národnost: česká
pohlaví: muž

poznámka:
NK ne - 2018/10

Karel Otta

Karel Otta, pedagog, malíř, kameraman a redaktor, nejmladší z pěti sourozenců. Jeho otec byl stavebním polírem a se svou zednickou partou pracoval na různých místech tehdejšího Rakouska-Uherska. Od roku 1927 žil s rodiči v Čelákovicích odkud dojížděl na Státní reálku v Nymburce, kde studia dokončil roku 1929. Během svého pobytu v našem městě se věnoval kulturnímu dění, stál při zrodu Studentského spolku, věnoval se ochotnickému divadlu a práci v Sokole. Své výtvarné schopnosti si prohloubil při studiích ČVUT na ústavu kreslení a malby u prof. O. Blažíčka, odkud však brzy odešel a věnoval se studiu pedagogiky. V roce 1938 na základě rozhodnutí Ministerstva školství a národní osvěty odešel z republiky a do počátku 2. světové války uplatňoval svoji pedagogickou činnost jako zahraniční učitel na české škole v Rumunsku. Po obsazení Rumunska Hitlerem přešel ilegálně přes Malou Asii do Egypta, kde vstoupil do nově tvořené Československé jednotky pod vedením gen. Klapálka. Následně působil jako zpravodajský důstojník britské armády. V roce 1942 odvelen do Káhiry, kde zastával funkci kameramana, redaktora a hlasatele Československého rozhlasu. Je autorem několika filmových dokumentů z válečného prostředí. Graficky řešil a vydával „Zpravodaj - Deník čs. voj. jednotky na Středním Východě“. Po návratu do vlasti se znovu plně vrhnul do života. Rozšířil si vzdělání studiem politologie na Vysoké škole politické a sociální v Praze, kterou zdárně dokončil v únoru 1948. Hned po návratu se mjr. K. Otta stal vedoucím Čsl. armádního rozhlasu a tuto funkci vykonával až do 9. května roku 1950, kdy byl v ranních hodinách po vniknutí ozbrojených mužů do bytu zatčen a odvezen neznámo kam. Po několika dnech se podařilo zjistit, že byl odvezen do Litoměřic, kde byl krutě týrán a vyslýchán pro údajný těžký zločin vojenské zrady. Následně byl převezen do nechvalně známého pražského - loretánského „domečku“ na Hradčanech a odtud byl v těžkém zdravotním stavu převezen a internován ve vězeňském odd. Střešovické nemocnice, kde ve věku nedožitých 41 let na následky „výslechů“ zemřel. Od 13. ledna roku 1951 odpočívá v rodinném hrobě na hřbitově v Čelákovicích. Díky muzeu v Rýmařově se podařilo zachránit část pozůstalosti po mjr. Karlu Ottovi a také v našem muzeu se nacházejí dokumenty, dokládající činnost této osobnosti. Teprve v únoru roku 1994 Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích byl Karel Otta plně rehabilitován a v roce 1999 rozkazem ministra obrany povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam.
Zpracoval J. Špaček

Karel Otta

Karel Otta

Karel Otta

encyklopedie/slovník
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2000	Hlas domova 2 (Výtvarné umění a architektura našeho Polabí), Městské muzeum a galerie, Břeclav (Břeclav)
	2002	Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002 (X. Nov – Pat), Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
seznam osobností / členů
	rok vydání	název (podnázev), vydavatel, obec
	2006	Významné osobnosti z Čelákovic a okolí - www.muzeum-celakovice.com