národnost: německá
pohlaví: muž

NK AUT: xx0145800

poznámka:
Někdy jako rok narození uváděno 1761 (NEČVU,2006, ID 236055)

Johann Christian Sambach

Jeho syn Johann Christian Sambach, vykonal coby jedenadvacetiletý mladík stipendijní studijní cestu na malířskou akademii do Říma.[45] Tyto stipendijní cesty vznikly z iniciativy rakouského malíře žijícího v Římě Antona Marona (1733–1808), švagra Antona Raphaela Mengse (1728-1779), který v souvislosti s reorganizací akademie kladl důraz na vysílání mladých umělců do Itálie. Tato jeho idea našla pochopení u hraběte Kaunitze a v roce 1772 došlo již k vyslání prvních malířů do Říma, mezi nimiž byl rovněž Johann Christian Sambach.[46] Na dvouletý pobyt do Říma Johann Christian odjel společně s dalšími stipendisty (malíři Johannem Tuschem /1738–1817/, Hubertem Maurerem /1838–1818/ a sochařem Johannem Platzerem /1745–1780/), kde pobývali u Marona. „Sambach Christian Maler Scholar, welchen nach Rom abgeschicket worden und an den Mahler Maron angewiesen worden, um sich in seiner Kunst geschickt zu machen, auf 2 Jahr v. 1. Nov. 772 jährl. 600 f“ „NB. v. 1. Febr.773: jahrl. 40 f wegen Agio Verlust“ (1772 - 73, fol. 436).[47]Po roce 1781 dochází ke změně v udělování členství na akademii. Nositel první ceny v akademické soutěži byl jmenován řádným členem a sdílel akademickou svobodu a privilegia, vítěz druhé ceny byl tzv. Schutzverwandter[48] s určitými omezenými výsadami jako bylo například ochranné osvědčení na vlastní práci, ale bez práva mít pomocníka, dále bylo každému například dopřáno kopírovat umělecká díla nalézající se v prostorách akademie a používat akademické modely ke své práci. Johann Christian Sambach byl jako Schutzverwandter, chráněnec akademie, v roce 1783 a 1790 zmíněn v aktech.[49] Z tohoto mu přidělenému titulu vyplývá, že byl v těchto letech rovněž držitelem druhé ceny v akademické soutěži. Dlouholeté strádání přispělo k tomu, že koncem roku 1782 byl Caspar Franz Sambach postižen záchvatem mrtvice, z něhož se již nikdy zcela nezotavil. Do konce života zůstal upoután na lůžku a umělecky již netvořil. Svoji funkci ředitele akademie zastával ze svého domova. Svědčí o tom i fakt, že dostal na pomoc jako místoředitele Heinrich Fügera (1751–1818).[50] Ještě k roku 1795 se vztahuje poznámka, kterou uvádí Gottfried Johann Dlabač „Im Jahre 1795 traf ich diesen großen Künstler [Caspar Franz Sambach] zu Wien an, wo ich einige seiner Werke mehrmal zu bewundern die Gelegenheit hatte. Folgende Werke sind mir aus den unten angeführten Quellen bekannt […].“ [51]Svému stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu Caspar Franz Sambach podlehl 27. února 1795 ve vlastním domě Zu den drei goldenen Kugeln am Spittelberg Nr. 83[52] ve Vídni.[53] Kankoffer o něm uvádí, „Er war ein treuer Gatte, zürtlicher Vater und aufrichtiger Freund, eifriger und thätiger Beförderer der Kunst.“[54] Po jeho smrti se novým ředitelem akademie stal již výše jmenovaný Heinrich Füger.[55] Tři roky po otcově smrti se stal Johann Christian korektorem historické kresby na vídeňské akademii.[56] Ze svého úspěchu se ovšem neradoval dlouho, jelikož dne 28. ledna 1799 umírá svobodný ve stejném domě jako jeho otec.[57] U Cerroniho se dočteme, že Christian zemřel již 27. března 1797, údajně ve stejný den, kdy obdržel dekret jmenující ho profesorem na akademii.[58]
Z umělecké rodiny zůstal ještě činný Carl Sambach, o němž se pouze ví, jak jsem se již zmínila na předešlých stránkách, že byl učitelem kresby na vídeňské akademii a po svém otci i znamenitý teoretik.

[41] Srov. Carl von Lützow (pozn. 39), s. 51 nn.

[42] Vídeň, Hochschule Akademie der Bildenden Künste/ Archiv Wahl – Buch, den Dienst und die
Einverleibung der kai. kön. Akademie der Mahler – Bildhauer – und Baukunst betreffend. Als erstens
der Beamten, Zweytens der Associirten Akademisten, welche ihr Probestück übergeben haben. MDCCLI,
unter van Meytens, s. 10. (srov. reprofoto a zkrácená verze Waltraut Kuba-Hauk /pozn. 11/, 2. Bd.,
s. 498, dokument XIII.). - Cerroni (pozn. 6, fol. 228 v.). - Carl von Lützow (pozn. 39), s. 59. -
Wurzbach (pozn. 7, s. 174). - Nagler (pozn. 7, s. 100). - Walter Wagner (pozn. 40), s. 362. Někdy
se setkáme rovněž s rokem 1773 (např. LR [Luigi Ronzoni], in: Helmuth Lorenz (ed.), Geschichte der
bildenden Kunst in Österreich 4. Barock. München – London – New York 1999, s. 459.

