národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01051938

poznámka:
Odkaz. forma
Gyrowetz, Adalbert, 1763-1850
-
Ovládal češtinu, němčinu, italštinu, francouzštinu, angličtinu a znal latinsky. Hodně cestoval po Evropě a setkal se s řadou významných osobností.
1770–1776 piaristické gymnázium v Českých Budějovicích,
1776–1779(?) filosofie a práva v Praze(?)
napsal na 40 klavírních sonát, 60 kvartetů, 60 symfonií, na 20 mší, 26 oper, 40 baletů a četné písně, zejména na český text
tajemník a učitel hudby, později kapelník
hrob - Wiener Zentralfriedhof, sk. 32A (poblíž Beethovena a Schuberta)

Vojtěch Matyáš Jírovec

Podle Jírovcova vlastního životopisu z 1846 byl jeho otec Vojtěch Jírovec st. (1721—1791) regenschori v českobudějovickém děkanském kostele. J. V. byl hudebně nadaný, učil se zpívat, ještě v dětském věku se naučil hrát na housle a varhany. Hodiny generálbasu bral u místního varhaníka, skladatele J. Štěpanovského. Během studia na českobudějovickém piaristickém gymnáziu začal komponovat serenády, chrámovou hudbu a smyčcová kvarteta. V Praze studoval dva roky filozofii, pak práva. Jejich studium nedokončil, ale právnické a jazykové schopnosti a hudební nadání mu umožnily střídavě praktikovat úřednickou a hudební aktivitu ve službách různých vysoce postavených osobností i svobodné skladatelské povolání. Z Prahy odešel nejprve do služeb Františka hraběte Fünfkirchena v Chlumu u Třeboně a v Brně, kde měl úspěch se svými prvními symfoniemi, a pak do Vídně (1785), kde rovněž dosáhl jako autor uznání a seznámil se s F. J. Haydnem a W. A. Mozartem. Po letech cestování (Itálie 1786—1789, Paříž 1789, Londýn 1789—1792, působil také jako Haydnův sekretář) navštívil 1793 Prahu a České Budějovice a vrátil se do Vídně, kde se po jmenování skladatelem a kapelníkem Dvorního divadla 1804 usadil trvale. Zatímco do té doby skládal hlavně instrumentální hudbu (asi 40 symfonií, smyčcová kvarteta a další komorní hudbu, klavírní sonáty a taneční skladby), která vycházela i tiskem, po 1804 se věnoval nejvíce komponování oper, singspielů a baletů pro potřeby vídeňského dvorního divadla. Nejúspěšnější byl Der Augenarzt (1811); v českém překladu J. K. Chmelenského vyšel Oční lékař v Praze (1833). Obliba jeho scénických i instrumentálních děl u vídeňského publika trvala do 20. let 19. století, kdy již byl jeho styl, založený na brilantní, ale poněkud povrchní nápodobě F. J. Haydna, pociťován jako anachronismus a vysloužil mu přezdívku „božský šosák“. Do výslužby odešel 1831, konec života prožil v ústraní a v chudobě za podpory mladší generace skladatelů, např. Giacoma Meyerbeera (1791—1864). České Budějovice navštívil zřejmě víckrát, přímé doklady však chybějí. Komponoval až do konce svého života. Jako jediný z českých skladatelů v emigraci přispěl 1843 šesti českými písněmi do Věnce F. Škroupa (Praha 1844). V roce 1846 složil slavnostní kantátu Vyjasni každý truchlé líce k uvítání českobudějovického biskupa J. O. Lindauera.
Martin Horyna, encyklopedie.c-budejovice.cz, 16.5.2020

Vojtěch Matyáš Jírovec

Vojtěch Matyáš Jírovec

Vojtěch Matyáš Jírovec

Vojtěch Matyáš Jírovec

www
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	????	Vojtěch Jírovec (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org
katalog nevýtvarný
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2006	50. Hudební léto Hluboká 2006, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou (AJG), Hluboká nad Vltavou (České Budějovice)
program
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2006	Atrium na Žižkově, koncertní a výstavní síň (Květen 2006), Atrium na Žižkově - koncertní a výstavní síň, Praha