurt am Main)