foto František Drtikol, 1920

Leoš Janáček

* 3. 7. 1854, Hukvaldy (Frýdek-Místek), Česká republika (Czech Republic)
† 12. 8. 1928, Moravská Ostrava, Ostrava (Ostrava-město), Česká republika (Czech Republic)
hudební skladatel, pedagog

 

národnost: česká
pohlaví: muž

NK AUT: jk01050745
VIAF: jk01050745

poznámka:
PhDr. h.c., hudební skladatel, teoretik moderní vážné hudby, editor Hudebních listů. Práce v oboru

Leoš Janáček

Narodil se v lašské obci Hukvaldy na Frýdeckomístecku jako devátý ze třinácti dětí učitele Jiřího Janáčka a Amalie, rozené Grulichové, která pocházela ze starého měšťanského rodu z nedalekého Příbora. Do Hukvald se Janáčkovi přestěhovali v roce 1848, když se v hukvaldské škole uvolnilo učitelské místo, k němuž patřilo též zajišťování hudby ve zdejším kostele. Prvního všeobecného i hudebního vzdělání se Leošovi dostalo od otce v rodných Hukvaldech, odkud odešel v jedenácti letech, když byl přijat za fundatistu v augustiniánském klášteře na Starém Brně.
Starobrněnská fundace byla založena v r. 1648 pro chudé, hudebně nadané chlapce, kteří tvořili pěvecký sbor choralistů známých v Brně jako "modráčci". Za byt a stravu obstarávali "modráčci" chrámovou hudbu v kostele Nanebevzetí P.Marie na Starém Brně a účastnili se jako zpěváčci různých církevních a jiných slavnostních příležitostí ve městě i mimo ně.
Od příchodu do kláštera v r. 1865 se Janáčkův život utvářel v Brně: v r. 1869 zde dokončil základní školní vzdělání, pak vystudoval učitelský ústav (1869-72) a získal místo pomocného učitele. Z rodného kraje si přinesl vyostřené sociální a národnostní cítění, které se v průmyslovém a dvojjazyčném prostředí Brna upevnilo. V Brně na něj dolehla s plnou tíhou chudoba rodiny znásobená ještě otcovou smrtí v r. 1866.
Národnostní spory a pozdně obrozenské ideje, které v té době v Brně doznívaly, patří k Janáčkovým nejsilnějším dojmům z města, jež na něj zpočátku působilo spíše nepříznivě. Příchod do Brna učinil konec Leošovu dětství, otcova smrt zpřetrhala na delší dobu i spojení s rodinou na Hukvaldech a podpořila u chlapce pocit osamocenosti: Přijali mne za zpěváčka v Brně... S matkou ve strachu nocujeme v jakési tmavé komůrce - bylo to na Kapucínském náměstí. Já oči otevřené. Při prvním svítání ven, jen ven! Na náměstí kláštera Králové matka mi odchází těžkým krokem. Já v slzách, ona též. - Sami. Cizí lidé,nesrdeční; cizí škola, tvrdé lůžko, tvrdší chléb. Žádné laskání. - Svět můj, výhradně můj se mi zakládal.
Na základě prvních brněnských životních zkušeností, kdy se jako fundatista dostal do styku s cílevědomou prací jež směřovala k vážnému plnění uložených povinností, vyrostl v Janáčkovi energický organizátor brněnského hudebního života a hudebního školství. Stal se veřejným kulturním pracovníkem, který pohotově zasahoval jako kritik a odborný poradce do otázek, jež se týkaly hudební a často i obecnější problematiky kulturního života českého Brna. Ve starobrněnském klášteře se pod vedením Pavla Křížkovského rozvíjel jeho vrozený muzikantský talent a pravděpodobně již tehdy vzklíčilo jeho vnitřní rozhodnutí zasvětit celý život hudbě. Křížkovský svěřil Janáčkovi při svém odchodu z Brna místo ředitele starobrněnského kůru a doporučil ho ke studiu na pražskou varhanickou školu, kam si Janáček jel doplnit své hudební vzdělání (1874-5). Rok před tím (1873) přijal v Brně místo sbormistra řemeslnické besedy Svatopluk, na jehož besedách zazněly veřejně jeho první sborové skladby, vytvořené přímo pro potřeby sboru. Po návratu z Prahy se v r. 1876 ujal řízení pěveckého sboru Besedy brněnské, organizoval spolkové koncerty a začal usilovat o vybudování instrumentální základny pro vznik symfonického orchestru, aby mohl uskutečnit provedení velkých oratorních děl. Koncem 70. let odjíždí naposledy na krátkodobé studium na konzervatoře v Lipsku (1879-80) a ve Vídni (1880), čímž dovršuje své odborné hudební vzdělání.
V roce 1881 se žení se Zdeňkou Schulzovou, šestnáctiletou dcerou ředitele učitelského ústavu a natrvalo se usazuje v Brně.
Z Janáčkova podnětu se v r. 1881 ustavila Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě, která zřídila v Brně varhanickou školu. Janáčkova koncepce této školy supluje úroveň konzervatorní výuky, která byla v Brně zavedena teprve v r. 1919 při přeměně varhanické školy ve státní konzervatoř. O tři roky později (1884) Janáček zakládá časopis Hudební listy, jímž pohotově reaguje na vznik českého divadla v Brně. Sám do něho přispívá odbornými hudebně historickými a teoretickými články, divadelními a koncertními recenzemi. Po zániku Hudebních listů pokračoval v publicistické činnosti v dalších periodikách, z nichž Lidové noviny tvoří samostatnou kapitolu jeho literární aktivity.
