| osoba |
narození |
poznámka |
| Bartoš Ludvík |
|
???? - ???? |
| Bartušek Antonín |
11. 1. 1921 |
1956 - 1961, Západomoravské muzeum, v l. 1956-1961 jako ředitel, |
| Benešová Dagmar |
|
???? - ???? |
| Bété El |
|
???? - ????, působil |
| Bouda Cyril |
14. 11. 1901 |
1961 - ????, Do Třebíče přijel Cyril Bouda roku 1961 na pozvání tehdejšího ředitele Západomoravského muzea Antonína Bartuška, aby si prohlédl místo vybrané pro fresko nad zámeckým schodištěm, kde měl vymalovat Třebíč. K tomu ale nakonec nedošlo. Zato se ale zakoukal do své sličné průvodkyně. Z druhého manželství s třebíčskou rodačkou Helenou Novosadovou se narodil roku 1964 syn Marek, pozdější filmový režisér a scénárista. - Radovan Zejda |
| Brauner Vladimír |
16. 6. 1934 |
???? - ???? |
| Čeloud Antonín |
1839 |
???? - ???? |
| Čevela Miloslav |
7. 10. 1952 |
???? - ???? |
| Dlouhý František |
20. 3. 1911 |
???? - 1946 |
| Dlouhý Vincenc |
24. 11. 1883 |
???? - ???? |
| Dočekal Jan |
12. 7. 1943 |
???? - ????, bydliště |
| Dočekalová Marie |
1948 |
???? - 1978 |
| Dosbaba Václav |
8. 1. 1945 |
1945 - 1964 |
| Dvořák Josef |
4. 3. 1926 |
???? - ???? |
| Ewert Paul |
23. 9. 1966 |
1997 - ????, střídavě v Třebíči a v Luxembourgu |
| Fiedler Zdeněk |
1925 |
???? - ????, primář OÚNZ |
| Franková Jaroslava |
22. 1. 1945 |
1964 - 1965, Třebíč-Borovina, návrhářka obuvi |
| Hartmann Václav |
|
???? - ???? |
| Hedbávný Jaroslav |
7. 5. 1959 |
???? - ???? |
| Hedbávný Miroslav |
|
???? - ???? |
| Herzán Jiří |
18. 6. 1921 |
???? - ???? |
| Hromicová Blanka |
|
???? - ???? |
| Hrubeš Josef |
23. 3. 1946 |
???? - ???? |
| Hulín Jaroslav |
8. 2. 1981 |
???? - ???? |
| Jakubíčková Lucie |
|
???? - ???? |
| Janata Pavel |
18. 7. 1960 |
???? - ???? |
| Jánský Karel |
20. 5. 1942 |
???? - 2002 |
| Jeleček Drahomír |
26. 7. 1959 |
???? - ???? |
| Jelínek František |
1. 8. 1704 |
???? - ????, V bazilice sv. Prokopa v nároží transeptu umístěné dvě barokní sochy jsou pravděpodobně dílem sochaře Františka Alexandra Jelínka a jeho velkomeziřičské sochařské dílny |
| Jun Jiří |
10. 1. 1942 |
???? - ???? |
| Jůza František |
1956 |
???? - ???? |
| Kafka Jan |
1946 |
1973 - ???? |
| Kaňka František |
19. 8. 1674 |
???? - ????, Stavební úpravy proboštského kostela v l. 1727-1733. |
| Karas Jindřich |
1874 |
???? - ???? |
| Katovská Jitka |
|
???? - ???? |
| Kerndl Lubomír |
12. 10. 1954 |
1990 - ???? |
| Kjulleněnová Dvořáková Kremláčková Božena |
11. 11. 1944 |
1970 - 2010, bydliště, ateliér |
| Konečný Matouš |
1569 |
1596 - ????, ustanoven českobratrským knězem |
| Koupil Miroslav |
10. 3. 1956 |
1956 - ????, bydliště, od roku 1981 středoškolský pedagog |
| Kressa Lubomír |
6. 12. 1941 |
???? - ???? |
| Kučerová Vojtěchovská Eva |
1. 8. 1952 |
???? - ???? |
| Láznička Karel |
14. 3. 1935 |
???? - ????, bydliště |
| Mašek Miloš |
|
???? - ????, starosta |
| Mikulášková Věra |
21. 6. 1928 |
???? - ????, Jiráskova 13, rodiště |
| Mikyska Alois |
27. 5. 1918 |
???? - ???? |
| Muška Eugen |
7. 6. 1876 |
???? - ???? |
| Nekvasil Karel |
31. 10. 1919 |
???? - ???? |
| Němec Josef |
22. 11. 1959 |
???? - ???? |
| Novák Ladislav |
4. 8. 1925 |
1964 - 1999 |
| Novosad Jiří |
1. 4. 1901 |
???? - ???? |
| Pacal Pavel |
2. 3. 1974 |
???? - ????, starosta - 2019 |
| Pagan Štěpán |
1685 |
