pohlaví: muž

poznámka:
+ 1873 pravděpodobně; působil na Domažlicku

Ignatz starší Kranzfelder

Životní údaje neznámy. (Kranzfelder starší zemřel možná 1873)
Původně zřejmě kočovní fotografové (otec a syn) na Šumavě, domažlicku a klatovsku, syn rovněž na chebsku.
Z poznámek na dochovaných snímcích a v místním tisku je zřejmé, že fotograf jménem Ignac Kranzfelder působil nejprve v Domažlicích a to již v 70. letech 19. století. Jako mnoho jiných v menších městech pracoval původně pouze sezónně. Již od samého počátku se jednalo o dva fotografy téhož jména, otce a syna. Nejstarší zjištěný údaj je inzerát s titulkem „Krancfelder je zde“ z Posla od Čerchova z 25. 5. 1872. Po ukončení fotografické sezóny se fotograf loučil dojemným česko-německým inzerátem, otištěném ve stejném listě 27.9.1872: „...Jak nerad odtud odcházím, tak těším se z toho, že mi bude přáno příštím rokem sem opět zavítati společně i se synem svým, kdež se pak přičiníme, přízeň u ctěného obecenstva nejen zachovati, ale i rozmnožiti“. 1873 se v Domažlicích objevil již jen Hynek Kranzfelder mladší („Ig.Kranzfelder jun.“), je tedy možné, že otec mezitím zemřel. 1874 si Hynek Kranzfelder, neuváděno zda senior či junior, otevřel „svůj nově zřízený fotografický salon“ až 8. září „naproti hostinci U zlaté koruny“. 23. 11. 1874 oznamoval v Poslu od Čerchova, že jeho „fotografický salon bude po celou zimu dle potřeby topen...“. Od 1874 byl tedy po sezónních provozech jeho fotoateliér v Domažlicích zařízen pro celoroční provoz.
1875 pořídil výjimečnou dokumentaci ze stavby tunelu pod Špičákem s pozoruhodnými snímky dělníků. Vedle velkých formátů se zachovaly také vizitky signované slepotiskem se jménem a lokalitou "Taus"(Domažlice). Ze stejné doby pocházejí snímky ze Šumavy, které Kranzfeldera řadí mezi první generaci fotografů Šumavy.
15. 10. 1881 některý z Kranzfelderů se ubytoval v hotelu U bílé růže v Klatovech a inzeroval zde otevření „nově vystavené a vkusně zařízené fotografické dílny“. Inzerát v klatovských novinách Šumavan byl opět česky a německy. Uváděl nejen dobu otevření, ale vypočítával také velikosti portrétních snímků. Formulace „nově vystavená“ a „známým uměleckým způsobem“ naznačují, že Kranzfelderovo fotografické působení nebylo obyvatelům Klatov úplně neznámé, že Kranzfeldera znaly již dříve. Je tudíž možné, že i zde Kranzfelder zpočátku vystupoval jako kočující fotograf, čemuž by ostatně nasvědčovalo působení v hotelu. O dva roky později inzeroval - ovšem J. Kranzfelder - „stálé otevření fotografického závodu“ na stejném místě, v témže hotelu. Novinkou však byl důraz na „stálý fotografický závod“, dále pojem „umělecká dílna“ a především jméno fotografa, majícího iniciálu „J.“ Byl by to tedy zřejmě třetí fotograf z generace Kranzfelderů. Vizitky dokládají také působení Ignatze Kranzeldera Juniora v Chebu a to někdy v 90. letech.
Po působení v Domažlicích a Klatovech se přestěhoval Ignác Kranzfelder (II.?) do Horšovského Týna, kde o něm psali jako o „bývalém majiteli fotografického ateliéru v Domažlicích, nyní v Horšově Týně“. 10. dubna 1913 se Hynek Kranzfelder (III.?) oženil v Budapešti. Jeho nevěsta pocházela z Chebu. Za první světové války bojoval "jako vojín 14. dragounského pluku“ (Klatovské listy 22. 1.1916). Jeho další osudy nejsou zatím známy.
Poděkování:
Děkuji Dr. I. Kumperové z Muzea Chodska v Domažlicích za cennou pomoc při pátrání po osudech Kranzfelderů.
Odkazy: P. Scheufler: Galerie c.k. fotografů. Grada, Praha 2001.
zdroj - www.scheufler.cz

Ignatz starší Kranzfelder

Ignatz starší Kranzfelder

kniha
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2001	Galerie c.k. fotografů, Grada Publishing, a.s., Praha - Holešovice
encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1993	Encyklopedie českých a slovenských fotografů, ASCO, Praha

Ignatz starší Kranzfelder

kniha
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2001	Tvář naší země: Krajina domova, Studio JB (Bárta & Bárta), Lomnice nad Popelkou (Semily)