Membra Disjecta for John Cage /pro Johna Cage
typ výstavy: kolektivní
místo konání: Dům umění
termín: 2012/10/03 - 2012/11/25
poznámka:
-
zahájení 2.10.2012
Jen málo umělců ovlivnilo umění posledních desetiletí tak výrazně jako americký hudebník, spisovatel, umělec a intermediální tvůrce John Cage(1912–1992). Jeho koncept otevřeného díla, indeterminismu, transversality, plurality a interdisciplinárnosti odráží soudobý diskurz v oblasti humanitních věd a pomáhá mu překonat metafyzickou orientaci a nacházet liberálnější interpretační strategie. Cage, který vystudoval výtvarné umění a hudbu a později nacházel inspiraci v Joyceovi a Duchampovi, moderním tanci, orientální filozofii a myšlenkách Mistra Eckharta, Thoreaua, Fullera a McLuhana, dokázal všechny tyto inspirační zdroje přirozeně začlenit do svého díla v překvapivých kontextech a vytvářel postmoderní intermediální a multimediální umění par excellence v době, kdy byl postmodernismus ještě v plenkách. Se smyslem pro experimenty i úctou k tradici neustále objevoval nové horizonty a prostory a přispěl tak ke konceptualizaci a intermedializaci umění.
Celá výstava byla pojata jako pocta Johnu Cageovi u příležitosti stého výročí jeho narození a dvacátého výročí úmrtí. Název výstavy Membra Disjecta pro Johna Cage odkazuje k jeho známé metodě využívání nejrůznějších inspiračních zdrojů i k historické, estetické a mediální různorodosti vystavených děl (membra disjecta či disjecta membra je latinský pojem pro „rozptýlené fragmenty“ a používá se pro dochované fragmenty starobylé keramiky, rukopisů a dalších kulturních předmětů). Podtitul výstavy Wanting to Say Something About John (Chceme říct něco o Johnovi) je narážkou na Cageovu poctu Marcelu Duchampovi. V roce 1969 bylo několik umělců včetně Johna Cage požádáno, aby přispěli ke vzpomínce na Marcela Duchampa, který zemřel v předcházejícím roce. Cage vytvořil multiple skládající se z jedné litografie a čtyř plexigramů prezentovaných v nahodilém pořadí ve speciálním dřevěném rámu. Vše bylo potištěné textem, náhodně generovaným podle čínské prorocké knihy I-ťing (Kniha proměn). Jako název díla nakonec použil výrok Jaspera Johnse: „Já nechci o Marcelovi říct nic“.
Výstavy se účastnilo několik Cageových spolupracovníků a přátel, ale i umělci mladší generace, které Cageovo dílo inspirovalo. Výstava představila známá díla renomovaných umělců, ale i díla vytvořená speciálně pro tento projekt. Šlo o ambiciózní počin, jenž vedle sebe staví nejrůznější média, malbu, kresbu, tisky, koláže, partitury, fotografie, instruktáže, sochařské objekty, instalace, videa a audioinstalace. Výstavu, určenou širokému publiku bez ohledu na šíři a hloubku vzdělání či zkušeností, doprovodily koncerty, přednášky a vzdělávací programy pro děti a školní skupiny.
