Josef Berka
* 5. 3. 1909, Borovy (Plzeň-jih), Česká republika (Czech Republic)
† 18. 7. 1987, Borovy (Plzeň-jih), Česká republika (Czech Republic)
básník, rolník
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01011840
poznámka:
NK - zemřel 11.7.1987 asi v Plzni. Asi chybně.
+ Kalendárium osobností zápdních Čech na rok 2009 - 18.7.1987 Borovy
Rolník, básník.
Josef Berka
Josef Berka, rolník a básník se narodil 5. března 1909 v Borovech u Přeštic jako jediný syn Karla Berky a Marie Berkové rozené Štěpánové. Základní vzdělání získal na školách ve Vřeskovicích a Přešticích. pak absolvoval dvouletou hospodářskou školu v Přešticích. Po ukončení studií se stal rolníkem na rodném stavení číslo 53. V letech 1927 – 1928 vytvořil první sbírku básní nadepsanou „Básně 1927 – 1928“, do které zapsal 60 svých prvních básnických pokusů. Bylo mu tehdy 18 let a obvykle pak první okouzlení básnickým světem pomíjí. U mého dědy naopak literární snahy narůstaly, v roce 1930 se Praze účastnil kurzu pořádaného Svobodným učením selským, kulturní a výchovnou institucí agrární strany. Jeho otec, Karel Berka, ale neměl příliš pochopení pro básnické snahy syna Josefa. Chtěl, aby byl jeho spolupracovníkem a pokračovatelem na rodinném statku.
Přesto děda v letech 1928 a 1929 publikuje některé své básně v časopisech Kdyňská stráž a v deníku agrární strany Venkov.
V roce 1931, ve dvaadvaceti letech, vydává vlastním nákladem v počtu 200 výtisků svou první básnickou sbírku Horké krůpěje. Knihu poslal i básníkovi Kalu Vokáčovi s žádostí o posouzení. Jeho velmi kladné posouzení pokračující korespondence, zřejmě byl důvod, který Josefa Berku vedl k další tvorbě. Karel Vokáč ho také seznámil se společností výtvarníků a literátů, která se v té době scházela v Plzni v Sedláčkově ulici v Němcově vinárně a také v hotelu Continental. Poznal tak Josefa Bouzka, Ladislava Stehlíka, Josefa Hodka, Aloise Moravce a další.
V roce 1932 absolvoval vojenskou základní službu v Žilině na Slovensku a hned následujícího roku se oženil s Marií Hřebcovou z rozvětveného rodu v Borovech a okolí.
Druhá básnická sbírka Klekání proto vyšla až v roce 1936 v počtu 325 výtisků v bibliofilské úpravě v Plzni v edici Stín. Edici vydávalo Sdružení západočeských výtvarných umělců a redigoval ji Karel Vokáč. Frontispis nakreslil Jaroslav Krátký a Mottem sbírky jsou verše Josefa Hory. Básně v ní více připomínají krajinu Klatovska, okolí Borov, pole, práci zemědělce.
Hned následujícího roku 1937 následovala další sbírka Pokorná země, vydaná nákladem Otakara Čermáka v Klatovech v edici Vlastivědná knižnice Klatovska. Knihu vyzdobil dvěma dřevoryty Josef Hodek.Autor se o ní vyjádřil jako o doznívání Klekání. V knize jsou patrné vlivy starších a známějších básníků – Josefa Hory, Františka Hrubína a spřízněnost s poezií Františka Kašpara nebo Ladislava Stehlíka.
Čtvrtá básnická kniha je nazvána Chléb v kamení a vydala ji v Praze roku 1939 Novina, tiskařské vydavatelské podniky v edici Studnice, kterou redigoval Jan Čarek. Obsahem většiny svých básní měl autor blízko k ruralismu, směru a uskupení v české literatuře té doby, jemuž byla vlastní venkovská tématika a zdůrazňování hodnot sepětí s půdou a přírodou a také se selstvím a rodovým ukotvením.
V sbírkách nebyly v té době žádné levicové náznaky, neobsahovaly sociální vztahy a problémy.
V roce vydal své poslední verše v Řádu, které obsahují nejistotu doby nacistické okupace, disharmonii doby, která dolehla i na obyvatele Borov.
V roce 1944 byl zatřen a popraven přítel Josefa Berky básník Karel Vokáč a uvězněn básník Jiří Škvor.
Po válce byl Josef Berka zaměstnán v nakladatelství v Praze a bydlel na Smíchově ve Zborovské ulici číslo 32. Po únoru 1948 pracoval V JZD Borovy jako účetní a v padesátých letech si doplnil i vysokoškolské vzdělání v Praze na VŠE. Přestal psát verše, protože režim vyžadoval díla úplně jinak zaměřené, které by neobsahovaly vazby na půdu a náboženství. Přesto byl děda až do roku 1970 členem svazu spisovatelů a věnoval se kultuře v obci. Ze svazu spisovatelů byl vyloučen při probíhající normalizaci za vstřícné postoje k dokumentu dva tisíce slov.
Můj děda Josef Berka zemřel 18. července 1987 po dlouhé nemoci a je pohřben v rodinném hrobě u kostela ve Vřeskovicích, nedaleko školy do které chodil.
www.jenyk.eu, 29.3.2020
