Chudina Olomouc! (Trienále SEFO 2024)

typ výstavy: kolektivní
místo konání: Olomouc (Olomouc)
termín: 2024/10/01 - 2024/10/31

poznámka:
Místo konání: MUO, ohrada SEFO
---
Chudina Olomouc, chudina město, které zavírá oči před svým pravdivým obrazem. Je navenek prezentováno historickým skvostem, který se však stává neživotným kýčem. Nebo typickým závanem tvarůžků, místo aby uvěřilo tíživému puchu svého „podsvětí“. Za marketingovou bublinou se totiž skrývají existenční problémy mnoha lidí ve stavu materiální, vztahové i psychické nouze.

FAKULTA ARCHITEKTURY VUT BRNO, ATELIÉR VOJTĚCHA JEMELKY

Vstoupili jsme do nich. Do světa velice tvrdého a syrového, a zároveň uchvacujícího a neuvěřitelně dynamického. Pro náš obor se ukázal mj. jako velmi inspirativní. Lidé na ulici testují možnosti dosud nezastavitelných vnitřních rezerv města a bylo pro nás fascinující sledovat vztahy příbytků k místům. Stejně tak mnohé kvality jich samotných, ať už jde o stránku technickou, sociální či estetickou. Tito lidé však především potřebují naši další práci. Nejedná se totiž jen o bublinu sociologů či sociálních pracovníků, ale téma celospolečenské, čím dál více akutní a silně vybízející k uvědomění, přiznání si a pozitivní reakci.

Ve většinové společnosti jsou tito lidé přehlíženi neméně, a především razantně stigmatizováni. Zde si dovolíme citovat Alexandra Dvořáka z Charity Olomouc, který o svých kamarádech říká: „Každý člověk má absolutní hodnotu, a to každý stejnou. I lidé na ulici touží, milují, sní… mají své vnitřní nepopiratelné kvality; jen si zkrátka životem táhnou batoh sraček, který sami často neunesou…“ Na druhou stranu je “problém bezdomovectví” Olomoučany považován za nejpalčivější. Dle slov primátora Miroslava Žbánka „…netkví ani tak v sobě samém, jako v reakcích majority“. Ty bývají často nenávistné, ale bez hlubšího poznání.

Prochodili jsme v malých skupinkách celé město, především jeho zapadlá místa a okraje. Zmapovali jsme aktuální síť osídlení lidí „v nevyhovujícím bydlení“ a místa nejčastějšího výskytu lidí „bez střechy“, navštívili podzemní ubytovny lidí “bez bytu” (dle typologie ETHOS). Objevovali jsme neuvěřitelné koláže provizorních příbytků, jejich kolonií či jen prováděli archeologii zarůstajících zbytků, takže výsledná interaktivní mapa čítá přes dvě stě zpracovaných míst. Na vlastní kůži jsme zakusili, jak potupné je žebrání a jak náročné s totálním minimem zbudovat přístřeší na přečkání alespoň jedné noci, stejně jako najít bezpečné místo bez konkurence či extremistických agresorů.

Co však bylo nejdůležitější, povídali jsme si s lidmi na ulici o jejich příbězích, vztazích, potřebách i tužbách nebo je prostě jen nechali vypovídat, protože mnohým z nich evidentně vztahy a blízkost chybí. Některé jsme navštívili opakovaně, jiní nás odmítli nebo nereagovali, ale s žádným z nich jsme neměli negativní zkušenost. Většinou panovala přátelská atmosféra a vděčnost nebo jsme nikoho nezastihli. Pokud někdo výjimečně křičel či dorážel, později si to se sklopeným zrakem uvědomil.

Nejhlubší vztah lidské sounáležitosti jsme navázali s paní bez domova, která během našeho působení v Olomouci zemřela v lesíku u nádraží. Při prvním setkání jsme jí poskytli zřejmě poslední službu teplé blízkosti a po druhém na místě instalovali památníček. Vychází ze záře slunce, pronikajícího houštím na její tvář, smířenou, ale již bez života. Všudypřítomné skleněné lahve v okolí jsou známkami nesnesitelných těžkostí lidí, které jimi splachují. Střepy jako esence jitřených ran a zároveň světlo vázající médium. Svěšujeme je na drátkách z větví stromu do podoby horizontálního mraku – barevné mlhoviny, procházející houštinami mezi oběma místy setkání, za života i po něm. Skrovný monument bohatý svojí chudobou.

Stali jsme se zas o kus více lidmi. Děkujeme spolupracovníkům z Charity Olomouc, komunity Sant´Egidio, Odboru sociálních věcí MMOL, Městské policie Olomouc, Sociologického ústavu AVČR, Platformy pro sociální bydlení, společnosti Podané ruce, MUO a VOŠ Caritas.

Projekty: Barbora Škaloudová, Denis Kyselý, Filip Štancl, Hana Vaňková, Jiří Marcián, Lucie Štouračová, Matúš Bystričan, Nina Gašparíková, Viola Tomášek, Žaneta Gricová

Chudina Olomouc! (Trienále SEFO 2024)

instituce, obec, adresa

Muzeum umění Olomouc, Olomouc (Olomouc), Denisova 47