Vincent Šťastný

* 20. 1. 1885, Brno-Bystrc (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
† 26. 1. 1971, Brno-Tuřany, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
pedagogika, klavír, hudební skladatel, varhany

pohlaví: muž

Vincent Šťastný

Vincenc Šťastný pocházel z jedné z nejznámějších moravských učitelských rodin, jejíž kořeny sahají až do 17. století. Jeho rodiče vychovali celkem 13 dětí, které všechny vynikaly hudebním nebo literárním nadáním a většina z nich se věnovala rovněž učitelskému povolání. Šest ze sourozenců bohužel zemřelo v mladém věku.

Otec Vojtěch Šťastný, nadučitel na jednotřídce v Bystrci, byl uznávaným varhaníkem a známým ovocnářem a zahradníkem. Vincenc absolvoval učitelský ústav v Brně (1901 – 1905), klavír studoval u Marie Kuhlové, varhany u Maxe Koblížka. Pokračoval a zdokonaloval se ve varhanické škole Leoše Janáčka v Brně, kde za jediný studijní rok 1909 - 1910 absolvoval tři ročníky. Janáček byl přímým učitelem nadaného studenta a po absolutoriu mu nabídl pedagogické místo na své varhanické škole. Vincenc Šťastný však zůstal věrný rodinné tradici. V roce 1905 nastoupil jako učitel na škole v Tuřanech, kde se později stal i ředitelem. S obcí opak spojil celý svůj život. Seznámil se zde také se svou budoucí manželkou, dcerou místního lékaře Marií Havelkovou. Vzali se v roce 1911 a měli spolu syna a dvě dcery. Manželé Vincenc a Marie Šťastní se intenzivně věnovali folkloristické a hudební tradici své obce. Jejich zásluhou vznikla sbírka stovky lidových písní z Tuřan. Její první vydání bylo velmi brzy zcela rozebráno, protože se staly repertoárovým číslem pěveckých sborů (Vachův sbor moravských učitelek, pěvecký sbor Suk, pěvecký sbor Lumír a další). Premiéru měly v říjnu 1921 v Besedním domě a zaujaly i Leoše Janáčka.

Oblíbeným nástrojem Vincence Šťastného byl klavír. Bohužel jen v rukopise zůstalo jeho obsáhlé dílo o technice klavírní hry. Klavírní virtuos Vincenc Šťastný byl jedním z prvních pianistů brněnského rozhlasu, někdejšího Radiojournalu. Doprovázel houslistu Vášu Příhodu, koncertoval s pěvkyní Marií Nussbaumovou-Fialovou, s koncertním pěvcem Ladislavem Němečkem a dalšími. S houslistou Rudolfem Hájkem uvedli v červenci 1907 na koncertě v Rajhradě premiéru Janáčkovy Romance pro housle a klavír. V jubilejním smetanovském roce 1924 účinkoval v cyklu koncertů, uváděných v celé republice prof. Helfertem (viz Vladimír Helfert). Spolupracoval jako klavírista i s tehdejším Brněnským kvartetem na výchovných koncertech, které v brněnském Besedním domě organizoval rovněž Vladimír Helfert. Sám Šťastný pořádal již od začátku své pedagogické činnosti výchovné koncerty pro národní školy. Významnou pomocnicí mu byla manželka, sama výborná klavíristka a houslistka. Díky jejich osvětové a umělecké činnosti se z Tuřan postupně stalo kulturní centrum širšího významu.
Rozsáhlá hudební tvorba Vincence Šťastného zahrnuje více než 250 skladeb, převážně klavírních (Preludia pro klavír, Tři etudy pro klavír, Tři koncertní polky pro klavír, Moravské národní tance pro klavír, Fantasie F-moll), ale i varhanních, komorních, orchestrálních a pro pěvecké sbory (Variace na staročeský chorál, Malá suita pro klavírní kvarteto, Slavnostní pochod, Vánoční zpěvy, Smíšené sbory příležitostné, Vítězný pochod mládeže aj.). V poválečné době se mnohé z nich dočkaly i uvedení v zahraničních rozhlasech. S mimořádným úsilím se Šťastný věnoval harmonizaci lidových písní, bylo jich na 1 200, českých, moravských, slovenských, ruských, lužických, chorvatských, slovinských, jednotlivých i v ucelenějších souborech.
Ve stopách rodičů pokračovaly i všechny tři děti. Synové Čestmír a Vladimír jako profesionální hudebníci, dcera Bohuslava, učitelka, dosáhla úspěchu v badatelské činnosti, zaměřené na regionální tuřanskou historiografii.
Vincenc Šťastný koncertoval do pozdního věku. Ještě v roce 1969 uspořádal v Besedním domě v Králově Poli koncert ze skladeb Bedřicha Smetany. Celá jeho rodina významně přispěla k posílení kulturní a zejména národopisné tradice Tuřan a celého Brněnska.

zdroj: www.brno.cz