Janáčkův dramatický instinkt v něm brzy po zahájení pravidelných českých představení v divadle Na Veveří (6.12.1884) podnítil plán vlastního hudebně dramatického díla. Již počátkem ledna 1885 si načrtl scénář romantické opery podle Chateaubrianda, od jejíž kompozice však upustil. O dva roky později dokončil skicu své operní prvotiny Šárka (provedena v Brně po podstatných úpravách teprve 1925), kterou otevřel sérii svých operních děl, díky kterým patří v současnosti k nejvyhledávanějším tvůrcům moderního operního divadla. První Janáčkovou operní premiérou v Brně byla jednoaktová opera Počátek románu, provedená 10. února 1894 za osobního autorova řízení. Teprve po deseti letech, 21. ledna 1904, se brněnské obecenstvo dočkalo díla, jež zařadilo Janáčka mezi přední světové skladatele 20. století. Byla to opera Její pastorkyňa, jejíž brněnská premiéra patří k nejpamátnějším událostem v historii brněnské opery i přesto, že trvalo ještě dvanáct let, než bylo dílo spravedlivě oceněno a otevřelo svému tvůrci cestu ke světovému uznání. Po vzniku Československa roste současně s rozvojem politické prestiže státu, společenského a kulturního života města Brna i Janáčkova tvůrčí aktivita. Brněnské premiéry oper Káťa Kabanová (1921), Příhody lišky Bystroušky (1924), Věc Makropulos (1926), Z mrtvého domu (1930), nekonvenčně pojaté Glagolské mše (1927) a dalších děl vzniklých v posledním desetiletí Janáčkova života, se stávají mezinárodními kulturními událostmi, na které se sjíždějí zahraniční kritici, ředitelé a dirigenti evropských orchestrů a operních domů.
Janáčkův vztah k městu, které si zvolil za svůj domov, nelze vyčerpat výčtem děl, která v Brně vytvořil. Mohli bychom jej sledovat po cestičkách lužáneckého parku, kde zapisoval hlasy ptáků, doprovázet ho ulicemi města když se zaujetím naslouchal mluvě svých spoluobčanů. Mohli bychom prolistovat ročníky Lidových novin, jejichž horlivým čtenářem a spolupracovníkem po léta byl a v nichž našel náměty k vokálnímu cyklu Zápisník zmizelého, opeře Příhody lišky Bystroušky a Říkadlům. Není však možno opomenout skladby, které svým námětem jsou přímo s Brnem svázány: ze starších to je kantáta Amarus, jež sugestivně líčí chmurné prostředí kláštera. Vrchlického báseň vzbudila po létech u skladatele reminiscenci na pocity mladého choralisty omezovaného přísným klášterním řádem v době jeho pobytu ve fundaci. Závažným dokumentem bezprostřední reakce na konkrétní událost z brněnských ulic je fragment klavírní sonáty, příznačně nazvané Z ulice 1.X.1905. Sonáta je věnována památce dělníka Františka Pavlíka, jehož tragická smrt při demonstracích za českou univerzitu Janáčka silně rozrušila.
U příležitosti své sedmdesátky si napsal rozmarnou skladbu pro dechové sexteto Mládí, v jehož třetí větě zaznívá motiv Pochodu modráčků, vytvořený jako veselá vzpomínka na skladatelovy brněnské začátky. Holdem městu je Janáčkovo nejzávažnější orchestrální dílo, Sinfonietta z r. 1926. Ideový záměr skladby, zarámované slavnostními fanfárami, podal autor ve fejetonu Moje město:
A tu jednou zřel jsem město v zázračné přeměně.
Zmizel ve mně rozpor k ponuré radnici, nenávist ke kopci,
v jehož útrobách řvalo kdysi tolik bolestí,
zmizel odpor k ulici a co se v ní hemžilo.
Nad městem vykouzlena zář svobody, znovuzrození 28. října 1918!
Vzhlížel jsem se v něm, patřil jsem jemu.
A třesk vítězných trubek,
svatý klid zalehlého v Úvozu Králové kláštera,
noční stíny a dech zelené hory
a vidění jistého rozmachu a velikosti města rodil se
v mé sinfoniettě z toho poznání,
z mého města Brna!
K Janáčkovým aktivitám patří i jeho hudebně folkloristická činnost, které se intenzívně věnoval hlavně v 80. a 90. letech a která ho zařadila mezi největší znalce moravské lidové písně. K jeho stěžejním dílům nutno přičíst i lehce autobiografickou operu Osud a satirickou operní bilogii Výlety páně Broučkovy, orchestrální rapsodii Taras Bulba, kantátu Věčné evangelium, bezručovské mužské sbory Kantor Halfar, Maryčka Magdónova, Sedmdesát tisíc a avantgardní sbor Potulný šílenec na text Thákurův, klavírní cykly Po zarostlém chodníčku a V mlhách, komorní Concertino pro klavír a instrumentální soubor a avantgardní klavírní Capriccio, houslovou sonátu, violoncellovou Pohádku a dva smyčcové kvartety, které jsou součástí repertoáru světových kvartetních souborů.
Janáčkova pozůstalost, obsahující rukopisy většiny jeho děl, dokumenty, korespondenci, zápisky, soukromou knihovnu a další doklady vztahující se k jeho životu i dílu, je uložena v Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně www.mzm.cz/mzm/hudeb.htm. To také pečuje o brněnský Památník Leoše Janáčka v zahradním domku na Smetanově ulici, ve kterém skladatel žil od r. 1910 až do své smrti a který je v současné době častým cílem návštěvníků z celého světa.
Další informace o skladatelově životě a díle lze najít na stránkách Nadace Leoše Janáčka www.janacek-nadace.cz a Moravského zemského muzea www.mzm.cz/mzm/jan.htm.
Janáčkovo jméno nesou v Brně též další instituce, a to Janáčkova akademie múzických umění www.jamu.cz a Janáčkova opera Národního divadla v Brně http://www.ndbrno.cz.
zdroj: www.brno.cz

