Zdeněk Beran

* 7. 3. 1937, Dolní Dobrouč (Ústí nad Orlicí), Česká republika (Czech Republic)
7. 11. 2014, Praha, Česká republika (Czech Republic)
pedagog, malíř, tvůrce objektů a instalací

 

národnost: česká
pohlaví: muž
web: www.zdenekberan.cz

Zdeněk Beran
Ikona
1958
malba
lepenka, olej
70 x 53,4 cm
Zdeněk Beran
Hlava (Portrét J. P.)
1958
malba
olej, plátno
46 x 33,5 cm
Zdeněk Beran
Opočno
1958
malba
lepenka, olej
69,5 x 53,5 cm
Zdeněk Beran
Akční studie II
1958
malba
kvaš, papír, tuš
32 x 25,5 cm
Zdeněk Beran
Studie glogloglátoru
1959
kresba
papír, tuš
30 x 21,5 cm
Zdeněk Beran
Studie pevnosti I
1959
lavírovaná kresba
papír, tuš
29,5 x 42 cm

heslo:
Patřil do skupiny Konfrontace, která v roce 1960 vytvářela u nás specifickou podobu evropského informelu. Expresívnost jeho počátků nalezla na přelomu 50. a 60. let výraz ve strukturální abstrakci. V nízkých reliéfech strukturálně zpracovaných hmot s gestickými zásahy řešil od počátku 60. let ztvárnění principu destrukce, který se stal základním východiskem jeho další práce. Od druhé poloviny 60. let se v tvorbě prosazovaly figurativní prvky, které sestavoval do bizardně fantazijních tvarů, předznamenávající příští objekty. Toto úsilí vyvrcholilo pozoruhodnou realizací řady objektů, z nichž vytvořil v letech 1970 – 1971 rozsáhlý environment nazvaný Rehabilitační oddělení Dr. Dr. S neúprosnou syrovostí jím vyslovoval prožitek ohrožení samotné podstaty lidské existence. Současně se vznikem dalších objektů zpřesňoval v kresbě a malbě techniku zpodobení prvků reality. Verismus jeho práce byl současný s tehdy se prosazujícím hyperrealismem. V roce 1980 vytvořil spolu s dalšími umělci nezvyklou instalaci objektů v koncentračním táboře Terezín. Od počátku 80. let uplatňuje v projektech interiérů propojování klasické malby s reálnými předměty, jenž provádí s jistým intelektuálním odstupem.
Práce s objektem se přesunuje do oblasti objektových a obrazových instalací, z nichž umělec využívá i rubové strany obrazu a pracuje se vzájemně nesourodými materiály, konfliktivními vůči funkci závěsného obrazu (Hra s obrazy v prostoru, 1988 – 1999; Odvrácená strana obrazu, 1996 – 97). Vznikají projekty hromad, k jejichž inspiraci svým způsobem přispělo soustřeďování a přeskupování devastovaných prvků monumentálního environmentu Rehabilitační oddělení Dr. Dr. (1971). Jednou z dalších fází tohoto celku bylo jeho faktické „pohřbení“ (1993 – 94) do jámy v zahradě Bredovského zámku u Lemberka a překrytí skleněnou deskou. V současnosti došlo k jeho „exhumaci“ a nové instalaci. V obrazech monumentálních rozměrů umělec nadále propracovává své existenciální téma pomíjivosti a rozpadu.
Galerie Litera, 2005
-
V letech 1956-1962 studoval u Vladimíra Sychry na Akademii výtvarných umění v Praze, ale již jako student se stal spoluorganizátorem neoficiálních ateliérových Konfrontací, v jejichž rámci se formovala česká verze informelu.1) Beran do poloviny šedesátých let vytvářel nefigurativní, abstraktní práce, jejichž tématem, ale i materiálem byla hmota ve své struktuře a syrovosti. Od poloviny této dekády se v umělcově díle objevují figurativní prvky a stále naléhavější potřeba iluzivní, veristické malby. Logickým pokračováním této tendence je reálná plasticita, využívání plastů, které se stávají nedílnou součástí Beranových obrazů, objektů a instalací. Jeho iluzivní malba z konce šedesátých a začátku sedmdesátých let se vyvíjela souběžně a zároveň i nezávisle na hyperrealismu, který se stal poněkud módní tendencí této doby. V letech 1970-1971 vytváří Beran první práce projektu Rehabilitační oddělení Dr.Dr.,rozměrné instalace, rozrůstající se dalšími doprovodnými díly. Hlavním tématem je kufr, předmět symbolizující exulanty, ale i vězně. Cykly Modely her a Odvrácená strana obrazu z 80. let jsou prostorové instalace, často chápané jako kontrapunkty malby, objektu a reálného modelu. Formální dokonalost „krásy“ Beranovy malby a kresby je v díle vždy současně s prvky „estetiky ošklivosti“.
JO (Jiří Olič, Muzeum umění Olomouc, 2008)

poznámka:
Zemřel v nemocnici Na Bulovce.