Pietro Gabri
* 1520
† 1585, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
stavitelství
poznámka:
bratr Gabri Antonio
Pietro Gabri
Koncem 16. století zažívalo Brno čilý stavební ruch, který vnesl do gotické podoby města renesanční prvky. Přičinili se o to cizí stavitelé a zedničtí mistři. Na renesanční proměně Brna jich pracovalo kolem čtyřiceti, z nich většina pocházela z Itálie. Přišli na Moravu jednak za výdělkem, jednak za možností zakoupit levně domy, opuštěné ve městě po morových epidemiích. Ve vlastní režii je pak opravili a se ziskem prodali. Tak i s celou rodinou (matka Ursula, manželka Anna, sourozenci Antonio a Ursula) přišel kolem roku 1570 do Brna i Pietro Gabri. Ve vlašské stavitelské komunitě (kvůli které zřídili jezuité i zvláštní mariánskou družinu a nedělní kázání v italštině) musel mít významné postavení. Také již zřejmě nebyl nejmladší. V Brně byl krátce po příchodu přijat za měšťana a do cechu zedníků a kameníků, již roku 1572 si mohl koupit dům v Široké ulici. Nemovitostí pak během let koupil ještě několik. Z roku 1570 pocházejí první zprávy o jeho stavitelské činnosti. Šlo o drobnější zakázky, bourání domů v Židovské ulici, práce na radniční sladovně, většího rozsahu byly úpravy Veselé brány. V poslední čtvrtině 16. století se ve velkém rozsahu pracovalo na rozšíření radničního areálu (Stará radnice). Svůj podíl na něm měl i Pietro Gabri. Dne 31. ledna 1577 s ním městská rada uzavřela smlouvu týkající se radniční věže. Mistr Pietro dotvořil její renesanční podobu, zvýšil ji o 5 m, završil ji ochozem a vysokou bání s nárožními věžičkami. Ve dvoře zřídil arkádovou pavlač. Částku 170 zlatých rýnských dostal vyplacenou v sedmi splátkách, poslední v listopadu 1577. Práce na radnici představovaly poměrně prestižní zakázku, znamenaly, že Pietro Gabri byl uznávaným mistrem.
Roku 1578 uzavřeli moravští stavové s Pietrem Gabrim smlouvu na vybudování zemské soudnice. Zasedání moravského sněmu a zemského soudu do té doby probíhala v prostorách dominikánského kláštera, jehož provoz rušila a docházelo pak ke sporům s představenými dominikánů. Pietro Gabri postavil novou síň i s přilehlým schodištěm v letech 1582 - 1583 nad severním křídlem křížové chodby a refektářem kláštera. V nových prostorách získali stavové síň pro zasedání soudu a porady pánů (dnes zde zasedá Rada města Brna), dvě světnice pro vyslýchání svědků a porady prelátů a městský sál pro porady rytířů (dnes oddací síň). Dokončení prací se již mistr Pietro nedožil, na jeho přímluvu se jich ujal jeho mladší bratr Antonio (viz Antonio Gabri).
Od roku 1579 pracoval Pietro Gabri na stavebních úpravách Biskupského dvora (dvorní část dnešního Dietrichsteinského paláce) pro olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského z Pavlovic. Biskupská rezidence získala krásnou arkádovou pavlač v patře a arkádový přístavek v rohu. Na všech pracích se podílel i mladší Antonio. Oba pracovali i pro augustiniánský klášter (severní křídlo), v letech 1581–1582 přebudovali bývalý herburský klášter na jezuitskou kolej a školy. Pietro je připomínán ještě jako stavitel v zábrdovickém klášteře a při přestavbách městských domů v Brně. Z mimobrněnských úkolů mistra Pietra je nejvýznamnější jeho velký podíl na renesanční přestavbě zámku v Bučovicích (např. arkádové nádvoří) pro Jana Šemberu z Boskovic. Zakázek měl Pietro Gabri dost, stavebníci však zůstávali s placením pozadu, a tak se sám musel zadlužit. Po jeho smrti v roce 1585 zůstal vdově Ursule nemovitý majetek, ten však padl na úhradu pohledávek. I s dcerkou Annou se ocitla v tak velké nouzi, že se jí musela ujmout městská rada a vymáhat za ni platby od dlužníků. K největším patřil pan Šembera.
Mistr Pietro Gabri se výrazně a kvalitně zapsal do renesanční podoby Brna. Ze svých tovaryšů vychoval řadu samostatných zedníků a kameníků, kteří se dobře uplatnili v Brně i okolí.
zdroj: www.brno.cz
Pietro Gabri
rok od - do | instituce, obec, poznámka |
???? - ???? | Brno (Brno-město), Brno (Brno-město) |
???? - ???? | Bučovice, Bučovice (Vyškov) |
Pietro Gabri
encyklopedie/slovník | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1977 | Žili a pracovali v Brně, Rapid a.s. - československá reklamní agentura, Praha | |
1993 | Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město) | |
1995 | Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha |
Pietro Gabri
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1999 | Italové a Brno, Magistrát města Brna, Brno (Brno-město) |