Adolf Foehr
* 20. 6. 1880, Norimberk (Nürnberg), Německo (Germany)
† 7. 10. 1943, Praha, Česká republika (Czech Republic)
architekt, stavební rada
národnost: německá
pohlaví: muž
NK AUT: xx0052411
VIAF: 7137380
poznámka:
pražský německý architekt
+ kolem 1945 ?
Adolf Foehr
Pražský německý architekt Adolf Foehr (*1879 nebo 1880 v Norimberku, † kolem 1945).
Ten studoval na pražské technice, poté na Uměleckoprůmyslové škole u zakladatele české moderní
architektury prof. Jana Kotěry a konečně ještě na curyšské polytechnice. Jeho první realizace jsou ve stylu secese, ale k významným zakázkám se Foehr dostal až ve 20. letech, kdy se vypracoval na jednoho z nejvýraznějších pražských projektantů. Byl autorem mnoha vil pro prominentní stavebníky v Praze-Bubenči (mj. Blocha nebo Petscheka), bankovních (Securitas) a firemních paláců (Škoda-Werke, Philips) i bloků družstevních domů (zejména v Praze-Holešovicích). Navrhoval také interiéry a hrobky. Počtem realizací patřil k nejúspěšnějším projektantům. Jeho tvorba z té doby má však velmi daleko k avantgardě. Jde o monumentální těžkopádné stavby, zřetelně ovlivněné tvorbou německého architekta Theodora Fischera (mj. autora Cukrovarnického paláce v Praze), s charakteristickými mansardovými střechami a markýzami. Na přelomu 20. a 30. let však Foehr postupně své návrhy zjednodušuje a nakonec dospívá až ke konstruktivismu, byť často ještě s expresionistickými motivy (typické jsou v půdorysu trojúhelníkové arkýře). Z této doby pochází i jeho nejvýraznější stavba – Brandejsův obchodní dům v Provaznické ulici na Starém Městě s dynamicky tvarovaným nárožním arkýřem, který je však zjevně inspirován Mendelsohnovým obchodním palácem ve Vratislavi. Foehr byl rovněž „dvorním architektem“ německé pojišťovny Donau, pro niž navrhl několik paláců. Dva z nich stojí v Praze. Je to dům na rohu Purkyňovy a Spálené ulice na Novém Městě, který by byl jistě považován za slušný příklad konstruktivismu, nebýt jeho sousedem mnohem avantgardnější (ač o něco starší) Krejcarův palác Olympic. Druhý palác Donau (dodnes známý jako Dunaj) tvoří nároží ulic Národní a Mikulandská na Novém Městě. I zde je však problém: Foehr zde převzal starší koncept známého architekta Josefa Havlíčka s efektním motivem okenního pásu v prvním patře, což později vedlo ke sporům o autorství stavby. Ze stejné doby, tedy konce 20. let, pochází i liberecký palác. I on je dokladem Foehrovy umělecké rozkolísanosti: najdeme tu jak motivy konstruktivismu, tak i pro architekta typické anachronismy, jako je výrazná římsa nebo menší okna ve vyšších patrech. Tento styl však zřejmě plně vyhovoval konzervativnímu investorovi. Nutno však říci, že dnešní stav liberecké budovy není nejlepší a řada původních detailů buď vzala za své, nebo je poškozena. Architekt, stavební rada a významný člen spolku Schlaraffia Adolf Foehr zemřel podle některých svědectví zřejmě těsně po druhé světové válce (Jindřich Vybíral uvádí, že již během válečných let). Později byla jeho tvorba prakticky ignorována a výrazněji byla připomenuta až v poslední době (expozice a katalog Splátka dluhu/Begleichung der Schuld).
zdroj - Zdeněk Lukeš, www.archliberec.cz
Adolf Foehr
| rok od - do | škola, obec, fakulta, zaměření, profesor |
| ???? - ???? | Eidgenössische Technische Hochschule Zürich / ETH Zürich (Federální vysoká škola technická), Curych (Zürich) |
| ???? - ???? | Vysoká škola uměleckoprůmyslová (od 1945), Praha, Kotěra Jan, *1871 |
Adolf Foehr
| rok od - do | instituce, obec, poznámka |
| ???? - ???? | Praha, Praha |
