Heinrich Fanta

* 26. 8. 1877, Vídeň (Wien), Rakousko (Austria)
† 9. 2. 1941, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
pedagog, architekt

 

národnost: německá
pohlaví: muž

NK AUT: xx0259596
VIAF: 19741503255704100900

Heinrich Fanta

Heinrich Fanta * 26.08.1877 Vídeň, Rakousko. † 09.02.1941 Brno, Česká republika. Architekt. Pedagog. Odborný publicista.
Prof. Ing. arch. Heinrich Fanta se narodil ve Vídni, kde vystudoval v letech 1896-1900 Vysokou školu technickou. Po škole pracoval mezi lety 1901 a 1903 jako architekt ve Vídni a v Mnichově, byl také asistentem na katedře užitkových staveb na Vysoké škole technické ve Vídni. V roce 1902 se stal členem Rakouského spolku inženýrů a architektů ve Vídni. V březnu 1904 byl jmenován profesorem na Stání průmyslové škole v Liberci a do první světové války projektoval s Maxem Kühnem. Od začátku války Heinrich Fanta sloužil na frontě a od roku 1916 pracoval na projektech pozemních staveb železnice ve Fleimstalu (Val di Fieme) a ve Grödentalu (Val Gardena) v jižním Tyrolsku. Ještě před propuštěním z vojenské služby byl v roce 1918 jmenován řádným profesorem užitkových staveb na Německé vysoké škole technické v Brně. Z Liberce se však odstěhoval teprve v roce 1924, do té doby směl koncentrovat výuku v Brně do jednoho až dvou týdnů v měsíci. Od počátku na novém pracovišti přednášel encyklopedii pozemního stavitelství, v letech 1924-1925 a 1931-1933 byl děkanem oddělení architektury a pozemního stavitelství a v letech 1925-1926 a 1933-1934 zastával dokonce úřad rektora. Od roku 1926 byl členem a od roku 1939 předsedou německého Moravského uměleckého spolku. Na podzim 1940 onemocněl zánětem pohrudnice a 9. 2. 1941 v Brně zemřel. Heinrich Fanta byl eklektikem v nejlepším slova smyslu a patřil mezi ty architekty - české Němce, kteří se snažili spojit moderní architektonické trendy s místní tradicí. Před první světovou válkou navrhoval secesně laděné stavby, historizující domy navazující na místní severočeskou architekturu a dostal se až k nové vlně klasicismu od počátku desátých let. S Maxem Kühnem projektoval kostely, administrativní budovy, veřejné stavby, rodinné i zaměstnanecké domy, panská sídla i tovární stavby. Po válce byl činný nejen na Moravě, ale také v severních a východních Čechách. Jeho spolupracovníkem se stal architekt Emil Tranquillini (1884-1955) a později syn Fritz Fanta (1906-1988). Už během války se Fanta zaměřil více na utilitární a technickou architekturu, kterou dále propracoval v letech dvacátých. I nadále se též věnoval veřejným a obytným budovám – účastnil se soutěží na divadla, radnice, projektoval administrativní budovy, nevyhýbal se ani činžovním domům. Díky tomu, že byl stále oblíben u několika majetných podnikatelů a lékařů, mohl pracovat na přestavbách i novostavbách jejich sídel až do druhé poloviny let třicátých.

Dílo:

