Jan Mácha

* 16. 9. 1926, Rožnov pod Radhoštěm (Vsetín), Česká republika (Czech Republic)
7. 11. 1984, Praha, Česká republika (Czech Republic)
grafik, malíř, ilustrátor, publicista

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Do valašského kraje patřil nejen svým původem, ale typickou valašskou houževnatostí, která se odráží také v jeho tvorbě. I když motivově z rodného Valašska těžil jen málo, v pojetí a hloubce svých děl mu zůstal vždycky věrný jako umělec, který poznal život v jeho výšinách i hlubinách. Máchův život nebyl vždy lehký, z tvrdých zážitků člověka, naplněného mnohdy zklamáním, se zrodila také umělcova citlivost. Jeho kresby a grafiky jsou ve svých prvních tvarech zápasem o technickou stránku, pokusy s použitím několika barev v grafice a vyhnutím se s tím spojenému nebezpečí laciné plakátovosti, snahou co nejvíce se přiblížit představě.
Malíř Jan Mácha měl ateliér v Michalské ulici v domě u Železných nedaleko Staroměstského náměstí. Na Starém Městě znal kdejaký kout, dům, uličku. Jeho cykly, nazvané Praha, dokazují, jak měl toto město rád a jak dokázal vystihnout jeho nálady. Za toto dlouholeté dílo, čítající téměř na čtyři stovky grafických listů, byl v roce 1973 jmenován laureátem Ceny hlavního města Prahy.
Byl přitahován velkoměstem, aby zde uplatnil svou vrozenou rozjímavost. Ze sklonu k meditaci a z přirozeného povýšení obsahu nad formu mu vyrostly pod rukou cykly. Svá Velkoměsta v noci komponoval jako protiválečný cyklus sedmi barevných litografií bez otřelých komentářů, frázovitých hesel a levných symbolů, pouze prostou konfrontací typických staveb s jejich neméně příznačnou atmosférou. New York se svou obludnou krásou mrakodrapů v kontrastu s nepatrným člověkem, Brusel jako ztřeštěné středisko světové výstavy s barevnými synkopami neonů, Leningradská bílá noc složená z architektur lodí, vody a nebe, Drážďany v troskách jako hrůzné memento. Jeho láskou byly rovněž jeho Noční cykly, o kterých řekl: "Není na světě tak otrlého člověka, aby někde na paloučku či vyvýšeném místě za hvězdné noci nepropadl ve své fantazii do nekonečného prostoru, který jej obklopuje v záři a mihotání." Patří k nim Noční Praha jako jímavý domov, Karlův most v noci jako romantika duše, která trvá povznáší.
Zatímco pražská nocturna zobrazují moderní život, Ostrava představuje zážitek z jeho první cesty, kterou podnikl ještě jako chlapec z Valašska. Svůj tehdejší dětský obdiv k poctivé a těžké práci přenesl do svých litografií z Ostravska v létech 1948 až 1957. Ostravice, Odpich na Žofince, Odpich dohasíná, Ostravský den nekončí jsou malířskými konfesemi poznání. Stejně tak uměleckou a lidskou zpovědí je deset barevných litografií Nové huti v Kunčicích z roku 1957, v nichž dřívější monochromie ustoupila uvážené barevnosti. Ovzduší a tvary Vysokých pecí, Těžkých kováren, Elektráren, Vodojemu a Koksoven formují rezavá hněď, teplá čerň, kalná modř a bělavá žluť. Z inspirace Ostravou pochází i deset barevných litografií. Později neopomenul ani Kladno.
Jan Mácha, byť původem z Valašska, bytostně miloval Prahu kam za války utekl ze Zlína a zůstal jí věrný do konce svého nedlouhého života. Maloval na březích Baltu i na plážích Černého moře, v horách Kavkazu a v pouštích Střední Asie. Kromě souborných cyklů vznikaly jeho výtvarné záznamy na cestách do Egypta, na Kubu a Kypr.
I když v grafické práci, postavené na realistickém fundamentu kresby, dával Jan Mácha přednost svému neotřelému expresivnímu vidění barev. Toto se projevilo zejména na počátku 80 let až do jeho předčasné smrti, kdy se věnoval výhradně zmapování Starého Města Pražského, Malé strany a Hradčan. Jeho pohledy na Prahu byly výjimečné svojí novostí, kdy odkrýval neznámé pohledy, které při svých procházkách Starým Městem a Malou Stranou míjíte bez povšimnutí.
zdroj - www.janmacha.cz

poznámka:
malíř, grafik, výtvarný a filmový referent, autor reportáží z bývalého Sovětského svazu