Leoš Janáček

foto František Drtikol, 1920
Hugo Boettinger: Leoš Janáček, 1927
 

Leoš Janáček

rok od - do   instituce, obec, poznámka
???? - ????   Písek (Písek), Písek (Písek), Zajížděl za Kamilou Stösslovou, která ho inspirovala k napsání řady nových děl – Zápisník zmizelého, Káťa Kabanová a smyčcový kvartet Listy důvěrné aj.
1865 - ????   Brno (Brno-město), Brno (Brno-město)

Leoš Janáček

rok od - do   student, škola, obec
???? - ????   Šťastný Vincent, *1885, Brno (Brno-město), Brno (Brno-město), varhany
???? - ????   Nováček Otakar, *1901, Mistrovská škola Leoše Janáčka, _, fonetik
???? - ????   Forst František, *1891, Státní konzervatoř, Praha
1898 - 1902   Kunc Jan, *1883, Učitelský ústav, Brno (Brno-město)
1907 - 1911   Kaprál Václav, *1889
1912 - 1915   Bakala Břetislav, *1897, Brněnská varhanická škola, Brno (Brno-město)
1920 - ????   Firkušný Rudolf, *1912, Konzervatoř, Brno (Brno-město), skladba

Leoš Janáček

rok od - do   skupina, *vznikla, poznámka
1912 - ????   Česká akademie věd a umění, *