[43] Vídeň, Hochschule Akademie der Bildenden Künste/ Archiv Wahl – Buch, den Dienst und die
Einverleibung der kai. kön. Akademie der Mahler – Bildhauer – und Baukunst betreffend. Als erstens
der Beamten, Zweytens der Associirten Akademisten, welche ihr Probestück übergeben haben. MDCCLI,
unter van Meytens, s. 10 (srov. reprofoto a zkrácená verze Waltraut Kuba-Hauk /pozn. 11/, 2. Bd.,
s. 498, dokument VIII.).

[44] Srov. Ignatz Kankoffer (pozn. 9), s. 798.

[45] Srov. Cerroni (pozn. 6), fol. 229. - M., Rückerinnerungen an verdienstvolle Männer der
österreichischen Monarchie. Kaspar Sambach, biographische Skizze (pozn. 9), s. 463.

[46] Srov. Julius Fleischer (pozn. 32), s. 41.

[47] Ibidem, s. 122/ 552 a s. 129/ 611.

[48] Srov. Klára Garas (pozn. 29), s. 406.

[49] Srov. Anton Weinkopf (pozn. 38), s. 13, 84.

[50] Více např. Jiří Kroupa, Alchymie štěstí. Pozdní osvícenství a moravská společnost 1770 –
1810. Brno 2006, s. 223 nn., ohledně Fügerova místa místoředitele a ředitele srov. Walter Wagner
(pozn. 40), s. 365. Za funkci místoředitele nedostával žádný plat. Vídeň, Hochschule Akademie der
bildenden Künste/ Archiv VA 1783, fol. 46 (srov. reprofoto a zkrácená verze Waltraut Kuba-Hauk
/pozn. 11/, 2. Bd., s. 510, dokument XX.). Dochovaný dopis hraběte Kaunitze – Rietberga Fügerovi
obsahuje, že byl navržen místoředitelem bez nároku na odměnu, která u Caspara Franze činila 1000
zlatých, tu dostane až po Sambachově smrti. Dopis je datován 16. 6. 1783 (publikováno in: Carl von
Lützow /pozn. 39/, s. 66).

[51] Gottfried Johann Dlabač (pozn. 7), sl. 16.

[52] Elfreide Baum, Elfriede Baum (pozn. 38), s. 594, uvádí, že zde žil od roku 1771, ale Heinz
Schöny (pozn. 27), s. 88 zmiňuje, že roku 1751 se zde již narodil Johann Christian Sambach. V
Kaiserlich Königlich allergnädigst privilegirte Anzeigen aus sämmtlichen kaiserl. königl.
Erbländern. II. Jahrgang, 1771, XV. Stück, 9. October, s. 117, je zmínka, že v domě Zu den drei
goldenen Kugeln am Spittelberg Nr. 83 má trvalé bydliště. V současné době dům již nestojí.

[53] Waltraut Kuba-Hauk (pozn. 11), 2. Bd., s. 518, dokument XXVIII., Wien Pfare St. Ulrich, Wien
VIII, Archiv Todten – Protokoll vom Jahre 1787 bis 1802 (Bd. 25), pag. 183 zveřejňuje úmrtní
protokol ze sv. Ulricha, v němž je uvedeno, že Sambach zemřel 27. 2. 1795 na sněť. Někdy je možné
se setkat s datem jeho úmrtí 7. února (např. Ignatz Kankoffer (pozn. 9), s. 799, jedná se však o
mylnou informaci.

[54] Srov. Ignatz Kankoffer (pozn. 9), s. 799.

[55] Dochovala se listina, ve které Füger žádá po smrti Sambacha o potvrzení získání jeho místa a
připsání jeho platu 1000 zlatých viz Vídeň, Hochschule Akademie der bildenden Künste/ Archiv VA
1795, fol. 4a. (srov. reprofoto a zkrácená verze Waltraut Kuba-Hauk /pozn. 11/, 2. Bd., s. 515,
dokument XXV.), pro přiznání místa ředitele Fügerovi - Vídeň, Hochschule Akademie der bildenden
Künste/ Archiv VA 1795 fol. 28g. (srov. reprofoto a zkrácená verze Waltraut Kuba-Hauk /pozn. 11/,
2. Bd., s. 517, dokument XXVII.).

[56] Srov. Walter Wagner (pozn. 40), s. 365.

[57] Wurzbach (pozn. 7), s. 175. - Heinz Schöny (pozn. 27), s. 88.

[58] Cerroni (pozn. 6), fol. 229 v. „[…] und zu Wien am 27 Marz 1797 gerade am Tage an welchen er
das Decret als Profesor an der Accademie erhielt starb, […].“ Stejnou informaci nalezneme ve
Rückerinnerungen an verdienstvolle Männer der österreichischen Monarchie. Kaspar Sambach,
biographische Skizze (pozn. 9), s. 463 s tím rozdílem, že jeho úmrtí je datováno do roku 1799.
Jelikož dle Wagnera v roce 1798 byl Christian jmenován korektorem kresby, tak jeho smrt v roce 1797
není možná (srov. s. 12, pozn. 56).



is.muni.cz/.../Caspar_Franz_a_Johann_Christian_Sambach.Prispevek_k_jejich_umelecke_cinnosti_na_Morave.konecna_verze.txt - Archiv

Johann Christian Sambach

Johann Christian Sambach

Johann Christian Sambach

katalog kolektivní
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1996	Rakouská kresba 18. století (Vybraná díla z českých a moravských sbírek), Národní galerie v Praze, Praha
encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2006	Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha

Johann Christian Sambach

kniha
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2007	Franz Anton Maulbertsch und Mitteleuropa (Festschrift zum 30-jährigen Bestehen des Museums Langenargen), Masarykova univerzita, Brno (Brno-město)

Johann Christian Sambach