Záviš Kalandra
* 10. 11. 1902, Frenštát pod Radhoštěm (Nový Jičín), Česká republika (Czech Republic)
† 27. 6. 1950, Praha, Česká republika (Czech Republic)
historik, publicista, kritik, estetik
národnost: česká
pohlaví: muž
NK AUT: jk01052615
WIKIDATA: Q247063
VIAF: 57764130
poznámka:
syn Břetislava Kalandry
Pseudonym
Kohoutek, František, 1902-1950
Pokorný, Juraj, 1902-1950
Srnec, B., 1902-1950
+ popraven
Záviš Kalandra
Pocházel z rodiny lékaře Břetislava K., spolupracovníka T. G. Masaryka a F. Krejčího. Po maturitě v r. 1922 na klasickém gymnáziu ve Valašském Meziříčí studoval na FF UK klasickou filologii a filozofii. V r. 1923 vstoupil do KSČ a byl s I. Sekaninou v l. 1925–27 ve vedení Kostufry (Komunistická studentská frakce). Publikoval v jejím časopisu Avantgarda. Jako novinář působil v komunistickém tisku (česká redakce Meztiskoru, Mezinárodní tisková korespondence, tiskový orgán III. internacionály, 1928 Rudý večerník, 1930–36 Rudé právo, Haló noviny, Tvorba). V r. 1936 po VII. sjezdu KSČ mu nebyla vydána nová stranická legitimace pro jeho politické postoje ke stalinismu, moskevským procesům a k nástupu fašismu. V r. 1937 vydával časopis Proletář, v r. 1938 Proletářské noviny, v l. 1936–38 byl spolupracovníkem Světozoru, v r. 1938 spoluredigoval Naučný slovník aktualit 1938, v l. 1938–39 přispíval do Přítomnosti. V říjnu 1939 byl zatčen a do r. 1945 vězněn v koncentračních táborech Ravensbrück a Sachsenhausen. Do Prahy se vrátil v červnu 1945. Kromě příspěvků do sociálně demokratického Cíle a do národně socialistického Slova pracujících se věnoval zejména vědecké práci. V listopadu 1949 byl zatčen a v procesu s Miladou Horákovou ad. odsouzen 8. 6. 1950 k trestu smrti.
K. se filozofické problematice věnoval již ve své první rozsáhlejší práci Parmenidova filosofie (dokončil ji ve druhé polovině 20. let jako práci dizertační, ale před obhajobou si ji vyžádal zpět; část byla zveřejněna ve výboru Intelektuál a revoluce, 1994, celá v r. 1997). Chce interpretovat Parmenidovo učení na základě pochopení Parmenidovy perspektivy a filozofického prostředí, ve kterém jeho dílo vznikalo. Odmítá ahistorický přístup a nedostatek historického smyslu. Vychází z protikladu mezi iónskou přírodní filozofií, kterou nazývá cyklickým monismem, a Parmenidovou koncepcí věčně totožného bytí, z protikladu, který sleduje v rovině ontologické i gnozeologické (preference smyslového poznání v iónské filozofii a Parmenidův důraz na poznávání nezávislé na bezprostřední percepci). Rozebírá Parmenidovu kosmologii, jeho psychologii a za hlavní princip jeho systému pokládá větu „všechno zároveň“. V Parmenidově filosofii se již projevil vliv Hegelův a zejména Marxův. V K. pojetí je marxismus otevřeným systémem, který se v dialogu neustále rozvíjí a který nemohou svazovat vnější omezení. Tento přístup uplatnil K. zejména ve dvou tematických okruzích svého filozofování – při analýze formování a působení ideologických systémů a v problematice antropologické. Vedle vlivu filozofie mladého Marxe na K. stále intenzívněji působil i S. Freud. Projevilo se to např. v textech Princip slasti a princip reality v umění (1935) nebo Čin André Bretona (1935) i v K. vztahu k docenění psychických momentů lidské individuality v surrealismu. Freudovou teorií snů se zabýval i kriticky v práci Skutečnost snu (rukopisné torzo z l. 1948–49; část uveřejněna ve sb. Intelektuál a revoluce). Osobitý marxistický přístup se projevil i v řadě K. článků, ve kterých se věnoval významným postavám našeho i světového myšlení. Dokázal věcně přistoupit k filozofii A. Schopenhauera, který je mu „nejmaterialističtějším z idealistů“, s uznáním hovořil i o F. Nietzschovi, z osobností české filozofie se zabýval F. Krejčím a F. Palackým. Značnou pozornost věnoval Masarykovi, kterého srovnával s Tolstým, Dostojevským a Šaldou. Druhou část K. myšlenkového odkazu tvoří práce historické. Věnoval se významu husitství pro přítomnost, nejstarším českým dějinám, zejména pravosti a době vzniku Kristiánovy legendy a interpretaci pověstí Kosmovy kroniky, které pokládá za euhemerizované (racionálně a kauzálně vyložené) pohanské mýty a rituály (České pohanství, 1947), událostem roku 1848 a formování slovenského národního vědomí. Třetí částí K. tvorby je politická publicistika. Problematice mezinárodních konferencí o míru a odzbrojení věnoval soubor Zapovězená Ženeva (1932), dále se zabýval stalinistickými moskevskými procesy i situací ve Španělsku a po 2. světové válce vydal spisek o antisemitismu.
