národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01100484

poznámka:
Ing., DrSc., lesnický odborník a vysokoškolský pedagog
Život a dílo Prof. Ing. Zdeňka Polena, DrSC. (2006 : Kostelec nad Černými lesy), seminář u příležitosti jeho nedožitých 85. narozenin
památník v Jevanech

Zdeněk Poleno

Zdeněk Poleno v roce 1947 dokončil ve zkráceném termínu s vyznamenáním Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství ČVUT, obor lesního inženýrství. Poté od roku 1947 dva roky pracoval jako asistent v ústavu hospodářského zařízení lesů. Podílel se na zpracování lesních hospodářských plánů pro školní podnik v Kostelci n. Č. lesy i pro řadu drobných lesů. V roce 1949 odešel na doporučení vedení fakulty do lesnické praxe, od 1. 8. 1949 nastoupil jako vedoucí polesí na LZ Dlouhá Ves u Sušice, po dvou letech byl přeložen jako zástupce ředitele na LZ Český Krumlov – sever.
Po rozdělení organizace státních lesů na pěstební a těžební organizační složky byl (od 1. 1. 1952) jmenován hlavním pěstitelem a zástupcem ředitele Krajské správy lesů v Českých Budějovicích. Po roce byl pak přeložen do stejné funkce na Krajskou správu lesů v Hradci Králové. Na vlastní žádost přešel na funkci hlavního pěstitele a zástupce ředitele Správy lesního hospodářství ve Dvoře Králové. V roce 1954 složil s vyznamenáním zkoušku pro lesní hospodáře. Po opětovném sloučení složek státních lesů zůstal na nově vytvořeném lesním závodě Dvůr Králové nad Labem ve funkci hlavního inženýra. Postupně vytvářel vzorové lesní hospodářství a vytvořené objekty byly cílem řady exkurzí.
Pro dosažené výsledky mu bylo nabídnuto místo středoškolského profesora pěstování a hospodářské úpravy lesů na SLTŠ v Trutnově. Zde působil 10 let (1. 9. 1957 – 1. 10. 1967) jako pedagog i ve správě školního polesí. V této době také absolvoval externě aspiranturu na LF VŠZ v Praze pro obor pěstování lesů. V roce 1968 tak obhájil kandidátskou disertační práci na téma Podrostní hospodářství jako jedna s cest ke zvyšování produkce lesa.
Po této etapě nastoupil ve funkci samostatného odborného referenta – specialisty na MLVH, kde zpracovával koncepce lesního hospodářství a odborně řídil činnost rezortního VÚLHM ve Strnadech. V roce 1970 přijal nabídku k vědecké a pedagogické činnosti ve Vědeckém lesnickém ústavu VŠZ v Kostelci n. Č. lesy, kde od následujícího roku nastoupil do funkce zástupce vedoucího oddělení, později zástupce ředitele na úseku vědecko-výzkumné činnosti. V této funkci se spolupodílel na koncepci vědecké aktivity ústavu a v daném oboru řídil činnost instituce. Do dvou let předložil habilitační práci na téma Těžební úprava ve světle současnosti, habilitační řízení však bylo bez udání důvodu zastaveno.
K 1. 1. 1976 odešel do VÚLHM, kde působil jako samostatný, od r. 1981 vedoucí vědecký pracovník a vedoucí oddělení. Za dobu svého působení ve výzkumu předložil celou řadu závěrečných zpráv, za některé z nich se mu dostalo mimořádného ocenění (čestné uznání NV hl. m. Prahy, cena ČAZ). Za dlouholetou činnost pro rozvoj vědy a techniky a státní technické politiky obdržel v roce 1981 Čestné uznání České rady ČSVTS a v roce 1986 stříbrnou medaili Za zásluhy o rozvoj vědy a výzkumu ČAZ.
Současně se věnoval i pedagogické činnosti, přednášel v postgraduálním studiu (VLÚ VŠZ v Praze, LF v Brně), spolupracoval na vydání skript pro distanční studium. Od roku 1975 prakticky do současnosti pracoval jako stálý člen komise pro obhajobu kandidátských disertačních prací a doktorských prací ve vědním oboru Pěstování lesů a v období 1975 – 1980 i oboru Nauka o lesním prostředí. Přednášel na řadě vědeckých konferencí, symposií a kolokvií domácích i zahraničních.
V roce 1990 požádal Ústav aplikované ekologie a ekotechniky o rehabilitaci ve věci zastaveného habilitačního řízení a na základě práce z roku 1973 byl v roce 1990 jmenován docentem. Od 1. dubna 1993 byl přijat jako docent na katedru pěstování lesů lesnické fakulty VŠZ v Praze (dnešní ČZU) a byl pověřen jejím vedením. Profesorem pěstování lesů byl jmenován v roce 1995. V roce 2000 pak obhájil doktorskou disertační práci nazvanou „Ekologické pojetí pěstování lesů“. Ve stejném roce byl oceněn ministrem zemědělství jako nejlepší pracovník resortu.
Profesor Poleno prožil krásný život bohatý na události, které přinášelo složité 20. století. Svou vědeckou práci po zásluze ukončil na obnovené lesnické fakultě v Praze. Jeho život a osud tedy opsal podivuhodný oblouk, aby se symbolicky vrátil tam, kde svou profesní kariéru začínal. Ačkoliv mu v době návratu na lesnickou fakultu v Praze bylo už 72 let, jeho entuziasmus a výkonnost mu záviděli i mnohem mladší kolegové.
Dokázal vybudovat znovu katedru zakládání a pěstování lesa, pozitivně ovlivňoval hospodaření v porostech ŠLP v Kostelci n. Č. l., vybudovat exkurzní trasu na území ŠLP, vytvořil vzorovou trasu pro závěrečnou exkurzi studentů lesnické fakulty a mnoho dalších věcí, které nelze ani všechny vyjmenovat. Přitom si vždy našel čas pro své kolegy a své studenty, jako by nabíral z jiné studnice času než ostatní lidé, kteří mají často pocit, že se nám času nedostává. Každý, kdo za ním přišel s žádostí o radu či prodiskutovat problém, byl jím vlídně přijat a pozorně vyslechnut. Pro profesora Polena byla jeho profese povoláním v tom pravém smyslu slova.
web.archive.org, 6.3.2021

Zdeněk Poleno

Zdeněk Poleno

Zdeněk Poleno