národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Spisovatel a novinář. Vystudoval gymnázium v Domažlicích odkud odešel do Prahy na Právnickou fakultu. Záhy se však začal věnovat žurnalistice, stal se členem redakce Našince v Olomouci, později Hlasu národa a České politiky. V devadesátých letech 19. století pracoval též jako umělecký referent ve Světozoru. Své krátké povídky publikoval v časopisech Květy, Lumír, Světozor a Zlatá Praha. Sem patří například novely Němák (1890) a Nejzápadnější Slovan (1891). Okolo přelomu století procházel tvůrčí krizí. Jeho práce z této doby jsou poněkud rozvleklé a příliš naturalistické (V třetím dvoře, 1895). Stěžejními díly jsou však pozdější romány Turbína (1916), Jindrové (1921) a Vilém Rozkoč (1923). V nichž dospěl svým obdivuhodným psychologickým rozborem jednotlivých postav a smyslem pro bizarnost, ironii a fantaskno až k balzacovské monumentalitě. Vedle románů vydal několik povídkových knih (např. Ad hoc, 1919; Větrník, 1923; Čtyři odvážné povídky, 1926). Napsal také několik nepříliš úspěšných divadelních her (Begův samokres, 1913; Slunovrat, 1914 aj.). Jako první obdržel velkou státní cenu za literaturu.
Petra Příkazská

poznámka:
Pseudonym
Paškrtský, Josef
Skutečné jméno Čapek, Matěj
Odkaz. forma
Čapek-Chod, Karel Matěj
přispíval do periodik Světozor, Květy, Zlatá Praha, Česká Revue...
po setkání s bratry Čapky (1917) přidal k příjmení přídomek Chod podle rodiště