František Alois Tichý

* 25. 3. 1898, Chrudim (Chrudim), Česká republika (Czech Republic)
† 10. 6. 1971, Praha, Česká republika (Czech Republic)
hudební skladatel, dirigent, klavírista, varhaník

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01132411

poznámka:
Odkaz. forma
Tichý, F. A. (František Alois), 1898-1971
Tichý, František Antonín, 1898-1971
Viz též (pseud.)
Volkov, Jan, 1898-1971
Brown, Harry, 1898-1971
Kwiet, Smith, 1898-1971
Kovec, Jan, 1898-1971

František Alois Tichý

Pocházel z muzikantské rodiny, jeho strýc Alois Tichý (1875–1922) byl známým lidovým komikem. Po studiu na pražské konzervatoři (1912–15, obor varhany) získal stálé místo varhaníka v chrámu sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně. Kromě toho působil již v období 1915–17 jako klavírista v kabaretu Hvězda, jehož ředitelem byl jeho strýc Alois. Jako klavírista barových tanečních hudeb, zejm. tanečního orchestru v Lucerně, se záhy po první světové válce setkal i s jazzem (srov. Vzpomínku Tichého v Kotek, J.: Kronika české synkopy I, s. 53). V létě 1921 přešel Tichý do orchestru nově zřízeného tabarinu Sect-pavillon v Rybné ulici, kam se dostávaly se zahraničními varietními umělci čerstvé skladby z Evropy. Od poloviny 20. let dirigoval taneční orchestry smíchovské Arény a karlínského Varieté a také skládal, většinou pod pseudonymy, charlestony, shimmy a blackbottomy, které vycházely v nahrávkách různých gramofonových společností. Jméno F. A. Tichého také jako interpreta se objevilo na gramofonových deskách roku 1929, na nahrávkách německé gramofonové firmy Kristall pro český katalog. V písních Karla Hašlera a Rudolfa Frimla zde doprovodil barytonistu Františka Reneta a tenoristu Jarku Budila, na několika dalších snímcích je pak i „F. A. Tichého jazzový orchestr“, zřejmě některý jím dirigovaný německý taneční soubor, nahrávající v Berlíně pro firmu Kristall (srov. Gössel, G.: F. A. Tichý). Roku 1929 se s několika českými zpěváky zúčastnil jako dirigent natáčení české populární hudby pro gramofonovou firmu Ultraphon v Berlíně. Vůbec prvním snímkem pro český katalog firmy Ultraphon byla právě skladba F. A. Tichého „černošská ukolébavka“ s názvem Dobrou noc. Další snímky tohoto orchestru řízeného Tichým byly pořízeny počátkem roku 1930 (např. F. A. Tichého skladby Nesedejte mládenci pod dubem, Zpívající fontána, Dívenko hezká, Zvesela do kola), od poloviny roku se nahrávalo již v Praze. Pro Ultraphon natáčel Tichý do poloviny roku 1934, zejm. se soubory „Salonní orchestr Uptraphon“ a „Orchestr Novoměstského divadla“. Na několika snímcích doprovázel na klavír různé zpěváky národních písní a také operní árie. Po druhé světové válce pak pro tuto firmu natočil ještě snímky, na nichž provázel se svým souborem sestry Skovajsovy, Josefa Žáka a Standu Procházku v nahrávkách několika lidovek Jaroslava Jankovce. F. A. Tichý je autorem hudby k prvnímu českému zvukovému filmu Když struny lkají (1930). Koncem roku 1930 se stal hudebním ředitelem gramofonové firmy Esta a začaly zde vycházet nahrávky „Jazz orchestru F. A. T.“, zejména komerčně úspěšné lidovky a taneční šlágry včetně skladeb F. A. Tichého Dívenko hezká, Zpívající fontána a Alžír (nahraných již dříve pro Ultraphon). Na několika nahrávkách Esta doprovázel Tichý populární písně na klavír a koncem roku 1931 nazpívalo jeho „Pěvecké kvarteto FAT“ pro firmu Esta několik koled. V letech 1932–34 natáčel Tichý četné nahrávky populárních písní s vlastním tanečním orchestrem pro značku HMV. V letech 1932–35 byl také hudebním ředitelem této firmy. V hudební režii Tichého zde vznikl první snímek opery Prodaná nevěsta v rámci padesátého výročí úmrtí Bedřicha Smetany (1933). Krátce vycházely nahrávky „orchestru F. A. Tichého“ na gramodeskách značky Columbia (1933–35). Repertoár těchto nahrávek víceméně kopíroval snímky pod etiketou HMV. Od roku 1933 začal Tichý externě spolupracovat s pražským rozhlasem, jako dirigent zábavného orchestru československého Radiojournalu. V sezóně 1935/1936 řídil orchestr Novoměstského divadla ředitele Antonína Fencla a od roku 1936 dirigoval také orchestr Švandova divadla na Smíchově. Po smrti kapelníka Antonína Balšámky (1940) převzal jeho salónní orchestr, s nímž pak pod názvem „Zábavný orchestr Jiskra“ účinkoval až do padesátých let hlavně v pražském rozhlase.
Jako skladatel je autorem přes tři sta tanečních skladeb převážně lidového zaměření. K nejznámějším patří: tanga Bloudí má loď, Do tvých malých ruček (první cena soutěže KAPO 1933), Malostranský domeček, Marion, Vím, že mi odpustíte, pochody Motory hřmí – píseň letců (1938), Jedním proudem (1949) a Pochod hutníků (1951). Pod pseudonymem Smith Kwiet vznikly i jazzové ohlasy: Josefine Baker Blues Stomp, When Your Gramophon Plays Blackbottom (1928) a trampské písně (Na řece keňu mám). Nejúspěšnější Tichého tango Marion (Plula loď, plula v tmách, 1930) vyšlo pod pseudonymem Jan Volkov (srov. Voldán, J.: Šli tři muzikanti, s. 197–203). Tichý je autorem také několika operet: John z Aljašky, Křópal amorkem, To není každý den a vlastenecky laděného kusu Kolíne, Kolíne (1940). Jako aranžér upravoval pro řadu pražských nakladatelů a pro rozhlas nepřeberné množství skladeb.
ceskyhudebnislovenik.cz, 6.5.2018

