osoba
|
narození
|
rok od - do, poznámka
|
Bartoš Ludvík
|
|
???? - ????
|
Bartušek Antonín
|
11. 1. 1921
|
1956 - 1961, Západomoravské muzeum, v l. 1956-1961 jako ředitel,
|
Benešová Dagmar
|
|
???? - ????
|
Bété El
|
|
???? - ????, působil
|
Bouda Cyril
|
14. 11. 1901
|
1961 - ????, Do Třebíče přijel Cyril Bouda roku 1961 na pozvání tehdejšího ředitele Západomoravského muzea Antonína Bartuška, aby si prohlédl místo vybrané pro fresko nad zámeckým schodištěm, kde měl vymalovat Třebíč. K tomu ale nakonec nedošlo. Zato se ale zakoukal do své sličné průvodkyně. Z druhého manželství s třebíčskou rodačkou Helenou Novosadovou se narodil roku 1964 syn Marek, pozdější filmový režisér a scénárista. - Radovan Zejda
|
Brauner Vladimír
|
16. 6. 1934
|
???? - ????
|
Čeloud Antonín
|
1839
|
???? - ????
|
Čevela Miloslav
|
7. 10. 1952
|
???? - ????
|
Dlouhý František
|
20. 3. 1911
|
???? - 1946
|
Dlouhý Vincenc
|
24. 11. 1883
|
???? - ????
|
Dočekal Jan
|
12. 7. 1943
|
???? - ????, bydliště
|
Dočekalová Marie
|
1948
|
???? - 1978
|
Dosbaba Václav
|
8. 1. 1945
|
1945 - 1964
|
Dvořák Josef
|
4. 3. 1926
|
???? - ????
|
Ewert Paul
|
23. 9. 1966
|
1997 - ????, střídavě v Třebíči a v Luxembourgu
|
Fiedler Zdeněk
|
1925
|
???? - ????, primář OÚNZ
|
Franková Jaroslava
|
22. 1. 1945
|
1964 - 1965, Třebíč-Borovina, návrhářka obuvi
|
Hartmann Václav
|
|
???? - ????
|
Hedbávný Jaroslav
|
7. 5. 1959
|
???? - ????
|
Hedbávný Miroslav
|
|
???? - ????
|
Herzán Jiří
|
18. 6. 1921
|
???? - ????
|
Hromicová Blanka
|
|
???? - ????
|
Hrubeš Josef
|
23. 3. 1946
|
???? - ????
|
Hulín Jaroslav
|
8. 2. 1981
|
???? - ????
|
Jakubíčková Lucie
|
|
???? - ????
|
Janata Pavel
|
18. 7. 1960
|
???? - ????
|
Jánský Karel
|
20. 5. 1942
|
???? - 2002
|
Jeleček Drahomír
|
26. 7. 1959
|
???? - ????
|
Jelínek František
|
1. 8. 1704
|
???? - ????, V bazilice sv. Prokopa v nároží transeptu umístěné dvě barokní sochy jsou pravděpodobně dílem sochaře Františka Alexandra Jelínka a jeho velkomeziřičské sochařské dílny
|
Jun Jiří
|
10. 1. 1942
|
???? - ????
|
Jůza František
|
1956
|
???? - ????
|
Kafka Jan
|
1946
|
1973 - ????
|
Kaňka František
|
19. 8. 1674
|
???? - ????, Stavební úpravy proboštského kostela v l. 1727-1733.
|
Karas Jindřich
|
1874
|
???? - ????
|
Katovská Jitka
|
|
???? - ????
|
Kerndl Lubomír
|
12. 10. 1954
|
1990 - ????
|
Kjulleněnová Dvořáková Kremláčková Božena
|
11. 11. 1944
|
1970 - 2010, bydliště, ateliér
|
Konečný Matouš
|
1569
|
1596 - ????, ustanoven českobratrským knězem
|
Koupil Miroslav
|
10. 3. 1956
|
1956 - ????, bydliště, od roku 1981 středoškolský pedagog
|
Kressa Lubomír
|
6. 12. 1941
|
???? - ????
|
Kučerová Vojtěchovská Eva
|
1. 8. 1952
|
???? - ????
|
Láznička Karel
|
14. 3. 1935
|
???? - ????, bydliště
|
Mašek Miloš
|
|
???? - ????, starosta
|
Mikulášková Věra
|
21. 6. 1928
|
???? - ????, Jiráskova 13, rodiště
|
Mikyska Alois
|
27. 5. 1918
|
???? - ????
|
Muška Eugen
|
7. 6. 1876
|
???? - ????
|
Nekvasil Karel
|
31. 10. 1919
|
???? - ????
|
Němec Josef
|
22. 11. 1959
|
???? - ????
