Mikuláš Medek: Nahý v trní

podnázev: artmagazin.eu

typ dokumentu: www
rok vydání: 2020/09/19
jazyk: český

web: https://artmagazin.eu/mikulas-medek-nahy-v-trni/

poznámka:
Souběžně hned ve třech objektech Národní galerie v Praze probíhá rozsáhlá retrospektiva malíře Mikuláše Medka (1926 – 1974). Jádro přehlídky ve Valdštejnské jízdárně poskytuje ucelený pohled na tvorbu jedné z vůdčích osobností české umělecké scény 20. století v chronologickém uspořádání a 9 tematických kapitolách. Výjimečnou příležitost shlédnout Medkova díla s náboženskou tématikou v historickém areálu Anežského kláštera umožnilo zapůjčení několika sakrálních obrazů a 14 zastavení křížové cesty, které Mikuláš Medek vytvořil pro farnost v Jedovnicích. Rozměrné nástěnné malby, realizované na zakázku Českých aerolinií pro kancelář v Damašku, odbavovací halu letiště v Košicích a restauraci v budově Letiště Václava Havla jsou vystaveny ve Veletržním paláci.

Název výstavy Nahý v trní odkazuje na sérii obrazů Mikuláše Medka zobrazujících stylizovanou mužskou postavu obklopenou trny anebo s trny uvnitř těla. Podobenství, které symbolizuje pozici a vnitřní pocity všestranně nadaného umělce v poválečném Československu. Vnuk malíře Antonína Slavíčka a syn legionáře a prvorepublikového generála Rudolfa Medka to po únorovém komunistickém převratu neměl lehké. Ale ani po vyloučení ze studií v roce 1949 nepřestal malovat a dále rozvíjet svůj umělecký projev. Bez ohledu na nepříznivé okolnosti si uchoval uměleckou svobodu, šel vlastní osobitou cestou a vytvořil dílo, které ho řadí mezi nejvýznamnější malíře české výtvarné scény 20. století.

Výstava, jejíž příprava trvala 5 let, se pokouší ukázat všechny facety Medkovy tvůrčí osobnosti. Již rané malby svědčí o velkém talentu a zaujetí autora. Jeho zájem o historii, přírodní vědy, techniku, ale i hudbu nebo poezii z něj činí všestranně erudovaného umělce, který vkládá do svého díla nejrůznější poselství. Přitom nezůstává v izolaci, ale pohybuje se v uměleckých uskupeních např. okolo Karla Teigeho nebo v okruhu surrealistů. Kurátoři výstavy Lenka Bydžovská a Karel Srp na výstavě osvětlují, které význačné domácí i zahraniční osobnosti měly na Medkovu tvorbu vliv, a konfrontují jejich práce s Medkovými. Jsou to např. Toyen, Jindřích Štýrský, Salvador Dalí nebo Bernard Buffet. Jsou zde zastoupeny i práce jeho přátel, kterými byli např. Libor Fára Josef Istler, Jan Koblasa, Vladimír Boudník a další. Velkou podporou a inspirací pro Medka byla jeho žena fotografka Emila Medková. Jejich společné realizace výstava také prezentuje. Přehlídka jasně dokumentuje, jak v průběhu tří desítek let prošla Medkova tvorba postupně od surrealismu přes figurální témata spojená s existencialismem k období označovanému jako informelní.

Díky úzké spolupráci s rodinou Mikoláše Medka jsou na výstavě k vidění málo známé kresby, fotografie a dokumenty z jeho pozůstalosti.

Výstava také prezentuje Medkovy knižní ilustrace a filmy, které dosud nebyly nikdy prezentované (Kliková hřídel), nebo absolventský film Jiřího Šebelky Podobenství, ve kterém Medek účinkoval jako herec. Symbolickým zakončením výstavy je poslední malířův obraz Čtyři kruhy z roku 1974, který dokončil krátce před smrtí.

Přestože realizaci výstavy zkomplikovala koronavirová krize (původně měla být zahájena už v březnu 2020) a personální změny ve vedení Národní galerie (nepodařilo se uskutečnit některé zápůjčky), patří Medkova retrospektiva k nejvýznamnějším událostem letošní výstavní sezóny.

Výstavu Mikuláš Medek: Nahý v trní je možno shlédnout ve všech třech objektech Národní galerie do 10. ledna 2021.
(navštíveno 17. 3. 2021)