Leoš Janáček

autorská
termín   název výstavy, místo konání
1948/05/02 - 1948/05/30   Leoš Janáček: Osobnost a dílo, Dům umění města Brna, Brno (Brno-město)
1958/10 - 1958/11   Leoš Janáček na světových jevištích, Moravské zemské muzeum, Brno (Brno-město)
2004/01/23 -   Leoš Janáček a Brno, Dům pánů z Kunštátu, Brno (Brno-město)
kolektivní
termín   název výstavy, místo konání
1937/05/08 - 1937/05/27   Výstava československé avantgardy, Dům uměleckého průmyslu v Praze, Praha
1978/09/29 - 1978/11/30   Výstava k jubileu Leoše Janáčka, Dům umění města Brna, Brno (Brno-město)
1994/05/27 - 1994/10/16   Europa, Europa: Das Jahrhundert der Avantgarde in Mittel- und Osteuropa, Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland (Bundeskunsthalle), Bonn
2003/11/07 - 2004/01/31   Až kometa šlehne nás: Z historie zvukového záznamu, Mánes, Praha
2004/01 - 2004/01   Lašská vyznání – Františka Pituchová, koláže a básně, Leoš Janáček – 100. výročí narození, Centrální katolická knihovna, Praha
2004/01/24 - 2004/03/14   Pocta Leoši Janáčkovi - Hommage à Leoš Janáček, Dům pánů z Kunštátu, Brno (Brno-město)
dražba/aukce/bazar
termín   název výstavy, místo konání
2018/11/22   161. aukce: Bibliofilie a grafika, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha
2023/05/25   202. aukce: Bibliofilie a grafika (Aukční síň Vltavín), Aukční síň Vltavín, Praha
hudební vystoupení/koncert
termín   název výstavy, místo konání
2006/06/14   Pěvecký sbor ČVUT, Atrium na Žižkově, koncertní síň, Praha
2006/10/27   Zemlinského Kvarteto, Kostel sv. Kláry, Cheb (Cheb)
křest/autogramiáda/odhalení
termín   název výstavy, místo konání
1984/12/21   Slavnostní odhalení pamětní desky českému hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi, Praha, Praha
předaukční výstava
termín   název výstavy, místo konání
2018/11/12 - 2018/11/22   161. aukce: Bibliofilie a grafika, Galerie Vltavín, Masarykovo nábřeží, Praha
2023/05/22 - 2023/05/25   202. aukce: Bibliofilie a grafika (Aukční síň Vltavín) - výstava, Aukční síň Vltavín, Praha

