Alois Krčmář

* 18. 4. 1887, Bohousová, Záchlumí (Ústí nad Orlicí), Česká republika (Czech Republic)
† 20. 2. 1961, Slatina nad Zdobnicí (Rychnov nad Kněžnou), Česká republika (Czech Republic)
malíř, grafik

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01063126
VIAF: 83790671

Alois Krčmář

Učitel, malíř a neúnavný kulturní pracovník.

Působil na škole ve Slatině nad Zdobnicí jako učitel a později řídící učitel, byl členem mnoha spolků, podílel se významnou měrou na společenském a kulturním životě obce a vynikal také svou uměleckou činností. Narodil se 16. dubna 1887 v Bohousové. V rodné obci chodil do dvoutřídní obecné školy a od roku 1899 začal docházet do měšťanské školy v Žamberku. Po jejím ukončení nastoupil do učitelského ústavu v Hradci Králové, který ukončil roku 1907 složením maturitní zkoušky. Jeho prvním působištěm byly Helvíkovice, kde se stal výpomocným učitelem. Již od 1. ledna 1908 nastoupil jako zatímní učitel v Jamném, ale to bylo jen do konce školního roku. Od září 1908 byl přeložen do Líšnice, kde učil do roku 1912.

Pan řídící od mládí rád kreslil a jeho touhu po výtvarném umění posilovali významní malíři, kteří náš kraj často navštěvovali. Proto se na jaře roku 1912 přihlásil do soukromé krajinářské školy Aloise Kalvody v Praze. Od okresní školní rady dostal k tomuto studiu svolení pod podmínkou, že si bude platit za sebe náhradní výpomocnou učitelskou sílu.

V říjnu 1912 nastoupil na výtvarnou školu, kde byl do začátku války, kdy musel nastoupit jako záložní vojín 98. pěšího pluku. Válku prožil na různých bojištích v Haliči, Srbsku a v Itálii. V Mladenovci, Pecce Ljuboviji a Šabaci. Na jaře 1917 byl ze Srbska odvolán a po absolvování důstojnické školy v Zomboru se dostal na italskou frontu, kde byl v červnu 1918 na Piavě raněn.

Po skončení války využil dovolené, kterou dostal na zotavenou po utrpěném zranění, k pokračování studia na výtvarné škole. Tam se seznámil s malířkou Julií Křížkovou, se kterou se roku 1924 oženil. Definitivní místo učitele ve Slatině získal již v roce 1910, ale učit zde začal až od roku 1919. V roce 1919 byl jedním ze zakladatelů TJ Sokol. Od počátku svého působení v obci pracoval v ochotnickém spolku jako herec, režisér, výtvarník i jako funkcionář. Pracoval také v dalších spolcích - ve Sboru dobrovolných hasičů jako vzdělavatel, v osvětové komisi, v Péči o mládež a v dalších institucích. Alois Krčmář byl 31. července 1927 jmenován řídícím učitelem. Se správou školy převzal také funkci knihovníka obecní knihovny. V roce 1935 se stal kronikářem obce.

Za okupace byl pan řídící penzionován. K učitelskému povolání se vrátil znovu 1. listopadu 1945 a stal se ředitelem národní školy. Svou učitelskou službu skončil 31. července 1952. Odchod do výslužby neznamenal konec jeho aktivit. Iniciativně se vrhnul do kulturního a spolkového života obce. V té době se snad neuskutečnila žádná akce, na které by se nepodílel. Byl jedním z hlavních organizátorů oslav 700 let založení obce v roce 1960 a po jejich skončení se stal zakladatelem obrazové galerie.

Dne 20. února 1961 byl ráno na cestě do knihovny Alois Krčmář stižen záchvatem mozkové mrtvice. V bezvědomí byl dovezen do rychnovské nemocnice, kde večer zemřel.

zdroj: https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/874-alois-krcmar-1887-1961

Alois Krčmář

kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
2019/11/14 - 2020/02/02   Krajina skrytá uvnitř světa, Galerie moderního umění, Hradec Králové (Hradec Králové)

Alois Krčmář

katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2019   Krajina skrytá uvnitř světa (Obrazy Orlických hor)
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1993   Nový slovník československých výtvarných umělců (I. díl; A - K), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
  1996   Malíři Orlicka a Podorlicka (Malý lexikon), Městské muzeum, Lanškroun (Ústí nad Orlicí)
  2001   Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001 (VI. Kon – Ky), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)

Alois Krčmář

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1940   Tři pstruží řeky, Václav Petr, Praha