Surrealismus v Lounech
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Galerie Benedikta Rejta
termín: 2007/06/28 - 2007/09/30
poznámka:
František Brikcius - violoncello
Tomáš Víšek - klavír
"Tak dlouho se lpí na víře v život, na tom, co život má nejnejistějšího - rozumí se život reálný -, že nakonec se tato víra ztratí."
André Breton, Manifest surrealismu, 1924
Tato výstava je prvním dílem výstavy "Kamil Linhart" zahájené 5. srpna 2006 a je uspořádaná u příležitosti prvního výročí jeho úmrtí (19.6.2006). Legendy o čilém kulturním živote v Lounech ve válečném a poválečném období jsou živé dodnes. Dodnes však nebyly tyto aktivity podrobně popsány a hlavně utříděny. Jsou zaznamenány pouze mlhavé odkazy na společná setkávání lounských intelektuálů, umělců a jejich žáků pro jejichž označení se časem začal užívat termín "Lounská krajinářská škola". Tento pojem ovšem zahrnuje tři na sobě téměř nezávislé pojmy. Surrealistickou skupinu kolem Kamila Linharta a Jaroslava Janíka, která intenzivně fungovala zejména za války, dva významné solitéry abstraktního umění - neokonstruktivistu Zdeňka Sýkoru a geometrismu Vladislava Mirvalda a konečně členy Lounského výtvarného kroužku, který vedl Zdeněk Sýkora a k jehož žákům patřil mezi jinými i profesionalizovaný autodidakt Václav Jíra a další více či méně úspěšní umělci i amatéři. Výtvarné kurzy se odehrávaly převážně v plenéru - odtud tedy "Lounská krajinářská škola" - a navazovaly tak na společné Sýkorovy a Mirvaldovy cyklistické výpravy za krajinářskými motivy. Pojítko mezi Mirvaldem Sýkorou a Linhartem představuje především společné pražské studium, sdílení koleje a pak společná Linhartova a Sýkorova pedagogická činnost na Pedagogické fakultě v Praze, zatímco Mirvald pedagogicky působil na gymnáziu v Lounech. Řadit dílo Kamila Linharta ke "konstruktivistickým tendencím", jak bylo opatrně označováno dílo Mirvaldovo a Sýkorovo je poněkud ošidné, ač Linhartovy objekty z let 6O. a 7O. by k tomu mohly svádět. Linhartovo dílo, jak bylo ukázáno na předchozí výstavě je především dílem postaveným na psychologickém základě vzešlém ze surrealismu, výrazově inspirované mikrobiologickými a kosmologickými procesy, které s konstrukcí nebo geometrii souvisí jen volně. Důkazem jsou nejrannější výtvarné, básnické a scénografické pokusy z let 1940 až 1943 a samizdatové vydavatelské práce z let poválečných. Dění v surrealistické skupině - jejímiž členy byly kromě knihovníka Jaroslava Janíka (generačně starší rektor spiritus), především Kamil Linhart - K: básník, recitátor, scénograf, scénárista a režisér, Jaroslav Mrnka - M: básník, recitátor, František Fast - F: recitátor, houslista, František Chaun: hudebník - se pokouší přiblížit tato výstava. V katalogu jsou otištěny scénáře protektorátních undergroundových večerů v jejich původní podobě, včetně všech překlepů a grafických značek, tak aby nebyla setřena autenticita poukazující na letrismus a surrealistický automatismus. První část katalogu i výstavy je zaměřena na zprostředkování neopakovatelné atmosféry inscenovaných a precizně nastudovaných večerů poezie a hudby, odehrávajících se v letech 1940 až 1942 střídavě v bytech a na půdách u Linhartů a Fastů v kolonii Domov, a u Chaunů v Poděbradově ulici. Kromě několika dochovaných fragmentů scénářů těchto večerů, označovaných, pravděpodobně podle druhu písmeny např. "y" - poesie, nebo "ů" - teorie, přednášky a diskuse, se dochoval kompletní světelně kinetický scénář Apollinarova Pásma z pera Kamila Linharta a několik jeho pastelů, které tvořili scénografický doplněk inscenace. Tento večer byl pravděpodobně nejpropracovanějším představením, proto jsme se také pokusili o jeho rekonstrukci. Kamil Linhart zde osvědčil svůj dramatický a režisérský talent, který posléze uplatnil jenom jednou, v dramaturgickém konceptu poetické knihy inscenovaných fotografií, založených na dvojité expozici různých záběrů, doplněných vlastními autocenzurou podrobenými verši. Tyto neobyčejně avantgardní snímky vznikaly ve spolupráci se Zdeňkem Sýkorou, který na námět Linhartových básní a za jeho režijní přítomnosti snímky pravděpodobně pořídil a vyvolal. V katalogu přetiskujeme jak fotografie popsané Linhartovými přeškrtanými verši, tak básně v původní neseškrtané podobě.
Alica Štefančíková
zdroj - www.gbr.cz