Brno
— před 1925, činžovní domy pro Moravskou Eskomptní banku, Úvoz 25 a 27 (s Emilem Tranquillinim)
— 1927-28, návrh na stavbu německého divadla (s Emilem Tranquillinim)
— 1930, soutěžní návrh na budovu Všeobecného penzijního ústavu, Burešova 20 (s V. Baierem)
Broumov
— 1927-28, vila Oskara Novotného, Šalounova 127
— kolem 1935, přestavba obytného domu
— venkovský a zahradní dům pro Margot Rössler
Hejnice
— 1907-08, vila a hospodářské budovy pro F. Cžižka, Hejnice 434-436 (s Maxem Kühnem)
Hronov
— 1925, správní budova a turbínová hala přádelny bavlny (s Emilem Tranquillinim)
Cheb
— 1906, soutěžní projekt na Veřejnou knihovnu Dominka Kreuzingera (s Maxem Kühnem)
Jablonec nad Nisou
— 1929, návrh nové radnice (s Emilem Tranquillinim)
Kufstein (Rakousko)
— před 1910, návrh reálné školy (s Maxem Kühnem)
Kyjov
— 2. polovina 20. let, projekt obilního a cementového sila
Liberec
— 1905-07, kaple Neposkvrněné Panny Marie Královny andělů U Obrázku v Liberci – Ruprechticích (s Maxem Kühnem)
— 1906, dřevěný hostinec pivovaru Medinger & Co. na výstavě českých Němců (s Maxem Kühnem)
— 1906, pavilón trutnovského pivovaru na výstavě českých Němců (s Maxem Kühnem)
— 1908-10, fara a kostel sv. Antonína Paduánského v Liberci – Ruprechticích, Markova ulice (s Maxem Kühnem)
— 1908-11, areál kapucínského hospice s kostelem sv. Máří Magdalény, Jungmannova ulice (s Maxem Kühnem)
— před 1910, projekt galerie pro Liberec (s Maxem Kühnem)
— 1910-11, vila Dr. Emila Tauscheho, Vrbova 6 (s Maxem Kühnem)
— před 1912, stáčírna lahvového piva (s Maxem Kühnem)
— 1908-11, dvě budovy tkalcovských továren pro firmu Joh. Liebieg & Co. (s Maxem Kühnem)
— kolem 1911, vila Willyho a Alfreda Ginzkeyových, Liberec – Vratislavice nad Nisou (s Maxem Kühnem)
— 1911-13, Rakouský úvěrový ústav v Liberci, 1. máje 18 (s Maxem Kühnem)
— 1914, soutěžní návrh krematoria (s Maxem Kühnem)
Malá Skála
— před 1910, přestavba maloskalského zámku, Malá Skála 211 (s Maxem Kühnem)
Moravská Ostrava
— 1934, interiérové vybavení domu dr. E. Noe (se synem Fritzem)
Nové město pod Smrkem
— před 1906, panský dům Willy von Klingera (s Maxem Kühnem)
Olomouc
— 20. léta, náhrobek ve tvaru katafalku pro rodinu Hellerovu v židovské části Ústředního hřbitova v Olomouci
Praha
— 1921, administrativní budova firmy Juta GmbH v Praze, Štěpánská ulice 34
— byt Hanuše Skutezka
Tatranská Lomnica (Slovensko)
— 1930, soutěžní návrh na Masarykův pavilon
Trutnov
— před 1906, kaple rodinné hrobky továrníka Johanna Etricha (s Maxem Kühnem)
— před 1914, komplex rodinných domů, Zahradní město (s Maxem Kühnem)
— 1912-14, budova okresního úřadu, Pražská 169 (s Maxem Kühnem)
— 1934, dům lékaře dr. Ludwiga Lederera
Úpice
— 1922, přestavba Oberländerovy vily, ulice Dr. A. Hejny 133
— 1930-31, kanceláře firmy Oberländer
— 1932, Buxbaumova vila, Tyršova ulice 351
— 1934, přestavba domu E. B.
— 1936, zahrada F. Morawetze (se synem Fritzem)
Val di Fieme (Fleimser Tal) v jižním Tyrolsku (Itálie)
— 1916, projekty železničních stanic: Cavalese, Castello, Montan, Pausa, Auer-Markt, Kaltenbrunn, Kalditsch a San Lugano
— 1917-1918, pozemní stavby železniční dráhy – budovy nádraží, depo, portál tunelu (s L. Orleyem)
Vídeň
— nejpozději 1902, portál obchodu J. Mühlhausen´s Nachfolger, Kärtner Srasse 28

Heinrich Fanta

rok od - do   škola, obec, fakulta, zaměření, profesor
1894 - 1900   Technische Universität Wien (TU Wien), Vídeň (Wien)

Heinrich Fanta

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Liberec (Liberec), Liberec (Liberec)
???? - ????   Praha, Praha
???? - ????   Státní průmyslová škola, Liberec (Liberec)

Heinrich Fanta

katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1928   Československé umění na výstavě soudobé kultury v Brně
kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2002   Begleichung der Schuld (In Prag tätige deutschprachige Architekten 1900-1938), Knihkupectví Fraktály v Galerii Jaroslava Fragnera, Praha
  2002   Splátka dluhu (Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938), Knihkupectví Fraktály v Galerii Jaroslava Fragnera, Praha
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2006   Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
adresář
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1937   Adresář výtvarných umělců československých, Syndikát výtvarných umělců československých, _