Emanuel Siblík

* 28. 11. 1886, Nestrašovice (Příbram), Česká republika (Czech Republic)
24. 8. 1941, Klánovice, Praha (Hlavní město Praha), Česká republika (Czech Republic)
teoretik umění, výtvarný kritik, estetik, překladatel

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Studoval u O. Hostinského, absolvoval FF UK 1912 (PhDr.). V době 1. světové války působil jako profesor na gymnáziu v Písku 1914–20 a zasloužil se o zavedení rytmického tělocviku do Sokola. Spolupracoval s domácím odbojem Maffie a po 1918 byl poradcem francouzského generála J. Pellého, poté byl v Paříži čs. zástupcem v Mezinárodním ústavu pro duševní práci OSN 1925–38. Byl významným estetikem, teoretikem, také tanečním pedagogem (např. A. Čekanové). Propagoval novodobé taneční směry, např. Demenyho metodu. Pravidelně publikoval např. v Národních listech a Rozpravách Aventina i překládal (do francouzštiny Bezručovy, Máchovy a Tomanovy verše; česky vyšly 1928 v Aventinu Duše a tanec P. Valéryho). Psal o tanečním umění a vydal knihy, které patří do základního fondu české taneční literatury: Tanec, projev života a umění (Praha, F. Topič 1917), Tanec mimo nás i v nás (Praha, V. Petr 1937); u nakladatele B. Kliky: Japonské umění (1915), Tanec nového života (1912), Pro obrodu tance (1921), Tanec nového života (1922), Istar (1924), Pro obrodu baletu na českém divadle (1924); v Aventinu: Angkor a jeho tanečnice (1928), Isadora-taneční obrození (1929), Antické krásno v moderním tanci (spolu s E. Duncanovou, 1937); v nakladatelství A. Srdce: Tyrš a rytmika (1923), katalogy výstav Tanec v českém umění a fotografii (1936) a Tanec v českém umění výtvarném (1937) aj. Získal několik čestných titulů: Officier d’Académie 1920, Officier d’ Instruction publique 1929, rytíř kambodžského královského řádu Monisaraphon 1932.
Český taneční slovník. Tanec, balet, pantomima, ed. J. Holeňová, Praha: Divadelní ústav 2001, s. 286

poznámka:
PhDr.