1891

Theophil Edvard Hansen

* 13. 7. 1813, Kodaň (Copenhagen), Dánsko (Denmark)
† 17. 2. 1891, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
pedagog, architekt, průmyslový designér

 

národnost: dánská
pohlaví: muž

NK AUT: jn20000720096

Theophil Edvard Hansen

Dne 25. prosince 1852 přišlo v Brně o práci 6 městských strážníků, 2 kaprálové a 1 feldvébl, kteří do té doby střežili brány v městských hradbách. Císařským rozhodnutím se Brno stalo „otevřeným městem“ a mohlo se zbavit těsného hradebního pásu, který bránil jeho rozvoji a propojení historického jádra s nově vzniklými předměstími. Reorganizovaná městská správa v čele s obecním výborem, městskou radou a starostou zvažovala, zda získaný prostor zcela zastavět reprezentativními budovami, nebo jej přetvořit na pás parků. Výsledkem byla kombinace obou možností, z bývalého hradebního pásu začala vyrůstat okružní třída. Její podobu výrazně ovlivnil seveřan Hansen. Narodil se v původně norské rodině. Otec záhy zemřel a tak na vzdělání budoucího slavného architekta měl rozhodující vliv starší bratr Christian, rovněž talentovaný architekt (působil v Aténách). Když Theophil dokončil studia na kodaňské Akademii, získal německé umělecké stipendium a navštívil významná umělecká centra (Berlín, Drážďany, Mnichov). Dalších 8 let pracoval s bratrem v jeho aténském ateliéru a získal si značné renomé. V roce 1846 přijal pozvání vídeňského stavitele a architekta Christiana Ludwiga Förstera (viz. Ludwig Förster), s nímž spolupracoval na řadě významných projektů ve Vídni (dům svobodného pána von Riegra, vídeňský Arsenál) i v Brně, kde je jejich nejvýznamnějším dílem Kleinův palác na Velkém náměstí (dnes Svobody), vybudovaný v letech 1847 – 48 jako reprezentativní obytný dům přední brněnské podnikatelské rodiny. V té době se také Theophil Hansen zakoukal do Försterovy dcery Sofie a v roce 1851 se s ní oženil. Novomanželka však na neuvážené svatební cestě zemřela. Rodinná tragédie vedla k rozchodu obou mužů. V roce 1853 se Hansen osamostatnil. Ve Vídni projektoval v letech 1852 – 1861 např. Vojenské historické muzeum a kostel řecké církve. Z Brna pak přišly nabídky, které ovlivnily jak Hansenův další vývoj, tak tvář města. Podle jeho návrhů byla v letech 1865 – 1868 postavena v areálu bývalého kláštera sv. Anny Zemská veřejná nemocnice v Brně. Její neorenesanční objekt se řadí k nejpozoruhodnějším stavbám brněnské architektury 19. století. V závěru 70. let cítil nově povzbuzený český živel v Brně naléhavou potřebu vybudovat vlastní kulturní a společenské středisko. Vznikla Akciová společnost Besedního domu (později Matice BD), která v září 1869 získala pro svůj záměr pozemek na plánované okružní třídě. Prestižní projekt byl svěřen Theophilu Hansenovi. V letech 1870 – 1873 tak byla nákladem 147. 579 zlatých vybudována jedna z nejkrásnějších staveb, do níž Hansen promítl svůj ideál „řecké renesance“. V podobném duchu pak v těsném sousedství Besedního domu navrhl obytný palác (1872 - 74) pro předního moravského politika, říšského poslance a ministra JUDr. Aloise Pražáka (viz Alois Pražák), který stál i u zrodu stavby nemocnice U sv. Anny. Soubor Besední dům – Pražákův palác patří k mimořádně hodnotným architektonickým celkům brněnské okružní třídy i celého města, jeho vznik byl podporou národnímu úsilí české společnosti uvnitř německého Brna.

