Vyšehradský hřbitov
obec: Praha
adresa: _
stát: Česká republika (Czech Republic)
poznámka:
Slavín
Vyšehradský hřbitov
Ze starého vyšehradského hřbitůvku z roku 1660 vzniklo z podnětu probošta Václava Štulce v 70. letech 19. soletí. vyšehradské národní pohřebiště. Hřbitov zde stál již v roce 1260. Svou dnešní podobu získal v roce 1869 a patří k nejvýznamnějším pražským hřbitovům. Má rozlohu 0,81 ha. Antonín Barvitius navrhl mramorové hrobky na jižní a východní straně hřbitova a Antonín Wiehl navrhl arkády, které byly postaveny podle italského vzoru kolem okraje hřbitova. Křížovou klenbu malbami zdobených arkád nesou toskánské sloupy z pískovce. Hlavní cesta vede hřbitovem ke Slavínu, společné hrobce národních velikánů. S myšlenkou vystavět společnou hrobku přišel spolek Svatobor, bylo to v roce 1862 a v jeho čele stál František Palacký. Slavín byl postaven v letech 1889 až 1893 podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Sochařskou výzdobu provedl Josef Mauder - nad ústředním pomníkem Slavína je umístěn sarkofág, nad kterým se sklání alegorická okřídlená postava Génia vlasti. Po stranách pomníku jsou dvě sochy, představující na levé straně Vlast truchlící a po pravé straně Vlast vítěznou. Na přední straně pomníku jsou tři tabule se jmény prvních patnácti pochovaných ve Slavíně. První byl básník Julius Zeyer v roce 1901, který je také autorem veršů na soklech postranních soch: Svých synů prach vlast, truchlíc, zemi vrací. Jich skutky, jásajíc, po věky lidstvu hlásá. - Nad tabulemi se jmény je napsáno motto Slavína: Ač zemřeli, ještě mluví.
Vyšehradský hřbitov je majetkem města. 25. 6. 1999 byl odhalen Pomník českým hercům, společný hrob herců bez rodin. Péčí Společnosti přátel kultury slova, která sehnala peníze na zbudování pomníku, a péčí přítele Vlasty Fabianové pana Milana Berana, který zakoupil a věnoval místo v blízkosti hlavního vchodu na hřbitov, mohl vzniknout pomník, který byl bezplatně předán do péče Herecké asociace. Architektonické řešení hrobky navrhl ing. arch. Vladimír Rybák a její výtvarnou podobu ztvárnil ak. sochař Jan Pichl. Pomník vysoký 2,2 m je z šedohnědé žuly. Na vrcholu je umístěn bronzový kříž, část divadelní opony a dvě masky jako symbol divadla. Hrobka s dvěma kójemi pro 15 uren je zakryta deskami, na kterých se zlatým písmem vyrývají jména pohřbených. Jako první sem byla v roce 1999 uložena herečka Vlasta Fabiánová a v roce 2000 herečka a zpěvačka Ljuba Hermanová.
V oddělení, pro veřejnost nepřístupné části hřbitova, jsou hroby řádových sester voršilek, bartolomějek, redemptoristek.
Vyšehradský hřbitov
termín | název výstavy |
1973/09/15 | Kladení věnců na hrob Maxe Švabinského |
1995/04/04 | 100. výročí narození Vlastimila Rady |
Vyšehradský hřbitov
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev) | |
2001 | Klíč k pražským hřbitovům | |
informační leták / informace kolektivní | ||
rok vydání | název (podnázev) | |
nedatováno | Národní kulturní památka Vyšehrad | |
průvodce | ||
rok vydání | název (podnázev) | |
1981 | Průvodce vyšehradským hřbitovem (Soupis významných hrobů na vyšehradském hřbitově) | |
1983 | Vyšehrad: Stručný průvodce |
Vyšehradský hřbitov
osoba | narození | poznámka |
Lindner Gustav | 11. 3. 1828 | 1887 - ????, pohřben |
Lindner Gustav | 11. 3. 1828 | ???? - ????, pohřben |
Vyšehradský hřbitov
dílo | ||
rok vydání | autor, název (podnázev) | |
2022 | Janouch Ladislav, Hrob rodiny Šťáhlavských a Janouchů |