František Alois Tichý

 

František Alois Tichý

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), Spořilov, Praha (Hlavní město Praha), bydliště - Boční I, č.p. 920

František Alois Tichý

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
???? - ????   osobnosti (Praha 4), *

František Alois Tichý

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1961   Skladatelé dneška, Panton, nakladatelství Svazu československých skladatelů, Praha
  2002   Osobnosti Chrudimska (500 osobností chrudimského okresu), Okresní muzeum, Chrudim (Chrudim)
  2017   Spořilov (Komunita a její osobnosti), Prostor - architektura, interiér, design, Praha

František Alois Tichý

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  nedatováno   Čtyři páry bílejch koní (pochodová písnička), Moje kytara 5, 6-7
  nedatováno   Marjánko, nebuď tak upejpavá (polka), Moje kytara 5, 15-16
  nedatováno   Posílám ti růže (tango), Moje kytara 5, 12-13
  nedatováno   Vím, že to není náhodou (slow - fox), Moje kytara 5, 4-5
  nedatováno   Vzpomínky jako stín (slow - fox), Moje kytara 5, 10-11
písnička
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1930   Koukej, ty mě houpáš (foxtrot), 73.číslo, Nakladatelství Jana Hoffmanna Vva, Praha
  1930   Má zlatá Julie... (Hollywood - revue), 74.číslo, Nakladatelství Jana Hoffmanna Vva, Praha
  1930   Písnička má... (z filmu: "Když struny hrají"), 72.číslo, Nakladatelství Jana Hoffmanna Vva, Praha
  1931   Zpívající fontána (tango serenáde), 108.číslo, Zdeněk Vlk, Praha
  1932   Kdo bude líbat Vaše rty? (skvělé tango), 139.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1932   Praho ty's láska má (píseň a tango), 71.číslo, Nakladatelství Jana Hoffmanna Vva, Praha
  1932   Za mořem (píseň a tango), 210.číslo, Nakladatel Jan Švehla, Praha
  1933   Láska je s námi... (originál tanganilla), 200.číslo, Zdeněk Vlk, Praha
  1934   Jen chvilku snů... (tango a píseň z operety "Hanáčtí dragouni"), 258.číslo, Zdeněk Vlk, Praha
  1935   Bloudí má loď... (píseň a tango), 76.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1935   Lásko, princezno bílá! (valčík), 315.číslo, Mojmír Urbánek, Praha
  1935   Tango Dona Juana. (tango serenáda), 360.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1937   Bílý motýlek víš děvče mé (valčík), 58.číslo, Nakladatelství R. A. Dvorský, Praha
  1937   Kdo chce najít štěstí (píseň a slow-fox), 382.číslo, Mojmír Urbánek, Praha
  1937   Pro tebe zní má píseň (tango), 8.číslo, František Kudelík, Praha
  1938   Nejkrásnější tajemství... (píseň a tango), 480.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1938   Nejsladší ty lásko... (tango), 105.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1938   Šla panenka... (polka), 454.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1938   V údolí za vsí (polka), 445.číslo, Mojmír Urbánek, Praha
  1940   Proč ti musím sbohem dát? (píseń a tango), 616.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1940   Ze Splitu odplula loď (píseň a tango), 436.číslo, Zdeněk Vlk, Praha
  1941   Dědečkova píseň, 169.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1941   Jdou vlny Vltavou (barkarola), 579.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1941   Malostranský domeček, 180.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1942   Koutek bez lidí (Trampská idyla), 190.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1942   Tři borovice (pochodová píseň), 168.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1944   Letěl bílý pták (píseň a tango), 684.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1944   Zmačkni to kapelo! (veselá polka), 203.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1946   Já vím, že budu sám... (waltz - serenáda), 723.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1946   Kdes ve světě štěstí se skrývá (píseň a waltz), 7.číslo
  1946   Sto dlouhých dní (píseň a tango), 215.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1946   Vím, že mi odpustíte (píseň a tango), 711.číslo, Ferry Kovařík, Praha
  1947   Až přijde den... (polka), 221.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1947   Já chci jenom muzikanta (veselá písnička), 223.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  1949   Jedním proudem, 10.číslo, Národní hudební vydavatelství Orbis, Praha
  nedatováno   Hm - hm (foxtrot), Moje kytara 5, 2-3
  nedatováno   Mám pro tebe písničku (slow - fox), 233.číslo, Nakladatelství "Grando", Praha
  nedatováno   Máš-li mne jen trochu ráda (waltz), 350.číslo, Jaroslav Stožický, Brno (Brno-město)

František Alois Tichý

písnička
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1932   Já pověděl jen hvězdám... (trampská píseň), Ferry Kovařík, Praha
  1933   Píseň leknínů (trampská píseň), Ferry Kovařík, Praha
  1936   Modrooká princezna (píseň a waltz z operety: "Odtroubeno"), Ferry Kovařík, Praha
  1936   Nežaluj, nežaluj (waltz), Ferry Kovařík, Praha
  1936   Zpívám ti píseń (trampská píseń a slow-fox), Ferry Kovařík, Praha