V roce 1866 se Hansen stal členem vídeňské Akademie výtvarných umění, současně mu bylo uděleno rakouské státní občanství, o čtyři roky později získal měšťanské právo ve Vídni. Stal se vyhledávaným státním architektem, který působil při projektu vídeňské Ringstrasse . Kolem roku 1870 zpracovává a provádí ve Vídni velké množství významných projektů (Parlament, Akademie výtvarných umění, Burza). Podle jeho návrhu se staví Akademie věd v Aténách. Roku 1871 byl Hansen přijat do architektonického společenství Grüne Insel, kde dostal slavnostní jméno Pilgram. Pozoruhodnou shodou okolností se tak do jeho osoby promítl jiný významný architekt, který na přelomu 15. a 16. století rovněž propojil umělecký život Brna a Vídně (viz Antonín Pilgram). Tvůrčí řešení Besedního domu ocenil významný architekt mladší generace Adolf Loos, který se jinak neskrýval kritickými výhradami k Hansenově tvorbě. Řekl o něm: „Češi si zvolili dobrého architekta a dali mu volnost“.

V areálu nemocnice U svaté Anny připomíná T. Hansena busta (K. Volavý, V. Mičánek, 2002)

zdroj: www.brno.cz

Theophil Edvard Hansen

1891
 

Theophil Edvard Hansen

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
1827 - 1837   Det Kongelige Danske Kunstakademi / Royal Danish Academy of Fine Arts, Kodaň (Copenhagen), Hetsch Gustav, *1788

Theophil Edvard Hansen

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Athény (Athens), Athény (Athens), po roce 1838 osm let v kanceláři svého bratra
???? - ????   Brno (Brno-město), Brno (Brno-město)
1838 - ????   Itálie, cestovní stipendium
1838 - ????   Německo, cestovní stipendium
1846 - ????   Vídeň (Wien), Vídeň (Wien), na pozvání L. Förstera
1852 - ????   Vídeň (Wien), Vídeň (Wien), samostatný architekt
1866 - 1884   Akademie der bildenden Künste (Akademie výtvarných umění), Vídeň (Wien), Schillerplatz 3, profesor

Theophil Edvard Hansen

autorská
termín   název výstavy, místo konání
2013/09/20 - 2013/11/10   Theophil Hansen: Architekt & Designer, Akademie der bildenden Künste (Akademie výtvarných umění), Vídeň (Wien)
kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
2007/10/20 - 2008/01/06   Exitus: Tod alltäglich, Künstlerhaus Wien, Vídeň (Wien)

Theophil Edvard Hansen

katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2007   Exitus (Tod alltäglich), Künstlerhaus Wien, Vídeň (Wien)
kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1984   Česká architektura v proměnách dvou století 1780-1980, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha
  2003   Příběhy z dlouhého století (Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku), Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc)
  2015   Cizí dům?: Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus?: Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891, Vysoká škola uměleckoprůmyslová (od 1945), Praha
  2017   Dějiny umění v českých zemích 800–2000, Arbor vitae, Řevnice (Praha-západ)
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1995   Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1980   Přehled architektury historismu 19. století na Moravě, Umění, 355-367
  2003   Theophil von Hansen, Příběhy z dlouhého století, 284-284
  2016   Vídeňský styl před Albertem Ilgem: geneze, funkce a recepce, Neviditelná loajalita?, 131-144
informační leták / informace autorská
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2013   Theophil Hansen: Architekt & Designer, Akademie der bildenden Künste (Akademie výtvarných umění), Vídeň (Wien)
text
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2013   Theophil Hansen: Architekt & Designer, Akademie der bildenden Künste (Akademie výtvarných umění), Vídeň (Wien)

Theophil Edvard Hansen

katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2018   300 Jahre Wiener Porzellanmanufaktur / 300 Years of the Vienna Porcelain Manufactory, MAK - Österreichisches Museum für angewandte Kunst / Gegenwartskunst, Vídeň (Wien)

Theophil Edvard Hansen

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1987   Architekti v drobné reliéfní plastice, Svaz architektů ČSR, Jihomoravská krajská organizace, Brno (Brno-město)
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1999   Moravská galerie nabízí návštěvníkům mnohá překvapení, Mladá fronta Dnes, 3-3
  2003   Besední dům v Brně, Příběhy z dlouhého století, 277-283