národnost: německá
pohlaví: muž

NK AUT: xx0008380
VIAF: 85358695

poznámka:
Odkaz. forma
Prökl, Vincenz, 1804-1887
-
ředník Magistrátu města Chebu (technický kreslič, stavebnictví, účetnictví), organizátor kulturního života v Chebu, kronikář. Autor kroniky o Chebu, Františkových Lázních, hradu Ostroh, o Valdštejnově smrti v Chebu, pamětní knihy ostrostřelců.

Vinzenz Prökl

1804 (Hřebeny) - 1887 (Cheb)
Organizátor kulturního života, kreslíř, kronikář a dějepisec, zakladatel chebské historiografie (pokusil se o sepsání ucelených dějin kraje, měl ovšem k dispozici jen neuspořádaný a neúplný archivní materiál)
Narodil se jako nejstarší syn majitele papírny v Hřebenech a po ukončení školy v Krajkové se stal úředním praktikantem a pak advokátním písařem v Karlových Varech. Jako čtrnáctiletý se stal technickým kresličem ve stavební kanceláři ing. Stohra, vyučil se u stavitele Maděra a začal řídit své první, vlastní stavby. V lednu 1823 odchází devatenáctiletý stavební úředník V. Prökl z Karlových Varů a vstupuje do služeb magistrátu města Chebu, ve kterých setrval dalších 55 let. Prvních deset let vedl technické oddělení stavebního úřadu, je autorem stavebních plánů mnoha veřejných i soukromých budov, řídí stavbu gymnázia, je pověřen dohledem nad úpravou lázeňských pramenů a provádí nejrůznější účetní práce. V roce 1833 složil v Praze z tohoto oboru státní zkoušku a starosta Totzauer jej povolává na místo kontrolora městské pokladny. Dalších patnáct let všestranné účetnické činnosti představuje Prökla jako nepostradatelného referenta správy města Chebu. Vypomáhá jako daňový a ubytovací referent, je revidentem a kontrolorem městských úřadů, pokladníkem a jednatelem mnoha spolků a fondů. V této době se profiluje i jako všestranný organizátor kulturního života města, organizuje bály a zábavy, zakládá pěvecký spolek a jeho kreslířské umění přichází k dobru při výrobě diplomů a čestných uznání města. Po roce 1848 pracuje nadále jako účetní revident. V roce 1856 se stal lázeňským inspektorem a jako jednatel zasilatelství procestoval celou Evropu. V roce 1873 je pověřen inspekcí při stavbě divadla v Chebu a v letech 1874 - 1878 před odchodem do důchodu správou archivu a muzea. Pröklova různorodá, veřejně prospěšná činnost, neutuchající až do kmetského věku, z něj činila všeobecně známou postavu kulturního a společenského života Chebu v 1. polovině 19. století. Jeho úslužná loajálnost a pro biedermeierovské poměry přepjatá aktivita a sebeobětování pro tzv. veřejné blaho jej ovšem charakterizuje i jako zakladatele tradice ne vždy šťastného pohledu na kulturního pracovníka jako nezbytného všeuměla pro všechno.Vedle této rozmanité činnosti, v níž vykonával různé práce, které, jak sám hrdě poznamenává, "již jiní nechtěli či nemohli dělat", se trvale zapsal do kulturních dějin města Chebu svým kronikářským a dějepisným dílem. Za dob svého prvního působení jako správce archivu v letech 1835 - 1858 sepsal pět svazků rozsáhlé kroniky města s více než 1000 plány a vyobrazeními. Z ní také vytěžil materiál pro zpracování souhrnných dějin Chebu a Chebska, které vydal poprvé v roce 1845. Obdobně sepsal a bohatě ilustroval kroniku Františkových Lázní, napsal pamětní knihy ostrostřelců, pojednání o dějinách hradu Ostrohu, o Valdštejnově smrti v Chebu, dějiny Lokte atd. Prökl byl také přímým svědkem vstupu města do nové doby, kdy bylo často bezohledně ničeno vše staré a kdy během několika desetiletí zmizela většina z více než 50 opevňovacích věží, kdy byly demolovány městské brány a docházelo k necitlivým přestavbám historických domů. Jako konzervátor stavebních památek se proto Prökl usilovně snažil o záchranu kulturního dědictví a jeho zlobivý, ironický výkřik: Jen tak dále! vůči nezájmu o historické památky města se stal okřídleným heslem i mnoha dalších generací. Prökl se výrazně zapsal i do dějin muzejnictví na Chebsku. Jeho kronika se stala jedním z prvních sbírkových předmětů nově zakládaného muzea, pro muzeum nakreslil 220 erbů známých rodů Chebska a byl i jedním z nejaktivnějších sběratelů při doplňování sbírek. Prökl pomáhal i při instalaci první expozice a byl pak v letech 1874 - 1878 pověřen provizorní správou muzea. V této době ovšem již nastoupila nová generace, představovaná zakladatelem muzea G. Schmidem a H. Gradlem, která přistupovala k novým úkolům muzea a archivu s nezbytnou vědeckou erudicí a teoretickou ujasněností hlavních cílů práce. Na to vše již zestárlý a nemocný Prökl, ponořený v chápání dobových úkolů muzea a archivu příliš do staré doby, nemohl stačit a dostával se stále více do role staromilce nerozumějícího nové době. V tomto smyslu byla i Pröklova kronika a jeho dvoudílné dějiny dalšími generacemi oprávněně podrobovány kritice pro romantizující, nekritický přístup k pramenům a pro mnohé nepřesnosti ve zpracování jednotlivých témat. Uvážíme-li ovšem, že šlo o první pokus o sepsání ucelených dějin tohoto kraje a že měl k dispozici neuspořádaný a neúplný archivní materiál, je třeba Pröklovi nesporně přiřknout, i při vědomí všech výhrad, místo zakladatele chebské historiografie. Především Pröklova opravdová a neúnavná angažovanost pro uchování kulturních hodnot činí jeho osobu aktuální i v době 180. výročí jeho narození.

Vinzenz Prökl

zdroj: http://test.muzeumcheb.cz/wp-content/uploads/2018/04/Vinzenz_Prokl.jpg

Vinzenz Prökl

Vinzenz Prökl

Vinzenz Prökl

katalog kolektivní
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2015	Obrazy Chebu: Ikonografie města od nejstarších vyobrazení do 20. století, Galerie výtvarného umění, Cheb (Cheb)
kniha
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2015	Cizí dům?: Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus?: Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891, Vysoká škola uměleckoprůmyslová (od 1945), Praha
encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2006	Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
kalendárium
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2006	Kalendárium osobností západních Čech na rok 2007 (Textová část), Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, Plzeň (Plzeň-město)

Vinzenz Prökl

kniha
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2015	Cizí dům?: Architektura českých Němců 1848–1891 / Ein fremdes Haus?: Die Architektur der Deutschböhmen 1848–1891, Vysoká škola uměleckoprůmyslová (od 1945), Praha