zdroj: Slovník českých filosofů - https://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/kalndr.html
Záviš Kalandra
Záviš Kalandra
| kolektivní | |
| termín | název výstavy, místo konání |
| 1987/05/07 - 1987/07/12 | S.V.U. Mánes: Výstava k 100. výročí založení, Mánes, Praha |
| 1996/10/15 - 1997/01/05 | Český surrealismus 1929-1953, Městská knihovna Praha, Praha |
| dražba/aukce/bazar | |
| termín | název výstavy, místo konání |
| 2022/05/26 | 193. aukce: Bibliofilská aukce, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha |
| předaukční výstava | |
| termín | název výstavy, místo konání |
| 2022/05/23 - 2022/05/26 | 193. aukce: Bibliofilská aukce, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha |
Záviš Kalandra
Záviš Kalandra
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
1994 | Intelektuál a revoluce, Český spisovatel, a.s., Praha |
Záviš Kalandra
| katalog kolektivní | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1968 | Princip slasti |
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
2014 | Touching and Imagining: An Introduction to Tactile Art, I.B.Tauris & Co. Ltd, Londýn (London) |
| antologie/sborník | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1934 | Surrealismus v diskusi (sborník redigovali Karel Teige a Ladislav Štoll) |
|
|
1936 | Ani labuť ani Lůna (Sborník k stému výročí smrti K. H. Máchy), Otto Jirsák, Praha |
|
1983 | Le surréalisme en Tchécoslovaquie (Choix de textes 1934-1968), Gallimard, Paříž (Paris) |
|
|
1995 | Ani labuť, ani Lůna (sborník k 100. výročí smrti K. H. Máchy), Concordia, Praha |
|
|
2015 | Čtení o Karlu Teigovi (Vize, realizace, divergence 1919-1938), Institut pro studium literatury, o. p. s., Praha |
| podřazený dokument | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| 1934 | nadskutečno v surrealismu, Surrealismus v diskusi, 84-93 | |
| 1936 | Mácha a Palacký, Ani labuť ani Lůna, 44-62 | |
| 1969 | Přirozeně ani tělesná organisace..., Surrealistické východisko 1938 1968, 14 | |
Záviš Kalandra
| katalog autorský | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
2009 | Jiří Sozanský: Sutiny (Plastiky, grafiky, obrazy, koláže) |
| kniha | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
2017 | Neztratit se v propastné tůni nahraditelnosti (Život a dílo Jana Hertla), Knihovna kardinála Berana, Plzeň (Plzeň-město) |
| podřazený dokument | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
| 1936 | Doslov, Ani labuť ani Lůna, 82-83 | |
| 1968 | Přerušený se. Záviše Kalandry, Výtvarná práce, 10 | |
| 2000 | Lexigrafie na pranýři aneb postesky české nad polským poloslovníkem literatury, Tvar 13, 12-13 | |
| 2001 | Vědomí krize a krize vědomí, České umění 1938-1989, 269-274 | |
| periodikum | ||
| rok vydání | název (podnázev), vydavatel, obec | |
|
|
1986/03 | Revue K (Au souvenir de Záviš Kalandra), 22.číslo, Revue K, Alfortville |
