Co bude se Špálovou galerií?

podnázev: Hravým žertem chtějí výtvarníci vyvolat diskusi

typ dokumentu: podřazený dokument
nadřazený dokument: Lidové noviny
rok vydání: 2003
jazyk: český

poznámka:
-
Volná skupina výtvarných umělců zaplatila Nadaci ČFU 40 tisíc korun za čtrnáctidenní pronájem Galerie Václava Špály. Plochy odpovídající velikostí složeným finančním částkám jsou označeny jmény umělců.
Geometricky dělený prostor působí hravě a zároveň konstruktivisticky. „Projekt 281 m²," píše se v tiskové zprávě, „je zaměřen na výstavní prostory Špálovy galerie v Praze, která doposud jako jedna z mála zavedených a respektovaných galerií soustředila svou pozornost na současnou výtvarnou scénu, zejména českou."
Ať je jasno: pozornost na současné české umění nesoustředila GVŠ, ale její poslední kurátor Jaroslav Krbůšek. Ten v roce 1994 zvítězil v konkursu na vedení „Špálovky", rok po roce mu Nadace ČFU smlouvu prodlužovala, a vloni neprodloužila.
Organizátoři akce vidí „zásadní problém současné scény v tom, že je zde nedostatek institucí schopných fungovat svobodně, nezaujatě a v mezinárodním kontextu".
Zájmové i lhostejné skupinky
Současná česká výtvarná scéna je soubor zájmových - v lepším případě vzájemně lhostejných - skupinek, v horším znepřátelených bojůvek. Nejvíce chybí skutečně svobodní a svobodomilovní jedinci.
A dále: „V poslední době je znatelný výrazný kvalitativní pokles aktivit některých výstavních institucí, popřípadě až jejich zánik."
Více znatelná je bezradnost a nepůvodnost současného českého umění. Nutkavost osobní výpovědi, potřeba podat svědectví, hledání nutných forem jsou překryty strategiemi vedoucími k - pokud možno okamžitému - úspěchu.
„Projekt vzniká jako reakce na aktuální stav galerií, jmenovitě Galerie Václava Spály. Existují reálné obavy ze ztráty prestiže této galerie a její postupné likvidace."
Výstavní prostory v domě na Národní třídě 30 měly vrcholná i úpadková období. Po éře Galerie J. R. Vilímek, jejíž vyrovnanou činnost v letech 1941-1948 dosud nikdo důkladně nezhodnotil, následovala tvrdá 50. léta, krátký vzmach začátku šedesátých, Chalupeckého „Špálovka" (1965 -1970), dvacetiletý úpadek normalizace, nejasné mezidobí, a další vrchol - „Špálovka" Jaroslava Krbůška (1994-2002).
Akce 281 m² je také podnětem k diskusím. První dvě („Situace současných výstavních a galerijních prostorů v Praze" a „K problémům vznikajících a zanikajících projektů, prostorů a galerií") se už konaly. Další, nazvaná „Kontexty současného umění v galerijním prostoru, grantová politika a nadace podporující současné umění" bude 28.1. v 18 hodin; „Česká umělecká kritika" 30.1. v 16 hodin. Obě přímo „na místě činu".
Galerii Václava Spály spravuje Nadace ČFU. Pronajme ji na měsíc každému, kdo zaplatí 80 tisíc Kč. Budoucnost českého výtvarného umění snad ale nezávisí na kvalitě či nekvalitě, na existenci nebo neexistenci jedné výstavní síně. Pokud ano, je to víc než špatné.