???? - ????, pobyt, tvůrčí činnost, podíl na výzdobě farního kostela sv. Martina (sochy sv. Foriana, sv. Sebestiana a sv. Václava z r. 1730) |
| Petrus Alois |
27. 1. 1889 |
???? - ???? |
| Prodělal Josef |
15. 11. 1947 |
???? - ???? |
| Ranný Emanuel |
3. 2. 1943 |
???? - ???? |
| Rouš Miroslav |
1922 |
???? - ???? |
| Rypáček František |
7. 10. 1853 |
1887 - 1896 |
| Řehák Zdeněk |
29. 7. 1948 |
???? - ????, obvodní lékař |
| Sobek František |
20. 11. 1844 |
???? - ???? |
| Staeger Ferdinand |
3. 3. 1880 |
???? - ???? |
| Stehlík Antonín |
11. 3. 1921 |
1939 - 1945 |
| Šabacký Josef |
19. 6. 1913 |
???? - ???? |
| Šplíchal Zdeněk |
20. 11. 1948 |
???? - ???? |
| Štěpek Jiří |
8. 4. 1953 |
???? - ???? |
| Štumar Jiří |
12. 10. 1952 |
???? - ???? |
| Štursová Suková Vlasta |
1. 6. 1912 |
1943 - 1943, projektovala krematorium |
| Trojan Bohumil |
13. 9. 1946 |
???? - ???? |
| Turecká Jana |
28. 12. 1942 |
???? - ????, odborná referentka, výstava s amatéry a 2002 somostatně |
| Vedralová Martinková Milada |
24. 8. 1947 |
1947 - ???? |
| Vostalová Hasíková Michaela |
|
???? - ???? |
| Weimann Josef |
13. 4. 1912 |
???? - ????, středoškolský profesor |
| Werl Vladimír |
20. 2. 1939 |
1968 - 1984, umělecký knihvazač a vedoucí OPMH |
| Werl Vladimír |
20. 2. 1939 |
1984 - 1993, knihařem BOPO |
| Werl Vladimír |
20. 2. 1939 |
1993 - 1999, knihařem Katastrálního úřadu |
| Werl Vladimír |
20. 2. 1939 |
2000 - ????, vlastní dílna |
| Winterhalder Josef |
10. 1. 1702 |
???? - ????, Kostel sv. Martina. Josef Winterhalder vytvořil technikou "stucco lustro" na architekturách bočních oltářů romantizující krajiny ruin. Toto jeho dílo lze vročit do l. 1758-1759. Zajistil sochařskou výzdobu hlavního oltáře a dvou bočních oltářů v kaplích sv. Anny a sv. Josea. Sloupová architektura oltáře sv. Martina z Tours akcentuje obraz sv. Martina dělícího se o plášť s žebrákem. Sousoší apoteózy sv. Martina z Tours vynášeného andělem ve sluneční záři na nebesa.. Na římsách čtyři putti s atributy světce. Dále sochy sv. biskupa s kardinálským kloboukem plným kamením, socha sv. biskupa s knihou a dvojice dvou světců, jež se nepodařilo zatím identifikovat. Josef Winerhalder je též autorem dvojice putti po stranách nového tabernáklu. Patrně uherskobrodské sochy sv. Zachariáše a sv. Jáchya inspirací pro jejich třebíčské protějšky. Sv. Zachariáš pozvedá oči ke své choti, sv. Alžbětě, jež sedí se sv. Janem Křtitelem v nástavci oltáe. Zajímavě podané něžné zobrazení malého sv. Jana Křtitele. Vedle sloupu oltáře sv. Josefa, původně s Korompayovým obrazem sv. Josefa s Ježíškem, Pannou Marií a anděly socha krále Davida. Socha pastýře má patrně představovat Jákoba, otce sv. Josefa. Starší žena v nástavci oltáře je myšlena jako matka sv. Josefa. Putto s rozkvetlým prutem - atributem sv. Josefa - doplňuje výzdobu oltáře. Dvě čtevice krajinných výjevů s architekturami, realizované technikou stucco lustro jsou odpovědí Josefa Winterhaldera na tehdy módní sentimentální scenerie. Na dopise z 24. listopadu 1758 je možný autoportrét Josefa Winterhaldera. V tamním Muzeu Vysočiny se nacházejí Winterhalderovy modely ke třem sochám. Snad součást architektury relikviáře sv. Bernarda z Calirvaux. Je zřejmé, že Ondřej Schweigel při realizaci soch vynechal srdce na rozdíl od Winterhalderova modeletta. |