Leoš Janáček

katalog autorský
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1958   Leoš Janáček na světových jevištích, Moravské zemské muzeum, Brno (Brno-město)
katalog kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1937   D 37 uvádí výstavu československé avantgardy
  2003   Až kometa šlehne nás (Z historie zvukového záznamu), Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha
  2003   When the Comet Hits Us (From the History of Talking Machines), Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha
kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1924   Leoš Janáček (Život a dílo), Hudební matice Umělecké besedy, Praha
  1939   Leoš Janáček (I. V poutech tradice), Pazdírkovo nakladatelství, Brno (Brno-město)
  1946   Janáček ve vzpomínkách a dopisech, František Topič, nakladatelství, Praha
  1948   Leoš Janáček dramatik, Hudební matice Umělecké besedy, Praha
  1948   Zlatá kaplička (Povídky o mistrech české opery), Vilém Šmidt, Praha
  1959   U Janáčků (podle vyprávění Marie Stejskalové), Panton, nakladatelství Svazu československých skladatelů, Praha
  1960   Fůra humoru o známých lidech s obrázky Franty Bidla (Posbíral Vladimír Thiele), Práce, vydavatelství a nakladatelství, Praha
  1961   Leoš Janáček, Státní hudební vydavatelství, n.p., Praha
  1967   Po zarostlém chodníčku (Sblížení s Leošem Janáčkem), Československý spisovatel, Praha
  1971   Janáček - Hukvaldy, Supraphon, n.p., Praha
  1972   Po zarostlém chodníčku (Sblížení s Leošem Janáčkem), Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
  1975   Leoš Janáček v mých vzpomínkách, Vyšehrad, nakladatelství (1968-1993), Praha
  1976   Leoš Janáček (K jeho lidskému a uměleckému profilu), Panton, nakladatelství Svazu československých skladatelů, Praha
  1982   Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby, Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, Praha
  1984   Leoš Janáček, Horizont, nakladatelství Socialistické akademie ČSSR, Praha
  1986   Leoš Janáček (Vzpomínky, dokumenty, korespondence a studie), Supraphon, n.p., Praha
  1988   Český skicář Karla Čapka, Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, Praha
  1989   Příběhy, pověsti a pohádky paní Hudby, Albatros, nakladatelství pro děti a mládež, Praha
  1994   Leoš Janáček: Narozen na Hukvaldech, Moravské zemské muzeum, Brno (Brno-město)
  2003   Literární mýty, záhady a aféry (Otazníky nad životy a díly českých spisovatelů), Lidové noviny, nakladatelství, Praha
  2004   Členové České akademie věd a umění 1890 - 1952, Academia, nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha
antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1954   Rok české hudby (Materiály pro osvětová zařízení a soubory LUT), Ministerstvo kultury České socialistické republiky (ČSR), Praha
  1954   Rok české hudby (O životě a díle skladatelů, jejichž jubilea slavíme v roce 1954), Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, n.p. (SNKLHU), Praha
  1957   Malá díla velkých mistrů (Repertoární sborník pro soubory lidové umělecké tvořivosti), Ministerstvo školství, _
  1967   Die tschechoslowakische zeitgenössische Oper / The Czechoslovak Contemporary Opera, Panton, nakladatelství Svazu československých skladatelů, Praha
  1994   Europa, Europa: Das Jahrhundert der Avantgarde in Mittel- und Osteuropa (Band 4: Biografien, Bibliografische Hinweise, Verzeichnis der ausgestellten Werke, Personenregister)
encyklopedie/slovník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1977   Žili a pracovali v Brně, Rapid a.s. - československá reklamní agentura, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1936   Jan Racek: Z duševní dílny Leoše Janáčka. (Akord 1936/3), O knihách, 19
  1938   Jan Racek: Leoš Janáček. (Akord 1938/4), O knihách, 59-60
  1938   Ot.Jeremiáš: Leoš Janáček. (Akord 1938/5), O knihách, 70
  1939   Současná moravská hudba, Program D 39, 2.číslo, 54-57
  1945   K Janáčkově dramaturgii, Kvart, 202-210
  1958   Janáčkovo Brno, Pro pár jablek?
  1958   Janáčkovy fejetony, Pro pár jablek?
  1958   Poznámka ediční, Pro pár jablek?
  1980   Janáčkova symfonieta, Písecká čítanka 1, 95
  1980   Leoš Janáček a Písek, Písecká čítanka 1, 95
  1988   Naše umění v Paříži, Rudé právo
  1993   Leoš Janáček (3.7.1854 Hukvaldy u Frýdku- Místku - 12.8.1928 Moravská Ostrava), Lexikon české literatury 2/I H-J, 447-449
  2004   Hommage à Leoš Janáček, Pocta Leoši Janáčkovi / Hommage à Leoš Janáček, 14-19
  2004   Hommage an Leoš Janáček - Hommage an des gegenseitige Verständnis, Pocta Leoši Janáčkovi / Hommage à Leoš Janáček, 6-6
  2004   Pocta Leoši Janáčkovi, Pocta Leoši Janáčkovi / Hommage à Leoš Janáček, 10-14
  2004   Pocta Leoši Janáčkovi - pocta vzájemnému porozumění, Pocta Leoši Janáčkovi / Hommage à Leoš Janáček, 6-6
  2008   Leoš Janáček, Paměť Prahy, 166-167
  2017   „Kulturní zbraně jsou zářivé, ale tupé.“ (Několik poznámek ke vztahu Leoše Janáčka a prvorepublikové oficiality), Co bylo Československo?, 140-147
  2020   Podkarpatský Michelangelino. Leoš Janáček a William Ritter, Krajiny umění, 175-203
www
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  ????   Janáček Leoš (ctenizpisku.cz), ctenizpisku.cz
pozvánka autorská
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2004   Leoš Janáček a Brno, Moravské zemské muzeum, Brno (Brno-město)
pozvánka kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1958   Leoš Janáček a Brno, Muzeum města Brna, Brno (Brno-město)
aukční katalog
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2018   Aukční síň Vltavín: 161. aukce (Bibliofilie a grafika), Aukční síň Vltavín, Praha
  2023   Aukční síň Vltavín: 202. aukce - Bibliofilie a grafika, Aukční síň Vltavín, Praha
divadelní program
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1988   Výlety páně Broučkovy, Národní divadlo, Praha
  1990   Z mrtvého domu, Národní divadlo, Praha
periodikum
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1936   Akord (Revue pro kulturní synthesu), 3.číslo
  1938   Akord (Revue pro kulturní synthesu), 4.číslo, Moravan S.K.A., Brno (Brno-město)
pozvánka nevýstavní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1984   Slavnostní odhalení pamětní desky českému hudebnímu skladateli Leoši Janáčkovi
  2006   Zemlinského kvarteto
program
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2006   Atrium na Žižkově, koncertní a výstavní síň (2006/06 - červen; Koncerty - výstavy, pronájmy, další akce)
  2006   Rakouské kulturní fórum (06/03)
příležitostný tisk
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1964   Leoš Janáček: Obrátit!, Okresní vlastivědné muzeum, Prostějov (Prostějov)

