Jiří Mahen
* 12. 12. 1882, Čáslav (Kutná Hora), Česká republika (Czech Republic)
† 22. 5. 1939, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic)
dramatik, básník, spisovatel, knihovník
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01072867
poznámka:
Pseudonym
Maheu, 1882-1939
Prosper, 1882-1939
Richardson, 1882-1939
Zelená maska, 1882-1939
Červená maska, 1882-1939
Andělíček, Ladislav, 1882-1939
Batler, Mahatma, Prof., 1882-1939
Chadraba, Jan, 1882-1939
Dubský, Antonín, 1882-1939
Dubský, J., 1882-1939
Had, Ivan, 1882-1939
Lang, H., 1882-1939
Lipan, František, 1882-1939
Musil, Josef, 1882-1939
Mužík, Karel, 1882-1939
Sequens, Jiří, 1882-1939
Skála, J., 1882-1939
Smetana, Joe, 1882-1939
Stodola, Pavel, 1882-1939
Urbánek, Kamil, 1882-1939
Vrána, Jaroslav, Dr., 1882-1939
Výborný, Jaromír, 1882-1939
Zamazal, Josef, 1882-1939
Skutečné jméno Vančura, Antonín, 1882-1939
Historie záhlaví
Pod pseudonymem Zelená maska napsal knihovnické pohádky, pod pseudonymem Richardson publikaci Režisérův zápisník, další pseudonymy v. Lexikon české literatury 3.
-
po okupaci Československa spáchal sebevraždu
zajímal se i o zoologii- ichtyologii
Jiří Mahen
Narodil se jako třetí ze třinácti dětí ve staré evangelické písmácké rodině, z níž pocházel i jeho synovec Vladislav Vančura. Ač vyrůstal ve skromných poměrech (otec byl pekařem), vystudoval gymnázium v Čáslavi a Mladé Boleslavi, v roce 1902 byla přijat na pražskou Filozofickou fakultu (čeština a němčina). Již na gymnáziu se projevovalo jeho mnohostranné umělecké nadání - kreslil, psal verše, věnoval se hudbě, rád zpíval. Se skupinou nejmladších anarchistických literátů (J. Mach, Frant. Gellner, Roman Mašek) debutoval v Letácích. Blízké přátelství ho pojilo s vrstevníkem a rovněž čáslavským rodákem Rudolfem Těsnohlídkem.
Za vysokoškolských studií se dostal do okruhu Neumannova Nového kultu a členů jeho olšanské literární družiny. Později spolupracoval se Šrámkovým časopisem Práce, s Brunnerovými Obzory i Václavkovým Indexem, s periodiky anarchistického a socialistického zaměření. Po promoci působil Mahen tři roky jako středoškolský pedagog v Hodoníně a Přerově. V roce 1910 odešel do Brna. Do roku 1919 byl redaktorem Lidových novin a brněnské Svobody (1919 - 1920). Již před válkou spolupracoval s divadlem, zastával funkci činoherního dramaturga v Národním divadle v Brně (1918 - 1922), současně učil na nově otevřeném dramatickém oddělení brněnské konzervatoře dramaturgii, režii a rozbor světového dramatu (1920 - 1924). S B. Václavkem a L. Fischerem redigoval levicově orientovaný Index. Od roku 1921 až dokonce života byl knihovníkem a později ředitelem (1937 - 1939) brněnské Městské knihovny, na jejímž vybudování měl lví podíl.
Mahenova lyrická tvorba je spojena převážně s jeho mládím a odráží intimní pocity autora i jeho souputníků (Plamínky - 1907, Duha - 1916, Tiché srdce - 1917). Cyklus milostné poezie Balady (1908) se z tohoto rámce vymyká a je zřetelně ovlivněn villonovskou starofrancouzskou baladou. V poválečné době se Mahen vrací k poezii jen příležitostně zejména básněmi, inspirovanými zážitky z cest (Scirocco - 1923, Rozloučení s jihem - 1934, Požár Tater - 1934). Jednotícím prvkem Mahenovy rozmanité prozaické tvorby je lyrismus. Povídkový cyklus Podivíni (1907) se zabývá pohnutými osudy postav z nejrůznějších sociálních prostředí, román Kamarádi svobody (1909) je autorovou generační výpovědí, soubory drobných próz Díže (1911) a Měsíc (1921) předznamenávají program poetismu. Románem Nejlepší dobrodružství (1929) nejsilněji prolíná téma brněnského prostředí. Postava stárnoucího středoškolského profesora demonstruje konfrontaci tří generačních okruhů v hledání smyslu života a cesty z osamění. V bohatství lidové fantazie a čistého jazyka je zdroj pohádkových souborů pro děti Co mi liška vyprávěla a Dvanáct pohádek.
Mahenova publicistická tvorba je věnována divadlu (Před oponou -1920, Režisérův zápisník - 1923) a knihovnám a jejich čtenářům (Knížka o čtení praktickém - 1924). Významné místo v jeho díle mají přírodní črty, inspirované láskyplným i znaleckým vztahem k přírodě a zálibou v rybaření. Vypovídá o něm sbírka vzpomínek, poznámek a nápadů Rybářská knížka (1921). Zážitky z cesty poválečným Balkánem vylíčil v cestopisných fejetonech Hercegovina (1924), ve vlastní edici Nápady a výpady (1921 -22) shrnul své úsilí o hledání nových publicistických forem.
Hlavní význam Mahenova díla spočívá ale v práci pro divadlo. Dramatické prvotiny Juanův konec (1905) a Klíč (1907) vznikly ještě za studentských dob. Do dějin české předválečné divadelní tvorby vstoupil až dramatem Janošík (1910). Tragická a veseloherní látka se pak v jeho hrách střídají (Mrtvé moře - 1918, Nebe, peklo, ráj - 1919, Generace - 1921, Dezertér -1923), dramaturgové a lektoři našich divadel dodnes sahají spíše po lyrických komediích (Ulička odvahy - 1917, Chroust, Nasreddin čili Nedokonalá pomsta 1930). V roce 1925 uspořádal Mahen šest svých poetistických libret do souboru Husa na provázku. Název převzalo brněnské experimentální divadlo. Ve 30. letech připojil Mahen ke svému dílu ještě hry s tématem rodinných vztahů (diptych Rodina - 1933, Mezi dvěma bouřkami - 1938). Jiří Mahen spojil svůj osobní i tvůrčí život s Brnem a záhy se i s manželkou Karlou stal uznávaným organizátorem brněnského kulturního dění. Dovedl přitáhnout i podpořit mladou uměleckou generaci, okouzloval osobním šarmem, hbitým postřehem i břitkým úsudkem. Citlivý a vnímavý umělec zvolil po okupaci Československa v roce 1939, snad i pod vlivem vleklé osobní deprese, dobrovolný odchod ze života.
Mahenovu osobnost připomíná v Brně po něm pojmenovaná ulice. Zde, v jeho vile, uchovává Mahenův památník spisovatelovu původní pracovnu, konají se zde výstavy, literární čtení a jiné kulturní akce. Jméno Jiřího Mahena nese největší brněnská veřejná knihovna na Kobližné ulici, je vepsáno ve štítě činohry Národního divadla Brno. Původní místo jeho knihovnického působení připomíná busta na budově dnešní Německé a Rakouské knihovny na Solniční ulici.
zdroj: www.brno.cz
Jiří Mahen
rok od - do | instituce, obec, poznámka |
???? - ???? | Hodonín (Hodonín), Hodonín (Hodonín) |
???? - ???? | Jugoslávie |
???? - 1922 | Národní divadlo, Brno (Brno-město), Dvořákova 31, dramaturg |
???? - ???? | Přerov (Přerov), Přerov (Přerov) |
1910 - ???? | Brno (Brno-město), Brno (Brno-město), ředitel městské knihovny |
1910 - 1919 | Lidové noviny, Brno (Brno-město) |
1939 - 1939 | Poděbrady (Nymburk), Poděbrady (Nymburk) |
Jiří Mahen
kolektivní | |
termín | název výstavy, místo konání |
1982/03/24 - 1982/04/12 | Písemné dokumenty českých spisovatelů a básníků, Divadlo hudby (Galerie Titanic), Olomouc (Olomouc) |
Jiří Mahen
Jiří Mahen
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1922 | Knížka pro každého spiritistu (Rozřešení záhrobního tajemství), St. Kočí, nakladatelství, Brno (Brno-město) | |
1924 | Kniha o českém charakteru | |
1928 | Pozdrav Moravy, Barvič a Novotný, Brno (Brno-město) | |
1930 | Nasreddin čili Nedokonalá pomsta (Komedie o třech dějstvích), Zátiší, Knihy srdce i ducha, B. M. Klika, Praha | |
1933 | Vyzkoušení přátelé, Zátiší, Knihy srdce i ducha, B. M. Klika, Praha | |
1934 | Kapitola o předválečné generaci, Družstevní práce, Praha 1 | |
1956 | Rybářská knížka, Československý spisovatel, Praha | |
1961 | Za oponou umění a života, Československý spisovatel, Praha | |
1963 | Balady, Státní nakladatelství krásné literatury a umění, n.p. (SNKLU), Praha | |
1965 | Vašíček a lěší, Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., Praha | |
1966 | Pryč s divadelní idylou, Nakladatelství Blok, Brno (Brno-město) | |
1967 | Rybářská knížka, Československý spisovatel, Praha | |
1968 | Měsíc (Fantazie), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha |
Jiří Mahen
katalog autorský | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1972 | Eduard Milén: Výběr z díla (K nedožitým 90. narozeninám čáslavských rodáků, spisovatelů Jiřího Mahena a Rudolfa Těsnohlídka) | |
1977 | Eduard Milén: Výběr z díla | |
katalog kolektivní | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
2016 | Pohled do archivu 8 - barvotisk, Archiv výtvarného umění, z.s., Kostelec nad Černými lesy (Praha-východ) | |
kniha | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1927 | O pornografii a braku v literatuře (Anketa pořádaná Masarykovým lidovýchovným ústavem (Svazem osvětovým) v Praze dne 2.března 1927) | |
1929 | Knížka o rybách, Otto František Babler, Svatý Kopeček, Olomouc (Olomouc) | |
1929 | V. H. Brunner 1886–1928, Spolek výtvarných umělců Mánes, Praha | |
1937 | Moderní básnické směry, Dědictví Komenského, literární sdružení učítelské, Praha | |
1946 | Paměti českých spisovatelů z dětství, Nakladatelství J. Otto, Praha | |
1949 | Mistr Dratvička (Veselé pohádky o ševcích), Svit, n.p., Gottwaldov (Zlín) | |
1964 | Manon Lescaut (Hra o sedmi obrazech podle románu abbé Prévosta), Československý spisovatel, Praha | |
1964 | Moderní básnické směry, Československý spisovatel, Praha | |
1967 | Magnetická pole, 7..ročník, 4.číslo, Československý spisovatel, Praha | |
1967 | Nový zlatý věnec (Antologie české literatury pro mládež z doby mezi dvěma světovými válkami), Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., Praha | |
1974 | Tisíc let české poezie (III. Česká poezie XX. století), Československý spisovatel, Praha | |
1980 | Červená labuť, Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, Praha | |
1980 | Nová nůše pohádek (Dětem pro radost a velkým k zamyšlení), Svoboda, nakladatelství, Praha | |
1983 | Šupinaté sny, Československý spisovatel, Praha | |
1986 | Malá knížka o Máji, Klub mladých čtenářů nakladatelství Albatros, Praha | |
2001 | Tvář naší země: Krajina domova, Studio JB (Bárta & Bárta), Lomnice nad Popelkou (Semily) | |
2012 | Hrábky drápky odpadky, Albatros, nakladatelství, a.s., Praha | |
antologie/sborník | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1928 | Na paměť Rudolfa Těsnohlídka, Jan Loužil, Jaroměř (Náchod) | |
1938 | Všemu na vzdory (Antologie československé lyriky z let 1914-1918), Index, Olomouc (Olomouc) | |
1940 | České kraje (České a moravské krajiny v slovech naších básníků a v dílech našich umělců), Karel Borecký, Praha | |
1946 | Přátelská slova z listů psaných Františku Kavánovi, Nakladatelství Josef Richard Vilímek, Praha | |
1955 | Nová česká poesie (Výbor z veršů XX. století), Československý spisovatel, Praha | |
1968 | Verše pro tajnou chvilku, Státní nakladatelství dětské knihy, n. p., Praha | |
1970 | Mámivá noc, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha | |
1981 | Rok 1921 v zrcadle české poezie, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha | |
1987 | Svět loutkového divadla, Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, Praha | |
2004 | Adieu Musen (Anthologie des Poetismus), Deutsche Verlags-Anstalt, Mnichov (München) | |
2013 | Brněnský Prométheus (Nad obrazem Antonína Procházky Prométheus přinášející lidstvu oheň), Město Brno / Statutární město Brno, Brno (Brno-město) | |
podřazený dokument | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1927 | Literární brak a veřejné knihovny, O pornografii a braku v literatuře, 10-15 | |
1929 | Bohumil Kubišta byl podle mého mínění... (Anketa o Moderní galerii), Musaion, sborník pro moderní umění, 151 | |
1967 | Samota v lese, Výtvarné umění, 200-200 | |
1968 | Výpisky z četby, Sešity pro literaturu a diskusi, 38-38 | |
almanach | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1938 | Básnický kalendář let 1918-1938 (Jarní almanach Kmene), Klub nakladatelů Kmen, Praha | |
periodikum | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1967/06/15 | Výtvarné umění, 17.ročník, 4.číslo, Svaz československých výtvarných umělců, Praha | |
učebnice | ||
rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
1976 | Čítanka III pro střední školy, Státní pedagogické nakladatelství, n.p., Praha |