György Szönyei

* 21. 6. 1951, Budapešť (Budapest), Maďarsko (Hungary)
malíř, grafik, typograf

národnost: maďarská
pohlaví: muž

György Szönyei

György Szönyei was born in Budapest in 1951. In 1971 he finished the Window-dresser and Decorator Training College and began work as a window-dresser. Then, from 1973 to 1978 he studied graphic design at the Hungarian Academy of Applied Arts. In the years that followed he became a member of the Studio of Young Artists, the Association of Hungarian Graphic Artists, and the Society of Hungarian Illustrators. In 2004 he became a member of the Hungarian type society. From1985 to 1988 he taught typography at the Secondary School of Fine and Applied Arts. At present he teaches graphic design and typography at the Decorator Training College. He won the The Morisawa Awards 1996 International Typeface Design Competition's Morisawa prise in Kanji category. He makes graphic arts and paintings. He has had many solo and group exhibitions in Hungary, in many European countries and in the USA. He has some paintings in public collections in Albertina Museum, Wien to Ludwig Museum, Budapest etc. His biggest solo exhibition was in 1997 in the Ludwig Museum, Budapest. He publishes art articles in periodicals. In his free-time Szönyei collects objects from the 50s and 60s and plays the bassguitar in a jazz group. He has a wife Eva who works as a window-dresser and they have an eighteen years old son named David.
zdroj - www.fontshop.com
-
György Szőnyei se v oblasti grafického designu pohybuje už několik desetiletí, Chartpack například v roce 1989 zakoupil jeho rodinu písem Labyrinth, v roce 1996 získal zvláštní cenu za svůj návrh znaků Kanji. Pro Szőnyeie je významným zdrojem inspirace další historické období – počátek dvacátého století. Jeho font Archian vytvořený pro displeje počítače byl ovlivněn moderní architekturou: verze Boogie-Woogie je přímo inspirována posledním dílem Pieta Mondriana, ve kterém obraz tvoří přerušované vertikální a horizontální linie, a další hravá verze pojmenovaná Wilmos odkazuje ke jménu designéra maďarského původu Vilmose Huszáre, který mimo jiné navrhl logo pro DeStijl. Dalším písmem ze Szőnyeiovy dílny, které bych ráda zmínila, je Transylvanian script. Na tomto písmu začal pracovat poté, co v knihovně své ženy nalezl reprint Knihy balad sesbíraných Károlyem Kósem. Tento slavný maďarský architekt, spisovatel a designér, který přenesl lidovou transylvánskou architekturu do urbánního prostředí Budapešti, sestavil zmiňovanou knížečku v roce 1906 jako zásnubní dar pro svou nastávající. V ručně psané knížce použil písmena, která vídal na dřevěných náhrobcích ve svém rodném kraji. Kós si toto písmo tak zamiloval, že jej používal po celý život, zvláště na svých architektonických výkresech. O sto let později pak přišel György Szőnyei, který se rozhodl písmo digitalizovat. Dlouho původní knížku studoval do nejmenších detailů, až nakonec vybral nejlépe navržené znaky a z nich složil abecedu. Písmo ještě není úplně dokončeno, Szőnyei zatím použil pouze znaky, které byly v originálním textu.
text - Krisztina Somogyi, překlad - Linda Kudrnovská