Jaroslav Kocian
* 22. 2. 1883, Ústí nad Orlicí (Ústí nad Orlicí), Česká republika (Czech Republic)
† 7. 3. 1950, Praha, Česká republika (Czech Republic)
hudební skladatel, houslista, pedagog
pohlaví: muž
NK AUT: jk01060948
poznámka:
profesor mistrovské školy pražské konservatoře pro obor houslové hry, hudební skladatel a pedagog
Jaroslav Kocian
Jeho otec Julius Kocian byl hudebník, bývalý spolužák Otakara Ševčíka a učitel v Ústí nad Orlicí, jeho tři sestry oplývaly hudebním nadáním, on však je převyšoval svým výjimečným talentem. Svoje první housle dostal ve věku čtyř let. Poprvé veřejně vystoupil roku 1887 a zpaměti zahrál na housle 24 národních písní. Jeho prvním učitelem po otci byl Josef Zábrodský, který ho také připravoval ke zkouškám na konzervatoř.
Roku 1893 odjel do Prahy ke zkouškám na Pražskou konzervatoř, které sice složil, nebyl však ke studiu přijat pro chatrné zdraví a malý vzrůst. Své zklamání si vynahradil až roku 1897, kdy byl přijat do třídy Otakara Ševčíka. Učil se také hře na klavír a skladbě u Antonína Dvořáka. Absolvoval roku 1901; během tří dnů se představil v Rudolfinu s Paganiniho houslovým koncertem, jako dirigent se svou Romancí pro housle a orchestr a jako klavírista v klavírním triu.
Po absolutoriu koncertoval v různých evropských městech – v Londýně (mj. při korunovaci krále Eduarda), Vídni, na Riviéře. Na svoje první turné odjel do USA v roce 1902 s Františkem Špindlerem (hrál mj. v New Yorku). Oba měli fenomenální paměť, na 5měsíční turné si nevzali žádné noty. Během 1. světové války setrvával v Čechách; po ukončení války uspořádal další turné, po Japonsku a Dálném východě.
Hrál v prvním českém zvukovém filmu Tonka Šibenice (režie Karel Anton), který měl premiéru 27. února 1930 – přednesl v něm části houslového koncertu Mendelsshona-Bartholdhyho.
Na sklonku svého života se věnoval již jen pedagogické činnosti, až do svého odchodu do penze. Mezi jeho žáky patří Václav Snítil a Josef Suk mladší. Zemřel 8. března 1950 v Praze a byl nejprve uložen do rodinné hrobky v Ústí. Po čase byly jeho ostatky převezeny na čestné místo na vyšehradský Slavín.
Na jeho paměť se v Ústí nad Orlicí každoročně koná mezinárodní houslová soutěž. V souvislosti s jeho svobodným zednářstvím zařadil některého jeho hudební skladby Jaroslav Svěcený na CD Musicians Freemasons.[2] V Praze 13 je po něm pojmenována ulice – Kocianova.
cs.wikipedia.org, 2013/03/09
Jaroslav Kocian
Jaroslav Kocian
| rok od - do | instituce, obec, poznámka |
| ???? - ???? | Karlovy Vary (Karlovy Vary), Karlovy Vary (Karlovy Vary) |
| 1927 - 1928 | Plzeň (Plzeň-město), Plzeň (Plzeň-město) |
Jaroslav Kocian
| rok od - do | student, škola, obec |
| 1924 - 1927 | Kolářský Zdeněk, *1898, Státní konzervatoř, Praha |
| 1925 - 1928 | Vohanka František, *1901, Konzervatoř, Praha |
Jaroslav Kocian
| rok od - do | skupina, *vznikla, poznámka |
| ???? - ???? | osobnosti (Plzeňský kraj), * |
Jaroslav Kocian
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
1960 | Fůra humoru o známých lidech s obrázky Franty Bidla (Posbíral Vladimír Thiele), Práce, vydavatelství a nakladatelství, Praha |
|
|
1966 | Slavní čeští houslisté, Státní hudební nakladatelství, Praha |
| encyklopedie/slovník | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1999 | Český biografický slovník XX. století (II. díl K-P), Nakladatelství Paseka s.r.o., Praha |
| www | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| ???? | Jaroslav Kocian (cs.wikipedia.org), cs.wikipedia.org | |
| kalendárium | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1994 | Kalendárium osobností západních Čech na rok 1995, Státní vědecká knihovna, Plzeň (Plzeň-město) |
| průvodce | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1981 | Průvodce vyšehradským hřbitovem (Soupis významných hrobů na vyšehradském hřbitově), Správa národní kulturní památky Vyšehrad, Praha |
Jaroslav Kocian
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
2007 | František Drtikol, Torst, Praha |
