Josef Müller: Sochy a objekty

podnázev: Kostelec nad Černými lesy, Galerie H, 27.5.-11.6.1989

typ dokumentu: text
rok vydání: 1989
počet stran: (2 listy)
výška x šířka [mm]: 297 x 210
jazyk: český

poznámka:
zahájení výstavy
-
Vážení přátelé, vítám vás na zahájení výstavy soch a objektů Josefa Müllera. Pokud vám jméno Josef Müller nic neříká, nedivte se, je to pseudonym. Autor chtěl zůstat co nejvíce neznámý, schovaný za svou prací.
Dílo Josefa Müllera jsme hlouběji poznali poprvé před dvěma roky. Byl to pro nás veliký objev, zážitek, šok. Téměř osmdesátiletý umělec skládal rozměrné plastiky z řezaných a štípaných špalků, modeloval nadživotní figury z tlustých hliníkových plechů, překvapivě završoval své životní dílo.
Narodil se 3. srpna 1910 v Pardubicích, vyrůstal ve známé pardubické tiskařské rodině, studoval pražskou Akademii výtvarných umění u profesora T. F. Šimona. V pardubické tiskárně byl až do roku 1948 zaměstnaný. Nejdříve u otce, potom u bratra Vlastimila, který tiskárnu po starém pánovi převzal. V padesátých letech pracoval jako restaurátor a od začátku let šedesátých sám realizoval několik rozměrných maleb, fresek. Na dnešní výstavě jsou připomenuté dvěma autorskými fotoknihami Zdeňka Merty. Je to freska z kostela Všech Svatých v Dolních Bučicích a výzdoba kostela v Rozhovicích u Heřmanova Městce. Fotokniha z Rozhovic je navíc doplněna umělcovým básnickým textem. Při práci na výzdobě chrámů vytvořil Josef Müller v mnoha případech i ostatní doplňky interiéru. Židle, lavice, kříže, oltář, stoly. Tak prostě se vlastně dostal k práci se dřevem, odtud se odvíjí jedinečný cyklus dřevěných plastik.
Sochař bere kmen stromu, řeže ho na masivní špalky, tak velké, aby ještě bylo možné s nimi manipulovat, dělí je dál na části, štípe je na poloviny a vzniklé půlky ještě dál půlí, vysekává z kmenů rozměrné krychle. Válec, půlválec, čtvrtválec, krychle - několik základních v přírodě objevených geometrických tvarů. Válec o výšce rovné právě průměru kmene nazývá krychválec. Jeho přepůlením a pootočením o devadesát stupňů vznikne nové těleso podobající se pocitově kouli. O co prostší jsou sochařovy výrazové prostředky, o to silnější je výsledný pocit. Většina soch Josefa Müllera je jenom vyskládaná, položená na čepovaných stolech. Socha je, existuje - ale je možné ji i pozměnit, přeskládat, zrušit. Hmotné hranice, pyramidy z těžkého dřeva jsou vylehčené a plné vzduchu. Seříznutý kmen setrvávající v rovnovážné poloze se mění v zapadající slunce. Je zde hora Ararat, potopa světa, kamenný valoun, který je chlebem i zárodkem nového života, plamen - hořící tělo či sud.
Josef Müller je hluboce věřící. Krychle zasunutá v dutém válci se vnitřku válce dotýká ve třech bodech. Dokonalost každé kružnice je jednoznačně určena právě třemi body. Mosazné plechy, plechové trychtýře jsou obrácené směrem vzhůru. Jsou to vysílačky, radary a citlivé přijímače. Přítomnost Ježíše na kříži je v negativním otisku jeho těla.
Dřevěných plastik, vznikly až v posledních letech, je několik desítek. Jsou uskladněné ve Dvakačovicích, ve starých stájích malého statku. Nebylo možné je sem k nám převést a vystavit. Dřevo pomalu vysychá, zraje. Změna vlhkosti a teploty by dílo zcela spolehlivě zničily. Součástí výstavy je proto diaprojekce těchto věcí. Je to stav, který jsme s autorem diapozitivů, s přítelem Dobroslavem Zborníkem, viděli zhruba před rokem a půl. Od té doby se mnohé změnilo. Díla, která nám připadala dokonale završená, často už vůbec nejsou. Sochař je přeskládal, rozmetal jako knižní sazbu. Základním principem jeho tvorby totiž není nehybnost, nehybnost je přece smrt, ale život – pohyb. Nové kmeny a nová dělení. Znovu se otevírat, obracet, rozdělovat a měnit.

objednat do studovny

Dokument byl vložen do košíku

Do košíku

Pokračovat v prohlížení