Leoš Janáček

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1954   Hukvaldské studánky, Československý spisovatel, Praha
  1958   Fejetony z Lidových novin, Krajské nakladatelství v Brně, Brno (Brno-město)
  1968   Dopisy Zdence, Supraphon, n.p., Praha
  1998   Fejetony (Výbor z fejetonů Leoše Janáčka otiskovaných v Lidových novinách 1893-1928), ARS Bohemica, Praha
příležitostný tisk
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1958   Pro pár jablek?, Muzeum města Brna, Brno (Brno-město)

Leoš Janáček

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1956   Terezka Planetová, Československý spisovatel, Praha
antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1954   Rok české hudby (Materiály pro osvětová zařízení a soubory LUT), Ministerstvo kultury České socialistické republiky (ČSR), Praha
  1957   Malá díla velkých mistrů (Repertoární sborník pro soubory lidové umělecké tvořivosti), Ministerstvo školství, _
  1980   Písecká čítanka 1, Okresní knihovna, Písek (Písek)
  2007   Duše Brna, Nakladatelství VUTIUM, Brno (Brno-město)
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1947   Leoš Janáček píše Aloisi Vilému Mrštíkovi, Život, 201-201
  1980   Schytali je, Písecká čítanka 1, 96
příležitostný tisk
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1964   Leoš Janáček: Obrátit!, Okresní vlastivědné muzeum, Prostějov (Prostějov)
sborník písniček
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1982   Leoš Janáček: V mlhách / Im nebel / In the mist, Supraphon, n.p., Praha

Leoš Janáček

periodikum
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1939   Akord (Revue pro kulturní synthesu), 5.číslo, Moravan S.K.A., Brno (Brno-město)

Leoš Janáček

kniha
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2007   František Drtikol, Torst, Praha
  2009   Helena Salichová, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava (Ostrava-město)
antologie/sborník
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1940   České kraje (České a moravské krajiny v slovech naších básníků a v dílech našich umělců), Karel Borecký, Praha
podřazený dokument
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1954   Členská výstava III. krajského střediska Mánes, Mladá fronta, 10.ročník, 129.číslo, 4-4
  1954   Výtvarné památky na Leoše Janáčka, Výtvarná práce, 7
  1954   Výtvarní umělci památce Leoše Janáčka, Výtvarná práce, 15
  1955   Odměněné plakáty, Výtvarná práce, 9
  1983   Odkaz díla Karla Pokorného, Výtvarná kultura, 30-35
  1994   Die Musikszene der ersten Tschechoslowakischen Republik, Europa, Europa: Das Jahrhundert der Avantgarde in Mittel- und Osteuropa, 222-225
  1998   Expozice Kulturní tradice Písecka, Zpráva o činnosti za rok 1997, 61-71
  2002   4. Ponurá léta přeměn (1948-1949), Náhledy na kolínskou literaturu, 8-9
  2018   Chodím po té vlasti, sbírám písně, Historie, to jest vyhnanství z ráje, 162-166
pozvánka kolektivní
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  2010   Jubilejní koncert, F. K. Foltýn: Obrazy, Synagoga, Kolín (Kolín)
dílo
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1954   Leoš Janáček
katalogová pozvánka autorská
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1997   Lubomír Stříbrcký: Obrázky pro potěšení
průvodce
  rok vydání   název (podnázev), vydavatel, obec
  1992   The Lands of the Czech Crown, Orbis, Praha