Miroslav Kovářík

* 15. 8. 1934, Praha, Česká republika (Czech Republic)
† 4. 3. 2020
moderátor, publicista, literární kritik, recitátor, divadelní kritik, vysokoškolský pedagog

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jn20000710305
VIAF: 84040822

poznámka:
Mgr.
odkazová forma
Kovářík, Mirek, 1934-

Miroslav Kovářík

Jedna ze zakladatelských osobností hnutí malých divadel 60. let.
Jeho Docela malé divadlo (1962–1969) během sedmileté existence inscenovalo kolem dvaceti titulů. Kromě pořadů americké beatnické poezie byli první, kdo po létech uvedli na scéně básně Jiřího Ortena (Na pomoc slova!), Jana Zábrany (Mlčet je horší), Jiřího Koláře (Učte se čarovat), Ivana Blatného (Miluji tě, krásná Te…), Ivana Diviše (Povíme si to!) a Ivana Slavíka (Snímání s kříže). Poprvé scénicky představilo poezii Václava Hraběte (Stoptime, 1966) a básnický manifest Znamení moci Jana Zahradníčka (1968).
Po rozpuštění Docela malého divadla na prahu normalizace působil jako konferenciér folkových pořadů a festivalu Porta (1968–1992),přičemž se mu podařilo „nakazit“ poezií tisíce lidí, kteří by ji v pouhé tištěné podobě asi nikdy nečetli. Mirka Kováříka poznáte podle jeho charakteristického přednesu básní „ve stavu zrodu“, při němž poezie prostupuje celým tělem. Vedle toho ovlivnil opět celé generace tvůrců divadla poezie svým působením v porotách a lektorských sborech festivalů poezie, zejména Wolkrova Prostějova.
Po roce 1990 se Mirek Kovářík vrátil do rozhlasu (předtím působil na přelomu 60. a 70. let v Ústí nad Labem a u rozhlasového mikrofonu zažil vpád sovětských tanků).
Osobně se setkal s beatnickými básníky A. Ginsbergem a L. Ferlinghettim při jejich návštěvě Prahy, byl mezi adresáty rukopisných básní Jana Zábrany a Ivana Diviše.
Je zakladatelskou osobností literárního hnutí, které pojmenoval Zelené peří.
To započalo v poetických klubech v Praze, Brně a Českých Budějovicích a pokračovalo v Československém a pak Českém rozhlase až do roku 2010.
Poprvé v něm byli uvedeni autoři veršů i próz dříve, než se jejich texty dočkaly knižních vydání. Zeleným peřím prošly tři generace autorů, nejstarší, dnes šedesátníci, k níž patří Alexandra Berková nebo Miroslav Huptych, jsou dávno uznávanými autory, jiní, jako Svatava Antošová nebo Lubor Kasal, dodnes provokují stylem svého psaní a tématy mainstreamovou literární komunitu. Ti nejmladší se postupně a naštěstí už volně prosazují.
Jeho repertoár zahrnuje široké spektrum autorů, od klasické poezie Máchovy po nejmladší básnickou generaci. Osobně se setkal s beatnickými básníky A. Ginsbergem a L. Ferlinghettim při jejich návštěvě Prahy. Pravidelně od roku 1980 reprízuje s kytarovým duem J. Pertl-V. Prejzek v klubech a komorních divadlech pořady z poezie J.Kainara, J. Ortena, V. Hraběte a J. Zahradníčka.
Alena Zemančíková, citarny.cz, 16.3.2019

Miroslav Kovářík

 

Miroslav Kovářík

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
???? - ????   osobnosti (Praha 4), *, bydliště - 5.května

Miroslav Kovářík

encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2005   Slovníček autorů Plže, Sdružení Pro libris, Plzeň (Plzeň-město)
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Mirek Kovářík (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org

Miroslav Kovářík

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1999   Jakou barvu má modrá, Modrá, Modrá (Uherské Hradiště)

Miroslav Kovářík

antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1987   Zelené peří (Almanach mladé české poezie), Mladá fronta, nakladatelství, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1967   Prádýlko, Sešity pro mladou literaturu, 30-30
  1968   Rozhovor s Josefem Jedličkou o zralosti a odpovědnosti, Sešity pro mladou literaturu, 52-53
divadelní program
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1989 -   Tíha let

Miroslav Kovářík

autorská
termín   název výstavy, místo konání
2001/10/02 - 2001/11/02   Hom - Vlkoň - Age, Ústav makromolekulární chemie (Galerie Makráč), Praha

Miroslav Kovářík

podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1988   Antošová, Rulf a ti druzí, Svobodné slovo, 44.ročník, 133.číslo, 5-5