Tadao Ando

* 13. 9. 1941, Minato-ku, Osaka, Japonsko (Japan)
pedagog, architekt

 

národnost: japonská
pohlaví: muž

NK AUT: stk2007383165

Tadao Ando

Tadao Ando. Narozen 13. 9. 1941, Osaca, Minato-ku. Architekt. Pedagog. Odborný publicista. Autodidakt v architektuře.

Japonský architekt Tadao Ando se narodil 13. září 1941 v Osace jako první z dvojčat. Jako chlapec rád chodil do dílny truhláře, který bydlel přes ulici, a učil se od něj jeho řemeslo, které pak používal při vytváření dřevěných modelů lodí a letadel, které bylo jeho koníčkem. Jako dvacetiletý se rozhodl vydat na cestu po Japonsku, na které chtěl sám bezprostředně poznat tradiční japonskou architekturu chrámů, obytných domů i čajoven. Zajímal se také o evropskou, africkou a americkou architekturu, kterou poznával přímo na místě a v mnoha knihách o architektuře. Studia architektury však neabsolvoval.

Do Osaky se Ando vrátil ve svých osmadvaceti letech v roce 1969 a v této době si také založil vlastní ateliér Tadao Ando Architects & Associates. Už v jeho raných pracích Ando začal používat znaky, které se staly charakteristické pro jeho další tvorbu, jako byly jasné linie a pevně stanovené kvádrovité struktury a souhra prázdného a využitého prostoru, stejně jako působení světla a stínu.

Ando pracuje hlavně s litým betonem, ve všech svých stavbách si velmi zakládá na japonsky pečlivém a přesném zpracování – jeho budovy přežily dokonce i velké zemětřesení v Kobe v roce 1995, které mělo sílu 7.3 stupňů Richterovy škály. Jeho styl je inspirován tradiční japonskou architekturou, ale stal se také jedním z příkladů mezinárodního moderního stylu. Ando je mistrem využití přirozeného světla a přirozených linií, které jsou v jeho stavbách vždy v souladu s charakterem krajiny, do které jsou zasazené. Velmi zajímavými jsou hlavně jeho sakrální stavby, ve kterých Ando využívá svých dovedností v práci se světlem a prostorem. Jednoduchostí staveb je Tadao Ando inspirován zejména dílem Ludwiga Miese van der Roheho a Le Corbusiera.

Ando je mimo jiné držitelem finské medaile Alvara Aalta (1985), francouzské zlaté medaile architektury (1989), dánské Carlsberg ceny architektury (1992) i Pritzkerovy ceny za architekturu (1995), jejíž finanční součást sta tisíce dolarů věnoval dětem postiženým zemětřesením v Kobe. V roce 1997 obdržel britskou královskou zlatou medaili, v roce 2002 zlatou medaili udělenou American Institute of Architects a v roce 2005 zlatou medaili francouzské mezinárodní unie architektů. V roce 1995 byl Ando jmenován rytířem francouzské čestné legie, v roce 1997 pak jejím důstojníkem.

Ando působí ve své firmě Tadao Ando Architects & Associates. Kromě své práce se věnuje také pedagogické činnosti. Jako hostující pedagog profesor přednáší na univerzitách v Tokiu, na Yale, Harvardu i Columbii.

Realizovaná díla
- Chrám světla, Osaka (1989)
- Dětské museum, Himeji, Hyogo (1989)
- japonský pavilon pro Expo 92, Sevilla (1992)
- Vitra pavilon, Weil am Rhein (1991 až 1993)
- budova pro továrnu Benettonu, Treviso, Itálie (1993)
- meditační prostory pro UNESCO, Paříž (1995)
- Fabrica (výzkumné centrum pro Benetton), Treviso, Itálie (2000)
- Teatro Armani-Armani World Headquarters, Milán, Itálie (2001)
- Pulitzer Foundation for the Arts, St. Louis, Missouri (2001)
- Modern Art Museum of Fort Worth, Texas (2002)
- Hyogo Prefectural Museum of Art, Kobe (2002)
- Piccadilly Gardens, Manchester (2003)

Tadao Ando

 

Tadao Ando

dražba/aukce/bazar
termín   název výstavy, místo konání
2006/12/07   Podepsáno srdcem 2006, Palác Žofín, Praha

Tadao Ando

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1995   The function of Architectural Drawings, Umění, 296-308
  2012   Mezi abtraktním a konkrétním. Tadao Andó a jeho pojetí architektonického prostoru., Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, 7-29
aukční katalog
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2006   Podepsáno srdcem, Agency Prague Cherry, spol. s.r.o., Líšnice (Praha-západ)
periodikum
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2012   Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny (12), 12.číslo, Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze, Praha