národnost: česká
pohlaví: muž

heslo:
První sbírky formálně nevýbojné lyriky Josefa Hrubého navazují na dobovou poetiku přelomu 50. a 60. let dychtivou důvěrou ve skutečnost, nazíranou jako kaleidoskop „všedních zázraků“, romantizujícím opojením z vrženosti do života a přimknutím k řádu nejobyčejnějších věcí, které jsou ozvláštňovány, zjemňovány a vyzdvihovány jako jedinečný mikrokosmos lidské intimity. Posun k sevřenějšímu a úsečnějšímu verši, jenž reflektuje vědomí ztracené prostoty i pocity úzkosti, ohrožení, napětí, samoty a znepokojení z všudypřítomných znamení chaosu a nesrozumitelnosti bytí, přinesla sbírka Topoly. Po dvacetileté publikační přestávce přichází Hrubý na sklonku 80. let s poezií, která hledá životní jistoty v rodné pošumavské přírodě a ve vztahu k blízkým (Ve jménu lásky lodí a ryb, Básně básně, Za pět peněz klíč). Autor usiluje o vyrovnanost, o smíření s plynoucím časem a upokojení, zároveň si však ponechává prostor pro zlehčení, paradox a ironii. Těžiště lyrického výrazu v Hrubého volném verši kolísá mezi snahou o přiblížení a poetizaci detailu a popisným zaznamenáváním dojmů a prožitků. Obrat k intelektuálnějšímu pojetí lyriky zaznamenala Hrubého poezie ve sbírce Yorik, v níž sílí intertextuální vazby a odkazy k širokému poli kulturněhistorických faktů. Hrubý klade důraz na kompoziční výstavbu sbírky, v některých případech ji buduje podle předem zvoleného konceptu, při čemž jsou mu silnou inspirací tvůrčí postupy výtvarníků (cyklus Portréty ve sbírce Znamení býka, sbírka Pálení básní rozdělená do oddílů Akvatinty, Zátiší, Portréty, sbírka Osoby složená výhradně z portrétistických básní). Ve sbírce Miláček Arcimboldo otevřel Hrubý svou jinak tematicky poměrně konzervativní poezii novým motivickým okruhům a reflexím soudobé proměňující se kultury.
citace - Jiří Zizler, Karel Piorecký, slovnikceskeliteratury.cz, 2013/02/03
-
Básník, překladatel, účastník výtvarného života, studoval na obchodní škole a dokumentární tvorbu na pražské FAMU. Pracoval naposledy jako ředitel Krajské knihovny v Plzni. V roce 1969 byl ze své funkce odvolán z politických důvodů. Později pracoval v památkové péči až do svého penzionování. V rozmezí let 1968 – 1988 měl zákaz publikační činnosti a jeho díla byla vyřazena z knihoven. Už v šedesátých letech založil literární skupinu Červen, v těchto letech navazoval spolu s Fr. Fabianem kontakty s německými spisovateli (Volker Braun, W. P. Schnetz, Reiner Kunze, Hanns Cibulka, H. Böll, G. Grass etc.) Chystané antologie německé, rakouské a švýcarské poezie byly zastaveny v tisku. Po roce 1989 byl Josef Hrubý jedním ze zakladatelů Střediska západočeských spisovatelů. Od té doby byl také členem předsednictva českého PEN klubu v Praze. Je též členem evropského sdružení KOGGE, internacionálního sdružení RSGI etc. Je autorem šestnácti sbírek básní a dalších více než dvaceti bibliofilských tisků, které vydával s předními grafiky (Cyril Bouda , Karel Demel, Vladimír Suchánek, Oldřich Kulhánek, Ludmila Jiřincová, Jiří Brázda, Přemysl Rolčík a další)
Básnické sbírky byly přeloženy do němčiny (8 sbírek), do francouzštiny (3 sbírky), další knihy vyšly holandsky, italsky a arabsky. Básně v antologiích také vyšly španělsky, polsky, maďarsky, anglicky a čínsky. Josef Hrubý se zúčastnil několikrát básnických festivalů (Makedonie, Slovinsko, Francie, Kolumbie, Slovensko ad.) V posledních dvaceti letech uspořádal doma i v zahraničí četná čtení. K jeho výtvarným aktivitám patří členství ve skupině Kontakt a P 89, doma i v zahraničí vystavoval koláže. Josef Hrubý také překládá slovenskou a německou poezii. Knižně vyšly překlady knih G. Droogenbrota, R. Walla, M. Janacse, Fr. Brandla, M. Chobota a dalších. Autor je nositelem mnohých literárních cen: Magnesia litera, Západočeské ceny, Ceny města Plzně, Polanovy ceny, aj.
artotekaplzen.cz, 23.3.2018

poznámka:
Otec Josefa Hrubého byl cirkusový muzikant a kapelník. Hrubého vnuk Tomáš T. Kůs (1977) je básník.