národnost: česká
pohlaví: muž

Václav František Severa

Prezident Masaryk udílením Řádu Bílého lva rozhodně neplýtval, Václavu Františku Severovi jej však udělil. Celý život tohoto Američana občanstvím, současně však Čecha myšlením a skutky, provázelo úsilí být i ze zámoří prospěšný své vlasti.
Václav František Severa odešel v 15 letech z malé vesnice, kde se narodil, za starší sestrou do Spojených států amerických. Aby jí nebyl na obtíž, ve dne pracoval, po večerech studoval na střední škole. Po absolutoriu nastoupil v lednu 1867 jako lékárenský praktikant v Belle Plaine. V září 1880 se odstěhoval do města Cedar Rapids, kde si otevřel vlastní lékárnu. Díky jeho schopnostem, energii a podnikavosti se skromná výrobna domácích léků (sirupů, mastí, čajů, balzámů) postupně rozrostla na prosperující velkovýrobnu „rodinných přípravků“ a když se změnila na společnost, V. F. Severa se stal předsedou úspěšné firmy. Oženil se s Josefinou Dusilovou z Cedar Rapids a svým dětem, Lumírovi a Zulině, dopřál nejlepší možné vzdělání. Syn převzal otcův závod jako vysokoškolsky graduovaný chemik a lékárník.

Severa starší se stal podílníkem i mnoha dalších podniků, byl jedním ze zakladatelů česko-americké spořitelny, pozdější American Trust and Saving Bank, pomohl založit Iowa Electric Light and Power co., pojišťovnu v Cedar Rapids a další. Nezapomněl na skromné začátky svého vzestupu ani na zemi, odkud pocházel. Ze svého rozsáhlého jmění podporoval humanitární i kulturní aktivity v česko-americkém prostředí i ve staré vlasti. Financoval vybudování české školy v Cedar Rapids, roku 1894 dal podnět k založení Dámské matice školské, Českého čtenářského spolku, o tři roky později byl spoluzakladatelem (s prof. Bohumilem Šimkem) Matice vyššího vzdělání, která poskytovala finanční i morální podporu chudým nadaným dětem krajanů. Město Cedar Rapids se Severovým přičiněním stalo významným krajanským kulturním centrem. Severa byl současně zakládajícím členem Československých spolků v Americe a Jednoty Západní českobratrské. Za první světové války podporoval český zahraniční odboj. Už před ní navštívil i s rodinou Čechy. Uvědomil si problémy, které novému státu nastanou s výchovou a vzděláním nemajetných válečných sirotků. Zamýšlel pro ně, zejména pro potomky čs. legionářů, vybudovat alespoň jeden moderně pojatý výchovný ústav bez rakouské polovojenské drezúry, který by podchytil alespoň zlomek mládeže mezi 14 – 18 lety, dal jim materiální a lékařskou péči, vzdělání, příležitost k vyučení. Usnadnit vstup do života měl podle jeho v té době průkopnické myšlenky i tělesně postiženým a dívkám. V roce 1921 založil V. F. Severa částkou 50 tisíc dolarů nadační fond na vybudování takového zařízení. Mezi několika uchazeči zvítězilo Brno nabídkou parcel na návrší Kociánka v Králově Poli. Stála zde již nemocnice pro tělesně postižené děti, poloha uprostřed státu byla výhodná pro všechny části republiky. Město Brno darovalo pozemek a ihned začala stavba prvního domu. Byl slavnostně otevřen 28. října 1925, k výročí vzniku samostatného státu. V. F. Severa zároveň rozvinul rozsáhlou činnost na podporu ústavů. Jednota amerických přátel v Cedar Rapids vydala prohlášení k Čechoameričanům, propagující Severovy projekty. Na různých místech v USA se zakládaly odbočky Jednoty, jejími činnými členy se staly i krajanské časopisy. Severa měl přitom jedinou podmínku: Humánní projekt ústavů měl stát zcela mimo politické strany a církve.

Nešlo přitom jen o vybudování samotných zařízení s dílnami, učebnami, internáty, s potřebným zázemím, tělocvičnami, hřišti, ale také o jejich udržení v provozu. K Severovu základnímu daru se přidal výtěžek sbírek, které mecenáš organizoval v Americe. O vydržování ústavů se mělo postarat město Brno za přispění československé vlády. Severa se dočkal postavení prvního pavilonu na svahu Kociánky i otevření dalšího pro dívky v roce 1928. Nesly název Americká domovina. Jejich zakladatel chtěl do vlasti přenést to nejlepší, co sám v Americe poznal a ocenil, demokratické zásady v duchu masarykovských snah, možnost stejné šance pro každého bez ohledu na sociální původ. V žádném případě nemělo jít o násilnou amerikanizaci, nýbrž o inspiraci metodami, které vedly k výchově svobodných, sebevědomých, v duchu demokracie jednajících občanů. Severa našel ve staré vlasti názorově blízkého spolupracovníka, Masarykova přítele, senátora Františka Veselého, který se stal místopředsedou kuratoria Americké domoviny. Čestné předsednictví přijala na Severovu prosbu Alice Masaryková.

V Brně mělo podle Severových plánů vzniknout několik dalších budov se stejným posláním jako Americká domovina, toho se však už nedočkal. Nad jeho rakví řekl v českém proslovu pastor Husova kostela v Cedar Rapids Josef Břeň: „ Měl úspěch fenomenální, ale nepřestal být prostým člověkem, nevyvyšujícím se nad druhé. Do smrti zůstal Čechem, jakých bychom si přáli více.“

zdroj: www.brno.cz

Václav František Severa

encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	1999	Český biografický slovník XX. století (III. díl Q-Ž), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha