Jaroslav Kvapil

* 25. 9. 1868, Chudenice (Klatovy), Česká republika (Czech Republic)
10. 1. 1950, Praha, Česká republika (Czech Republic)
dramaturg, překladatel, dramatik, básník

 

národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
Po studiu na klatovském a plzeňském gymnáziu studoval lékařství a filosofii v Praze, studia však nedokončil.
V letech 1891 až 1904 pracoval jako žurnalista v redakcích listů Hlas národa, Národní listy, Česká stráž a jako redaktor Zlaté Prahy. Jeho první žena Hana Kvapilová (rozená Kubešová), herečka Národního divadla, jej přivedla k trvalému zájmu o divadlo a on se ve svých příspěvcích pro noviny a časopisy věnoval často divadlu. S Hanou jej seznámil začátkem roku 1890 J.V.Frič. Jeho druhou manželkou byla Zdena Rydlová, herečka Národního divadla.
První básně publikoval ve Světozoru. Spolu s Alfonsem Muchou a Ladislavem Syllabou se podílel na obnovení svobodného zednářství v Československu.
V roce 1898 založil spolu s Janem Vávrou, Gustavem Schmoranzem a členy spolku Máj v Praze divadlo Uranie, umístěné u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství zprvu na pražském Výstavišti, později přenesené do pivovarské zahrady v Holešovicích.
Celý svůj další život pak věnoval divadlu, působil mnoho let jak v Národním divadle, tak v Městském divadle na Královských Vinohradech. Kromě režie i překládal, psal libreta a upravoval divadelní hry pro jevištní provedení.
V letech 1918 – 1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.
Za druhé světové války byl uvězněn a do doby osvobození republiky strávil 11 měsíců ve vazbě.
Dne 13. června 1945 byl jmenován předsedou Divadelní rady, zřízené jako umělecky a kulturně-politický poradní sbor pro zásadní otázky v divadelnictví. Schůzí se však nezúčastňoval, neboť se marně domáhal u ministra Zdeňka Nejedlého zjistit rozsah svých 0pravomocí. Dne 22. února 1948 podepsal jako jediný divadelník výzvu k zachování demokracie, vydanou stranami demokratického tábora republiky
Když v roce 1950 zemřel, jeho pohřeb byl vypraven proti jeho přání z Národního divadla.
Místem jeho posledního odpočinku se staly jeho rodné Chudenice v okrese Klatovy.
cs.wikipedia.org, 2103/03/01

poznámka:
Pseudonym
Dušek, Karel, 1868-1950
Pavlík, Jiří, 1868-1950
PhDr.h.c.