|
Novák Ladislav
|
4. 8. 1925
|
1964 - 1999
|
Novosad Jiří
|
1. 4. 1901
|
???? - ????
|
Pacal Pavel
|
2. 3. 1974
|
???? - ????, starosta - 2019
|
Pagan Štěpán
|
1685
|
???? - ????, pobyt, tvůrčí činnost, podíl na výzdobě farního kostela sv. Martina (sochy sv. Foriana, sv. Sebestiana a sv. Václava z r. 1730)
|
Petrus Alois
|
27. 1. 1889
|
???? - ????
|
Prodělal Josef
|
15. 11. 1947
|
???? - ????
|
Ranný Emanuel
|
3. 2. 1943
|
???? - ????
|
Rouš Miroslav
|
1922
|
???? - ????
|
Rypáček František
|
7. 10. 1853
|
1887 - 1896
|
Řehák Zdeněk
|
29. 7. 1948
|
???? - ????, obvodní lékař
|
Sobek František
|
20. 11. 1844
|
???? - ????
|
Staeger Ferdinand
|
3. 3. 1880
|
???? - ????
|
Stehlík Antonín
|
11. 3. 1921
|
1939 - 1945
|
Šabacký Josef
|
19. 6. 1913
|
???? - ????
|
Šplíchal Zdeněk
|
20. 11. 1948
|
???? - ????
|
Štěpek Jiří
|
8. 4. 1953
|
???? - ????
|
Štumar Jiří
|
12. 10. 1952
|
???? - ????
|
Štursová Suková Vlasta
|
1. 6. 1912
|
1943 - 1943, projektovala krematorium
|
Trojan Bohumil
|
13. 9. 1946
|
???? - ????
|
Turecká Jana
|
28. 12. 1942
|
???? - ????, odborná referentka, výstava s amatéry a 2002 somostatně
|
Vedralová Martinková Milada
|
24. 8. 1947
|
1947 - ????
|
Vostalová Hasíková Michaela
|
|
???? - ????
|
Weimann Josef
|
13. 4. 1912
|
???? - ????, středoškolský profesor
|
Werl Vladimír
|
20. 2. 1939
|
1968 - 1984, umělecký knihvazač a vedoucí OPMH
|
Werl Vladimír
|
20. 2. 1939
|
1984 - 1993, knihařem BOPO
|
Werl Vladimír
|
20. 2. 1939
|
1993 - 1999, knihařem Katastrálního úřadu
|
Werl Vladimír
|
20. 2. 1939
|
2000 - ????, vlastní dílna
|
Winterhalder Josef
|
10. 1. 1702
|
???? - ????, Kostel sv. Martina. Josef Winterhalder vytvořil technikou "stucco lustro" na architekturách bočních oltářů romantizující krajiny ruin. Toto jeho dílo lze vročit do l. 1758-1759. Zajistil sochařskou výzdobu hlavního oltáře a dvou bočních oltářů v kaplích sv. Anny a sv. Josea. Sloupová architektura oltáře sv. Martina z Tours akcentuje obraz sv. Martina dělícího se o plášť s žebrákem. Sousoší apoteózy sv. Martina z Tours vynášeného andělem ve sluneční záři na nebesa.. Na římsách čtyři putti s atributy světce. Dále sochy sv. biskupa s kardinálským kloboukem plným kamením, socha sv. biskupa s knihou a dvojice dvou světců, jež se nepodařilo zatím identifikovat. Josef Winerhalder je též autorem dvojice putti po stranách nového tabernáklu. Patrně uherskobrodské sochy sv. Zachariáše a sv. Jáchya inspirací pro jejich třebíčské protějšky. Sv. Zachariáš pozvedá oči ke své choti, sv. Alžbětě, jež sedí se sv. Janem Křtitelem v nástavci oltáe. Zajímavě podané něžné zobrazení malého sv. Jana Křtitele. Vedle sloupu oltáře sv. Josefa, původně s Korompayovým obrazem sv. Josefa s Ježíškem, Pannou Marií a anděly socha krále Davida. Socha pastýře má patrně představovat Jákoba, otce sv. Josefa. Starší žena v nástavci oltáře je myšlena jako matka sv. Josefa. Putto s rozkvetlým prutem - atributem sv. Josefa - doplňuje výzdobu oltáře. Dvě čtevice krajinných výjevů s architekturami, realizované technikou stucco lustro jsou odpovědí Josefa Winterhaldera na tehdy módní sentimentální scenerie. Na dopise z 24. listopadu 1758 je možný autoportrét Josefa Winterhaldera. V tamním Muzeu Vysočiny se nacházejí Winterhalderovy modely ke třem sochám. Snad součást architektury relikviáře sv. Bernarda z Calirvaux. Je zřejmé, že Ondřej Schweigel při realizaci soch vynechal srdce na rozdíl od Winterhalderova modeletta.
|